Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2017

Proč to nejde...

Kdo praktikuje magii dříve nebo později pojme myšlenku provést magický akt. Něco, co mu ovlivní nějaký aspekt jeho života, něco, od čeho očekává, že bude fungovat. Jenomže mezi nápadem a realizací stojí první úsek cesty. Ten další je o tom, aby zamýšlené proniklo do životní reality a stalo se hmatatelným. Poslední úsek souvisí s trvanlivostí tohoto průniku, by to nebylo jenom o tom, dotkl jsem se toho a ono se to rozplynulo. Předně, je přirozené, aby každý praktik chtěl ovlivnit záležitosti svého vlastního života ke svému prospěchu. A právě zde je potřeba přijmout skutečnost, že ne vždy člověk zná všechna fakta a je potřeba počítat se spoustou neznámých. Včetně pohledu našeho ne tolik hmotného těla, které, když na to dojde, umí si dosti drsně prosadit svou. Snad to nejhorší, co může člověk pro věc udělat, je klást překážky ve formě příliš konkrétní představy o výsledku. O tomto aspektu více tady .   Také magie nefunguje až tolik doslovně faustovsky. Není hnána potřebou získat duš

Osobnost Rytíře mečů (Krále mečů)

Postava je popsaná v čisté esenci živlu, který v realitě budě nějak ovlivněn i živly jinými. Přesto alespoň pro mně je představa, že taková postava existuje reálně, zábavná a tak jsem si psaní užívala. Že čtenáři někoho připomíná? Nu některé charakterové rysy jsou tak nějak archetypálně sjednocující... Mám-li říci něco o mečovém králi stručně, tak se nedá opomenout, že mečový král funguje na základě logiky, i když je to někdy logika vzata ad absurdum, vždy tam je. Nebezpečná, rychlá, chladná... kalkul. Povídat mu o citech a pocitech smysl nemá, neb on jede podle toho, co jemu logicky sedí. Je v lásce logika? On ví, že ne, ale i to je pro něho logické. Je také více zdrženlivý. Od něj projevy přízně lze sbírat velice opatrně a nacházejí se tak nějak rozprostřeny ve více slovech, nějakém tom činu... Nechápe, proč by vůbec měl o něm někdo pochybovat, vždyť řekl, a to je jasné, ne? Jeho smysl pro humor je natolik intelektuální, že ne každý pochopí... Popravdě dá to zabra

Pavučina...

Pavučina pohybující se větrem, pozorovat její let a třepotání z místa na místo... Připomíná let papírového draka pohybem vlnitým nenacházejícím klidu... Možná symbol pro něco, co se utváří, co již vystrkuje růžky z dáli a pohání, by mohlo se projevit... Jemná jako dotek éterický, nedá se na ní sáhnout, by nezmizela do Nebytí rozplynutá... Je jako posel odtamtud přinášející do sféry viděného jemnost tajemna a smrti nesoucí sebou...

Poločas rozpadu....

Někdy projeví se poznání skrze zajímavé prožitky... ty, co zdají se býti banálním klišé na první pohled...  ty, co vypadají jako bláznivý žert, ... ty, co zdají se býti nemožné jen proto,  aby jakmile se začínají naplňovat,  se ještě více nemožnými staly...  ty, co spolehlivě zavedou do hlubiny,  ale nenechají utopit se...  ty, co jednou přivedou k závěru, že byly jenom proto, by daly lekci k moudrosti skrze toleranci, zdrženlivost a poznání pomíjivosti... Pohlédnout na ně neosobně... bez zaujatosti... a další smysl se vyjeví...jen již bez nich...

Zrození draka

Plápolaje ve větru chceme zajít za hranice nekonečna,  kde svítání rodí se z ohně... Známé proměněné v cizí drze šklebí se ústy boha zatraceného na okraji Bytí mezi žitím a smrtí sevřený bez okov...

Několik slov k lásce...

Většina pohádek končí obligatorním: a žili spolu šťastně, dokud neumřeli... možná v podstatě ano, pouze překonali několik drobných krizových stavů, které se zákonitě tu a tam musely objevit. Narazím-li na někoho, kdo tvrdí, že ne, potom jde o šťastného dominantního tvora žijícího se svojí celoživotní obdivovatelkou, což je ale také zázrak, ač z mého pohledu zvrácený, neb mi přijde jakoby jedna lidská bytost pohltila druhou. Říkejme tomu třeba Lianina noční můra :)  a klidně si to představme i opačně... Láska jako téma je velice nevděčné, neb každý jej vnímá jinak, ač stejně. Ale na straně druhé jde o téma lákavé, nelze odolat a nic k němu nenapsat, tvářit se, že neexistuje. V lásce dříve nebo později dojde člověk do stádia, že vše krásné musí být vykoupeno bolestí... Je to až podivuhodné, nakolik se v tomto lidé různých zájmů, z různých oblastí, různé inteligence..., shodují. Láska je potvůrka, která se umí postarat, aby člověk nezažíval toliko jednu polaritu, obvykle tu slad