ADJUSTMENT (o magii s Maat)

Osy světa se protínají v bodě,  kde vše vzniká. Hlubina nebe, tam záměr našich životů se provádí do struktury duše. Matice vzniku světa. Skrze ni rovnováha zachována bývá. Kdy oheň a led jsou dvěma fazetami stejného křišťálu.   Runa krize a katastrofy, neb na první pohled je transformace velmi těžce ustojitelná. Jde o koncentraci síly do semene, které má vzklíčit a nikdo neví, zda bude dobré nebo špatné. Jenomže my víme, že dobro a zlo jsou kategorie velice klamné. Jedno je jisté: s hagalaz se vždy něco děje. A buď se v souladu s runou transformujeme, anebo v opačném případě si to runa přes energii vybere jinak, což nebývá příjemné, neb má tendence přesvědčit, že je vhodné dokončit transformaci. Nedokončení transformace vede ke krizím. Z dlouhodobého hlediska se sice nic strašného nestane, pouze dary dosavadní, které s transformací nastoupily, jednoduše zmizí.  Samotná transformace vyžaduje něco jako oběť. Obvykle to, na čem jsme si zakládali, co zdálo se býti pevné, jakoby mizí a zdá

Opětovně příspěvek týkající se speciálního druhu magie, kontaktů s entitami. Nemyslí se  tím uctívání entit ani práce s nimi jako s určitými vzorci, imagy či vlivy, ale doslova kontakt s entitou v rovině jako třeba kontakt s kolegou.  Magie kontaktů s entitami nemusí býti nutně vázána na jednu entitu, ani na entity ze stejné skupiny, dokonce nemusí souviset ani s magií prováděnou systematicky jedním či dvěmi směry.  Naopak se očekává, že kontaktní mág ve své praxi narazí na toho povícero. Samozřejmě, není potřeba pracovat se vším, co člověk potká, je to vždy záležitostí osobní preference. Dokonce to nemusí být ani bytost všeobecně známá. Jsou kolegové, kteří jedou zásadně po vysokých entitách, tedy těch, co jsou na vrcholu a potom naopak zase nejedna čarodějka má něco vázáno na neznámou lokalitu, že se dá mluvit o entitě typu polní bůžek. Jenomže vtip nespočívá v tom pracovat s vysokými šaržemi za každou cenu, nýbrž s tím, s čím máme pevnou vazbu, a jsme schopni komunikovat a spoluprac

  Mám je ráda potvůrky opeřené a také po aktivních měsících práce s nimi jsem přešla do trochu jiného modelu, neb nejde o bytosti mi tak docela vlastní. Nicméně kdykoli se potkáme, je to setkání, kdy plynule navážeme, jakoby čas neuběhl. Možná proto, že k ním mám respekt. Anděologie je dlouhodobým boomem, kdy vznikla jistá synkretická směs andělských jmén, občas provázaných s něčím křesťanským, neb judaismus již je vyšší dívčí. A tak vzniká podhoubí, na které se napojuje kde co, co nějak umí s křesťanstvím koexistovat, případně se s ním i šířit. Jak víme, různé lidové mutace, různých bytostí byly spojeny po staletí právě s křesťanstvím, neb lidé si své původní, či lokální bytosti svázali s touto oficiálně vnucenou vírou. Např. tradice voodoo, která se docela úspěšně dnes rozšířila v Evropě, takže nic nebrání, aby se něco z toho nenavázalo i na různé Doreenky. Rozkličovat přesně, oč jde je v tom energickém spletenci plného různých mutací, nemožné. Často jde spíše o něco larvovitého, než

Tímto příspěvkem se obracím zejména ke čtenáři podobně naladěnému jako já.  Ke čtenáři, který sebe pozná v textu, ale nebude mít nápady typu : definuj přátelství. Někdo v tomto mi podobný porozumí, že i vlastnosti působící na první hodnoticí dojem jako žádoucí, vlastně takovými  ve výsledku být nemusí.   Lidé zbožňují vymezování pozic. Buď to táhneme s nimi anebo proti nim, ač my nejraději praktikujeme bez nich.  A jsou lidé, kteří předpokládají, že zcela naprosto sdílíme jejich hodnoty, ve všem je podržíme a oni nám mohou sdělovat své kritické názory, nikdy ne naopak, ... tito lidé jsou naši přátelé.  J estliže se takoví podobní tvorové vyskytovali v okolí čtenáře, či snad  vyskytují, čte moje řádky osoba se sklony k velkorysosti,  poměrně odolná a tolerantní... působící na mnohé dojmem až božské trpělivosti s ostatními, ... prostě ten typ, se kterým nejenomže lze koně krást, ale klidně i zakopat mrtvolu. Jednoduše lidé mající sklony k podobnému typu problém

  ... procházíme stanici na cestě do Nekonečna,  kde  Věčnost potkává Nevyhnutelné a linky jejich kříží se v osudu darem ohně, jak komu dobrého. Mezi noci a úsvitem, mezi stmíváním a tmou  odebíráme paprsky světla z dlaní Slunce a ty dáváme domovu, tak vzdálenému pro lesk. Neprosíme, svá práva si vezmeme, jak patří se, nenaléháme, neb osud je nakloněn neztraceným ve vlastním čase maje slabost pro nezměrné. Zdáme se býti lhostejnými až příkrými k světu však spaluje nás touha po tom, co vetkáno jest do struktur jeho, za ně a co nachází se na dosah .... jen mezi námi.        

Od setkání s Borisem uplynuly asi dva týdny. Setera připravovala Ronalda na velkou cestu do Klifotu, neb netroufala si odejít na Keter, aniž by jej vzala sebou v obavě o jeho bezpečí. Tam hodně daleko by docela ztratila přehled o tom, co se s ním děje. Jednalo se o docela neobvyklý podnik vzhledem k dosavadní poměrně krátké magické praxi Ronalda. Nepočítala s tím, že by snad něco mohl i vnímat, podstatné bylo, aby byl po ruce a ona měla kdykoli jasno, co se  s ním děje. Přesněji řečeno, měl hrát roli spíše zavazadla, nežli aktivního mága. Ronald nemaje tušení o své pravé roli piloval sefiroty a stezky na klifotickém stromu. Kde jinde by se bytost typu Vlada Tepese také mohla nacházet.  Popravdě si Ronald neuměl bez sirgy svůj život již představit. Stala se součástí jeho existence. Jakoby ona dávna potřeba ji ublížit se změnila v něco naprosto odlišného, v něco stejně znepokojujícího, jen více strávitelnějšího. Byl rád, že jej bere sebou, ovšem muselo se tím vyřešit několik technických