4.8.20

Etika a esoterické služby


























Tento článek je určen také klientům, kteří se obracejí na různé kartáře, astrology a pod. V této oblasti funguje hodně šikovných a talentovaných lidí, potom hodně lidí, kteří do jisté míry zvládnou službu a své udělají, ale také i lidé, kteří služby poskytují pro uspokojení svého ega, což může působit problémy. 

Okamžiky, kdy se na nás obracejí lidé se žádostí o výklad, protože očekávají od člověka označujícího sebe jako kartáře či astrologa profesionalitu (a oprávněně), jsou stěžejní, aby se profesionál poskytující službu (ať již úplatu či jinou protihodnotu) tázal sám sebe, zda v daném případě zakázku vezme či nikoli. Není pravdou, že lidé poskytující takové služby za úplatu musí vzít každého, kdo se na ně obrátí. Nemusí. Jen místo mamonu to chce přemýšlet intuicí. Profesionál si takto ušetří  mnohé problémy do boudoucna. Zkušený profesionál musí mít během čtení/slyšení objednávky jasno. Jistě, může se zmýlit, pokud připouští, že není neomylný, zůstává bdělým.

Při sezení klienta je vhodné rozebírat jeho problémy, nikoli problémy profesionála. A již vůbec ne jeho problémy s kolegy. Radím klient při něčem takovém okamžitě zvednout nožky na ramena a utíkat. Tady již začíná síť manipulace. Jednak si neplatí konzultaci, ale platí "profíkovi" za to, že on si může ventilovat své problémy. Není pravdou, že výklad či rozbor mohou provádět jen osoby mající charakter, tyto věci fungují i osobám bezcharakterním. Otázkou ovšem je, jak je interpretují. S necnostmi často bývá spojená zbabělost, a tak se může stát, že to nepříjemné klientovi zamlčí. 

Jakmile kdokoli začne o sobě tvrdit, že mu široko daleko není nikdo roven, je toto známkou velikášství, nikoli profesionality. Dnes obdobné služby poskytuje hodně lidí, takže objektivně v této kategorii vybrat toho nej... je strašně těžké. Doporučuji zdrhat, protože ačkoli vám takový profesionál něco řekne, jeho veliké já bude filtrem, přes který bude viděné interpretovat.

Klient astrologa, vykladače a pod. oprávněně očekává, že jde o osobu mající profesionální úroveň, zejména, pokud se takto osoba prezentuje. Minimálním požadavkem na profesionalitu je diskrétnost. Klient by se neměl dovědět, jaké jiné klienty má jím zvolený profesionál, a již vůbec ne, jaké problémy tito klienti mají.


Stává se, že klient, který byl se službou spokojený, najednou změní názor, anebo také, že klient rovnou bude nespokojený. Může se stát, že dá profesionálovi špatnou recenzi, či dokonce popíše svojí zkušenost. Může mít pravdu, může nadsazovat. Obrana profesionála ovšem má také být profesionální a ne sklouznout  na pavlačovou úroveň, kdy bude sypat klientovi to, co se probíralo ve veřejném prostoru a vyčítat mu, když se realita odehrávala jinak, než on mu tvrdil.  

Měla jsem zato, že podobné věci jsou samozřejmostí, dokud jsem nenarazila na podivný případ na astrologickém fóru. 

Bývalá klientka své bývalé astroložce vyčetla, že se chová k lidem na astrologickém fóru hrubě, což byl fakt. Astroložka ji jedním dechem začala vyčítat velice osobní věci týkající se jejího rodinného stavu, těhotenství a vmetla klientce velice hrubě do tváře, že klientčina dcera právě kvůli klientce spáchala sebevraždu.
V tu chvíli, byť se jednalo o online prostor, by jste slyšeli spadnout hřebík na podlahu.
Jednotliví astrologové vyjádřili jednoznačný odsudek paní, která si hrala na profesionála, protože citlivější lidé nemohli nezachytit zlo, které se šířilo z řádků paní jakože profesionálky.

Paní jakože astroložka se cítila strašně ukřivděně a začala svalovat vinu na lidi kolem sebe, prostě zato, co sama napsala, nemohla.
Posléze začínala vymýšlet nějaké šílené teorie, že těhotná žena nemůže na astrokonzultaci, a že vlastně mělo umřít to nenarozené dítě a místo něj si vzal Bůh to, které bylo velké.


Především si cením astrologické obce, že se k tomuto prohřešku postavila, věc nesmazala a neututlala. Svědčí to jistém zdravém jádru. 

Profesionální služba v sobě obsahuje několik částí. Jednak má nějaký úvod, kdy profík zjisťuje, zda klientovi je schopen službu poskytnout. Důvody mohou být objektivní, subjektivní, mohou spočívat v jeho přesvědčení. Je lepší službu neposkytnout, nežli ji poskytovat s problémy.

Samotné poskytnutí služby je zaměřené na klienta, nikoli na terapii profesionála. Profesionál je od toho, aby naslouchal klientovi, nikoli naopak. Podle toho co slyší zvolí přístup ke službě na základě svých zkušeností a poskytne ji. 


Po poskytnutí služby je jeho povinností diskrétnost a klient od něj diskrétnost oprávněně očekává. Je úplně jedno, kde všude si klient o svých problémech povídá. Astrolog, vykladač toto musí umět ustát, i kdyby klient o něm nemluvil lichotivě. Nakonec za to přijal odměnu. 

        



29.7.20

Co je to magie Khem

Moina Mathers, S. L. M. Mathers

Dějiny magie jsou úzce spojeny se Starověkým Egyptem. Již od renesance se setkáváme s nějakými tajemnými narážkami na tuto magii. "Egypt byl tradičně spojován s nejtemnější a nejmocnější magií a nyní spatřily světlo světa spisy egyptského kněze svědčící o neobyčejné zbožnosti." píše Frances Yatesová ve své knize Giordano Bruno a hermetická tradice o objevu Corpus Hermeticum.
Do té doby zapovězená temná egyptská magie byla rehabilitována div ne křesťanskými prvky v díle Herma Trimesgistose, který byl ztotožňován se samotným Thothem. Považuji za menší zázrak, že v encyklopedii andělů nenalezneme Thothiela nebo Hermetiela. 
Středověcí teologové vytýkali starým egypťanům, že do svých soch vtahovali duchy bohů, které potom oživovali. 

Tyto představy se později torchu více modifikovaly, kdy magie provozována skrytě nahlížela na Corpus Hermeticum velice vstřícně a k magii Starověkého Egypta si magie vytvořila velmi vřelý vztah. S rozvojem egyptologie a různými nálezy se rozvíjely i představy západní magie o tom, jak mohla egyptská magie vypadat. Jelikož nálezy archeologů a jejich překlady textů těmto představám málokdy odpovídaly, vypořádala se s tím magie po svém, svojí vlastní invencí, místy prokládanou metodami channellingu či používáním média. Vlastně takto byla napsána i Kniha zákona, která obrátila pohled na moderní magii. Když si vezmete praxi řádu Golden Dawn, naleznete zde silnou vizualizaci vycházející
z řeckých představ o magii Starověkého Egypta. Jako ilustraci k tomuto příspěvku jsem zvolila právě obraz namalovaný Moinou Mathers.


Od dob Johna Dee se stalo regulérní praktikou používání média, které slyšelo hlas jiných bytostí. Fungovalo to v Golden Dawn a A. Crowley takto napsal Knihu zákona. Tento trend měl snahu překlenout jisté informační vakuum, které sice nebylo co do faktů tak úplně přesné, ale zato obsahovalo jistý náboj, který magii posunul vpřed a moderní se stala magick. 

Vliv Starověkého Egypta se odrazil i v tarotových kartách, jak Rider-Waite sadě, tak i v Thotově tarotu.  Je znatelné, že mág rovnal se faraónovi, kterýžto byl přímým potomkem bohů. 

Mezi novými směry lze nalézt Maatmagick, která navazuje na odkaz A. Crowleyho a zabývá se výhradně Maat a řádem maat, je vázána na Strom života.  Máme zde Temple of Seth, kde Seth je reálná bytost, kromě které nic jiného pro adepta není. K některým, temněji laděným božstvům pro současného člověka se obracejí i luciferiánské směry, kam patří i vampýrské řády.
Určitě nevytýkám těmto směrům úzké zaměření, to bylo i ve Starověkém Egyptě, v každé oblasti a městě to bylo trochu jinak, také v různých dobách různé. Výslovnou inovací je otázka Aeonů, kde jsou pouze použitá jména bohů. Za 5 000 let existence se dá aplikovat mytologie i k využívání časoprostoru, jen mágové Khemet, takto nejspíše nepraktikovali.    

Tak toto všechno magie Khem není. Nejblíže snad má k magii Khem enochiána Johna Dee, když se podíváte na hieroglyfy a na přepis těchto hieroglyfyckých textů do latinky, lze zde najít zajímavé paralely.

Představy o tom, jak vypadala magie Starověkého Egypta, tedy magie Khem, formovaly hermetismus, západní magii, západní alchymii a západní astrologii, dá se říci, že západní kulturu vůbec. Lidé vycházeli z tehdy známých informací a zpracovávali je podle modelu myšlení své doby. Určitě se chci věnovat ve svých dalších příspěvcích různým stopám a představám o této magii, protože je to nesmírně zajímavé a pro dnešního člověka, který by měl zájem, ať již si jenom přečíst o magii Khem nebo si ji uvědomit, může být naopak studium od dneška až do Strarověkého Řecka velmi zajímavým srovnáním a uvědomováním si, jak se formovalo myšlení v naší kultuře.  

Tehdy byla magie všudepřítomná a nějaké její formy užíval jednoduše každý. Pěstovala se mezi lidmi, pěstovala se v chrámech a pěstovala se v palácích. Byla součástí života každého. Nakonec vhodná zaklínadla se člověk učil, a očekávalo se od něj, že než najde cestu zásvětím jeho Ka k jeho Ba, použije hodně
z těchto zaklínadel. Nemyslím si, že jde dnes praktikovat magii Khem stejně jako tehdy. Žijeme v jiných podmínkách, řešíme sice hodně obdobné záležitosti, ale jsme zase o nějakých 2 000 let dál. Pokud chrámy, chce to použit techniku Golden Dawn, pokud rozmlouvat s Bohy, musíme se stát médiem naslouchajícím srdcem, protože oni jinam ani nemluví. Bude to náročnější i na vztah ke svému obydlí, k řekám, stromům, rostlinám a kočkám. Kočky, ty jsou totiž neutrální. 

Naučit se přemýšlet, jak co jde, ne naopak. Zrevidovat vztah k různým lidským bytostem v myšlenkách i projevu, v tomto je magie Khem nesmírně náročná. 

Pokud se rozhodnete touto cestou vydat či ji alespoň prozkoumat, je potřeba vyhodit různé knihy o Egyptě a mimozemšťanech, spekulace o Atlatidě a její hledání ponechat Herodotovi a podpořit skvělou českou egyptologii pořízením si nějakých prací, abyste se dostali do reálií. Bude to chtít odložit alespoň pro práci s touto magií návyky, které jste získali praktikováním a studiem magick (např. Sephirot, Qliphot, na to se tady vůbec nehraje, kabalu vůbec, aeony, lamen), protože tato cesta není o tom, aby jste předvedli Eseth  či Thothovi bez aspektů přisouzených mu hermetismem, jak jste skvělí, ale naučili se něco nového. I Maat v tomto pohledu bude vypadat zase trochu jinak, než jste uvykli. Když to sedne, časem zjistíte, že budete přepínat v pohodě mezi svými přístupy, jak jen budete sami potřebovat, a magick bude obohacená o něco dalšího.

Nikdy jsem nenarazila na překážku typu, že se nesmím zabývat jakýmkoli jiným magickým směrem, protože vše doposud poskládané se hroutí. Určité princípy magie fungují ve všech systémech, lépe je poznáte. 


Překážkou plného rozvinutí praxe je skutečnost, že člověk nepřijme Neteru, se kterým či kterými pracuje jako opravdové Bytosti. Samozřejmě akademickému zájmu toto vůbec nebrání a do určité roviny se bude dařit i praktikování. Také pro psychomága může být zajímavé poznání alespoň některých aspektů těchto jiných archetypů. Ovšem nedoporučuji je roubovat na řecký pantheon. Důvod je prostý. Nic jako pantheon khemetiánských božstev neexistovalo. 

27.7.20

Osobnost a její projevy v magii a náboženství Khem

Při psaní tohoto příspěvku jsem vycházela z poznatků, jak je interpretoval skvělý religionista egyptolog Jiří Janák, poznatků luciferiánů, konkrétně The Black Order of the Dragon,  popsaných Michaelem W. Fordem, luceferiánská magie ve velké míře adoptovala řecký přístup k magii Khem, některých postřehů Davida Rankina, které mohou být označeny za základy khemetiánství a svých skromných magických zkušeností.


Pokud mám psát o Khem, musím nechat stranou renesanční představy o tom, co byla magie Starověkého Egyptu a i ty moderní, které jsou různě transformovány v moderních magických řádech. Pokusím se jít dál do minulosti a nenašla jsem lepší zdroje, nežli ty, které se vyskytují v egyptologii. Praktikovat Magii Khem znamená převzít představy, které mají vývoj několika tisíci let. V magických kruzích ale v poslední době jsou snahy začlenit do své praxe právě i poznatky z egyptologie. Právě pro bližší pochopení fenoménu, jakým je magie Khem, protože některým z nás, tedy včetně mé maličkosti, nestačí na moderní magii navléci pouze reálie Khem. 

Obecně se mluví o tzv. složkách duše. Jenomže staří egypťané nevnímali duši, jak ji ovlivnění křesťanstvím a Jundem vnímáme my. Pokud si uděláme jasno v tomto, lépe pochopíme i pasáže z Knihy mrtvých a i onen rituál vážení srdcí, který praktikující adept magie občas podstupuje. Nežli o složkách duše je přesnější mluvit o projevech člověka a dá se vypůjčit i moderní slovo osobnosti v různých rovinách existence. 


Hau představuje hmotné tělo, nikoli podřadnou schránku a jeho péči je potřeba věnovat úsilí a pozonost, nejenom posmrtně, ale i za života. Jeho zničení či ohrožení vedlo k ohrožení 
sah, vznešeného těla v zásvětí. Měli rozvinuté lékařství, nebyli marní pokud jde o kosmetiku a khemetiáni vytvořili khemetiánskou jógu na základě pozic soch a rytin. Tato magie má jisté nároky i na pěstování hmotné schránky.

Ib, hati srdcebylo hlavním orgánem těla, zdrojem myšlení, emocí. Zdá se, že ryzí racionalita tolik v kurzu nebyla. Maat promlouvala v srdci, srdce rozohodovalo o osoudu při vážení srdcí. AC ovlivněná magie s ním spojuje Pravou vůli. Vůbec člověka ovlivněného Khem poznáte podle toho, jak mluví o srdci. 

Ren jméno, které představovalo obrovskou sílu slova. Však pravá jména bohů nikdo nezná. Pouze Eseth poznala tajné jméno Ra. Jméno má sílu, adept magie tak stojí před úkolem o svá jména pečovat a také, musí si zvolit jedno jméno, které nikomu nesvěří, což je úkol nesmírně těžký.

Šut stín byl ochranou, stínem v obličeji, bezpečím, chrámem Boha, po smrti člověka mohl být jeho přízrakem. Vyslat k němkomu stín by v tomto pojetí bylo vyslat k němu ochranu.

Je potřeba myslet na to, že všechny tyto projevy osoby by měly fungovat ve všech rovinách. 

Ka (možná i Ku) je éterickým dvojníkem, nositelem života, předává se z otce na syna plozením. Invoka, příjem Ka.  Ka čeká po smrti cesta do zásvětí a musí najít svojí cestu. Práce s Ka je základem magie Khem. 

Ba božská a napřirozená moc, posvátné zvíře, nabývá podoby, jaké si přeje. Pokud Ba opouští člověka, tak ten ztrácí vědomí. Udržuje nás při vědomí existence a po smrti nebo v jiných sférách pokračuje v zosobnění fyzických a psychických síl. 

Ach blažený zesnulý, když Ka projde cestou, spojí se se svojí Ba, nastává podoba původní. Proces magický, jak dát se dohromady, protože přechod ze sféry do sféry nastává pro každou část trochu jinak. Tento proces stojí za podrobný rozbor, protože směřuje k tomu, co je smyslem magie, celistvosti osobnosti. 

Tento můj příspěvek je strohejší, obsahuje fakta, na které by si měl chtějící se vydat touto cestou zvyknout a sám začít sám studovat některé záležitosti týkající se egyptologie. 


12.7.20

Proč rituály


Jakožto typický adept magie volné ruky jsem nastoupila na rituály po nějaké době. Ne proto, že by magie volné ruky neměla výsledky, k rituálům mně vedly jiné důvody. Pár let jsem necítila potřebu, z volné ruky jsem řešila prakticky vše. Proto ani dnes se nedivím kolegům, kteří rituály považují za něco přežitého, nepotřebné staré haraburdí.  Pro praktikování magie není nezbytně nutné provádět rituály, vytvořit si svůj vlastní energický prostor lze i bez nich. 

Postupně jsem prošla k praktikování rituálu astrální formou. Popravdě dodnes každý rituál praktikuji i touto formou. Na kolegy, kteří se pitvořili s hmotnými rituály jsem pohlížela s nevolí, protože astrálně mi ritualizace přišla jednodušší, přímější.

Přišlo to samo, když jsem narazila na směry, které mi sedly. Pokud se člověk chce poznat, jak daný směr funguje, rituálům se neubrání. Najednou jsem cítila potřebu provádět i rituály na hmotě. Protože jsem uměla praktikovat magii volné ruky, neměla jsem takovou tu divnou touhu začít dělat co nejdříve megakomplikovaný rituál. Rituál je úžasný, zvykáte si na energie a entity s ním spojené, magické nástroje, které si sami pořizujete či vyrábíte či kombinujete. Propojujete se s něčím jiným a vytváříte si stabilní prostředí. Jeden prvek za druhým. Na začátku je efektivnější provázat si část rituálu, než jej provést celý. Když vezmeme ono jen jednoduché linie
ATA - MALKUTH
při doteku na čelo musíte sakra cítit, že to, co je vaší éterickou části se připojilo a při doteku na prsa vědět, že alespoň kratičký okamžik jste pohromadě. A stahujete si k sobě skrze éterické tělo Gevuru a Gedulu.
A pokud udržíte sílu do AMEN, je to mnohem více, než udělat najednou celý rituál a říkat si, co? to je rituál?, už nevím, jak vypadal začátek...

Je to vášeň jako recitace básně, promluva, kde o něco jde...
A tak si vytváříte vztah k příslušným entitám, vaše éterická část se provazuje na hmotu, což je potom lepší i v běžném životě.
Po malých krůčcích (žel první asi 3 roky denní práce, proto to každý nevydrží a neba jej to) se dostanete k tomu, že zvládáte velmi dlouhodobé výsledky a takoví ti šotci, které po magické operaci přijdou a odrazí se v něčem, tak se stávají slabšími, až přestávají přicházet. Člověku docházejí úplně jiné souvislosti.

Dokud vás ritualizace neoslovuje, kašlete na to. Má to smysl, až najde ten správný čas. Potom rituál nebude jenom nějakou povinností, ale stane se pevnou součástí vaší magické práce a jejím hodnotným obohacením. 

2.7.20

K lidové tradici


Dokončování práce o lidové magii mne dostalo k úvahám nakolik lze tradici určité oblasti vnímat jako tradici, která se nemá předávat nezasvěceným a má se pěstovat tam, kde vznikla, případně, kde se členové komunity přestěhovali, přirozeně šířit.

Dnes běžne provozujeme cool severskou tradici, předtím bylo cool voodoo a možná se díky antirasovým nepokojům v USA opětovně stane záležitostí, ke které se hodně liberálních lidí dostane, aby tak dali najevo jisou universalitu a světovou propojenost v rámci magie, kdy nezáleží na rase, ani národnosti. 

Předcházející generace si svojí lokální tradici pěstovaly, zvelebovaly, neb magie byla mnohdy otázkou přežití. Také se staraly o kulty vlastních božstev či božstev více pokřesťančených. Neměly zájem na tom, aby se do jejich tradice naváželi lidé zvenčí, natož cizinci z jiných krajů. Když se stěhovaly, stěhovaly sebou i tradici, která se mnohdy následně vyvíjela jinak, nežli tam, odkud vzešly. 

S dobou vědeckou se zkoumaly váce praktické dopady lidové tradice, neb ta usnadňovala život, měla vliv na kulturu, umění a jeden region se tak odlišoval od druhého. Někde lidová magie přežila, jinde splynula s pokrokem a snadnějším životem ve společnosti. Často z ní nalezneme pouze střípky v různých zvycích spojených se svátky či používáním bylinek a jiných receptů k léčení. Přetrvávala zejména v izolovaných enklávách, které byli lidé více odkázani sami na sebe. 

Jenomže pokrok nezastaví ani hory, ani sníh a i v těch nejvíce pokroku vzdorujících enklávách řebřiňáky vystřídaly auta a koně traktory. Antibiotika vyřešila mnohé patálie a lidé směřovali k užívání výdobytků civilizace. Tak se stalo, že již moje babička vzpomínala, že oproti své babičce jsou její znalosti kusé. V naší generaci hrozí, že čas toto vše zavane zapomenutím, neb hodně věci se řeší úplně jinak. Doba mobilních telefónů úspěšně ničí zbytky telepatie. 

Právě proto jsem se rozhodla, že se pokusím vzpomenout na co nejvíce věcí z lidové magie a zaznamenám je, abych alespoň skromně přispěla k tomu, že zůstane nějaká stopa po tradici pěstované na jednom kopci Beskyd. V dolině a na jiném kopci byla tradice obdobná, ale také zde lze najít podstatné odlišnosti. 

První problém, na který jsem narazila, je způsob myšlení. Magie dnes se jako čert kříži vyhýbá všemu, co by zavánělo čakrababizmem, a právem. Na rozdíl od čakrabáb si předkové magii neidealizovali, nebáli se proklínat, ani projevit nevůli či brát spravedlnost do svých rukou. Jistě, v mnohém jím to také zkomplikovalo život, ale to bylo přijatelné riziko. S nadsázkou se dá říci, že zatímco muži mnohé řešili nožem, sekerou či pěstí, ženy prostě provedly kouzlo, a bylo vymalováno včetně zpětného odrazu. To, že existují duchové, bylo běžné pro tyto lidi a nedělaly se z toho pyramidové seanse, ani se nikterak kontakt s nimi nedramatizoval. Pozdější generace se naučily nic neříkat lidem materialisticky založeným. Také za své magické jednání uměly vzít odpovědnost. 

Popis rituálů, zaříkávání, která se velmi kreativně dle situace měnila, představuje pouze technický aspekt, nic neříká o složce vůle a ani o přístupu k záměru. U starých lidí žijících magií jsem nikdy neslyšela otázku, a bude to fungovat? Vždy to fungovalo. Skepsi si mohli dovolit pouze nečarové.  Proto také neprováděl magii každý. Měli v hlavě srován i vztah k církvi a vůbec jím kazání proti magii, jichž se často také na mši účastnili, nedělaly vrásky.  Moderní hledání spirituality, či přístup ke snům, by jím vyvolal úsměv na tváří a nějakou hlášku o tom, že příliš přemýšlíme a málo cítíme. 

Strach ze škodlivé magie provází lidi dějinami magie. Ty, které jsem jako praktiky poznala osobně, měly naprosto jasno. Buď dělaly tak, aby neškodily, a pokud se tak stalo, byl to osud. Anebo se nadrsno rozhodly, že nečary není potřeba litovat a v klidu škodily, jak uznaly za vhodné. Proto k výbavě těch pomáhajícíh patřily i techniky, jak zlomit škodlivé čarování. Samozřejně, některé věci zlomit nešlo, ale to byl osud, Boží vůle..., následek neopatrnosti oběti, neb každé dítě vědělo, čeho se vyvarovat, jak neskočit na lep, některé preventivní techniky byly obecně rozšířené.

Největší úskalí, na které jsem narazila, je myšlení moderního člověka praktikujícího magii. Většina z nás prošla nějakou cestu spojenou se západní magii, její filosofii, východní filosofii, psychologii, moderními západními směry. Pokud se kolega takto odchovaný pustí do konfrontace s tradiční lidovou magií, obvykle reaguji s nevolí, protože vím, že je to nejhorší cesta, jak k tradiční lidové magii přistupovat. Také je potřeba být opatrný a nejít cestou Tučkové, která pro svůj román použila jako inspiraci vyprávění konkrétních lidových čarodějek, bohyň, a jaksi při tom opomenula, když se již pouštěla na cestu fikce, změnit i jména. Pro horalskou náturu, je to dosti drsná realita. Jedna věc je, že všichni věděli, že toto je bohyně a znali nějaké příběhy o její magii, a druhou věcí je číst si o tom v nějaké fikci zasazené do věrohodného prostředí s věrohodnými osobami přístupnou celé republice. Poslední, co by potomky napadlo, je romanticky se nad dějem rozplývat. Ten, kdo zažil tyto osoby živé, možná s nimi vypráví ve svých snech, cti jejich památku a přístup, protože s nimi žil, se neumí s přístupem autorky ztotžnit. Svým způsobem má autorka štěstí, že potomci neumí či nemají potřebu toto řešit magicky, stará garda by takovou věc pořešila velmi razantně.              

Poslední věta předchozího odstavce je kontroverzní. Kdo znal podobnou čarodějku mající velký smysl pro vlastní image a docela účinné prostředky na řešení situací, kdy ji někdo image poškozoval, si umí představit několik způsobů řešení i následků včetně rizika zpětného odrazu. Pro ostatní to bude nejspíše podnět k myšlence, a co by tak jako bába s tím mohla udělat? 

A právě na této otázce je demonstrovám onen rozdíl v myšlení. Mohla bych jako důkaz předložit nějaké operace již zesnulých dám, mohla bych obejít ještě žijící svědky, kteří by to verifikovali, ale pro moderního člověka by toto bylo k ničemu. Myslí úplně jinak. Narazili bychom i na skutečnost, že jména dám nelze zveřejnit. Na to byly za života velmi citlivé.

Renesance zájmu o tradiční lidovou magii vítám. Nebýt folkloristů a nadšenců, ať již z magické obce či mimo ní, nezbylo by ani torzo vzpomínek. Nevěděli bychom, že hodně těchto tradic vykazuje společné prvky mezi sebou a něco s magií jako takovou. Proto je velmi chvályhodné, že lidé ty staré zkušenosti zapisují, dávají je k dispozici jiným. Povšimla jsem si, že u nejednoho folkloristu se postupem doby měnil přístup. Přiznali, že kontaktem s těmito lidmi jejich skepse zmizela. Nejsem si jistá, zda tomu rozumí všichni jejich čtenáři, kdo tyto lidi poznal, přesně ví.

Začala jsem dávat dohromady to podstatné, na co si vzpomínám, což poslouží jako kostra pro pozdější detailnější práci, kde budu svojí zkušenost srovnávat s materiály folkloristů v rámci blízkého regionu. Také se chci pokusit nějakým způsobem překlenout propast mezi myšlením dnešním a tehdejším. Lidoví čarodějové či mystici byli izolovaní od světa. Netušili, že existuje nějaký Bardon, Kabelák ect. Někdy potkali na pouti kartářku a drželi v ruce hvězdařský almanach či snář, z něhož měli obvykle legraci. Nečetli jiné publikace, neuměli anglicky, aby si udělali rozhled v různých filsofiích a magických směrech. Na spiritisty, pokud občas nějakého potkali nahlíželi se značnou nedůvěrou. Dnešní andělky by byly dobrým terčem pro vtipné vyprávění. Jednoduše neměli dnešní možnosti a tak nezbylo, než pořádně dělat a prohlubovat to, co znali.     

23.6.20

Svatojánský hold čarodějkám 20. století

K noci svatojánské skládám hold těm z naších předků, kteří navzdory odsudku společnosti vytrvale provozovali čarodějnictví a magii. 
Toto vědění a praxe sebou nesla nemalé riziko ještě i ve 20. století. 

Především se tito lidé museli vypořádat s odsudkem církve, což na vesnicích, kde církev udávala ton společenského dění, vůbec nebylo jednoduché. Zde se člověk neschoval v anonymitě města, a pokud praktikoval, věděli to všichni. 

Sice, když je lidé potřebovali, chodili za nimi, ač mnohdy ve strachu. Jakmile hrozilo, že se církev na čarodějnou osobu či klientelu zaměří, mnohdy nebylo nikoho, kdo by si vzpomenul na to, co se povedlo zažehnat. Naopak případný neúspěch byl silně ostrakizovaným. 

Tato ostrakizace pokračovala i za komunismu. Jen počet nepřejícných, co by si přáli takové praktiky v době pokroku vymýtit, narostl. Nebyla to již jenom církev, ale i vytrvalí marxisté a leninisté, jejichž ideologie chtěla takové tmářství vymýtit. 
A církev, ta na svých mších mívala pravidelná kázání v některých regionech vyloženě proti čarodějnictví a proti tomu, aby se lidé nechali čarodějnicemi zlákat k jimi nabízené pomoci. A poté kropenkové ropuchy před kostelem jasně prstem ukazovaly na ty, které (či občas i kteří) se takto provinily.

Jenomže nelze se vzdát toho, co člověk má v krvi, své přirozenosti. Dalo se odejít či vést život více samotářský. Přesto tyto osobnosti, jejichž jména si ani ony samy zveřejňovat nepřály, neodmítly svým věděním pomáhat těm, kteří to potřebovali, a dokonce našly odvahu nemlčet a předávat jej dál. 

Dnes tomu říkáme folklor, etnografie, patří k součástí poznávání života předků. Osobně jsem za to ráda, jinak by mnohé zaniklo. Dnes máme literaturu, můžeme si o magii povídat, máme technologie, takže mnohé věci, které kdysi řešila magie se řeší jinak. S každou generací se znalost těchto poznatků umenšuje, až jednou nezbyde nic, neb pokrok umožňuje více věcí řešit vědecky, normálně. Dnešní pokračovatelé si mohou vybrat i jiné cesty v magii, o kterých zde nikdy předtím nebyly informace. Není ani nutné, aby navazovali na lidovou tradici, jejíž zbytky byly funkční ještě během 20. století. Dokonce ani nikoho takového nemuseli ve svém životě potkat, natož, aby je zasvětil.      


9.6.20

Náhlý zvrat v perspektivě vidění



Někdy věci naberou spád, tak nějak samy od sebe. A to i přesto, že ráno den vypadá stejně nevinně jako jiné dny, kdy žijeme si ve své perspektivě, děláme své a jsme přesvedčeni, že takto je to správně.

Musíme ale vyjít z toho, že ono správně platí po nějakou dobu, která má nějaký začátek a konec, ačkoli se může zdát, že ohraničená není. 

Náhlý zvrat v perspektivě vidění nastupuje překvapivě, ale není doprovázen jevem, že je člověk zaskočen. Tento zvrat nastává, jakmile máme odžito v dané situaci, vztahu, místě, .... své  a již není potřeba se dál odžitým zabývat.

Prostě to odezní, skončí, najednou samo.
Ve filmu bývají podobné situace lemovány patosem a značným zmatkem, aby se člověk vyrovnal se situací. 

V magické realitě nikoli. Najednou člověk ví, ... co bylo doposud, jednoduše  skončilo, přirozeně a naprosto samo. Je to úžasný pocit, velmi zajímavý. Má vůni moře, chuť svobody a mozek vnímá, že nic se neděje, jak nemá.  

     

27.5.20

Postřehy denní

Velmi podstatná je myšlenka na to, co chceme. Opatrně v magii se nám spíše zhmotní nápady, jak se může něco podělat. Proto u každé překážky je potřeba si myslet na to, že se nás netýká, či jak ji překonat, jeli konfrontace nutná. 

(31. 5. 2020)


Kdykoli začínáme něco nového, bez sebedisciplíny jsme nahraní. I když změníte prostředí, vždy po návratu do běžného místa hrozí, že staré návyky nás zaskočí. Jediným řešením je důslednost, důslednost a ještě jednou důslednost.   
(29. 5. 2020)


Každý máme své špatné dny, i mágové mají špatné dny, když narazíte na špatný den mága, nečekejte, že projeví se jako nadčlověk... I mágové někdy potřebují vstřebat běžnou realitu. 
(27. 5. 2020)



17.5.20

Rytíř (Princ) mečů -charakteristika

Jedná se o dvorní kartu, která představuje osobu, charakteristiku jednání v jakékoli situaci a může představovat i jednu složku osobnosti, která převládá. S dvorními kartami je trochu problém, stojí hierarchicky mezi životními situacemi, do kterých se dostáváme (Malé arkánum) a vlivy Universa (Velké arkánům). 
Není potřeba se nechat zmást tím, že se jedná o mužskou kartu (tedy vyjma Tarot Kelstských draků). Do pozice rebela s pohotovým jazykem a brilanstním úsudkem jinak egoisticky zaměřeného s vysokými nároky na lidi kolem sebe, se může dostat i žena. 



Jaký je?

Postava na koni, spřežení, je zde vidět rychlost až trysk, docela se umí ohánět mečem, působí rozhodně a sebejistě, na některých sadách jako mladík. 
Jeho vůz je v Thotově tarotu tažen dětmi a ty chaoticky nabírají každý jiný směr. Zde je kladen důraz na oseknutí tradičních představ a omezení (na straně druhé, on má pocit, že jej omezuje téměř vše, co není jeho nápadem).
Rozhodně se umí ohánět jazykem, má své přesvědčení a bojuje za něj. Duchaplnost mu vlastní je. Vystupování advokáta, který vidí pouze svůj cíl a výsledek své pře.
Ignoruje nebezpečí, je vždy připravený do akce.
Ovšem může být bezohledný až ukvapený, nedůvěřivý a nepřátelský naladěný. 
Naspeedovaný a velmi těžce jej jde zastavit, pokud vůbec.

Zajímavé citáty o něm z literatury

"...symbolizuje chlad, nepřátelství, záludnosti, rozpory a hádky, které znepříjemní i ty oblasti života, jež byly dosud považovány za příjemné." 
(H. Banzhaf, Základní kniha o tarotu)

"Odvaha. Myšlenky byly vyslány na cíl bez obav.... Pohled přímo do slunce." 
(L. Royo, The Black Tarot)

"Naše problémy se častokrát zdají býti nepřekonatelné jen díkystarým omezujícím pověrám a přesvědčením." 
(G. Ziegler, Tarot zrcadlo duše)
"Rozloučení a rozchod mohou nahánět strach. Mohou však být i velmi osvobozující a přinášet úlevu, zejména pokud tě vede upřímnost a pravda" 
(G. Ziegler, Tarot cesta do života)

"Tady máme myslitele, který je okouzlený svou vlastní myslí. Ve svých rozhodnutích má jasno, stejně jako tak vsystému přesvědčení, ve světonázorů a vůbec ve všem, co ho právě pohání." 
(B. Moore, Jak vykládat tarotové karty snadno a podle sebe)

"Ve svém negativním významu může symbolizovatpříliš sarkastickou nebo kritickou mysl, která postrádá trpělivost a toleranci k názorům a idejím druhých a k jakémukoli pocitu omezení." 
(M. Billson, Intuitivní Crowleyho tarot v praxi)


Mé zkušenosti

Neotřelá osobnost contra rozmazlený fracek
Génius omezený vlastním pohledem na život
Neústupný bojovník neznalý strachu...

Jeho jednání pramení z přesvědčení a nedostatku zkušeností. Někdy se princem mečů stáváme, když vidíme jen to své a odmítáme vyjít ze svého úhlu pohledu. Když tvrdíme, že něco neexistuje, ač kolem se toho válí.

Tento rytíř je velmi charismatický, sděluje světu zajímavé myšlenky, ale nebývá jejich tvůrcem.  Působí jako posel myšlenek jiných, jejich popularizátor. Často není schopen podat věci po svém, ale rychle napadne jej, jak to říkal někdo jiný. Ohání se nimi jako mečem. Ve slovech jeho potom kreativita není.
Je skvělým člověkem, dokud s ním lidé souhlasí a sdílejí jeho vidění světa (pozor, to se také může měnit, on stabilitou nevyniká). Ovšem jinak mu chybí sebeovládání a bouchá. Jeho argumentace se změní na útočnou, protože stůj co stůj musí obhájit svůj názor. Není pokrytec, otevřeně přiznává, že jeho zajímá jenom jeho pohled a to ostatní, tomu se vysměje.
Hm, mi to něco připomíná s dodatkem, že rád by aspiroval na mečového krále a dokonce si i myslí, že na něj má. Haha, chyba lávky, ambice zde překračuje skutečnost. On král umí vyhodnotit informace nezaujatě, bez toho, co se mu právě hodí do ranku, takže milý princ buď bude dělat své skoky, anebo se nechá poddat a vyroste. 

Potřebuje jej v sobě najít všude tam, kde potřebujeme se prosadit. Lépe se to dělá, když svému přesvědčení věříme, když jasně víme, co chceme a nevážou nás poutá nerozhodnosti. Potřebujeme jeho energii i při úsudky, kdy máme něco brilantně podat, rychle provést a muset udělat něco, protože nejhorší je neudělat nic, jenomže možností je tolik... on má jasno ihned. 
Na straně druhé pozor, ke vzteku a neuváženému jednání svádí.
Tato karta upozorňuje na hranici mezi vztekem a brilantním úsudkem, jedno zatemňuje druhé. Byla by velká škoda nevyužít potenciálu, který karta nabízí.


Praktické postřehy z pohledu rozkladu na čakry

  1. K zemi poutá jej pouze to, co pro něj je důležité, priority se mohou měnit, profičí rychle vším, ale nikde se déle nezastaví.
  2. Vnímá své mužství jako prioritu, ačkoli mu ještě chybí zkušenost i zralost. Jakákoli kace  je pro něj otázkou kvantity, nežli kvality. Hrozí, že nežli samotný prožitek, bude během něj s hlavou v oblacích, takže to nemusí vždy dopadnout...
  3. Jde o posla, takže tazatel si buduje vztah ke světu tím, že přenáší a šíří myšlenky, může být trochu posedlý informačními technologiemi, zejména rychlost je pro něj to nejdůležitější. Co vleče se, jeho důvěru nemá, ať již je to člověk nebo dopravní prostředek.
  4. Jeho srdce přetéká rychle se měnícími pocity. On se nezdržuje zlobou, záští, ale ani lásku nelze u něj pouze k jedné osobě očekávat nastálo. Jeho svět je proměnlivý. Jeho setkání s átmanem bude rychlé a bude měnit různé metody i prostředí. Spíše nežli jednoho boha, bude skákat mezi pantheony.
  5. Běžně skáče mezi fyzickým a mentálním tělem. Právě proto se mu daří vyslovit poselství bohů, aniž by si uvědomoval, že řekl něco drsně pýthiovského (kdo má talent k divinaci, občas stane se, že mezi řeči prohlásí cos, co stane se pravdou, neb je v mentálním těle a má mesage, kterou sděluje ostatním). Nemá problém s komunikací, pokud jde pouze o výměnu informací a pokud tyto zapadají do jeho konceptu, jinak se sekne.
  6. Třetím okem vidí zrychlený kaleidoskop různých obrazů. Nemá problém je zachytit a přeposlat na hmotu. Na straně druhé, u hloubkového prožitku bez akce nevydrží. Pokud nedá si pozor, může nabýt dojmu, že by mohl spasit svět. Velmi lehce formuluje ideje, za které je ochoten bojovat (ale pozor, ne zemřít).
  7. On na temenní čakru doskočí, ale jsou to takové rychlé skoky, tam a zpět, dlouze se neudrží. Nemá talent ke strategiím, takže mu hrozí hopsání, dokud nedorazí do vývinu v další kartě.

Jiné zajímavé odkazy o kartě:

Odkazy dávám bez konzultace s autory, ale zaujalo mně pojetí karty. 






14.5.20

Požadavek na důkaz (Ke tvorům méně hmotným 9)



My, lidské bytosti jsme postižení řádnou dávkou nedůvěřivosti a nevěřícnosti. Máme k tomu dobré důvody, neb umíme nejenom naletět na iluze vytvořené jinými, my si umíme dobře iluzivní svět vybudovat sami a zabydlet se v prostoru, kam protichůdné informace neproniknou. A také jsme zejména v magii viděli někoho, kdo v takovém světě žije a přistihli i sebe, že máme sklony k tomuto. Co si budeme povídat, konfrontaci nikdo nemá rád a také vyrušení ze svého vnímání světa. 

Osobně nemám nic proti iluzím, které si lidé vytvářejí jako mosty tam, kde si neumí pomoci, pokud jím tento most funguje a oni se nezabetonují, ale vyvíjejí se dál. Někdy dojem iluzorního způsobuje nedostatek po hříchu vhodné slovní zásoby. Slova docházejí. 

Komunikace s tvory méně hmotnými je jiná, zpočátku plná iluzi, protože naše vlastní fantazie si umí dodat to, co není, jen aby vše bylo líbivé. Jistota, že to, co člověk slyší, skutečně slyší, přichází až se zkušeností, po nějakém čase. Proto je lepší i kontakt pozvolný, kdy člověk nežene se do ničeho, nenutí se ustát neznáme energie nasilu, ale  pomalu si na ně zvyká, uvědomuje si atmosféru. Není potřeba se do ničeho nutit, ani nikterak tlačit na pilu, vše časem si sedne tak, jak má.

Dokaž mi, že jsi. Požadavek mnoha začátečníků, nevěřících vlastním smyslům. Zkuste to říci člověku, se kterým mluvíte. Nějak podobně působí tento požadavek i na entity. Levitující karty nebo vidění přijde fajn v rámci atmosféry, ale později s chladnou hlavou si člověk uvědomuje, že nemá důkaz ve smyslu vědeckém. Otázka existence entity není otázkou papírů ani konkrétních znalostí o něčem, co neznáte. Je to stejné jako po opici, kdy nevíte, zda to, co si pamatujete, proběhlo nebo to byla jenom haluz. Kdo čeká konkrétní hmatatelný důkaz, nedostane se mu jej. Oni tvorové nehmotní, ať se snaží sebevíce, přímý důkaz nevydají. Nepůsobí v pevných strukturách matérie, působí v těch jemných a jejich působení lze vidět po čase. Něco, o čem jste věděli, co přislíbili, se jednoduše uděje nebo se postupně dostane na hmotu. Záleží, jak moc tomu házíte klacky pod nohy. Nicméně nejsou to zlaté rybky ani cvičené opičky. 

Požadavek typu, řekni mi jakou kartu si vytáhnu, je pro ně zvláštní. Proč, by je to mělo zajímat a proč by to měli zkoumat, když ji vytáhnete a hned se můžete podívat. Otázka, kam jsem si položil ty klíče, je již lepší. Něco hledáte a třeba to entita vidí, tedy pokud porozumí tomu, co hledáte. 
Chcete ji vyfotit? Nu, některé to připustí, jiné se budou bránit jako čert kříži. Opatrně, i když se to povede, musíte dobře zkoumat fotku, a třeba i zkoušet, co z ní vytáhnete. Nefotíte 
nic hmotného, takže to dá práci. Bez polupráce nevyfotíte nic a i potom při hledání, kde to vlastně je, to mnohdy spolupráci chce. Přesto se najdou i takoví, kteří neuvidí vůbec nic. A i když uvidí, budou za tím hledat fotomontáž... takže ono je to vlastně jedno. 

Toho, aby entitu vnímal každý, kdo dělá magii, nedosáhnete. Nejde o zkušenosti jen, ale spíše o způsob vidění a praxi směrem ke kontaktu s entitami. Ale narazíte-li na člověka, který vnímá, budete velmi mile překvapeni, jak přesně se jeho popis shoduje s tím, co sami vnímáte.  

Důkazy ve smyslu materiálním nejsou obvykle. Ale časem zjistíte, že ve svých poznámkách o sdělení entity máte něco, co se děje teprve teď. Možná nějaké konstatování, které se jevilo jako jenom nevinný výrok, bylo konstatování faktu, o nemž jste se přesvědčili až teď. Ať již provozujete kontaktní magii s čímkoli, nemělo by to jenom brát energii a zabíjet čas. Frustrace a pocity marnosti jsou Váš problém. Při kontaktní magii se zejména zpočátku lze stěží vyhnout očekáváním. Entita může pomoci vytáhnout to, co v sobě máte, ale neumí dodat to, co tam není.   

Tímto příspěvkem ukončuji pojednání o tvorech méně hmotných. Jsou úvodem, který někoho osloví, jiného zase přesvědčí, že nemá cenu honit se za něčím tak pofiderním, protože jeho vlastní praxe bez kontaktu s entitami je mnohem lepší, má výsledky, s nimiž je spokojen. A přesně takto to má být. 
Místo úvah se v příštích létech pokusím popsat některé záležitosti kontaktní magie, ačkoli jsem si vědoma skutečnosti, že k užitku budou pouze pro hrstku lidí.         

3.5.20

Nabíjení sigilia



Další fázi při používaní sigilické magie, je nabíjení sigilia. Máme pečeť vytvořenou, při troše citlivosti poznáme, že má nějaký magický náboj, a teď je potřeba ten utvořený obrazec nabít. 

Nabíjet lze pomocí prostředků jako jsou různé kameny, zde bude vhodné seznámit se jejich účinky a případně i kombinovat jejich sílu. Doporučuji použít nabité kameny skrze křišťál. 
Svit úplňku, také může nabít pečeť.
Pobyt ve vodě posvěcené (ve společnosti kamenů, krystalické soli a pod), pobyt na vzduchu (nejlépe pověsit, aby se třepotala).
Sluneční energie.
Pobyt v magickém girmoire (cizím anebo i vlastním). 
Meditace nad pečeti.
Astrální práce s ní v astrálním chámu. 

Vpletení emocí do ní, snů a záměrů o které usilujeme. 
Zapálení vonné tyčinky a nechat pečeť v ní pobývat.

Počkat si na sen, kde bude práce s pečetí.

Použití tělních tekutin.

Požádání entity o nabití pečetě, v takovém případě je potřeba řídit se ryze instrukcemi dané entity.

Pochopitelně čtenáře mohou napadnout i jiné možnosti a způsoby, nicméně na příkladech, které jsem uvedlla, je zřejmé, že lze nabíjet sigilia různě.  

1.5.20

O záměru




Záměr magický je ryze vnitřní záležitosti každého z nás. Dá to práci vymyslet jej, nastavit si cestu, promyslet, jakými prostředky jej zrealizujeme, a ještě větší práci dá věřit mu a nemít pochybnosti o realizaci a výsledku. Toto je nejtěžší. Nejde jenom o sebedůvěru, ale i o to uvěřit, že vůbec je objektivně realizovatelný. Protože v magii používáme i prostředky mající vazbu na jemnou hmotu. Základem je vědět, že je vůbec něco takového možné, mít osobní zkušenost s jemnohmotnou realitou a uvěřit, že není nemožné převést ji na hrubou hmotu. Ta se mnohdy vzpírá, zejména reaguje dobře na jakékoli pochybnosti. Ona, jakmile zmerčí, že máme sebemenší pochybnost, vyloží si to jako stopku, stáhne se a neprorazí na ni nic. Magický záměr dává smysl až tehdy, když víme, že není důvod, aby se nerealizoval, protože možné je vše. Jen se umět pro to rozhodnout.

Moudrým proto není ten, kdo svůj záměr vytrubuje do světa, ale ten, kdo ponechá si jej pro sebe. I ke kolegům v magii se chodí již s hotovou věcí, když máme uděláno na hmotě. A máme to na hmotě ukotveno. Potom již není problém promluvit o tom, jak jsme výsledku dosáhli.

Ač děláme magii, jsme jenom lidé a jako lidé jsme plní pochybnosti. Překonat si je, je úkolem pro každého z nás. Každý z nás máme různé zkušenosti a také různé zábrany, jsme postiženi velkou mírou skeptismu vůči všemu, co slyšíme.
A oprávněně, kolem nás je spoustu hloupostí. Dá se říci, že naše magie je určitou rovnováhou mezi důvěrou ve vědění a našimi zábranami a pochybnostmi. Máme je v různých oblastech a každý trochu jiné. Co pro jednoho je běžné, druhý to považuje za nemožné. Takto funguje nastavení lidí a nezměníme to, ani když jím budeme kázat.

Záměr je pro nás samotné a také my sami jej musíme realizovat, Zde není místa pro druhé. Nemůžeme očekávat, že někdo jiný nás bude jen tak podporovat. Spíše narazíme na jeho výhrady a pochybnosti, protože druhý člověk by to udělal jinak. Ovšem my sami volíme pro záměr prostředky a cestu, která nám sedí. Nelze očekávat, že bude sedět i někomu jinému.
Racionalita je zvláštní věc. V magii ji máme nastavenou s ohledem na osobní zkušenost. Jakmile záměr řekneme jinému člověku, ten očekává, že chceme po něm nějaké vyjádření. I ten nejvíce taktní mág bude považovat za otázku vlastní cti, sdělit k tomu svůj názor a bude hledat slabá místa. Dříve či později vzklíčí pochybnost, která zabije vlastní realizaci. Není naivní vymyslet si řešení skrze jemnohmotné energie či bytosti. Naivní je očekávat, že kolega uvidí realizaci stejně.

Jde-li o záměr, neexistuje zde vnitřní pochybnost. Proto není potřeba věc konzultovat. Týká se to jenom Vás, a proto je namístě, aby záměr zůstal jen
a jen ve Vás a Vaších činech. Jakmile se již na začátku objeví pochybnost, je potřeba jít na věc jinak a pochybnosti se zbavit interně. Praxe ukazuje, že ani to sebevětší ujišťování zvenčí nezbaví vnitřní nejistoty. Jedná-li se o záměr, který udělat musíte, okolnosti Vás k tomu donutí. Dostanou Vás do situace, kdy již zbývá jen bez pochybností se chytit záměru, on pud sebezáchovy je tou nejlepší motivaci.  

29.3.20

Tvorba sigilia

Mezi tím, co chceme, a realitou bývá mnohdy mezera. Její překlenutí je možné analogicky právě pomocí vhodného sigilia. Ze škály poznaného se nám vyjeví vhodný symbol, který překlene, bude jakýmsi mostem, aby cílené, vytvořené v jemnohmotné sféře, mohlo proniknout do hrubé hmoty.

Je potřeba říci, že často při tvorbě sigilia narazíme na to, že jen jsme pojali záměr a víme, jak sigilium vytvořit, a situace se najednou začne sama otáčet. Jedná se o poměrně častý jev, jakoby se sigilium bránilo tomu být vytvořeno a zkoušelo vůli svého tvůrce. Ačkoli se situace změní, je potřeba záměr dovést do konce. Jinak opatrně jako prchavé bublinky šampaňského vyprchá z našeho života. Prostě Madame Magie má své pasti.

V minulém díle tohoto krátkého pojednání jsem vysvětlila něco k inspiraci pro tvorbu, takže adept inspirovaný by se měl proměnit v operatéra a měl by přistoupit k počátku operace, tedy k samotné tvorbě. Měl by již vědět, jaký materiál použije a z jakých symbolů a jazyka si svojí vlastní pečeť poskádá.

Zásadním nepřítelem operatéra je pochybnost. Otázky jako:
Je to morální? Mám právo něco takového chtít?
Budu to umět? Co když něco podělám?
Co když se mé přání splní absurdním způsobem?¨
Je to správně uděláno?
Bude to vůbec fungovat?

Jsou znakem nevyspělosti adepta k tomu, aby byl operatérem. Jakákoli pochybnost má tendnece totiž proniknout skrze otevřenou bránu a vyplnit se snadněji, než úbohé oslabené přání.
K tomuto podotknu, že příliš mnoho lidí si myslí, že se stali obětí magického útoku ze strany nepřejícníka. Jen nepatrné promile si uvědomí, že to oni sami protichůdnými reakcemi a myšlenkami si vlastní záměr oslabili natolik, že ono není schopné vytrvat ve své původní podobě ani ve světě jemnohmotném. Začne mutovat vlivem pochybností do podoby těžko určitelné a nepředvídatelné či vlivem konání operatéra, který si sice něco přeje, ale sám dělá věci, jimiž si svůj záměr hatí. Odkazuji na svůj starší příspěvek, kde popisuji házení si klacků pod nohy.

Není potřeba při tvorbě bádat, pro dlouhodobé má větší cenu přístup nechat se vést pocity, intuici, vizemi, protě něčím prchavým. Neb nikdo není dokonalý a právě tento přístup zahrnuje v sobě pojistky zabraňující napáchání škody. Buďte kreativní a vytvořte svůj prvopis sigilia. Tvorba může trvat několik minut, ale i několik dnů, záleží jen na vnitřní potřebě a běhu události.

Stejně tak naslouchejte vnitřnímu hlasu, pokud jde o vytvoření kopií. Někdy to není potřeba, někdy ano. Neprozradím Vám ani správný počet, ten vyjde právě z vnitřní potřeby. Buď na to číslo budete narážet anebo jej uslyšíte v hlavě. Jdete-li správnou cestou, budete vědět.

Ne vždy je potřeba kopie vytvořit ihned a ne vždy najednou, to musíte poznat sami, jde o váš záměr.

Co ale doporučuji, jakmile sigilium vytvoříte, nechte jej alespoň 14 dnů odležet (vyjma pořizování kopií, pokud musíte).  Je to vhodné pro očištění záměru od vlivů neblahých. Po tuto dobu vůbec na něj nemyslete, když přijde do vědomí, nevadí. U dlouhodobých záležitostí se tato prodleva oplatí. Pamatujte, již to začíná pomalu fungovat, takže proč spěchat.

Ať jde o délku tvoření sigilia a potom počet a pořizování kopií, jednejte podle neracionálních vjemů. Nedostaví se, dokud budete mít pochybnosti, či začnete panikařit. Právě takové psychické stavy vylučují, abyste vnímali signály jemnohmotné. Sigilium se musí vytvořit nejenom na vámi zvoleném materiálu, alei v jemné hmotě... to někdy vyžaduje čas,  pokud má přetrvat.

27.3.20

Inspirace k tvorbě sigilia

 Pokusím se trochu rozepsat svůj příspěvek o tvorbě sigilii úvod , ve kterém jsem psala o sigiliích působicích dlouhodobě.

Jde o to, čemu se věnujete, protože teoretické znalosti lze využít i v praxi a vytvořit si vlastní magickou pečeť je docela hezké. Základ spočívá v ovládnutí symboliky toho kterého systému, aby bylo zřejmé, jak si poskládat svojí vlastní pečeť.


K tomuto lze využít abecedu, prakticky jakoukoli, i vlastní vytvořenou v chaosmagickém systému abecedy přání, kdy si přiřadíte k významům své vlastní glyfy. 
Pokud budete tvořit slova, je dobré vytvořit je v jiném jazyce. Pro nás je vhodný jakýkoli klasický mrtvý jazyk, pokud máte alespoň základy, ale také můžete použít angličtinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu... Setkala jsem se  s tím, že i anglicky mluvíci mágové používají jiný jazyk, docela hezký experiment jsem viděla ve španělštině. Výběr je v podstatě na vás.

Zvolené symboly by měly tvořit nejenom významový celek, ale i celek estetický. Je jedno, že tomu ostatní nerozumí, sigilium má být srozumitelné zejména pro vás a vůbec není nutné vysvětlovat, co vlastně znamená někomu jinému. Také se nemusí jednat o spisování, spíše symbolická slova, počáteční písmena a pod.

Horní obrázek je Anuppe, to ví každý.  V pozadí jsem na hieroglyfech vytvořila sigilium a doplnila o další hieroglyfy, aby tvořilo hezký celek, Anupe je strážcem pečetě a ritualizace s ním pečeť nabíjí. Hieroglyfy byly použity v jejich původním významu odvozeném od toho, co ten který znak zobrazuje. Toto najdete v učebnicích zabývajících se nejenom technikou písma, ale i egyptologii. Samozřejmě lze použít i slovníky podle významu, tady doporučují francouzštinu nebo němčinu, je to trochu přesnější, než angličtina.


 Zde je příklad využití enochiány. Překlad symbolů neřekne nikomu nic o povaze pečeti, neb podstatná je symbolika počátečných písmen.
Zvolila jsem i barvu přiléhající situaci. Uprostřed je znak složený z vícero písmen enochiánské abecedy. Jako jazyk rozhodný pro pečeť jsem použila angličtinu zasazenou do enochiánského překladu. V podstatě rozhodující slovníky lze nalézt v překladu do angličtiny, tudíž ani nemělo smysl pokoušet se o transktipci českého významu.





Poslední pečeť je vytvořena napergamenovém papíře, zde i totohraje roli, který je posvěcen ohněm. Jinak práce je udělána tužkou a tužovým úhlem. Jde okombinaci symbolů plamenů, nekonečna a znaku pro zemi. Potřebovala jsem si něco éterického provázat na zemi a k tomu zvolila znaky enochiánské abeced a runy, o kterých jsem přesvědčená, že nejlépe vážou
jemnohmotné energie do hrubé hmoty.




Využít tyto pečetě lze i pro rituály, kdy si na svůj oltář či magický prostor lze dát vhodnou pečeť. Lze k ním přidat jako zesílení i jiné magické nástroje či vhodné kameny.

26.3.20

K tvorbě sigilických obrazců

 O sigilické magii bylo napsáno mnohé a předpokládám, že čtenář si některé věci zjistil a něco i přečetl. A pokud ne, navadí, třeba tento můj příspěvek bude motivaci k tomu, aby si něco načetl.

Sigilia neboli magické pečetě vytvářili lidé v magii klasické, lidové, ale i moderní a chaosmagii. Podstatné je, co a čeho tím chtěli dosáhnout. Jinak vypadá sigilium týkající se krátkodobých záležitostí a jinak to, co má fungovat napořád.

Ve všech případech je podstatný záměr, který si člověk dá do symbolu.
Pro krátkodobé záležitosti doporučuji práci Frátera V. D., alespoň mi jeho technika na krátkodobé věci fungovala fantasticky. Nemá cenu se o ní více rozepisovat, kniha je na trhu běžně dostupná.

 Ve své praxi jsem se více zaměřovala na záležitosti dlouhodobé, které vyžadovaly transforamci, tedy změnu postoje a zvyků v dané věci.

Jako inspirace mohou posloužit slova, ale hledá se více symbolická rovina bez vazby na konkrétní přání. Ta nejsou podstatná. Resp. jakmile člověk změní přístup a postoj, tak ví, že on tok energie, osud, vesmír... si již pohlídá, aby příznivý okamžik byl využitý a nepříznivý rychle s co nejmenšími následky pominul. Člověk se tak stane pragmatikem, kdy žádná okolnost nebude mu proti. Situaci vždy lze nějak otočit.


 Jak vidíte na obrázcích, lze použít jakoukoli techniku a je velmi fajn promyslet si, co chci, a dát si na výsledku záležet, aby vypadal k světu. Je vhodné si pohrát s vrtsvením a spojit tvorbu sigilie s rituálem.

Je příjemné, když sigilium se stane součástí obrazce, který má člověk nějakou dobu před sebou. Samotný proces tvorby se dá velmi hezky užít, lze použít něco cíleného, kombinovat s automatickou kresbou, anebo zadat do obrazce tarotovou kartu, kámen, prostě něco, co mu dodá na symbolické hodnotě.

Sigilium obživne rituálem, který s ním spojíte. Nechávám se inspirovat obrazcem samotným a hlasem entity (ať již vlastním átmanem nebo i někým jiným, kdo se na tvorbě inspirací podílí), jak dál s ním nakládat. Někdy postačí jen obrazec samotný mít a nechávat působit. Jindy zase vytvořit určitý počet kopíí, které si člověk postupně tvoří, odpaluje, vkládá do země, či nechá unést proudem vody (proto doporučuji využít rozložitelný materiál).

Sám obrazec řekne si, jak dlouho bude žít. Někdy je to záležitosti chvilky, jindy přežívá dlouhá léta, než jeho síla pomine. Nic se neděje, obvykle si člověk vytvoří sigilium jiné. Anebo, co se také může stát, přežívá jeho obraz jako svědectví v soukromém artefaktu, v obrázku, který zůstává,
v písní, kterou si složíte,  v magickém nástroji, který bude v sobě sigilium zahrnovat.

Měla jsem kdysi posplétaný sigilický náramek opatřený lávovými kameny z kousků kůže. Nosila jsem jej denně. Až se materiál zničil, ponechala jsem jeho zbytky a časem ukáže se, co dál. Již nežije, je svědkem toho, co bylo. Jednou zase OBŽIVNE, a na jeho torzo naváže se nová kůže.

Jindy vytvořila jsem něco z dřívek a kamínků, rozebrala jsem to po rituálu, protože to stačilo.

Sigilium, když je vytvořeno, i když je s námi, samo rozhoduje se, dokdy žít bude. Samo řekne si, kdy chce spočívat mezi magickými nástroji a nabíjet je, a kdy zase naopak, chce chodit všude s vámi. Tvoříte-li něco, co má vydržet dlouho a působit, je potřeba respektovat, jak život samo si nastaví. 


Další pojednání o pečetích lze nalézt v těchto odkazech:

inspirace k tvorbě