ADJUSTMENT (o magii s Maat)

Velmi podstatná je myšlenka na to, co chceme. Opatrně v magii se nám spíše zhmotní nápady, jak se může něco podělat. Proto u každé překážky je potřeba si myslet na to, že se nás netýká, či jak ji překonat, jeli konfrontace nutná.  (31. 5. 2020) Kdykoli začínáme něco nového, bez sebedisciplíny jsme nahraní. I když změníte prostředí, vždy po návratu do běžného místa hrozí, že staré návyky nás zaskočí. Jediným řešením je důslednost, důslednost a ještě jednou důslednost.    (29. 5. 2020) Každý máme své špatné dny, i mágové mají špatné dny, když narazíte na špatný den mága, nečekejte, že projeví se jako nadčlověk... I mágové někdy potřebují vstřebat běžnou realitu.  (27. 5. 2020)

J edná se o dvorní kartu, která představuje osobu, charakteristiku jednání v jakékoli situaci a může představovat i jednu složku osobnosti, která převládá. S dvorními kartami je trochu problém, stojí hierarchicky mezi životními situacemi, do kterých se dostáváme (Malé arkánum) a vlivy Universa (Velké arkánům).  Není potřeba se nechat zmást tím, že se jedná o mužskou kartu (tedy vyjma Tarot Kelstských draků). Do pozice rebela s pohotovým jazykem a brilanstním úsudkem jinak egoisticky zaměřeného s vysokými nároky na lidi kolem sebe, se může dostat i žena.  Jaký je? Postava na koni, spřežení, je zde vidět rychlost až trysk, docela se umí ohánět mečem, působí rozhodně a sebejistě, na některých sadách jako mladík.  Jeho vůz je v Thotově tarotu tažen dětmi a ty chaoticky nabírají každý jiný směr. Zde je kladen důraz na oseknutí tradičních představ a omezení (na straně druhé, on má pocit, že jej omezuje téměř vše, co není jeho nápadem). Rozhodně se umí ohánět jazykem, má sv

My, lidské bytosti jsme postižení řádnou dávkou nedůvěřivosti a nevěřícnosti. Máme k tomu dobré důvody, neb umíme nejenom naletět na iluze vytvořené jinými, my si umíme dobře iluzivní svět vybudovat sami a zabydlet se v prostoru, kam protichůdné informace neproniknou. A také jsme zejména v magii viděli někoho, kdo v takovém světě žije a přistihli i sebe, že máme sklony k tomuto. Co si budeme povídat, konfrontaci nikdo nemá rád a také vyrušení ze svého vnímání světa.  Osobně nemám nic proti iluzím, které si lidé vytvářejí jako mosty tam, kde si neumí pomoci, pokud jím tento most funguje a oni se nezabetonují, ale vyvíjejí se dál. Někdy dojem iluzorního způsobuje nedostatek po hříchu vhodné slovní zásoby. Slova docházejí.  Komunikace s tvory méně hmotnými je jiná, zpočátku plná iluzi, protože naše vlastní fantazie si umí dodat to, co není, jen aby vše bylo líbivé. Jistota, že to, co člověk slyší, skutečně slyší, přichází až se zkušeností, po nějakém čase. Proto je lepší i kontakt

Další fázi při používaní sigilické magie, je nabíjení sigilia. Máme pečeť vytvořenou, při troše citlivosti poznáme, že má nějaký magický náboj, a teď je potřeba ten utvořený obrazec nabít.  Nabíjet lze pomocí prostředků jako jsou různé kameny, zde bude vhodné seznámit se jejich účinky a případně i kombinovat jejich sílu. Doporučuji použít nabité kameny skrze křišťál.  Svit úplňku, také může nabít pečeť. Pobyt ve vodě posvěcené (ve společnosti kamenů, krystalické soli a pod), pobyt na vzduchu (nejlépe pověsit, aby se třepotala). Sluneční energie. Pobyt v magickém girmoire (cizím anebo i vlastním).  Meditace nad pečeti. Astrální práce s ní v astrálním chámu.  Vpletení emocí do ní, snů a záměrů o které usilujeme.  Zapálení vonné tyčinky a nechat pečeť v ní pobývat. Počkat si na sen, kde bude práce s pečetí. Použití tělních tekutin. Požádání entity o nabití pečetě, v takovém případě je potřeba řídit se ryze instrukcemi dané entity. Pochopitelně čtenáře mohou napadnou

Záměr magický je ryze vnitřní záležitosti každého z nás. Dá to práci vymyslet jej, nastavit si cestu, promyslet, jakými prostředky jej zrealizujeme, a ještě větší práci dá věřit mu a nemít pochybnosti o realizaci a výsledku. Toto je nejtěžší. Nejde jenom o sebedůvěru, ale i o to uvěřit, že vůbec je objektivně realizovatelný. Protože v magii používáme i prostředky mající vazbu na jemnou hmotu. Základem je vědět, že je vůbec něco takového možné, mít osobní zkušenost s jemnohmotnou realitou a uvěřit, že není nemožné převést ji na hrubou hmotu. Ta se mnohdy vzpírá, zejména reaguje dobře na jakékoli pochybnosti. Ona, jakmile zmerčí, že máme sebemenší pochybnost, vyloží si to jako stopku, stáhne se a neprorazí na ni nic. Magický záměr dává smysl až tehdy, když víme, že není důvod, aby se nerealizoval, protože možné je vše. Jen se umět pro to rozhodnout. Moudrým proto není ten, kdo svůj záměr vytrubuje do světa, ale ten, kdo ponechá si jej pro sebe. I ke kolegům v magii se chodí j