ADJUSTMENT (o magii s Maat)

Milí čtenáři mého blogu,  predevsim děkuji velice za trpělivost s rozličnými tématy kolem magie a okultismu, jímž se věnuji. Když jsem kdysi před 13 lety napsala první příspěvek, netušila jsem, že vydržím tak dlouho, ani že naleznu tolik čtenářů. Témata sa postupně vyvíjela, k některým se vracím, abych je doplnila tak, jak časem plynulý v mé praxi a jak jsem si je odzkoušena na dobrovolnících majících smyl pro zkoušení nových věcí. V následujícím roce se chci zaměřit na  dokončení seriálu tarot do začátku a dvorním tarotovým kartám. V astrologii se chci věnovat spáleným planetám a planetám neaspektovaným jinými planetami. Budeme pokračovat v seriálu o goetických inteligencich a popíši některé naše zkušenosti s runovou magií s důrazem na řešení praktických situací. Zaměřím se obecně ve všem na transformační proces. Závěrem toho krátkého příspěvku Vám všem chci popřát mnoho krásných magických výsledků do 2023. Magii si lze pořešit cokoli, jestliže respektujete magické zákonit

Představte si onu žlutou hmotu na fotkách z NASA, neustále bouchající, hvězdu, pod kterou jsme zrozeni. Horké plazma, v jehož nitru probíhají termonukleární reakce, aby se následně hmota vyvrhla do vesmíru. Prakticky nukleární reaktor měnící energii neustále. My obdivujeme nabité částice solárního větru jako polární zář. Z bodu, kde je planeta od Slunce vzdálená. Naopak, tam kde je přílíš blízko je poušť a vítr ve hře s pískem tyto erupce imituje.  Slunce vždy bylo spojeno se životem člověka, stalo se dárcem života, jeho ústředním bodem a proto první mytologie Slunce zahrnovaly do sebe. Jde o Boha putujícího po obloze v bárce (Re a jeho synkrese), Voze (Hélios) či Bohyni, kterou na konci dnů bohů sežere nenasytný vlk (Sunna). Noc byla dobou, kdy Slunce mizelo a často bojovalo s démony, by další den vůbec mohlo vyjít. Když vezmeme do úvahy jeho termonukleární podstatu, až tolik mimo to není.  Především Slunce je z pohledu astronomie hvězdou, zatímco astrologie jej bere z pohledu ku

S blížícím se Novým rokem bývá zvykem bilancovat a klást si nová předsevzetí k tomu, aby byl náš život lepším, či alespoň spokojenějším, mnohdy se toužíme posunout. A právě proto je potřeba si uvědomit nástrahy při realizaci našeho předsevzetí. Především, z pohledu "začínám až zítra" vše vypadá naprosto jednoduše. Není potřeba překonávat potíže související s realizací. Jestliže nebývá naším zvykem změnit přístup ráz na ráz, protože umíme si jinak nastavit podmínky ve své hlavě, je potřeba začít od menšího k většímu. Popravdě, když ty podmínky v hlavě nastavit umíme, automaticky s tím počítáme. V magii víme, že tohoto stavu docílíme ritualizací, která změní naše nastavení. Jenomže i zde můžeme počítat s dalšími problematickými věcmi, protože zvyk je železná košile. Anebo jednoduše transformací ... potom se staneme jiní díky zvládnutému umění transformace. Změna je nevratná, a aby se uskutečnila, musí jít o Pravou Vůli, která je v souladu s Univerzem. Pro laiky to bude vypadat

  Obvykle bývám i ironická potvora, ale být o vánocích sama je situace, která vyžaduje mobilizaci duševní síly. Vánoce, konkrétně 24. 12. v podvečer, je to nejhroznější datum pro osamocené i osamělé. Nebudu říkat, hurráááá, vystačíte si sama. Je to nemístné. Protože v tento den ostatní jsou pospolu a ani sebelepší kniha či televize toto nenahradí. Pochopitelně nepočítám zde ty, které jsou v menšině a cíleně si již vytvořily milý zvyk být v tyto dny samy, protože jím to šílení ostatních a očekávání nedělá dobře. Osamělým se může člověk cítit i uprostřed davu, tady jde o silné podezření vycházející z dosavadní zkušenosti, jež lze shrnout do jedné věty: "Nikdo mi nerozumí." Nebo prostředí kolem je nepřívětivé.  Někdy se najednou vlivem nepěkných okolností ocitneme samy a pochopitelně v tuto dobu nás přepadají emoce. Nejhorší je, že všichni jsou dopoledne zaneprázdnění přípravami večera, odpoledne také, a poté také.... Hlavou se žene kdeco, a obvykle narazíme ještě na nějaké dalš

Ryby jsou dva navzájem odvrácené srpky Měsíce. Řecká mytologie s nimi pojí ryby, které zachránily Afrodité a Érota před mořským Typhonem. Před tím, co vynořilo se z hlubiny a působilo jako monstrum. V Egyptě bylo znamení spojeno se dvěma životadárnými cévami Nilu, které rozvodněné lákají k rybolovu. Je to i epocha spojená s nástupem křesťanství. Rybí mlčí a brouzdají se v moři, oceánu, který je symbolem kolektivního nevědomí. Vůbec egyptský mýtus o stvoření světa mluví o chaotických vodách, v nichž se ztratily Atumovy děti Tenuf a Šu. Po tomto zážitku, kdy Atum aktivoval své vševidoucí oko a  nalezl je, v sobě našli zalíbení a zplodili Nut a Geba. Nut a Geb měli spoustu dětí, hvězd, jenomže Nut v záchvatu šílenství (to se egyptským bohyním stává) všechny děti pozřela. Nazlobený Geb ji zahnal a ona obestřela zemi (Geba) oblohou, přes kterou pozřené hvězdy prosvítají. Právě Nut představuje hranici mezi řádem a chaotickými vodami oceánu. By mezi sebou tito dva bohové neválčili, posta

  Kolem zimního slunovratu mívám dobu přemýšlení a takového více zatažení se do vnitřního světa. Myšlenky připlouvají a odplouvají, některé jsou jen estetickou poznámkou, jiné mají v sobě náboj skvělého nápadu, některé na něco upozurňují, jiné jen tak nazávazně laškují. Mnohdy v tomto období dostanu nápad, který si realizuji docela dlouho a je to vždy nesmírně zajímavé.  Když se řekne osud a čas, představíme si Kolo roku . Kolo roku je záležitostí střídaní různých období a opakování jistých pro nás významných dnů. Ty dny budou záviset na tom, jakou tradici vyznáváme. Vždy jsem k nim přistupovala poněkud pružně, aby byly pokaždé jiné, protože nemám ráda zacyklené, každý rok se opakující věci téměř stejným způsobem. Brrrr, šílená představa. Ale pro někoho jiného naopak tyto věci mohou představovat uklidňující jistotu, že vše probíhá, jak má, že vše, je jak má být, že je zde budovaný kontakt s Bohy.  Proto beru svátky tak trochu podle sebe.  Velice mně baví kromě slunovratů, Nový rok, Val

Ač kozoroh je zvířetem žijícím ve skalách pohybujícím se v terénu těžce dostupném, v astrologickém smyslu se jedná o Kozorybu. Dá se říci, že tomuto zemskému znamení ani voda není cizí. Kozí ryba je známá z Egyptské mytologie, bývá vyobrazována se Sokar em, chtonickým božstvem, ochráncem zemřelých. Je spojen i se znovuzrození m Slunce a později i vzkříšení m Usira . Je to ten, který otvírá ústa. Pán Rasetau , vládce podsvětí a vstupu do něj. Řecká mytologie je spojená s Pan em s kozími rohy, pomohl k vítězství Bohů nad Titány. Pan byl uctívám také pro náklonnost k Selené . Pan je nejenom velmi hravým, ale představuje i část skutečné duše nezatížené a upřímné k sobě samotnému. Selené je bohyní lunární a Rak stojí v opozici ke Kozorohu. Od ideálu k poznání sebe samotného, od dětství posun k dospělosti, z domova dostal se ke kariéře.                                              Romantická verze Kozoroha vede k jednorožci, což je spojení vlivu Pana a Selené. Jedná se o znamení, které

Střelec není pouze postava a luk. Podstatným je právě šíp letící v dál. Na tom, nakolik doletí, a co trefí, závisela existence klanu. Používal se k obraně, útoku, lovu. Metaforicky představoval modlitbu, která měla doletět až k Bohu, by jeho pozornost zaujala. Ne každý měl schopnost šíp správně vystřelit a potom právě let šípu představuje okamžik spjatý s tímto znamením. Podle Forresta je Střelec o stádiích: Cikán, ten, co putuje světem fyzicky, Student, který putuje skrze vzdělávání a  Filosof, který putuje myšlenkami.  Student se umí dostávat skrze různé pohledy do různých světů. Filosof shrnuje dohromady myšlenky studenta a zkušenosti cikána.  Ačkoli ke Střelci vážou někteří astrologové Chairóna, tolik jednoznačná jeho vazba není. Nelze ani říci, že by společně s Jupiterem ovlivňoval toto znamení, každopádně zde bude zajímavé podívat se na konkrétní horoskop, jakou vazbu zde má Chairón k planetám ve Střelci, či k Jupiterovi. Snad jedině je potřeba dbát jisté opatrnosti a nenec

pro mojí Fylgju   Má Fylgja je výjimečná bytost, která k mému překvapení umí poznat, proč se cítím, jak se cítím, a umí to takovým způsobem, že mé pocity paniky typu "sakra jsem odhalená"  rychle zmizí. Není jednoduché si Fylgju objevit, uvědomovat a již vůbec ne její manifestace.  O tom, co je to Fylgja z pohledu teoretického, jsem napsala alespoň něco málo  v tomto příspěvku  severská duše . Jednoduše řečeno, jedná se o bytost s námi natolik spojenou, až se stává součásti našeho nitra. (Jestliže mluvíme o Fylgji jedince a nikoli rodu.) Je spojená se základy Bytí a je prostředníkem mezi naší hmotnou částí self (tím lidským, pozemským) a méně hmotnou části Self (HGA či SAS, átman). Z pohledu Jungiánského si můžeme klást otázku, zda se jedná o animu (u muže) či animuse (u  ženy).  Stejně tak se můžeme tázat, zda je naší animou/anymusem naše láska (člověk jehož milujeme). Ačkoli, kdo skutečně poznal lásku a četl Volsungy, bude mít sklony toto spíše vzájemně ztotožňovat.  Popsat

Štír je prostorem pro tady a teď. Pojímá život a jeho energii, je jenom pochopitelné, že jedna z nejsilnějších sil k životu, sexualita, je pro jeho symboliku typická. Mytologicky jej lze najít v Eposu o Gilgamešovi, v němž Štír přemůže lovce Oriona, přežije putování temnotou a navrací se k slunečnímu bohovi. Právě v tomto znamení se dají nalézt kvality pro vnímání nevědomí. Štír je zvířetem Artemis, která jej pošle na lovce Oriona, neb ten má v úmyslu vybít všechnu zvěř v lese. Štír je zde v rovině jistého vykonavatele, který odvrací zkázu.  Štír ukazuje člověku možnost, jak odpoutat se od země, od běžného, a sejít do hlubiny vlastní duše. Je to již hlubina, podsvětí, kde je člověk konfrontován se smrtí, svými strachy a obavami. Je to cesta zasvěcence, proces vedoucí k iniciaci. Je to alchymická smrt, nutná k tomu, by člověk poznal sebe samotného. Člověk se tak skrze toto znamení dostává do hlubiny vlastní duše. Právě Štír v nás bortí konvence a rebeluje proti autoritám. Může sice up

Hodně vztahů již krachlo na tom, že děvče (dáma) si tento vztah vyhodnotilo jako něco, do čeho interaktivně zapojuje svojí kamarádku či kamarádky. Nemyslím tím situaci, kdy je rozrušená a postěžuje si, či se chce pochlubit, říci, že se někam posunuly. Myslím tím situace, kdy cokoli řekne, ji ona kámoška přetlumočí podle sebe a vybaví ji dobrými radami, co dělat. Časem to může dotáhnout do situace, kdy podá hlášení, jak si vedla s předchozími radami a dostává rady nové. Dá se to nazvat i principem dobrovolné tchyně. Problémem je, že partnerský vztah je o 2 lidech. Všichni ostatní, přátelé i rodina jednoduše do vztahu nepatří.  Máme zde partnera, který se chová podle sebe. Jistěže nenajdeme muže, který by jaksi na první dobrou splňoval všechny předpoklady a nevznikaly třecí plochy, neb každý je zvyklý jinak. A právě partnerství je o tom, aby se ty třecí plochy navzájem obrousily. Jestliže se nejedná o vztah dominy se submisivním mužem (pravda nám zvenku může připadat trochu patologicky,