10.12.18

Jediná správná cesta...



Hodně lidí, kterým se něco povedlo, nabývá přesvědčení, že jediná jejich správná cesta. Jenomže toto tvrzení platí jenom pro jednoho člověka, toho, který se touto cestou vydal. Je docela možné, jelikož podobné přitahuje podobné, že časem narazí na osoby, které mají také jedinou cestu, hodně podobnou. 

Mluvíme-li o magii, je potřeba říci, že ji lze provozovat různými způsoby a na různých úrovních. V našich končinách narazíme nejdříve na západní tradici, která je postavena na kabalistickém stromu života, propletená pohanskými božstvy Starého Egypta, ale více Řecka či Římu. Možná, pokud někdo vyrůstal v zajímavé oblasti, narazil i na nějaké lidové čarodějnictví. Půjdeme-li dál, zjistíme, že na různých místech světa se vyvíjely lokální systémy, které se od oné synkreze dosti odlišují. Tyto různé tradice bývají pěstovány nejenom v nějakém tom volném společenství čtenářů a uživatelů, ale i v západních řádech. Jde jenom o to, co člověku sedne, s čím vším se seznámí a čemu všemu se nakonec bude věnovat. 

Magii dnes může provozovat každý. Nu, s tímto tvrzením lze souhlasit. Někdo jí bere jako koníček pro vyplnění volného času a zájem, jiný jako náhražku náboženského systému, protože jej církve zklamaly anebo mu žádná nevyhovuje.Dá se mluvit o tzv. hobby magii.
anebo si ji pořádně propojit se životem, udělat z ní svojí součást, získat správné návyky. Ne kvůli image, či podobným afektovaným efektům, ale kvůli tomu, že to tak člověk cítí. 

I propojení si magie se životem může vypadat různě. Může jít jen o vylepšení si životních podmínek, exprimentování, adoraci, práci s entitami, energiemi v každodenním životě, kdy člověk si vylepšuje sebe, své okolí. Anebo o cestu studia a praxe, která je nějakým způsobem přínosná pro společenství... záleží jen na nás. 

Ať je to jak chce, je jen na každém z nás v jaké rovině, jak moc dalece, nakolik niterně...      

4.12.18

O nepředvídatelnosti...

























Lidé mají rádi uspořádanost a jakákoli nepředvídatelnost jím dělá potíže, bůhví proč.
Přitom v životě je více neznáma, nežli toho, co lze spolehlivě předem odhadnout.
Otázkou je, zda bychom se neměli děsit toho, co je více předvídatelné. Právě předvídatelné má snahu necitlivě plánovat budoucnost, aniž by bralo do úvahy faktor změny. Tajemno u předvídatelnosti nehraje žádnou roli a bývá často ignorováno.

Ani v divinaci nikdy nevidíme vše, ale dost na to, abychom se učili s realitou pracovat. Realita se neohýbá, ta je v části v chaosu a odtud někdy její proud vychází.
   
Lidé mají obavy z chaosu a neumí si nic jako chaos představit, přitom právě v jeho strukturách tvoří se překvapivé. Obavy z destrukce nejsou na místě, mnozí lidé by vše jenom shromažďovali a vůbec nic ani to zničené, neopravitelné za žádnou cenu nevyhodí. Potom to u nich v mentální rovině vypadá  jako v bytě člověka, který nechává doma odpad. Síly univerza ovšem fungují destrukčně tam, kde se člověk bojí a pořád drží se toho, co již nepotřebuje, jakoby nechtěl ani umět chodit bez opory. Z hlubin nad nebesy vynoří se dráp chaosu, který sebere to zbytečné a překonané... . Lidé často ani po varováních nechtějí se modelu rozbitého a neopravitelného pustit. Naopak, vzdávají to tam, kde se jím objevuje signalizace, že za čas, zde k narovnání dojde, jen probíhá proces transformace.

Možná je to vše způsobeno nechuti něčeho se vzdát, něčeho, co jsme si vysnili a rozbitý model se tomu nejvíce blíží.   

28.11.18

Astrologické domy

S astrologickými domy se pojí jedna jediná úvaha, brát je, či nikoli. Jistě, pokud se člověk věnuje astrologii, neobejde se bez nich. Jiné to je u lidí, kteří berou astrologii jako doplňující studium k magii. A právě těmto lidem je určen můj příspěvek.


Pro magii je typické, že chce dosáhnout propojení světa subjektivního s objektivním a změnit tak každodenní realitu, je to práce na kultivaci osobnosti a cokoli má jít v magii na ruku, potřebuje kontext. Tak jak souhvězdí představují sektory nebeské, tak domy rozdělují sektory pozemské. Je chybou zaměňovat znamení a domy, protože domy jsou o něčem jiném. Domy představují oblast, ve které se sektory nebeské odrážejí, promítají a jsou v nich planety nějakým způsobem projevují.

Na počátku narazíme na problém systémů domifikace. Pokud nevíme, co a jak, tak lze vyjít z předpokladu, jedno znamení je stejné jako jeden dům, nicméně se tím člověk v astrologii o mnohé ochudí. A magie je přeci o působení na hmotu. Dávám zde tedy odkaz na systém domů a objasnění, kdy v které situaci je použití toho kterého systému vhodné. Petr Rastokin, SYSTÉMY ASTROLOGICKÝCH DOMŮ - ZRCADLO STVOŘENÍ

Z vlastní zkušenosti, nejčastěji používám systém Placida, ale na některé věci týkající se pevně vytýčené cesty nahlížím skrze systém Campana.

Ať zvolíte kterýkoli systém, tak je potřeba pamatovat  na některé obecné záležitosti, které jsou praktické i pro rozbory vážoucí se k magii:

  1. Planeta v domě či stélium, tedy obsazené domy, jsou významné pro člověka a měl by jím věnovat pozornost, je nucen tyto oblasti řešit v souladu se zkušeností, která se k domu vztahuje.
  2. Prázdné domy, zde planetu nenajdete, tedy tyto domy nejsou v centru pozornosti. Při magii v určitém stupni již nemáme pochybnosti o reinkarnaci, takže si dovolím konstatovat, že tyto oblasti života byly již v některém z minulých životů vyřešeny. V těchto oblastech člověk obvykle sám si velmi dobře počíná.
  3. Hraniční planeta, orbis 3° až 5° od hrotu domu ovlivní i následující dům, nejenom ten, ve kterém leží. 
  4. Vládce domu, tedy vládce znamení, ve kterém leží hrot domu, má velký význam pro interpretaci domů. U neobsazených domů to jde tak nějak samo. 
  5. Osy domů ležících proti sobě se protínají a nějak jsou i ve vzájemném vlivu. Je potřeba si uvědomit, že prvních 6 domů jsou domy vnitřní, intimní, zatímco ty další jsou o tom, jak se člověk projevuje navenek.        
Význam jednotlivých domů naleznete v jakékoli učebnici astrologie. Určitě postačí pro obyčejnou interpretaci. Mi se ale osvědčil přístup Rudhyara, který významy jednotlivých domů staví více do psychologické roviny. Když si uvědomíme, čemu se magie věnuje, co je podstatné pro vaší magickou praxi, je tato interpretace více než užitečná. Seznámit se s ní můžete na stránkách Pavla Turnovského

Osobně při interpretaci nativu používám pojetí domů podle Rudhyara. Podstatou toho přístupu je, že tyto sektory se vztahují ke konkrétním zkušenostem a každý dům představuje sektor pro určité zkušenosti. Témata, kterými si člověk musí projít, odžit a nějak je zpracovat.

Jestli rádi experimentujete, podívejte se na své domy v různých systémech a uvědomte si, zda hroty domů leží ve stejných znameních, zda planety leží ve stejných domech. Někde dojdete ke shodě, jinde k odlišnostem. Přemýšlejte komplexně, co, kdy a za jakých okolností vám sedí?

Chcete-li nějakou klasiku, doporučuji Encyklopedii astrologie (Catherine Aubierová), jsou zde zajímavé významy poloh vládců. Na tomto si můžete uvědomit, nakolik takový zhuštěný výklad na vás sedí či nikoli. a jak by jste jej sami rozvinuli. Jinak tato encyklopedie Vám bude užitečná i  k jiným astrologickým pojmům.      

11.11.18

Konec projektu X


Projekt X neproběhl úspěšně, neb přes všechno, kam jsem se dostala, samotný výsledek projektu X nevedl k cíli. Nemyslím, že je magie vždy postupuje přímočaře a mnohé věci trpělivosti vyžadují. Nicméně  navzdory všemu, co projekt X přinesl jako vedlejší účinek, on samotný s úspěchem spojený není. Výsledek se jednoduše nedostavil.

Projekt X začal před 10 lety, kdy měla jsem jednu ze svých prvních vizi, kterou rozvíjela jsem dál. V té době jsem již nějaké vize měla hezky zrealizované, sice tato byla šílená, ale odhodlání a chuť mi nechyběly. Vize tehdy nastínila konkrétní podmínky, jak by její realizace měla v praxi vypadat. Také jsem se po práci s ní dověděla i konkrétní okolnosti a co vše budu mít jako výchozí podmínky, až to začne.

Brala jsem vizi jako součást svého osudu a o tom, že bych do její realizace nešla, jsem ani nepřemýšlela. Přišla mi přirozená a zapadající do života. První rok se nic podstatného na hmotné rovině nestalo. Část vize v mentální  rovině a její manifestace se dařily výborně. Zapsala jsem si i konkrétní okolností, které se měly projevit na hmotě, a čekala. Mezitím čas plynul a zhruba po 3/4 roce se začalo něco dít.

Nástup byl naprosto nenápadný, vůbec jsem si nepovšimla, že již něco začíná. Do 3 měsíců se tato fáze natolik zintenzivnila, až ji nešlo ignorovat. Co jsem zjišťovala, bylo neuvěřitelně úžasné. Ony konkrétní drobnosti, které byly ve snech, ale zejména v mentální rovině denního snění, se ukázaly být pravdou. V tomto období jsem zejména žasla, jak vše krásně do sebe zapadá.

Musím ale přiznat, že jsem byla navzdory dobrému průběhu velmi nervózní, protože ona story na realitě se vlekla. Příběh měl části, kdy se nic nedělo, potom se něco málo událo a jen mi to potvrdilo věci vnímané odjinud. Dosti jsem měla obavy, zda se projekt rozjede, zda nejde pouze o nějaké napojení se na něco, co se  ale má stát někomu jinému, ne mi.

Projekt se rozjel. Nečekaně, až mně akce zaskočila a velmi hezky probíhala úvodní fáze. Jelikož byly pauzy a sem-tam i kroky vzad, trvala tato fáze přes rok. Pokud se mnou čtenář počítá, již jsme téměř na 3 rocích teprve na začátku.

Další 2 roky se projekt rozvíjel, pravda nikoli bleskově, ale posun zde byl a výhled do budoucnosti také. Pochopitelně se mezitím děly i jiné věci, do mého běžného života projekt zasahoval jen částečně, zato mně posunoval ve studiu a přístupu k magii. Nabyla jsem dojmu, že bez vědomosti se mi nedostane  vědění a já nebudu moci postupovat dál. Byla jsem na tento projekt natolik fixovaná, že mi nepřišlo náročné naučit se čemukoli, co mi přišlo do cesty.

Jakýkoli projekt se časem buď posune do další fáze, anebo se zajistí jeho udržitelnost na několik let. Ale bez posunu dál nic netrvá věčně, takže automaticky nastává fáze destrukce. Postupná a plíživá, takže nezbude nic, než to rozbít, vyčistit a začít znovu. Přesně toto jsem provedla 2 krát, jenomže nic. Ve fázi, kdy již mi přišlo, že John Dee byl svojí posedlosti nalezení královny proti mně žabař, jsem si řekla, že je čas chvíli projekt pustit.

S odstupem 3 let, kdy projekt dospěl do stádia jeden krok vzad, dva před, dva vzad, jeden vpřed... a nějak se zacyklil, jsem dospěla k závěru, že je potřeba se smířit s neúspěchem. To, co vypadá ve sférách jiných neskutečně úžasně a nějak se i manifestuje, nejde dát do hmoty. Jakkoli jsem pracovala s tím, že vize je chybná a je potřeba ji poupravit, vždy mne to seklo v něčem jiném. Pouze návrat ke koncepci pravdivé, ačkoli nezrealizovatelné vize mne posunul dál a vše kolem začalo fungovat. Jistě, bylo by to krásné, skvělé, jenomže někdy se hrubá hmota sekne. Nevadí. Je potřeba posunout se dál, a přiznat neúspěch projektu.             

20.10.18

o příležitosti z pohledu mystického

























Někdy k nám příležitosti přicházejí samy. Alespoň pokud má mystika ve vašem životě místo a vy ji praktikujete. Najednou postě se něco semele a přijde příležitost, na kterou jste předtím ani nepomysleli. Pokud jste mysticky založení a mysticky k životu přistupujete, bude to načasováno právě  do období, kdy již ste připraveni po příležitosti sáhnout, chopit se jí.

Mystický pohled na život skýtá další rozměr, který pouze racionálně založeným lidem přijde jako něco naprosto výstředního (někdy použijí i slovo, on/a je střelený/á). Lidé často mystický pohled odsuzují, protože věří pouze holým faktům. Někdy až natolik horlivě, že si opomenou prostý fakt, že vždy všechna fakta neznáme, či spíše naopak, všechna fakta neznáme nikdy. Takže bez trochy intuice to nedáme. Mystický přístup k životu bere do úvahy i záležitosti, které jsou za hranici běžné intuici.

Život má i další rozměr. Nejde jenom o meditaci a inspiraci, ale i o praktické záležitostí. Život má tendenci se skládat postupně nějakým způsobem. Obvykle vychází vstříc lidem vnímavým, kteří jsou na změny připraveni. Jednoduše nastanou, až si člověk v sobě něco vyřeší. Potom se dá i citlivě vysledovat, jakým směrem se změny budou ubírat, jakož i jejich tempo. Stačí se jen zapojit a vše bude krásně plynout, jak má.

1.10.18

RUNA - Fehu, Uruz, Thurizas

Pracuji s nimi delší dobu, a pořád pocit mám, že málo o nich znám...
Přesto porozumění zde obrazem jsem dosáhla... 

Tak tedy Runa jako tok energie:


Fehu - prvotní oheň 
jeho energie rozpaluje se, je potřeba jí pro vše, co má člověku být bohatstvím a zdravím... její horko zahřívá, ale pozor oheň špatným pánem bývá, je potřeba jej zvládnout...


Uruz - je potřeba transformovat energii do pevného podkladu v zemi, mít svoje jasné. Proměnit ji, jako zlato za dobytek a mít z ní v běžném žití užitek.







Thurisaz  - ochrana před nepřítelem zlobrem, ale pozor, ten může být i v nás. Neb  brutalita k drsnému je odpovědi dobrou, ale může zbytečně zabíjet. Ne vše, čemu nerozumíme nepřítelem je.
Přebývat ve skalách... také první příbytek...















26.9.18

Prastaří aneb stará láska nerezaví


Každý někdy nějak začínal a pokračoval a pracoval s různými entitami. Já měla jedno velmi aktivní období práce s Prastarými, ale tak nějak po svém, mysticky. Protože mně začaly lákat nové a jiné věci, zkoušet si něco jinak a více pracovat i sama se sebou, na tuto větev mi nezbýval čas. Jenomže, jak se říká, všeho do času.

Adorace, což je asi nejvíce rozšířená praxe ohledně Prastarých, mi nikdy příliš nešly, ani mi nesedělo pověsit je na strom. Považuji tyto entity (Azathoth, Yog-Sothoth, Cuthulu...) za příliš odlišné od jiných entit majících hodně humanoidních prvků. Jsou naprosto jiní, nepoznatelní a děsiví právě v tom, jak nezapadají do obrazce dobrých či zlých entit. Nesrovnatelní s anděly ani démony. Něco natolik jiného, připomínající kooperující mnohobuněčný organismus, že lidé jejich energie vyjádřili jako chapadla chobotnice. Nikoli, nejde o mořského netvora. Jaksi by se do moře celý nevešel.
Jsou natolik velcí, že jen stěží je lze popsat v nějaké celistvosti. A dávají prostor pro kreativitu
a fantazii. Odrážejí tvary, které člověk očekává, takže nejlepší je neočekávat nic.

Cílem tohoto příspěvku není popisovat tyto entity či je nějak zařazovat, protože to, co je charakterizuje, nelze popsat slovy řeči lidské. Také nechci bránit čtenáři v jeho vlastním poznávání, i kdyby měl dospět k závěru, že se bojí a raději provede banishing povolávaje na obranu šiky sefirotických légií ve snaze najít azyl uprostřed Metatronovy kostky. (Toto cvičení doporučuji, skvěle rozvíjí imaginaci.)  Spíše chci navodit atmosféru aplikované mystiky. To je pro změnu něco, co mi s těmito entitami docela jde.

Každý z nás musí zvládat spoustu věcí denně, možná navečer je unaven, neschopen čehokoli dalšího, natož ponoření se do slov Mr. Lovecrafta. Těch povinností, různých emocí ubírajících energií, potíží a dobrých předsevzetí věnovat se magii, jen nezbývá čas... To vše den za dnem člověka ubíjí, vtahuje jej do různých vleků mezilidských emocí, nedejbože do osobního prožívání politiky. Jestli někdo očekává, že povolá některou z těchto entit, a ona přijde, pochopí jeho příkaz a vyřeší jeho konkrétní potíže, obvykle "diagnostikované" v emočním rozpoložení vylučujícím jakýkoli náhled natož nadhled, bude zklamaný. Dá s říci jenom tolik. Oni přijdou a jsou schopní spustit řetězec natolik chaotických události, že člověk drhne čelem v Abyssu jedna radost. To aby pochopil, že tento poněkud mocenský a zaujatý přístup zde není na místě. Azathoth není čokl, by poslušně aportoval. Jestli čtenář touto zkušeností prošel či prochází, zřejmě je nutná pro jeho další osobní vývoj.

Aplikovaná mystika zde přichází právě v tom, že meditace s nimi (nemyslím všemi najednou) umí člověka oprostit od lidských strastí, emocí, potíží a až se člověk vzpamatuje a nebude na této energii jen tak nazdařbůh ujíždět, dostane se mu pohledu nad vším tím balastem, emocemi, energiemi namotanými odjinud či kanály, které energii z člověka spolehlivě odčerpávají. Pozná něco, co možná bude působit dojmem místa, ale jde o živou hmotu, kde najednou uvidí sebe jinak. Bez iluzí, sebelítosti či opojení z rausche. Po návratu do běžné  reality pochopí, že není jenom běžná realita a také, že není nutné nechat se vtáhnout zpět do všeho toho. Nemyslím tím stav, když člověk vším praští a odejde do hor hledat své ztracené já, ale kdy bez problémů zvládá to, co je potřeba vykonat, protože jeho přístup je jiný. Vše to, co mu bránilo vidět nezaujatě zmrzlo a je minulostí. Jistě, ono časem se toho změní více, ale jde o pozvolný proces, kdy jedno přirozeně navazuje na druhé... nakonec jako Jejich struktury. 

Bylo by velkou škodou pracovat s těmito entitami a nenechat se vtáhnout do jejich nelidského  klidu. Nebrouzdat strukturami pohlcující všechny ty naše podivné emoce, nechat se oprostit od lpění a najít místo pro inspiraci. V poklidné meditaci obklopit se strukturou entity tak velkou, že pouze její část lze mít v zorném poli a ponořit se do energie, která nese sebou odlišný pohled. Nechť pocit vkrádajícího se náznaku strachu je pouze mírou určující, kdy je dobré přestat, neb člověk není zvyklý.  Je možné nic nedělat a nechat vše samo plynout, také je možné třeba pro pocit sebekontroly navázat postupně nějaká energická cvičení s vnímáním entity, pokud jóga, ideální pro nácvik Jin-Jógy. Ale ani dynamické pohyby nejsou vyloučeny, když již člověk ten stav umí udržet. 

Každému z nás sedí něco jiného a mnozí z nás se věnují více směrům. Tento pro mně představuje rychlé zklidnění situace,  vnuknutí či inspirace a rozvíjení imaginace a citlivosti vůči energiím obecně. S čistou hlavou lze vždy udělat něco. Praxe naučí člověka vystihnout i ten správný okamžik.

16.9.18

Společenství a praktikování magie


Bývá zvykem, zejména v naších končinách býti individualistou, nikam nezačleněným, který roste si sám podle sebe, dělá operace a rituály podle sebe, realizuje se jak sám chce. Úžasně dobrodružná cesta, na které člověk sám se sebou na jiného ohledu nebere.

Jsou rozhodnutí, která by si měl člověk dělat sám, protože na tomto světě jsme každý sám za sebe. Neměl by se nechat manipulovat ani sebou vláčet. Pokud se bije, tak sám za sebe, ne za nějaké podivné bratrstvo kočičí pracky. Magie pro něj nemá být pouze koníčkem, kde frustrovaný životními podmínkami či okolnostmi si začne hrát na velkého mocného čaroděje. Takto to nefunguje.

Životní stezky každého z nás jsou rozdílné, nakonec rozdílně mnohdy i stejné věci vnímáme. Nedá se říci, jak kdo dospěje k poznání, neb máme tendence vlastní způsob a vlastní cestu považovat za tu nejlepší i pro ostatní.

Individualita je úžasná věc, protože kreativní člověk umí do všeho vložit vlastní prvek a vlastní vjem. Kdo umí něco, nemusí mít obavy z jiných lidí, kteří dělají něco podobného. Spolupráce individualit vede ke skvělým výsledkům a má větší potenciál, než jenom dělání si věci na vlastním písečku. Platí to i pro magii. Pravda, ne každé společenství vyhovuje každému. Je potřeba být velmi obezřetným, by se člověk nestal pouze členem něčeho, co očekává bezvýhradnou podporu spojenou s manipulací
a ohrožením čehokoli individuálního, protože vše takové je bráno jako konkurence.

Každému z nás vyhovuje něco jiného. Správné společenství se umí sejít již jen pro inspiraci, kterou mohou jeho členové načerpat. Protože souznění duší umí lidi povzbudit. Ti silnější, mohou ukázat kus mistrovství v atmosféře, již umí navodit. Jednotlivec si nepřijde bezvýznamným, ale součásti celku právě pro svojí individualitu, k jejímuž rozvíjení je povzbuzován. A slabší najdou způsob tak svůj způsob, jak posílit.   

2.9.18

Pochybnosti zabíjí kouzlo i operaci...


Magie vůbec není jednoduchá a provádět kouzlo je jako zahrávat si s ohněm, protože mnohdy člověk dosáhne opaku. Prostě holka najde knižečky s rituály na x situací, něco provede a ono se to podělá ještě více. Právě proto není každý mágem či čarodějem.

Člověk ví, co chce, nebo si to alespoň myslí a rozhodne se, že na to provede rituál a ono to bude zaručeně fungovat. Jistě, je to jednoduché, jen nepochybovat. Jediná fáze, kde si toto člověk může dovolit, je fáze, než se rozhodnu.

Vážně mně baví otázky, když provedu kouzlo bude to fungovat? Odpovědí je jediné, záleží na Tobě.

Pro rituál i operaci je podstatná i část přípravy. Člověk si promyslí, jak to provede, obvykle, protože je rozumný, tak nechce škodit, tuto část jaksi ponechá na tom, jak se to semele, jinak mu hrozí zpětný odraz, a prostě činí praktické kroky.

Již zde musí být jasné, že to funguje a bude fungovat, pouze se vybírá, jak to provést a co pro provedení rituálu či operace u   dělat. Zajímavé je, že pokud člověk má vlohy k magii, tedy ani nemá ty idiotské pochybnosti, okolnosti se již začnou měnit a problém začíná řešit. Mnoho lidi si v této fázi řekne,  proč se namáhat, nemusím nic dělat, ono to jde samo. To je ale chyba, operace má být řádně provedena a dokončena. Jinak by se situace zase mohla zvrátit.

O rituálech a operacích se mimo ty, co se na něm podílejí nemluví. Jde o ryze praktické opatření. Okolí problému sice nerozumí, ale o to více umí svými pochybnostmi rozvířit energie takovým směrem, že máte po operaci. Navíc v horším případě ještě adept ty pochybnosti převezme třeba jen podvědomě.

VOLBA RITUÁLU

Je jich opravdu mnoho. Praktikuje-li člověk nějaký směr, tak použije to, z čehož energií je svázán. 
Rozumným kritériem je také promyslet si příčinnou souvislost mezi zvolenými prostředky a následkem. To chce ale dobře vědět, co člověk chce, a že do toho jde. 
Pochybnosti typu: a neudělám tím něco špatně, jsou známkou toho, že by člověk raději nic ani provádět neměl. Takové myšlenkové vzorce vedou k tomu, že si neskutečně zaškvaří a třeba jeho série potíží teprve začne, či mu dosavadní potíže přijdou proti těm novým jako nic.
Hodně lidí dělá tu chybu, že nejde po základní linii příčina - následek, ale řeší různé doprovodné kraviny, které sice vyřeší, ale jen na chvíli, ono fungování příčiny a následku je časem zase spustí.

VOLBA PARŤÁKŮ

Nejlepší akce je sólovka. Jinak vše to, o čem píšu výše, se týká všech účastníků akce. Kdo má odpraktikováno, nemá problém provést něco s dalším v magií zdatným člověkem. Bez praxe se nelze do ničeho většího, než společná meditace pouštět.
Všichni zúčastnění by měli mít jasno, co se dělá a jak se to provádí. Neměli by mít problém s improvizací a nepanikařit, když se operace nevyvíjí tak, jak jsme si ji vysnili. Některé operace jdou samospádem.


PO AKCI

Nepochybovat ani za nic. Operace byla provedena, energie se nastavily a nic jiného, než síla mysli operatéra je shodit nemůže.  Jistě, toto se nevztahuje na hlouposti, projekci emocí a  pod. Na operaci lze zapomenout, nemyslet, zaměstnat se čímkoli jiným nebo klidně chladnokrevně sledovat, co se děje. Jen nemít pochybností. Jde buď zaujmout sílu přesvědčení, anebo si holt prožít nějaký magický výcvik. Také jsou pochybnosti, které má člověk díky přístupu rodiny, výchově a pod... těch se zbavuje hůře. Ale pokud si člověk přizná, že tady je to horší, lze i těchto pochybností se zbavit.

17.8.18

O nás, o člověku II

























první část

Ač se to zdá být příliš jednoduché, ona magie je zde pro nás lidi a o lidech. Představa, že magie je je zde proto, aby člověk udržel různé stvůry na uzdě či naopak zajistil si přízeň bohů, je poněkud neúplná. Jde o to, aby člověk především pracoval se sebou a pro sebe.

Pokud si položíme otázku, co odděluje člověka od jiných tvorů, je to vysoká schopnost abstraktních konstrukcí a schopnost žít ve světě imaginárním a imaginace. Mnozí považuji magii za něco vymyšleného, něco postaveného na pověrách a přitom si neuvědomují, že stejné základy mají všechny humanitní vědecké disciplíny a také ekonomika. Pokud sledujeme, co vše je za tím, tak mýtus. 
Mýtus způsobil, že lidé věří po generace v Bohy a praktikují náboženství. Proto první právní řády jsou na náboženství postavené. Nejde jenom o kanonické právo jako dodnes fungující archaický systém, ale odvolávání se na Bohy najdeme již v Chammurapiho zákoníku. Najdeme toto v jakýchkoliv právních systémech a také i egyptský řád Maa´t je ve své podstatě řádem práva. Zákon, na kterém je postavená ale i magie. V tomto směru si dovolím poznamenat, že nic jako zákoník Maa´t neexistuje. Egyptská kniha mrtvých popisuje pouze proces vážení srdcí a zaklínadla, které musí v zásvětí člověk přednášet. Hmotné právo Maa´t není kodifikováno, také proč, jsou to jisté morální zásady vycházející ze srdce každého žijícího v Khem.  
Stejně tak nikdo se nepodivuje nad konstrukci právnických osob, které existují v důsledku společenského úzusu. Obdobně fungují i jiné věci, které jsou běžné v ekonomice.
Člověk z mytologie přechází do filosofie a taktéž i do psychologie, což má vliv na jakékoli lidské konání, které lze materiálně manifestovat, je sdělitelné a možno jej tedy sdílet s více lidmi a taktéž nějakým způsobem odráží naše touhy.

Magie je způsob, jak se postavit k věcem, které člověk obvykle neovlivní. Jde o sílu přesvědčení natolik silnou, až člověk kolem sebe mění objektivní realitu. Aby byl této změny schopen, nějakou dobu si k objektivní realitě utváří svůj vlastní vztah. Když se nad tím zamyslíme, magie vychází z mytologie. Je jedno, zda ji bereme doslovně, interpretujeme, vážeme na psychologii, ona jednoduše funguje, pokud jejímu fungování člověk na straně druhé nebrání. Vůbec to, aby člověk jejímu fungování nebránil, je to nejtěžší. Neb uvěřit je strašně těžké a skepse  mívá tendence narůstat do rozměrů, které jakoukoli materializaci hatí. Jde o systém, který lze částečně sdělit jiným lidem, ovšem pouze někteří, inklinující ke specifickému myšlení, umí sdělení pochopit a i mezi řádky získat pro sebe onu podstatu. Je to stejné jako s právem Maa´t. Musí oslovit duši člověka a najít místo v jeho srdci.

Nedávno mi byla položena otázka, jak to vše vlastně funguje. Odpověď  zasahuje více struktur, jde o to, jak ji sdělit tomu, kdo s magií začíná tak, aby pro něj magie měla smysl, aby vůbec začal. Zdá se, že tato otázka představuje výzvu hodnou nového projektu.  

29.7.18

Já a politika

Já o politika nejsme přítelkyně, natož důvěrné. Spíše známe, protože se někdy něčím dostaneme do kontaktu a nějak se to vždy uděje.  

V původním významu slova jde o proces a metoda rozhodování o věcech společenských postavené na tom principu, že rozhodují zájmy většiny. V podstatě jde i o způsob řízení věcí společenských.  Jenomže toto slovo postupně degradovalo, neb ani zde člověk neoprostí se od zájmů především svých a zájmů těch, kteří  jej zneužívají.

Z pohledu společenského rozlišujeme aktivní a pasivní politické právo. Aktivní, znamená být volen, pasivní, volit. I zde, na obou stranách dochází k systému zneužívání. Především, aby člověk měl šanci aktivně se podílet na rozhodování o věcech společenských, musí se stát členem nějakého uskupení, politického hnutí či strany. Zde je nucen ke mnoha kompromisům, podrazům a napojení se na ty mocné, aby vůbec měl šanci někam se dostat. Zavazuje si lidi kolem sebe a oni si zavazují jeho. Není v ničem dalším svobodný, neb se bude muset vypořádat se závazky, které přijal, jen aby se  dostal tam, kam se dostat chtěl. V tomto směru mu nezbývá nic jiného, nežli závazky, jak to jenom půjde plnit, anebo držet druhou stranu v kleštích. Jelikož volené veřejné funkce bývají i dobře honorovány (i včetně různých náhrad), zájem zde převyšuje poptávku a tak se stává, že jedinec se zavazuje k závazkům protichůdným, které moc dobře všechny  naplnit ani objektivně nemůže. Nicméně zde je počátek vysávajících vztahů, které se prolínají celou strukturou. Služby a protislužby jsou principem nutícím se vzájemně k naplňování. Jen málokdo toto umí bravurně zvládat. Mnohdy člověku stojícímu mimo systém přijde chování politiků nelogické a nerozumějí tomu, proč se nerozhodne tak či onak. Je tomu tak právě v důsledku služeb a protislužeb, které se svobodnou vůli nemají nic společného. V tomto směru jsou překonány tzv. pakty s ďáblem, neb tento systém zaprodává duše a pohlcuje je v mnohem obsáhlejším měřítku, aniž by byl nucen plnit přání zaprodaného, neb ta mnohdy rozplynou se při jeho závazcích. Dělat veřejnou funkci s takto svázanými rukami je nesmírně těžké.  Jenomže svázané je mají tak nějak všichni. 
Dostat se mezi tuto skupinu lidí je nesmírně těžké, neb systém služeb a protislužeb je podstatnou překážkou pro každého jedince. Bude muset do této struktury zapadnout a hezky ní proplout. Jinak se nedostane dál. Anebo stávající strukturu svrhnout, aby si vytvořil tu další, která se časem stane stejnou. Uzavřený kruh požírající každého, kdo snaží se jej protnout. Chapadla touhy po moci spojené s chtivosti vykazují nesmírný pud sebezáchovy a přežití, jako by ego mělo být kolektivní veličinou, která nechce zaniknout.

Otázkou je, nakolik lze dělat v politickém systému věci jinak. Jakmile vejdou do hry noví hráči kritizující nastavené poměry, stane se časem, že do svých řad nevyhnutně přijmou individua, které tuto hru rozehrají znovu. Protože pocit moci je lapí do své pasti.              

17.7.18

Atum - - - Re


































Atum aneb Pán absolutna, právě on jako první vznikl z pravodstava Nun. Šlo vůbec o první vodu, oceán chaosu, z něhož sám sebe stvořil Atum. A svět, jak jej známe, skončí, bude to právě on, kdo zůstane. Jeden z hadů, který není chaosem, ovšem z chaosu vznikl. Možná právě toto bylo důvodem jeho synkretické spojení s Reem.
Je hadem či člověkem hadem na svých zobrazeních. Jako Cheper dělí se s Reem o tuto podobu. Re představuje Chepera jako polední slunce, Atum jako večerní. Právě on schází do zásvětí, resp. tato složka spojení Atum-Re se aktivuje, a on zabíjí démony. Za zmínku stojí, že hadi, kteří v podsvětí démony porážejí, vydrží i po konci světa. Právě toto se využívá i v tyfónské magii.  
Stojí na vrcholu pantheonu? Hierarchicky nelze k této mytologii přistupovat. Stát pod jeho ochranou bylo praktické, neb on skutečně uměl porazit démony a jeho amulety před všemi běsy a strachy noci se užívaly. Zobrazovali jej i jako muže s hlavou Berana, ovšem pozor, toto je daleké koncepci Beránka božího, který se nechá jako oběť umučit. Zde by mučitel skončil rozsápán na tisíce kousků či spálen na uhel a jeho duše by uvízla v moři chaosu navěky, dokud toto by z ní neučinilo svojí součást.
S večerním Sluncem a amuletem Chepera lze nad ním meditovat. Jeho cesta je o koloběhu, od počátku světa až za jeho konec. Ten, který umí vyjít s chaosu, přitom chaos sebou nenese. Právě ono destruktivní využil pro stvoření sebe a následně již činil vše konstruktivní – tvoření a zanechání něčeho po sobě.

Re Sluneční kotouč, pluje po obloze. Přes den, ale i v noci, kdy v podsvětí svádí svůj boj s démony. Vždy vyhraje, a jeho pomocníky postupně si rozebereme. Pro člověka neuvyklého egyptské mytologii je zatěžko si představit, že tento Bůh v sobě zahrnuje i Atuma. Pro Egypt poměrně běžná záležitost. Ra také bylo jeho jménem. Lidé zobrazovali jej jako Lva, sokola, jestřába. S Reem spojuje jej podoba Chepera a kočky.
Re představuje velmi tvořivou sílu, již jenom tím, kolik bohyň je s ním spojeno, Někdy vedou se spory o roli bohyně. Třeba Maat byla považována v jedné oblasti a době za jeho dceru, v jiné, za jeho manželku. Jeho magické jméno znala pouze Eseth, té povinován byl a učinil z ní mocnou kouzelnici (ve smyslu mága).
Pro život Egypťana představoval to nejvíce důležité božstvo.  Provázel jej od rána – svého zrození, kdy vítězně vylézal po boji v podsvětí až do večera, kdy odcházel do podsvětí bojovat, takže ani v noci neuléhal ke spánku, nýbrž sváděl lítý boj. Na své bárce křižoval jak oblohou (právě ona dělila od chaosu svět) tak i zásvětím.
Horou zlata nazývali jej pro nemožnost pohlédnout mu do očí, když procházel se po obloze. Byl spojen se slunečním kotoučem a také synkreticky na sebe navázal Atuma. Ráno vylézal jako skarabeus, potom se v poledne měnil na sokola a nakonec byl ten s hlavou berana večer.  
Byl ochráncem faraona.
Oko Rea je spojené s více Bohy. Bylo dáváno Bohyním, které jej používaly k ničení v oparu pomsty. Právě ono nalezlo ztraceného Tefnuta a Šu. Aby oko upokojil, udělal z něj Urea na svém čele.
Pro navázání kontaktu jsou možné meditace, využití pozic z jógy pro pozdrav slunci. lze prožívat pouť slunce po obloze i v zásvětí. Zároveň je to i cesta, jak si navázat vztah k dalším božstvům.
    

13.7.18

Vliv magie na dění společenské



Jistě, jsou ambice mágů, které míří na politiku a vždy byly. Touha po moci je tím hnacím motorem, na který nabalují se démoni slibující: a může to být vše jenom Tvé...
Neuklidním čtenáře v tom směru, že snad toto nemůže nikdy uspět. Zároveň neumím dát ani dostatečný recept na úspěch v magii politické, protože popravdě nemám odexperimentováno, zda touha po moci či spasitelský komplex (tedy touha za každou cenu po-moci), je skutečně tím, co adepta magie vyžene na vrchol politický ve společenství, které si označil. Jelikož ani jednou z forem touhy ovládat netrpím natolik, abych v tomto směru experimentovala, nikdy podobnou zkušenost sama nezažiji, Nicméně budu se pídit po těch, co se pokusili.

Napadá mně třeba Jana Naďová. Ale jistě nebude jediná. U ní třeba je jasně vidět, že magie vyžaduje pevné nervy, i když se zakázka někomu zadá, jinak nestabilní psychika situaci otočí a je z toho průšvih. Ovšem stran publicity je vedlejší efekt zaručen, jak je vidět, po několik let. Nakonec právě ona byla vílou, co obdařila mocnou ODS polibkem smrti. Jestli se má tato strana pozvednout, budou muset symbolicky najít jinou ženu, co by to kouzlo zlomila. Ovšem na to zdá se, dost odvahy nemají. Kdo probere se pádem té vlády a zůstane nad věcí, může mnohé pochopit.

Lze magií zlikvidovat politického protivníka? Nu, nějaké rituály se uskutečnily proti Trumpovi. Ale ani ony nezabránily jeho nastolení a exhibicím. O tomto období politických dějin USA budou ještě dlouze historici polemizovat, jak jej interpretovat. Má interpretace je jednoduchá. Společenské záležitosti jsou otázkou řádu maat (i ty osobní, ale o tom jindy a jinak). Před Trumpem byla v USA politika hyperkorektností, kdy se přemýšlelo o tom, zda nějaké slovo nemá i význam urážející
a každé gesto se hodnotilo. Práva jednoznačně převažovala nad povinnostmi. Společnost je živý organismus, entita sui generis a má tendenci se obnovovat. Jistě, i po tomto zásahu. A tak byla příznivá situace pro někoho, kdo toto zatrhne. Právě na těchto volbách jsem pochopila, jak málo jde
o lidskou hodnotu kandidátů, protože dnešní doba je hraniční. Jsme mezi více Aeony, takže pochopitelně je dosti lidí vyhraněných. Ať je Trump jakýkoli, do nastavení onoho organizmu zapadal nejvíce. Než si čtenář řekne, že teď společnosti škodí, měl by si uvědomit, že každý politik společnosti škodí. Trump škodí úplně jinak, než ti před ním, takže staré poškozené místa se obnoví
a až bude škody prostřednictvím Trumpa dost, tak zase přijde škůdce s dalším novým potenciálem.

Stejně tak se toto dá aplikovat i na situaci v naši politice. Máme nevyrovnané účty s KSČM, neb tato strana nikdy zakázaná nebyla. Spoléhalo se na morálku, že jako opozice dobrý, ale vliv na vládu, do významných funkcí? To nikdy! A tak máme ji zde znovu. Na tomto faktu nic nemění hádky, kdo za to může. Havel, že byl proti zrušení? Nebo ODS, že nešla do koalice s ANO? Pravdou je, že ten čin, kterým se její faktický vliv zvýšil provedl Babiš, a to v dějinách zůstane zachováno. Co jiného mu zbývá, když táhne to se Zemanem?
Ovšem je potřeba si uvědomit,  že komunisté, kromě toho, že dělají podrž tašku miliardáři bohatšímu, než-li Trump, toho fakticky nevykonají nic. Funkce užitečného idiota této strany bez budoucnosti zůstane tím jediným. Jistě, ideologicky je to dobrá zbraň pro opozici... 

Společnost je zajímavý organismus, dlouhá léta ji pozoruji z dálky i blízka. Neumím ji popsat z pohledu politika, člena politické strany či fanouška. Mám tendence se přiklánět k tomu, co právě není trendy a vyrovnávat jemně spíše opoziční faktory. Myslím, že fajn by bylo, kdyby senát a komunální sféru ovládly jiné subjekty, než ty koaliční... Tak se pokusím občas svými vstupy popsat politiku tak nějak jinak, pokusím se pojmenovat nějak to, co je skryto...     
  

3.7.18

O nás, o člověku I

























Není jednoduché dosáhnout dokonalosti...
to na křídlech anděla se člověk vznáší. 

Pád znamená pád do hmoty se všemi jejími možnostmi, které člověk využije navzdory omezení, když překonává své ego, hmotné překážky včetně těch nastavených vlastním tělem... 

Nezbývá, nežli najít způsob, jak dostat anděla k sobě a manifestovat jeho přítomnost více či méně trvale...

Teprve potom vše plyne a je to vidět i na člověku samém... , není omezení a touha být nemusí, neb vše skládá se samo... 

A svět a vše vypadá jinak... nezbývá,  - - - - -
než zatížit své tělo řádem a pravidelností...

než posadit své touhy do pryč...
než přestat litovat se  a vyžívat ve vlastním utrpení...
než začít naslouchat jeho hlasu a bez předsudku konat, jak on velí...

potom dostane každý kousek svého ráje... bez omezení...


6.6.18

O pohřbech a smrti (vzpomínka)


























Dětství a dospívání je období, které nás nějakým způsobem ovlivňuje. Dříve nebo později se události zkříží a řetězí se velmi zajímavým způsobem. Můj dědeček míval ve zvyku účastnit se pohřbů. Bydlel ve středně velké vsi v Beskydech, kde si jej lidé vážili a zvali jej na pohřby, i kam jinak rodina nechodila. Hodně lidí znal z práce a jak umírali, tak vždy přítomen na kúru v kostele, účastnil se pohřbů. Jak to vím? Protože mně jako malou hlídal a jelikož pohřby byly poměrně často (alespoň jednou za měsíc), tak mně tam tahal sebou. Nevím od kolikati, co si pamatuji, již jsem to brala jako hotovou věc, že jej doprovázím na pohřby. Moudré řeči chlapů na kúru týkající se otázek života a smrti, prakticky se točící kolem toho, že musíme tam jednou všichni, mně připravili na to, že smrt, pohřeb a tak jsou běžnou záležitostí v životě. 
Byl to malý hřbitov v kopci. Vynést truhlu a nevyklopit zesnulého jak v Tisícročnej včele dalo skutečně práci. Věřím, že se i takové příhody staly, zejména, když se žal přebíjel alkoholem. Tak zde, až na karu. Důležitou součásti života bylo i obstarávání hrobu a náhrobků. V tomto duchu mí staří rodiče nenechali ničeho náhodě a ještě několik let před smrtí se kochali, jak krásně jím kameník vytesal nový náhrobek a uvedl jména. Mám podezření, že náhrobky jsou zejména pro živé, odrážejí jejich tradici, svědomí, vztah k něčemu. Takto to bylo tedy v pořádku. Třeba po své smrti by dostali náhrobek s něčím, co by je esteticky neuspokojilo. Takovému riziku ve společnosti, kde pohřby a mrtví jsou nadále součásti rodiny, je nutné se vyhnout. Však to má vliv i na další generaci dětí, která se občas vyskytne u rodinného hrobu. 

Pohřeb, ač na druhé straně rodiny nebyl bráván s takovou samozřejmostí, přeci jenom nebyl tragédii. Občas jsem tedy o pohřbu i mívala sny, ale ty babička si vždy spokojeně vyslechla, aby konstatovala, že budu žít dlouze. Dlouhý život čekal snového nebožtíka a vůbec všechny, co ve snu oděli se do černých hader. Jen ty bílé by znamenaly blízkou smrt. Jelikož na určovaní smrti byla odborník a uměla s přesností 14 až 10 dnů dle svých nikoli snových vizí, ale jemných materializací entity spojené se smrtí, říci, že v tom a tom stavení někdo umře, lze její zkušenosti vzít jako relevantní. Nakonec ve struktuře malých na sebe napojených osad taková zkušenost neobtěžuje. Žít ve městě, musela by otupět.
V tomto kontextu mi zdůrazňovala, že problém je sen o svatbě. Jestli někdo koukal na staré slovenské filmy pro pamětníky, jistě si vzpomene, že hrdinka tragicky zahynula poté, co ona nebo její matka ji ve snu viděly jako nevěstu oblečenou v bílé. Utkvělo mi to v paměti, neb jakmile jsem viděla ten sen, bylo mi jasné, že hlavní hrdinka umře. Jenomže mezi horaly se jednalo o zkušenost se sny reálnou, neb uměli vyjmenovat případy, kdy takový sen předzvěsti smrti byl. Ono mladé ženy se do truhly oblékaly do bílé. Ovšem být nevěstou v jiných barvách, veselých nebo i černé, znamenalo dlouhý život. Být nevěstou ve světlé, ale ne bílé bylo známkou blížících se zdravotních potíží, ale přežitelných, takže nic hrozného. Nevím jistě, jak by se brala šampaňská, odhaduji, že spíše jako žlutá.


Poprvé mně doopravdy zasáhl až pohřeb mámy od mého spolužáka. Bylo nám 8. Znala jsem jí, velmi milá paní. Nejvíce mi bylo líto kluka, který je odsouzen vyrůstat bez mámy.
Ten školní rok se udála ještě jedna věc... jedno z děvčat ve škole vyhrálo s maskou noc karneval. Měla krásný černý kostým s černým závojem posetým stříbrnými hvězdami. Možná divinace, možná předurčení, ale v teeneage věku  tragicky zahynula. Tato událost mně zasáhla ještě více, neb časem jsme se spřátelily. 


Smrt je všudepřítomná, je součástí života. Součástí změny. U nás se říkalo, že na smrti se pozná, jak kdo žil. Dobří lidé byli požehnání rychlou smrtí, před kterou se netrápili upoutaní na lůžku. Ti zlí, ne a ne umřít. Je hodně příběhů o zlých čarodějnicích, které trápily lidi a neuměly naposledy vydechnout, dokud jimi trápená oběť nedošla a nevyřkla ono kouzelné, odpouštím Ti. Jakoby v těchto okamžicích svědomí se probudilo a nedovolilo jen tak odejít. Sama jsem zažila a pozorovala ženu, která čarodějnictví ani neužívala ve vlastní prospěch, resp. asi chtěla, ale ono se ji to vždy zvrtlo, neb chronická závist jaksi brání úspěchu magické operace za účelem něco vylepšit. Ovšem k zaškvařování zde byly ideální podmínky. Občas se od silné oběti něco odrazilo a teta to schytala ve vlastních řadách, nicméně téměř do konce svých dnů systematicky musela někomu škodit. Ty poslední chvíle, byly hodně drsné...
Zdá se, že ani civilizační nemoci a paliativní péče toto pravidlo nenahlodaly. Ono je rozdíl, vnímat a těšit se z každé strávené chvilky navíc oproti všudypřítomné bolesti navzdory všemu, která zasahuje vše natolik, že dýchat bolí stejně jako nedýchat.


Způsob nazírání horalů a lidi podhorských se až tolik nelišil. Nějaké manipulativní tety dělající pro dobro jiného se zde nechytaly. Ono "nehas, co tě nepálí" zde bylo drsně motivováno dalším "nehas, co tě nepálí, už ti hoří packy". Resp. takové tety zde byly bez okolků označeny za zlé čarodějnice, i když se jednalo o tchýni.

Ono nahlížení na smrt, pohřby se může lišit oblast od oblasti. Snad tato vzpomínka stane se svědkem, by nezapomínalo se, jak tehdy lidé mysleli. 
   
        

22.5.18

Magie a věci finanční (poznámka třetí)




poznámka první

poznámka druhá

Finanční magie je velmi zapeklitou záležitostí, rozhodla jsem se napsat po nějakém tom měsíci  poznámku třetí. Nebudu se opakovat a pokud někdo má zájem, přečte si poznámky předchozí.  Ponechávám na čtenáři, zda mu má slova dávají smysl. Nakonec nedávám návody doslovné, ale nechávám dostatečný prostor pro vlastní kreativitu. Uvědomuji si, že ten, kdo mně osobně nezná, stěží umí říci, jak se toto daří. V podstatě mi nesejde na tom, abych podávala důkazy, nepotřebuji si ego pěstovat na uvádění, co povedlo se.   


Talisman

Svůj rituální talisman, který zvolila jsem pro vybudování pevného základu používám neustále. Prakticky do něj nevrtám, jen jak měním peněženky, tak on mění svojí pozici. Jistě, má i svého bratra, který nachází se někde jinde zas. Popravdě teprve jejich oddělení vedlo k výsledkům, kdy přestal onen pocit průvanu v peněžence. Zdá se, že po čase přistoupím k tvorbě dalších talismanů tohoto typu.

Musím ovšem přiznat, že kromě toho vytvořila jsem (již je to delší doba) i runový talisman, který z pochopitelných důvodů publikovat nikde nebudu. Zkušený čtenář ví, že takové záležitosti nejsou určeny pro oko veřejnosti. Vnímám jej vzhledem k jeho dosavadní funkci jako pojištění svého druhu.

V prvním příspěvku jsem se zmínila o experimentu  s talismanem i v oblasti podnikání osoby, kterou považuji za blízkou a dostatečně rozumnou na to, aby nenechala se  poblouznit Mamonem. Talisman se osvědčil, a tak jsem si něco podobného pořídila i pro vlastní potřebu. Je dobré finance postupně rozvrstvit, když tedy se začne dařit. Stejně tak si myslím, že je potřeba si rozvrstvit i talismany, již jenom proto, aby člověk dával i v jemnohmotné sféře svojí vůli najevo. Jsem konzervativní, takže jde o věci, které přibývají léty, a jak osvědčují se, zmiňuji se o nich.  Předpokládám, že kdo se začne finanční magii skutečně věnovat, tak časem, i kdyby po dobách nejistoty, se bude muset nějak
 s otázkou dalších investic vypořádat.


Poslíčci

Povšimla jsem si, že než se mi objeví dobrá příležitost, objeví se ruku v ruce s tím i ono lákadlo, jehož jsem pořád nedosáhla, nicméně představuje úžasný atraktor. Právě tím mi spolehlivě zabrání fixovat se na nějaký konkrétní cíl a egregor podporovaný entitami zvenčí může úspěšně bez mých nevhodných či dokonce pochybovačných myšlenek v klidu se vyvíjet. Asi to není z mých předchozích poznámek výslovně zřejmé, ale jedná se o záležitosti tuze živé.


Atribut změny

Flexibilita a variabilita jsou běžné pro svět financí, i pro ten více konzervativní. Proto je na místě, aby v tomto duchu člověk operoval a tak se i choval. Jistě, jsou zde prvky, které měly by přetrvávat, ale ona opora nesmí bránit změně. Nejde jenom o to někde něco hromadit, ale i jinde něco vynaložit pro smysluplný cíl. K tomu patří i radost. Člověk by neměl být pouze zaseknutým strojem, ale měl by se umět i těšit. 


Podpora

Lakomec to má těžké v magii finanční. Mít finance v sobě zahrnuje i motivaci podporovat něco, co je  neziskové. Jistě, nejde jenom o podporu vlastního již zisk nevytvářejícího důchodce či ještě zisk nevytvářejícího dítěti, ale i o podporu něčeho zvenčí. Každý z nás preferuje něco jiného a přesně to by měl podporovat, jinak spíše hrozí, že zabrzdí tok financí. I v tomto směru se toho vyplatí více. Zatouží-li člověk po větším platu, zisku, měl by si říci, že určitou částku měsíčně obětuje na podporu něčeho, co bez podobných nadšenců šanci vydělat si samo nemá. Jak jsem se zmínila v předchozím díle, podpořila jsem něco, zřejmě o to adresát nestál (resp. stál o podporu od kohokoli jiného, nežli ode mně, jen mi to nějak nedošlo :) ). Anebo možná jenom nejsem typ, pro který je vhodné podporovat něco, co zná dobře, neb se věci předimenzují.


Nepodléhat nepřízni

Ani po létech praxe se nedá zabránit tomu, aby nadešly okamžiky, kdy člověk tak docela nemá jasno, kam a jak by se chtěl ubírat. Takové chvíle jsou běžné. Stejně tak, kdo se vydá na cestu akciových trhů, bude se muset naučit nepodléhat panice. Však postačí jedno gesto Trumpa a vše je na chvíli vychýleno ve velkém.
Období nepřízně je zkoušou naší vůle a charakteru, zda udržíme se. Právě zde se ukáže, nakolik to člověk myslí vážně. Kdo vytrvá, dočká se zisku. Jen nesmí si své operace z jiné strany nabourávat.

Stejně jako všechny oblasti magie, i zde je vyžadována pokora a takt. Jsou záležitostí, které jaksi nelze narovinu pojmenovávat, možná proto, že u každého je potřeba jiného přístupu a prvků vlastní kreativity. Finanční operace ji vyžadují, chce-li člověk něčeho dosáhnout.

 

16.5.18

O idolu



Můj vzor... téma častých slohových práci. Utrpení, neuměla jsem najít člověka, podle kterého bych chtěla prožít svůj život. Hodně lidi udělalo velké věci, prakticky v jakékoli oblasti lidské činnosti. Ráda jsem přečetla i nějaký ten životopis, autobiografii, ale nikdy ne se záměrem, být jako ten člověk. 

Myslím, že udělat něco výjimečného, byť jenom pro jednoho člověka, nastane, když si děláme to, co nás baví. Protože jen v tom můžeme být dobří. Nikdy jsem neporozuměla tomu, proč lidé volí svojí práci podle různých faktorů, jen ne podle toho, co je baví. Nejde o to, kde jsme, jsou různé příležitostí, ale jak děláme to své. Když něco baví, může to být kdekoli, a obtížných podmínek
a člověk se dostane do stavu, kdy překoná vše a postupně v tom, v čem je dobrý, daří se mu i excelovat (alespoň někdy). 


 Nemá cenu snažit se být originál za každou cenu, nýbrž žít tak, aby se
v každém okamžiku něco prožívalo. Musí to být utrpením trávit čas tím, co nebaví, co nelze, co nedá se. Jistě, také jsem prožila čas i tímto nehodným způsobem. V podstatě z hlouposti, protože vždy se dá udělat něco, nakonec kreativita mezí nezná.

9.5.18

Podobenství modřín...

Fotka, modřínu jemného, něžného svým svěžím dechem... 

Pohlížím na něj i teď v podvečer připomínaje si, čas umí i konzistentní být.



























Věci, které opadnou časem jako jehličí z modřínu a okamžik, co být mohl...

Sopka vychrlila vše a uvnitř zůstaly pouze doutnající zbytky uhašeného dne.

Jakoby něco uvnitř vyprchalo, ono nezvratné a deroucí se ven prodralo se 
příliš rychle...
nervy neudržely a posvátno spálila  hustá nekonečně rudá láva.

Sopečný prach usadil se, nitro vyhaslo, a nastal čas pro nové...


Po dlouhé zimě, mrazy již polevily... oběh stromu obživl a vyrašilo jehličí, jehož heboučká krása vysílá signál ke hvězdám, až v okamžiku, zastaví se čas a...

A zde je jen na nás, jak dopadne náš příběh. 
V životě jsme postaveni do situace, kterou neustojíme. Jedno proč, každý míváme důvody rozdílné, jen uvědomit si je. Možná jen příliš tlačíme na pilu...

Ovšem jisté je, že život není o jehličí, co nikdy neopadá, ale o listech modřínu a vracení situací. Znovu vyraší před nás jako nové listí, dokud neprožijeme si je správně. Ne-li teď, tak potom někdy za déle, v další reinkarnaci. Realita, která dostává nás jinam, pokud chceme. Můžeme to pořád dokola podělávat anebo naopak posouvat se dál...

Jsme bytosti, které lávu hromadí si díky svým touhám a očekáváním. Někdy neumíme prožít si prchavé okamžiky teď v honbě za těmi, co přijít teprve mají. Takto něco jemného neprožijeme si nikdy. Když máme, nevnímáme, chceme již dál být. Chceme za každou cenu vyslovit to, co teprve má nastat... až nenastane. Naučíme-li se prožitku a necháme vše ostatní stranou, věci vyvinou se lépe, než bychom chtěli...           

22.4.18

Eso Disků - KOŘEN SIL ZEMĚ



Kořeny země lze nalézt v pohybu. Nejde o nic mrtvého, ale o živou substanci, v níž vzniká život a tlejí zbytky starého života pro nový.
Živná půda pro všechny, akce, emoce i idey. 

Vřele doporučuji čtenáři přečíst pasáž z Knihy Thothovi týkající se této karty. Zde objasněno je, proč pro Nový Aeon je potřeba nového tarotu, Země již zde není něčím pekelným, nehybným, co zasype člověka. Je něčím, co se neustále hýbe, co dává život, co je základem pro to, aby člověk vůbec mohl existovat. Je hybatelem a nositelem myšlenky Kether-Malkuth, Malkuth-Kether. Když uvědomíme si, oč jde, zjistíme, že o ono spojení těla a ducha. Uvědomění si a umění z tohoto uvědomění přinést něco přímo na hmotný substrát. 

Nový věk změnil pohled na atom, kde také jak kolem Slunce obíhají planety jsou malé částice v podobném rozložení. Je to doba, kdy disky nejsou mince, pentakly, ale měna je dnes vnímaná trochu jinak.

Karta je úžasně vycentrována a najdeme zde spoustu per Maat. Kdo pozorně se dívá, našel by zde i křídla andělské, symbol pro naše éterické tělo, které je naším nejlepším bodygardem a spojencem, jen najít společnou řeč, by člověk porozuměl mu. 

Lze zůstat na povrchu anebo se ponořit do hloubek těchto vrstev. Zrození Osirida skrze Hóra oživuje kdysi zapomenuté vědění.

Pro poznání systému, je potřeba si uvědomit, že duchovní podstata země, neb nejde pouze o hrubou matérii se manifestuje ve znameních: Kozoroha, Býka a Panny.

2 Disků - Jupiter v Kozorohu
3 Disku - Mars v Kozorohu
4 Disků - Slunce v Kozorohu
5 Disků - Merkur v Býku
6 Disků - Luna v Býku
7 Disků - Saturn v Býku
8 Disků - Slunce v Panně
9 Disků - Venuše v Panně
10 Disků - Merkur v Panně.   
   

Eso Mečů - KOŘEN SIL VZDUCHU


Povstal vzduch z konjunkce vody a ohně.Představuje živel, který lidstvo přímo vnímá, ve svých myšlenkách...
Není planetou je nad Merkurem, prostředníkem mezi Bohy a lidmi.

Ráda této kartě říkám génius, neb představuje dobré dispozice po myšlení a pochopení všeho. Pod jejím vlivem snad naprosto vše člověk pochopit je schopen. 

Svoboda absolutní a abstraktno, je s tímto esem spojeno. Však zkuste polapit vítr, proudí si, jak chce, někdy v pomalém až líně ospalém tempu, jindy s neuvěřitelnou rychlostí, neb on sám určuje si, co a jak si projeví.

Kam  zavítá, tam něco nového přinese, struktury staré rozbourává. Však onen meč v poryvu mračna rozfoukal a přinesl jasno. Jeden z výrazných atributů Kether - Koruna. On ne v zemi zapíchnutý je, ale mezi mraky lítá. Srpky měsíce na rukověti symbolizují, že ono nevědomé se dostává na vědomí a v procesu uvědomování si lze velmi jasně kořen vzduchu poznat. Jde o meč mága, který porozuměl, pochopil a ví.... to, co pouze tušil, objevil si pro sebe naprosto jasně.

Cituji z Knihy Thothovi:  Jeho »všeobjímající, všudypřítomné, všepronikající a všepohlcující vlastnosti« popsalo mnoho znamenitých spisovatelů, a jeho analogie jsou z větší části obecně známé každému průměrnému pozorovateli. 

Vše, co zavání pochybnostmi mizí, podvědomé bylo natolik zpracováno, že umí vynořit se na vědomí. Jen rizikem je, že ne každý umí porozumět tomu, kdo Kořen Vzduchu zažil. Proto o Velkém poznání se mlčí. Ne jako fráze, alibi či výmluva, že nelze vyslovit, pojmenovat. To lze, ale pouze tomu, kdo tuto zkušenost má. To důvod, proč okultisté o svých záležitostech mlčí.

Vzduch prezentuje se ve znameních Váh, Vodnáře a v Blížencích:

2 Mečů - Měsíc ve Váhách
3 Mečů - Saturn ve Váhách
4 Mečů - Jupiter ve Váhách
5 Mečů - Venuše ve Vodnáři
6 Mečů - Merkur ve Vodnáři
7 Mečů - Luna ve Vodnáři
8 Mečů - Jupiter v Blížencích
9 Mečů - Mars v Blížencích
10 Mečů - Slunce a Měsíc v Blížencích.   


Eso holí - KOŘEN OHNĚ



A zde zrodil se oheň, element povstal z blesků na zádi. 
Karta nemá ani Planetu ani Znamení... Je nad nimi. 

Je více, než Slunce, je tím, z čeho Slunce se zrodilo... je to něco, co povstalo tehdy dávno na počátku.

Akce, energie, dynamičnost, prakticky síla sama o sobě, již je potřeba využít v nějakém kreativním směru, jinak nevybouřená sama o sobě je destruktivní. Však oheň špatným pánem je, ale dobrým sluhou.

Vidíte ty blesky, oheň a ohnivou plazmu, která připomíná lávu? Z této karty nabijete cokoli. Jakýkoliv talisman, kamen, prostě vše, co najdete po ruce. 
I člověka, který ne a ne se odhodlat k akci. Jen je potřeba míru znát, neb místo toho stát může se, že on raději bouchne. 

Jak Fénix má šanci člověk zrodit se z vlastního popela, karta vzniku a zániku, vtělení do inkarnace i jeho konec. Pohřby žehem souzní s ní.

Vykladači katu buď milují, protože sami umí její potenciál si nastavit a nějak toho využít i pro klienta.  Anebo vidí ten chaos, ryzí, neb nic jiného nezbude po aktivaci destrukce. 

Astrologicky kartu vyjádřit nelze, ne jinak, než cestou do podstaty bytí, mimo vše. Však různá znamení již modifikují a personifikují onu čirou energii, však vycházejí z ní. 

Kartu lze využít k novému počátku, k tomu, aby tvořilo se cos, co je jiné... co má smysl jinak nastaven. Lze přetransformovat to do ohně, který známe jako Berana, Lva, či Střelce. Je podstatné systém si uvědomit:

2 Holí - Mars ve Skopci (domicil)
3 Holí - Slunce ve Skopci

4 Holí - Venuše ve Skopci
5 Holí - Saturn ve Lvu
6 Holí - Jupiter ve Lvu
7 Holí - Mars ve Lvu
8 Holí - Merkur ve Střelci 
9 Holí - Slunce ve Střelci
10 Holí - Saturn ve Střelci.