ADJUSTMENT (o magii s Maat)

  Jsou časy, kdy si můžeme hrát, polemizovat, programovat různá paradigmata, a jsou časy, kdy je potřeba naopak držet pevnou linii a semknout se.  Právě nastaly ty druhé časy. Něco jako přistání Nového Aeonu, zajímavé časy (z jedné čínské kletby), časy, kdy se něco děje. Není čas se přít, je čas si uvědomit některé věci. Teď již není mainstream a něco vedlejšího, pokud jde o Invazi na Ukrajině. To je totiž milí čtenáři válka. Obluda schopná pohltit každého. Rozpoutal ji jeden šílený stařík mající manýry despotu a bordel v hlavě.  Doposud jsme připustili, aby se zde vytvořila dezinformační kolona, která se nás snaží postavit do latě ve stylu: propadla jsi propagandě, nejsi neutrální. Protože v pozici borců ze vzdálenějšího, ale žel od Česka ne až tolik dalekého Východu,  být neutrální znamená, přihlížejte k naším agresím a šiřte do světa, jak spravedlivý konflikt jsme právě rozpoutali. Věta: "Svět není bezpečné místo." najednou nabývá velmi konkrétních rozměrů. Žel filosofické

  Zatímco nečarově mají celosvětově jasno, jak to je s Ukrajinou, padají i názory překvapivě jiné, než všichni očekávali, tak v okultní komunitě jsou jisté tendence býti zdrženlivějším a pokušet se nějak si svůj pohled s odstupem prezentovat či neprezentovat.  Zkušený okultista si nebude dávat takové ty rámečky s vlajkou a pod. Protože má své vlastní záměry a rozhodně netouží, aby se toto křížilo s politkou. Nakonec by to jen značilo podlehnutí nějaké vlně, což od jisté fáze prostě neděláme. Možná někoho napadne, a co když někdo dělá politickou magii. Tady z hrušky dole. Dělat politickou magii je nesmírně náročné... Prakticky neznám nikoho na tomto poli úspěšného (tím netvrdím, že někdo, o jehož existenci netuším, naopak úspěchy míti nemůže).  I okultisté mají názor, obvykle stabilní, ať již takový nebo makový a jistou snahu tento názor vnímat jako co nejvíce nezaujatý. Jenomže Světlo Tiphereth nepozná každý a i když ano, jeho dopad na hmotu je poněkud rozvrstvený a slabší. Vidět všech

  Jsou dny, kdy jakoby nám nic nejde, povedlo se mi takové dny skrouhnout na hodiny a později na pár minut, neb v podstatě vždy jde něco udělat. Dokud docela nerezignujeme, ale i tak lze úspěšně praktikovat Nicnedělání. Ono Nicnedělání může být docela užitečný způsob, jakse naučíte vypnout mozek anebo přesměrovat jej od problému, který řešíte, či operaci, kterou jste právě provedli, někam úplně jinam.  Jsou dny, kdy nám prospěje oprostit se od čehokoli a soustředit se pouze na něco malého, co chceme či potřebujeme udělat. Protože právě takové dny bývají v mnohém výjimečné. Na to, abych byli bez nálady potřebujeme trochu času, jen tak se loudat od ničeho k ničemu.  Ačkoli to může znít stranšně anarchisticky a prokrastinačně, je docela praktické chvilku jen tak nedělat nic. Při té vše snaze něco poznat, něco udělat, něco prožít často zapomínáme se jen tak sami se sebou brouzdat a poznávat, na co bychom asi tak možná  mohli přijít. Protože někdy v okamžiku, který jeví se být ospalým a tot

Pokusím se v dalším díle o mapách duše ( díl I ) popsat některé další věci pokud možno s důrazem na praktické zkušenosti, neb různé popisy jsou dostupné a lze je najít i v češtině. Důležité je, aby poznávání Severské duše vedlo k zamyšlení se, jak asi fungujeme, třeba i pro ty, kteří přímo Severskou magii nepraktikují, ale mohou zde nalézt paralely.  Když mluvíme o složkách duše, ať již z pohledu jungiánského,  jedná se spíše o modely. Kromě pozůstatků mrtvé schránky se nedá říci, že by byla běžně vidět jenom jedna složka. Je to jako mozek, také na jeho modelu lze vidět jeho části, ale samostatně jedna bez druhé nefunguje. Je tedy logické, že každý má všechny tyto části, jen ne všechny se projevují v rovině, která je pro toho či onoho jedince zachytitelná. Když se podíváte na to, jak o duši píši religionisté, dovíte se, že ono kouskování duše, jak známe třeba v jungiánském modelu, kdysi takto nefungovalo. Spíše nežli model či složky duše (která se až tak přímo mnohdy neřešila), vnímali

  překreslená pečeť Agarese, autor: DK Jeho Výsost Agares (nebo také Agreas, Agrens) nekontaktoval poprvé mně, ale ukázal se ve snu právě autorovi, který mi k mým příspěvkům o Goetických inteligencích překresluje jejich pečetě. To právě ony jsou klíčem k příslušné inteligenci. V té době jsme s Goetií teprve začínali pracovat a nebylo zřejmé, zda zůstaneme pouze u Paimona, nebo budeme pracovat i s jinými inteligencemi. Vůbec jsme netušili, zda přijde i někdo jiný, pouze z naší práce jsme uměli rozpoznat onu zvláštní atmosféru, kterou tyto bytosti umí navodit, ať je to ve vizích, v manifestacích, a poprvé se taková bytost objevila i ve snech.  Když jsem zaslechla popis snového děje, atmosféry a vyptala se na několik podrobností, byla jsem doma. Z popisu onoho starého, ovšem vstřícně přívětivého muže s impozantním vzhledem a zvláštním jménem, které si necháme pro sebe, alespoň prozatím, svým způsobem probleskla tvář této bytosti tak, jak je zaznamenaná na rytině, kterou jsem ovšem tehdy z

  Láska je téma, k němuž má každý nějaký ten pohled lemovaný vlastní zkušenosti a zpravidla, dokud ji nenalezne v plné palbě, mnohdy raději o ní ani nemluví. Někdo ji  touží  prožít, někdo ji prožívá a někdo bude dělat vše proto, aby se neobjevila, protože se jí obává či bojí.... a právem. VAROVÁNÍ: Na slabší povahy může můj příspěvek působit jako duševní BDSM.  Říká se, že jsou různé formy lásky. A já říkám, že jsou různé způsoby, přes které se láska nedostane. Každý z nás je kromě úžasných vlastností složen i z tuny předsudků a omezení a fixovaných věcí, na kterých si zakládá, protože nalezl sám sebe, má osobnost, touží po nespoutané svobodě. Máme to naskládáno různě, někdo fádně, jako sterilní účetní, jiný zajímavým způsobem hozeným do nadhledu, a všichni si asi myslíme, jak v tomto nejsme výjimeční. Je hloupost výjimečná? Pokud ano, jsme výjimeční.  Jenomže ono je to jedno, v podstatě všechno to funguje na principu: poznej bolest, strádání, zažij, jaké to je ono opojné, kdy všechno

Královna holí je klidnou sílou plamene, který nechává v sobě žhnout a naslouchá plamenům ve vlastním nitru. Můžeme si představit plameny procházející jejími centry energií a ty pronikají do jejího energického těla, takže působí jako někdo vášnivý, ale zároveň jako někdo, kdo umí krotit svojí sílu.  Ona je na svém trůnu, kde patří, a nezajímá ji nic jiného, nežli okamžiky přítomnosti. Možná tak trochu odpočívá před akcí, možná jen chtěla by trochu vnímat, jak dalece je ji nakloněn osud před rozhodným čínem, na který se koncentruje.  V Crowleyho tarotu má na prsou Ryby, tedy oheň je v jejím přépadě něco jako vodní tok, pouze místo vody je plná ohně a nachází v něm svobodu. Protože táto dáma velmi dobře zná především sebe a nemá tendence vměšovat se do zálžitostí jiných. Kartu lze využít a pracovat s ní, jestliže sebepoznání je naším záměrem. Právě pasivní ženská kvalita nám v tomto velice pomůže. Její nitro nezná hranice a vždy nalezne v něm svůj klid, ač by se mohlo zdát, že spíše nepok

  Často mívám pocit, že když již jsem si něco odmakala a mám velikou sebejistotu a teď konečně mohu své vědění předávát ostatním a ve velkém radit, zaměstná mně Univerzum spolehlivě něčím jiným. Jakoby mi dávalo najevo, žádné sbírání polen na cestách jiných, a vůbec, to co víš a znáš máš odpraktikovat v NOVÉM PROJEKTU. Tak huš... a hezky uplatňuj poznání.  Každý v magii nějak fungujeme a já funguji prostě tak nějak ve věčném dialogu s Věčností, jak někdy Univerzu říkám, mám-li poetickou náladu. Bylo by hezky patologické popsat, kterak dostávám ty instrukce, přes vládce světa nebo jím vymyslet nějaké více kreativní jméno. Jenomže to možná někdy napíši, až se mi vyjeví nějaký dobrý hrdina, který by takovou  roli ustál třeba v nějaké minipovídce. Když jsem si konečně řekla, mám rozjeté nějaké projekty, hezky pokračují, mohu konečně páchat ono obecné Dobro, nastražilo Univerzum uši a řeklo si zjevně.... to zase bude katastrof... musíme ji zaměstnat.  Takže se omlouvám, nebudu Vás milí čten

překreslená původní pečeť, autor DK Tímto příspěvkem pokračujeme v tématu Goetia, konkrétně v popisu goetických inteligencí tak, jak oni sami přicházejí. Pořadí dáno v Menších klíčcích Šalamounových není respektováno, což nám tedy nevadí. Stavíme se k věci tak, že v tomto směru necháváme pořadí bytostí volný průběh. Také tyto inteligence při vstřícném postoji operatéra umí dát najevo, jak by si praktikování magie představovaly.  Belial zosobňuje vysokého hodnostáře i po svém pádu do Klifotu, právě proto je schopen dát darem "senátorská křesla a podobné pocty". Jistěže takové věci nefungují za nic, neb nic není zadarmo, a tedy požaduje něco, co skutečně lze nazvat obětí. Sám umí vyjevit, co by jej v tomto směru uspokojilo. Domníváme se, že nejde ani tak o konkrétní věc samotnou, jako spíše o posun jistých hranic, které doposud překonány nebyly. Oč konkrétně půjde, již bude záležet na vyjednávací schopnosti operatéra.  Čtením některých poznatků z praxe jiných lze nabýt dojmu,

Sotona je bytost, se kterou jsem se setkala ve slovenské lidové magii pěstované na Kysucích. Ač měl každý kopec jinak magii nastavenou (i dolina, ale hardcore bylo na kopcích), ohledně Sotony panovala shoda. Každý nečar (nečarové byli uživatelé magie, kdy podle instrukcí čarodějky si provedli operaci, příapadně využili nějaký její amulet či jiný nástroj, ne totální neznalci, jak bývá dnes mezi nečary běžné.) věděl, že jde o bytost, která má z něj vysat energii pomocí noční můry, kterou jen navodí situaci. Každopádně potom přichází Sotona samotná a začně oběť škrtit, zalehne ji na hrudi, že oběť nemůže dýchat. Mívá podobu až spareovského přízraku, tedy jde o stín bez tváře s humanoidní siluetou, mnohdy ženské polarity. Obranou v takové chvíli je, položit ji otázku: "kde jsi byla, když se Ježíš Kristus narodil." Moudrý nečar pochopil, že když se dusí, musí mentálně a vložit do otázky jistou sílu. Běžně se stávalo, že tento útok oběť probudil, a ta přízrak doslova viděla. Zatím