Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2017

Ty nesprávné důvody (o múzách jinak)

Jestli se na něčem shodne pohled okultistický a mystický, je to právě přístup k uznání. Pokud člověk něco dělá, měl by to dělat, protože musí, neb vychází to z něj, bez ohledu na uznání či naopak nezájem. Bez ohledu na pochvalu anebo nepříznivou kritiku. Protože cokoli člověk tvoří, tvoří to především pro sebe, ale ono, nakolik to je srozumitelné dalším lidem, představuje věc naprosto odlišnou.  Jenomže k tomuto poznání je potřeba dojít, jinak jsou to pouze slova napsaná na papíře někým jiným a člověk sklouzává k: tomu se to říká, když je teď slavný a jeho knihy si kupuje hodně lidí, překládají se do jiných jazyků.... nebo jak tomu bylo i v mém případě, mudrlant, zase něco přečetl a teď exhibuje, přitom sám za slávou si triko honí. Nicméně tehdy kdysi dávno jsem se s podobnými slovy setkala u autorů knih o magii, astrologii a u různých mystických přístupů. Touha chtít něco dokázat někomu jinému je pro člověka přirozená, i když není právě tím, kdo by se chtěl zalíbit všem a a

Přístup k těm odjinud (Ke tvorům méně hmotným 4)

Skutečnost si vytváříme sami.  A to právě tím, jak se stavíme k tomu, co je objektivně dané, co existuje. Je na nás, zda si věci uděláme podle sebe anebo naopak podřídíme se konvencím či názoru většiny. Můžeme být pro druhé nečitelní anebo naopak transparentní. Můžeme druhým porozumět anebo se od nich distancovat. Stejně tak je to se světem méně hmotným. Lze tyto vrstvy ignorovat, lze je nebrat v úvahu a dovolávat se k ním jenom když je skutečně zle, lze vědět, že tam někde jsou, ale raději nekontaktovat, nenavštěvovat, neb je to divné a také je lze zavrhnout, odsoudit, vybrat si jenom něco z nich, či naopak být otevřeným i tomuto. Je to jen a jen na nás. Budeme jednat tak, jak je u většiny lidi obvyklé, tedy ignorovat či se bát a chtít prostředníka v jiném člověku, anebo naopak se staneme lidmi, kteří mají přímý kontakt? Možností je bezpočet, včetně různých kombinací.  Stane-li se, že člověk se dostane do styku s něčím takovým, může pořád ignorovat zjevné. Anebo může si jen

Promluvy s neznámým (Ke tvorům méně hmotným 3)

Navazuji na předchozí části  Prví  a  Druhou , v nichž jsem se zabývala otázkami, že nemá smysl se snažit o přesnou klasifikaci, neb tito tvorové bývají různí, také jsem ukázala, že magií lze vyrobit efekt jakéhosi jiného tvora a měla jsem snahu popsat jaké to je z pohledu lidí, kteří skutečně mají kamaráda tak říkaje za oponou. Nejsem si jistá, nakolik toto mé povídání bude přínosem bez přečtení si předchozího, ani zda vůbec bude zajímat lidi, kteří jaksi vztah s ničím méně hmotným nemají či nikdy neměli. Nicméně ti, kteří mají vlastní zkušenost, asi má slova přivítají, neb o tom, co člověk zná, se čte rádo. Především  si dovolím podotknout, že z různých důvodů, na které v tomto seriálu postupně narazím, není jednoduché mít kamaráda odjinud. Podobné známosti vyžaduji silnou psychiku i vůli. Kladou nesmírné nároky na toleranci a respektování svobody jiného tvora. Inteligence pocházející odjinud zde není pro to, aby člověku imitovala zlatou rybku, vyhovovala jeho vrtochům či mu jakk