16.2.19

Předpřítomnost


... jsme zde ... pobýváme v temné mlze ... tušíte naší přítomnost ... , přesto jsme jiní, než-li vaše představy o nás ...
neumíme nerovnost ... nemícháme se do přetvářky ... .
Tam daleko v mlze naše stezka je společná ... pevné pouto, které zde nelze dohledat ... .
Nehledejte tedy, co najít nelze ...

4.2.19

Luna - Měsíc










Vesmírne těleso, které nám je blízké... jeho pohyb ovlivňuje život na Zemi, místo, kam vkročila lidská noha, umíme jej poměrně detailně fotografovat. Zároveň těleso, které každou noc má trochu jiný tvar a z různých míst na zemi vidíme jej jinak zbarvené.... Krajina, která otvírá fantazii umělců..., básníci tykají si s ní v předlouhých nocích... Umíme si představit její povrch, víme kde je jaké její moře, jak krásně postříbřeně vypadá...    

Luna či Měsíc je v mytologiích vnímám jako bůh či bohyně, záleží na pohledu. Z pohledu astrologického se jedná o planetu ženské polarity. Jenomže její náboj bude jiný procházeje znameními, těmi ona projde nesmírně rychle. Každé zabarví ji jinak. Je potřeba najít si k ní vztah skrze ženský pohled na ni i skrze mužský. Pochopením obou přístupů dojde k obohacení o další archetypální hodnoty. Představuje potenciál světa běžně skrytého, z něhož je někdy vidět jenom kousek, jindy celý a ještě jindy vůbec nic. Bez ohledu na to, co momentálně vidíme, ona je vždy celá. Právě tímto nám připomína existenci i něčeho jiného, než jenom toho viděného. 

Luna v nás evokuje noc... svět najednou temný, skrytý, přechod do fantazie a říše snů. Jak budou vypadt naše sny, či spíše náš přístup k ním, o tom vypovídá její pozice v horoskopu. Jak se budeme umět dostat nejlépe do transu? A jaký máme přístup k tajemnu? Právě na tyto otázky nám bude dávat, ač ne vždy srozumitelnou odpověď. 

Umíme vnímat emoce druhých, jak zacházíme s těmi vlastními, uvědomujeme si je? Jakou pozici mají emoce vůbec v našem životě? A co jiní lidé, kteří nám své emoce dávají či upírají? Matka... stěžejný pohled na Lunu jako na ženu a také i manželka, s níž muž spoutá svůj život. Vnitřní obraz matky a i manželky v horoskopu muže.  U ženy zase, co ona jako manželka potřebovat bude.

A co naše city? Umíme je otevřeně projevit? Nebo se budeme celou dobu skrývat v obavě, aby někdo jiný nimi nepronikl. A jak to maskovat chceme? 

Může být citlivá a empatická, ale může sklouznot až do patosu a závislosti. Může nás city nabít, inspirovat, anebo totálně zdeptat, záleží, jak ji máme položenou a aspektovanou. Můžeme mít úžasnou představivost a fantazii a vymyslet něco úžasně křehkého a neuvěřitelně krásného, anebo se uzavřít do pocitu marnosti. 
Láska a štěstí může s ní být spojená, ale také i citová vyprahlost.




V 1. domě mívá tendence vyhovět všem a držet se matky za sukně, v 2. má snahu dosáhnout emocionální jistoty, může mít sentimentální vztah k věcem své rodiny, umí vycítit, co kdo potřebuje, ale ohrožuje ji kolísavá finanční situace, 3. ví, kdo si co myslí, vidí ale svět podle své nálady, kolísá mezi zájmy, 4. při potížích utíká do lůna rodiny, jistá závislost na rodičích a pokračují jistým způsobem v tradici, 5. umělecky se sebevyjádřit umí, touha po dětech je s ní spojená, 6. pečuje o své tělo a citový vztah k prácí mívá, 7. přizpůsobuje se partnerovi, má tendence o něj pečovat, 8. umí se vcítit do nálady společnosti, může umět vycítit i ten správný kurs akcií, 9. umí vytušit, jak věci se vyvinou, 10. je citlivá na to, co si o ní myslí veřejnost, touží by matka ji milovala, 11. bezpečně se cítí mezi přáteli, umí podporovat různé programy, 12. umí nasát emoce jiných lidí, jen se musí naučit nezaměňovat je se svými, zneužívat ji lidé potom tendence mají, umí ale ona dobře skrývat své city. 

S ní spojené jsou rostliny jako kozlík lékařsky, pupalka, mák setý, okurka, pělyněk, šalvěj...

U znamení charaterizuje ženu a u muže ukazuje, jaké ženy přitahuji jej.
V Beranu je aktivní a podnikavá, citlivá na realitu a boj. 
V Býku je silná, spontánně miluje vše přirozené.
V Blížencích je spíše lehkovážna a více intelektuálka.
V Raku umocňuje ženské hodnoty a je plná fantazie. 
Ve Lvu dává hodně na vnější dojem.
V Panně analýza je citlivá a ovládaná rozumem.
Ve Váhách jde o citlivost estetickou.
Ve Štíru hodně intuitivní, jasnozřivá a skrze sex hodně řeší.
Ve Střelci je neuvěřitelně spontánní a se zájmem o neznámo.
V Kozorohu jde o ledovou Sněhurku, citlivku se smyslem pro realitu.
Ve Vodnáři je radarem zachycující ty druhé.
V Rybách je romantická a utápí se v dojmech.

Slunce a Luna prazvláštní vztah odjakživa mají. Jedno světlo září ze sebe a  ozařuje druhé. Podle pozice na tu, která odráží vidíme.
Platí, že jsou-li ve stejném znamení, zrozenec má tendence dívat se na sebe očima jiných, on potřebuje hodně svobodné vůle, jinak utonul by v tom všem. Zejména pozorní rodiče takového dítětě by být měli a svobodu mu poskytnout... Protože Slunce a Luna moc blízko sobě působí, takže je to protahovaní se o moc, který z nich vidět bude?
Je na místě zabývat se jejich vztahem podrobněji v postavení různých horoskopů. 

  
  

2.2.19

Pár mouder z praxe

Někdy zastaví se čas na moment a my víme, že se děje něco zvláštního, něco, co nemá smysl pro
někoho jiného jenom pro nás samotné.

Někdy přijde nám, že ač jsme sami, přes spojení naladěných myslí potkáváme se s lidmi jinými, jen ne vždy nám dojde, kdo je na druhé straně linky.

Někdy již něčeho se vzdáme, protože přestáváme vidět v tom smysl po tolikaterém snažení, a něco prolomí se a dostane se nám toho.

Někdy jsme zaslepení a neumíme najít řešení, potom ale, když přejdeme na něco jiného, třeba ještě komplikovanějšího, problém vyřeší se sám.

Někdy zapomeneme na něco a ono navzdory tomu nás něco vtáhne do situace tak, jakobychom ani na nic jiného nemysleli.


 

28.1.19

Proč považuji magii za systém vedoucí k úspěchu

























V tisku i na internetu lze narazit na mnohá varování vůči magii, často se setkáme s výpověďmi lidí, kteří s magií nedosáhli úpěchu, či dosáhli nějakého pozlátka bez hlubšího smyslu a proti magii se vymezují. Nechci se vymezovat vůči těmto lidem, či směrům. Jejich zkušenost jím věřím, ano, stává se, že tyto věci člověka vyčerpají, mnohé mu vezmou, či jej dostanou do podivného systému uzavřeného kruhu, kdy vše, čeho dosáhli je jenom na chvilku, na efekt a posléze musí znovu usilovat o stejné. Tato varování nechci a ani nemám v úmyslu podceňovat a je na místě se s nimi seznámit, protože tyto články nepíši o magii jako takové, ale o systému podivné závislosti. Tedy o tom, jak přesně by magie neměla vypadat. Jakmile se čtenář dostává do podobné pasti, měl by něco změnit nebo od toho jít úplně.

Magie není pro každého. 

Magie láká lidí jako světlo láká můru a nejeden se ošidně spálí. Je velmi zábavné pozorovat, že lidé, kteří tvrdili, že magii může praktikovat každý a dokonce se odvážili k ní jiné ponoukat, se sami ošklivě spálili. (Karma je vážně potvora škaredá...) Vycházeli z nesprávné premisy, magie není pro každého. Je potřeba si uvědomit, že samotný zájem o věci duchovní ještě není magie. Ani vykládání karet, sestavování horoskopů či numerologie, geomancie... ect, ani provozování drobných rituálů ohledně přání, ještě není magie. Jistě, může takto zájem o magií začít, a člověk se může k ní propracovat a praktikovat magii s vazbou na hmatatelný úspěch ve svém životě... Pouze ne každý. Tak jako ne každý má vlohy k vysoké abstraktní matematice, zvládání 20 různých jazyků s přehledem, k vrcholovému sportu, komponování hudby, ke psaní, skvostným výsledkům v zahradničení, projektování ohromných staveb, brilantnímu zvládání skalpelu, tak ne každý má vlohy k tomu, aby mohl praktikovat magii.

Tvrzení, dělal jsem magii, ale vzalo mi to to a ono, dosahoval jsem krátkodobých úspěchů..., ale zjišťuji, že magie nefunguje,  je stejně komické, jako kdyby student zručný v pitvání žížal v podmínkách školní laboratoře o sobě prohlašoval, že provozoval chirurgii, ale stalo se něco a on již do budoucna dráhu lékaře, natož chirurga, zavrhl.

Každý obor vyžaduje svoje. Magie vyžaduje trpělivost a dennodenní práci na sobě. Není podstatné, koho člověk zná, kde byl, po čem touží. Pokud člověk k magii má vlohy, jeho chyby nebudou strašákem a důvodem ke strachu, ale lekci, z níž si vezme poučení a podobnou kravinu spáchá příště ve nízké  intenzitě, až jednou tento druh hloupostí páchat přestane. Protože jedním ze znaků úspěšného provozování magie je konec s praktikami vedoucími k uzavřenému kruhu. On každý problém problém v sobě obsahuje řešení a adept praktikující magii si to řešení sám postupně objeví.

Mnoho laiků, kteří jaksi se dál nepohnuli si myslí, že nějaký kurzík, stupeň zasvěcení do něčeho znamená, že již jsou mágové. Omyl. Tyto věci, pokud je absolvuje člověk s vlohy k magii (pozor, v jeho sbírce nebudou osvědčení a potvrzení v množství hodném na tapetování zdi), otevře mu to pouze další dveře k věcem, které dál si bude pozorovat, praktikovat a posune jej to někam dál. 
Oni nechápou, že v tomto není ukončena práce nikdy, člověk dostává se dál a dál. Často běžné věci se samovolně udějí, samy jedna do druhé zapadnou, protože kolem vyrovnaného člověka je energie vyrovnání, která způsobuje, že hodně věci krásně vyřeší se samo, Nabíhají okamžiky, kdy má člověk pocit, jakoby se šťastné náhody rozhodly lemovat jeho život. Ne proto, aby jej nalákali, jakože něco na krátko jde, tak nás potřebuj. Ale proto, aby se vyřešené stalo součásti života.

Zní to jako pohádka? Pro lidi, co uvízli v uzavřeném kruhu maje pocit, jak krutou hru entity, magie, duchové či universum s nimi hraje, ano. Touto fází, kdy se ne a ne zadařit, podělá se kde co a úspěch je pouze krátkodobý... prošli jsme si všichni. Jen někdo pochopil, která bije a uměl se zařídit. Takový člověk přesně ví, co popisuji a sází se, že chudák magií odvržený, toto nepochopí nikdy, neb nikdy ani magii pořádně nedělal, navzdory diplomům a certifikátům, navzdory vyzkoušeným rituálům, navzdory všemu, co uměl proměnit pouze v sebelítost. Protože, když člověk dělá magii pořádně, výsledky dlouhodobé se dostaví. Jako v každém jiném oboru.

Mnoho lidi koná jakože magii, jenomže pouze manipulují své okolí. Jiní zase nabubřele hrají si na to, jak na tomto poli nezískávají slávu. Jsou i takoví, kteří neumí jednat jinak, nežli hloupě. Z pohledu magie ani jeden z těchto přístupů není profesionální. Nakonec ale podobné typy, kteří hodně křičí, upoutávají na sebe pozornost, lze najít v každém oboru. Nejde jím o nic jiného, než o vlastní prospěch a absolutně ignorují vlastní neznalost profese, jen proto, že se najde dost chudáků, kteří jím uvěří.  Protože tady platí, že všeho jen do času... Jistě, takoví jedinci neumí jinak, nežli pomluvit obor, v němž neuspěli, jinak by si museli umět přiznat, že oni sami na daný obor jednoduše nemají. Ostatně toto jenom dokazuje podobnost magie s jinými druhy lidské činnosti. Stává se oborem sundaným z hvězd a dosazeným do prachu Země.... tak přirozeným a tolik lidským... jako vše ostatní, co lidé s vlohy poctivě udělají a nešidí na čase, nehledají zkratky... 


23.1.19

o smyslu pro spravedlnost


Jestli se dá s nadsázkou mluvit o grimoire pro spravedlnost, je to Egyptská kniha mrtvých. Jedná se o vrcholné dílo, které mělo připravit Egypťana na bezpečný vstup do říše mrtvých. "Její znalost (nebo už jen pouhá přítomnost v hrobce) měla zesnulému umožnit bezpečný vstup do říše mrtvých a to, že si navěky uchová veškeré své pozemské a duchovní schopnosti a vlohy." (Břetislav Váchala)

Domnívám se, že tento text, jak tvrdí i někteří egyptologové,  přesahuje pouhý zádušný účel. Jde o dílo popisující transformaci, které mělo vést člověka k životu po proměně, k životu v souladu se spravedlností a s řádem maat.
Podíváme-li se na tuto knihu optikou epiky, zjistíme, že zde člověk potává některé členy pantheonu, zažívá s nimi to, co je pro ně charakteristické a tento prožitek mýtu dává člověku vnitřní sílu. Je to o cestě, na niž překonává člověk sám sebe. Invokuje jejich vlastnosti, by prošel úskalími a stratmi života, tam v říši mrtvých. Půjdeme-li na úroveň symbolu, nalezneme zde i něco použitelného pro běžný život. 

"Povstal jsem dnes jako Pán života
díky krásným a spravedlivým skutkům."  

Život v souladu s maat vedl k transformaci, k věčnému životu a nakonec i k bezproblémové existenci poté, co člověk odchází tam na Západ. Jakoby soulad s maat pro člověka odkrýval závj tajemna a on dostával se dál. Kdo přijme do svého srdce pírko maat, žije v souladu s ní.

Nenajdeme kodifikaci toho, co je onou spravedlností, co vše by měl člověk dodržovat, nenajdeme zde na rozdíl od jiných civilizací ani kodifikoavné právo. Pro tyto lidí nebylo rozdílu mezi právem božským a pozemským. Člověk měl usilovat o jeho dosažení, o rovnováhu ve svém vlastním životě, neb každý skutek lze vyvážit skutkem jiným. To vše nalezneme v řeči symbolů, která spolehlivě promlouvá i k nám navzdory tisíciletím.

Spravedlnost není a nemůže být kodifikována, nelze ji omezit pouhým lidským nazíráním a ani zatížit lidskou nedokonalostí. Jde o kategorii, které lze porozumět pouze citem  a akceptaci něčeho, co nás přesahuje.


4.1.19

Ke Slunci

Představte si onu žlutou hmotu na fotkách z NASA, neustále bouchající, hvězdu, pod kterou jsme zrozeni. Horké plazma, v jehož nitru probíhají termonukleární reakce, aby se následně hmota vyvrhla do vesmíru. My obdivujeme nabité částice solárního větru jako polární zář. Z bodu, kde je planeta od Slunce vzdálená. Naopak, tam kde je přílíš blízko je poušť a vítr ve hře s pískem tyto erupce imituje. 


Slunce vždy bylo spojeno se životem člověka, stalo se dárcem života, jeho ústředním bodem a proto první mytologie Slunce zahrnovaly do sebe. Jde o Boha putujícího po obloze v bárce (Re a jeho synkrese), Voze (Hélios) či Bohyni, kterou na konci dnů bohů sežere nenasytný vlk (Sunna). Noc byla dobou, kdy Slunce mizelo a často bojovalo s démony, by další den vůbec mohlo vyjít. 
Pokud mluvíme o znameních obecně, tak se jedná o přechod Slunce znameními z pohledu tropického zvěrokruhu. Takto probíhal pohyb Slunce v době starověku. Když se podíváme na pohyb Slunce na obloze dnes, je to poněkud rozdíl. Tehdy jarní bod začínal zvěrokruhem Berana, ale postupem času se přesunul do znamení Ryb. Tedy pokud bereme do úvahy pouze 12 znamení a nikoli více. Kdo sleduje zdroje NASA ví, že planety procházejí i více znameními, ale v toto směru bude ještě potřeba výzkumu. 

Pokud bych se dívala na Slunce z ohledu siderického horoskopu, brala bych jej jako každodenní vítězství života, jako dar, že opětovně povstalo na obloze. Hledala bych odraz jeho tváře v květinách jako Slunečnice, třezalka, citrusové plody, Měsíček. Při pohledu na Lva bych věděla, že on je dítětem Slunce hravým. Takovým Sluncem  v nás je srdce, které tepe, protože právě tam je příbytek Kaa. 

Astrologie dnešních dnů je ale astrologií, která bere model přechodu Slunce znameními a z pohledu mapy duše dá se říci, že tento model i nadále funguje. Jsou zde osvědčené pohledy skrze 12 znamení s tím, že moderna zde uzává i transsaturnské planety, případně i malé planetky. 

Slunce z tohoto pohledu je středem osobnosti, který gravitační sílou přitahuje to ostatní. Je potřeba si uvědomit, že ostatní planety se točí kolem Slunce. Proto při rozboru osobnostním nelze Slunce vynechat. Vůle k životu, autorita, sebehodnota a sebepoznání. Aktivuje energie příslušného znamení, v němž se nachází. V domech aktivuje to, co je každému domu vlastní.

Umí rozvíjet sebevědomí, ale umí také nadměrně vyvyšovat ego. Slunce nemusí být tím, přes co ego dostane se ke slovu a povýší, může být také místem, kde podstatnou část zabírá Self. Aby k tomu mohlo vůbec odjít, potřebujete uspokojit své Slunce, to, co příslušné znamení či dom vyaduje a i to, jak na něj působí jiné aspekty. 

Slunce je spojeno i s těmito otázkkami:
- obraz otce v nás
- budeme sami sebou nebo potřebujeme vzor a jaký
- co vlastně chci
- jaký jsem člověk...  

3.1.19

Kolo štěstí jako roční karta

Každý z nás si prochází nějakou dimenzí z pohledu tarotu a ATU, u tatoru Aleistra Crowleyho se mi jako roční karty osvědčily natolik, že jsem rozhodnutá postupně, jak si budu zkušenosti s působením roční karty pamatovat, je zde dávat. Pro čtenáře se pokusím své zkušenosti zobecnit. Z jiného, nežli Thoth tarotu se roční kartu a nesnažím interpretovat, neb tato je pouze určitým časovým průvodcem a jeden rok navazuje na jiné roky, ty před ním i ty po něm.



O tom, o čem je roční karta, je důležité si přečíst, protože zde apriori nejde o charakteristiku této karty, ale pouze o to, jak se projevuje v rámci ročního cyklu.

Kolo štěstí X (Fortune) je pod insignií Jupitera, pokud člověk umí chytit Štěstěnu, jemně, ale citlivě, mohou se jeho věci velice příznivě rozvinout. Jenomže pozor, Jupiter je i planetou velikášství. Potom člověk skončí na velkohubém postoji k sobě, protože zapomíná na své hranice, které by měl postupně posouvat. S nezvládnutým Jupiterem se považuje za nadčlověka, za osobu, která tisíckrát lepší, než kdokoli v jejím okolí, a která pochopitelně vždy vše dělá správně. Tento postoj brání ve vidění svých nedostatků, limitů a podněcuje ke dravé soutěživosti. Právě v tomto spočívá zrada Jupitera. Potom Kolo štěstí funguje tak, že se poštěstí člověku dosáhnout zajímavých věcí, ale pouze krátkodobě, nic, co by vydrželo.  Pokud člověk není postiženy Jupiterem, tak jej podobný postoj pouze v některé oblasti života čeká. Jednoduše pocit vlasní neomylnosti a dokonalosti tato ATU umí docela zajímavě převrátit. A pokud nepochopíme, jsme za hlupáka. 

Dalším zajímavým aspektem, jak tuto ATU nejenom přežít, ale i využít její potenciál pro sebe je umění ponechávat věcem volný průběh a tehdy, kdy je potřeba, uchopit štěstí a korigovat svůj vlastní osud. Pokud si je člověk vědomý vlastních hranic (tedy neflákal-li se předchozí 2 roky), tak umí Kola krásně využít. Štěstěna je nakloněna, ale nesnáší kontrolu. Je to příležitost, která se vyskytne, nikoli naprogramované přání. Naprogramovat cokoli, tady určitě není vhodné. Prvek překvapení a postavení do situace ber či nikoli  je zde primární. Prostě Osud nám to vytočí a nechá nás skrze příležitosti formovat svůj vlastní osud... Jistě, nic není bez rizika a správnou odpověď se člověk nedoví. O tom, jak moc využijete karty Síla v nadcházejícím roce (nedojde-li ke zvratu a nevracíte-li se), budou svědčit nepromarněné příležitosti. 

Vnímala jsem tuto kartu také v duchu "více štěstí, než rozumu". Dostalo se mi příležitostí, o jakých bych si ani neměla odvahu nechat zdát. Zejména v oblastech, které jsem měla v předchozích létech řádně zpracované, se dalo mluvit o zázracích. Také v tomto roce dával osud o sobě více slyšet. Třeba já měla něco zažité, ale ono mně to posunulo úplně jiným směrem, k úplně novým možnostem.  Razantní posun ve formě změn nastal ve všech aspektech mého osobního, profesního života, i v magii. V některých věcech jsem cítila pnutí, neb bylo na mně, zda tu rukavici zvednu. 

Domnívám se, že pod vlivem této ATU můžete dát do pořádku i ty oblasti, které jste flákali v předchozích létech. Je to v tomto směru něco jako poslední šance. Máte ale jenom jeden plán, či spíše neplán. Nic si neplánujete, budete vědět, v čem jsou slabé stránky vašeho života a jakmile přijde vhodná příležitost, osvahu naleznete. Ono to bude vypadat děsivě, jako něco, co vám totálně rozryje život. Ale vy na to nedáte, protože to je jenom zdání...    


2.1.19

Poustevník jako roční karta

Každý z nás si prochází nějakou dimenzí z pohledu tarotu a ATU, u tatoru Aleistra Crowleyho se mi jako roční karty osvědčily natolik, že jsem rozhodnutá postupně, jak si budu zkušenosti pamatovat, zde popsat i jak na mně roční karta působila. Pro čtenáře se pokusím své zkušenosti zobecnit. Z jiného, nežli Thoth tarotu se roční kartu a nesnažím interpretovat, neb tato je pouze určitým časovým průvodcem a jeden rok navazuje na jiné roky, ty před ním i ty po něm.




O tom, o čem je roční karta, je důležité si přečíst, protože zde apriori nejde o charakteristiku této karty, ale pouze o to, jak se projevuje v rámci ročního cyklu.

Rok Poustevníka IX (The Hermit) se vyznačuje nalezením vlastní vnitřní síly, stažením se více do ústraní a vůbec v mnoha ohledech člověk zakusí, jaké to je býti introvertem. Tento rok bude vyzývat k tomu, aby člověk na sobě pracoval, vedl vnitřní dialog, uvědomoval si, co sám chce. Bude to rok, kdy člověk se bude hodně i vzdělávat, protože mu bude chybět učení se a tu touhu něčemu se učit, naučit, velice pocítí. Je docela dosti dobře možné,  že ačkoli se člověk něčemu věnuje, tak bude mít pocit, že si opětovně musí oprášit teoretický základ anebo si ten základ pořádně udělat. Budou zde tendence jít více do hloubky a nezamotat se do sítě povrchních soudů.  Nu a pokud se těmto věcem člověk sám a s nadšením nevěnuje dobrovolně, ony jej donutí. Třeba najednou být sám uprostřed večírkového davu nebo onemocnět, či mít úraz, aby se člověk na večírek nedostal. Ocitnout se ve vnitřním dialogu a ponořit se do sebe, to je možná i z donucení v krizových situacích. 
Nemluvě o nutnosti se učit... Když ne sám, tak pořádně být donucen.

V tomto roce se člověk naučí novému, i když sám nechce, v oblasti, ve které by to neočekával. Aspekt studenta osaměle studujícího je snad již povinností.

Poustevník spoléhá pouze sám na sebe. Nikdo jiný jeho světlo nésti nemůže. Takže jde o rok, kdy přijdete o své berličky. Jedná-li se o lidi, tak oni se časem zase objeví, až se o ně přestanete opírat.  

Pro mojí maličkost byl tento rok trochu šokující. Po jeho polovině jsem si uvědomila, že nemám žádný společenský život, pomalu se nikam nedostanu, protože jsem byla ve víru situací, kdy toto možné nebylo. Dostávalo se mi nových poznatků a zkušeností, které jsem předtím řešit nemusela. Naskytly se mi situace, kdy jsem byla donucena spoléhat se pouze na sebe. Neumím si představit, jaké by to by to bylo, kdybych se rok předtím nenaučila nahlížet na věci jinak. Také jsem se  najednou sama oprostila od jednoho vztahu, který mi mnohem více bral než dával, takový model energického vampýra. Mé vize se prohloubily a více se provázaly na realitu.
  

1.1.19

Vyrovnání jako roční karta

Každý z nás si prochází nějakou dimenzí z pohledu tarotu a ATU, u tatoru Aleistra Crowleyho se mi jako roční karty osvědčily natolik, že jsem rozhodnutá postupně, jak si budu zkušenosti pamatovat, zde popsat i jak na mně roční karta působila. Pro čtenáře se pokusím své zkušenosti zobecnit. Z jiného, nežli Thoth tarotu se roční kartu a nesnažím interpretovat, neb tato je pouze určitým časovým průvodcem a jeden rok navazuje na jiné roky, ty před ním i ty po něm.


O tom, o čem je roční karta, je důležité si přečíst, protože zde apriori nejde o charakteristiku této karty, ale pouze o to, jak se projevuje v rámci ročního cyklu.


Vyrovnání  VIII (Adjustment) jako roční karta je drsnou školou balancování na ostří meče, když se to člověk naučí, jeho ziskem je narovnání. Pokud v něčem toto umění nezvládne, dojde k extrémní nerovnováze. Vše se vybalancuje, ale chce to zapomenout na konvence a dosavadní tabu, chce to pohlížet na vše úplně novou optikou. Maat už je taková, a právě ji tato karta prezentuje, nepřesvědčuje, nenutí, pracuje s tím, co je po ruce... a každý dostane, co sám si zaslouží. Nakonec s Vozem v předchozím ušel člověk kus cesty, a teď se vše vyrovnává směrem ke stabilitě. Samozřejmě pro každého člověka má tato karta trochu jinou vypovídací hodnotu. Nicméně konfrontací s dosavadním a naučením se novým pohledům nelze se vyhnout, jinak hrozí extrémní vychýlení, což je pozice mnohem více nepohodlná.  



Světlo ve tmě a tma ve světle.... ne dualita, ale sjednocení. Maat pohlíží do svého nitra a
v tomto roce do svého nitra více nahlíží i člověk, který  výzvy tohoto proudu zvedne. 

U mně to bylo tak, že potřebovala jsem dokončit svojí cestu skrze Střední pilíř v rámci Maat magick. Zároveň paralelně s tímto jsem si rozjela svoji práci s runami a nezbývalo, nežli se pořádně nadechnout a pracovat. Oba tyto směry jsem si vyrovnávala. Zároveň jsem v tuto dobu vyrovnávala pracovní a soukromý život, své běžné povinnosti a povinnosti v obou směrech magie, které jsem si nastartovala. Vše, co jsem v životě podnikala, se začalo mít tendence sjednocovat. Také v tomto roce nastal nečekaný posun. Oč jsem se v magii snažila, začalo postupně přicházet samo. 
Naopak, v oblasti, kde to bylo hodně rozkolísané, situace až brutálně vygradovala, nastalo vychýlení velmi nevhodným směrem. Měla jsem několik nepříjemných rozhovorů, které mi napovídaly, že musím opustit dosavadní směr a začít přemýšlet úplně jinak. Kašlat na tradici, na to, že jsem odpovědná, ale zkusit se podívat na celou situaci i z pozice toho, komu toto nevyhovuje. A tak začala má dlouhá cesta narovnávání... Něco dopadlo již dobře, něco je ještě v procesu, protože dlouhodobé je založeno na každodennosti. Právě ke konci roku, kdy vliv této karty spěl ke konci jsem získala cenné poučení, jak přistupovat k tomu, o čem jsem si předtím myslela, že mi se to stát nemůže.

Není potřeba se děsit. Každý rok sebou něco přinese a něco jiného zase odnese. Naučit se balancovat na špičce meče jsou tvrdé lekce, ale dovtípí-li se člověk, tak ony síly hezky spolupracuji. Alespoň v něčem ono poznání, jak změnit přístup přijde, protože nic neumí tolik vyhrotit situaci jako vliv doprovázející tuto kartu. Když člověk pochopí v hodně věcech, jeho život začne postupně nabírat jiné grady. Je to poznat i v každodenních záležitostech. 



25.12.18

Reportáž z divinačního snu...

Našla jsem zde hodně starý popis mého snu z jedné noci ve stádiu konceptu zde na blogu. Věčný koncept. Touto cestou nechci se ubírat, takže je čas z konceptu něco použitelného vytvořit. Možná i srovnat si interní účty, což s odstupem tolika let je snadné. 
Sny často reagují na stavy, kdy se člověk ne a ne hnout z místa, kdy v něčem uvízne natolik, až připadá si jako uvězněný v zakletém zámku. Protože v takovém stavu člověk nejvíce škodí sám sobě. Nemůže dělat nic pořádně, neb až s nějakou zvrácenou vytrvalostí pokračuje v tom, co jej poškozuje. A právě ve snu se dá mnohé odžít, aby člověk pochopil...

Ve snu dívala jsem se na detonaci, věž, kterou jsem dlouho stavěla, měla být oporou a vstupem do světů dalších, bouchala na tisíce drobných kousků. Jak žhavě dopadaly na temný černý podklad pod sebou. Chuchvalce ohně letící černotou a doutnaly ještě na temné planině, by i kámen, který hořel, roztál.  Až nezbylo nic, než roztavené magma, které splývalo s povrchem planiny. Jak oheň přicházel o potravu, jeho zbytky postupně zhasínaly, začalo se okolí ukládat do šedivé tmy. Nezbylo nic, ani základy.
V tom snu cítila jsem nesmírnou bolest a zmar všech nadějí. I přes něj jsem si uvědomovala, že končí něco, co již dávno objektivně skončilo, ale ne pro mne. Já ještě potřebovala si událost odžít ve snaze pochopit... 


Rozjitřená mysl nepochopí příčinu rozjitření, ale může pochopit něco úplně jiného, neb díky rozjitření z jednoho má od druhého odstup. Mým problémem tehdy bylo naučit se říkat NE a umět překonat strach z toho, že přijdu o to, na čem jsem lpěla, ačkoli jsem to neměla. Záhadné, ale my ženy umíme plout v pěkně komplikovaných věcech. 

Další vrstva snu již byla konkrétnější. Viděla jsem přímo ženu, co požírala můj čas, aniž by mi poskytovala jakoukoli kompenzaci... "Vaše cesty se musí rozejít" říkal můj společník ve snu, který měl tak trochu zlozvyk ocitat se v mých snech a pronášet v nich zajímavé výroky. Měl snahu mi objasňovat, že je sice fajn, že díky pomoci této lidské bytosti jsem se dostala velmi daleko v umění divinačním, ale již touto cestou se nelze dostat dál.
Na chvíli, jsem se zasekla a vykřikla Neeeee! Ozvěna a jen jsem zašeptala, již dál neudělám nic... Nechtěla můj čas pustit, ale začala se jím dávit, až rozlila se celá na hustý olej hnisavé barvy.

Jak se tak občas stává, vrátila jsem se od ženy rozlité na olej hnisavé barvy zpět k tomu, co zbylo z věže, do pustiny, které v sobě pohltila materiál věže. Tyto snové pochůzky mne nepřestávají udivovat, máte to také tak?  

Zklamání, zmar a trpkost, pocit zneuznání a velké křivdy byli mými průvodci po planině, kde nebylo nic. Jen občas malé plytké prohlubiny místy s bublinami ze hmoty z roztopené hmoty. Společník z předchozí části mého snu, dorazil i zde. 
"Zrada,  přesně to stalo se... projekt zničil se od samého začátku. Přání, aby nic nebylo a vše vymazáno... vyčkej 5 let a vše odehraje se znovu." 

Sen zajímavý to byl... a realita postupně mu začala dávat za pravdu. Skončily mi dvě věci, jedna drobná, pro mně málo významná, šlo o pomoc spíše jedné ženě ze zvyku. Po ukončení tohoto jsem se sice dočkala z této strany nepříjemnosti a vylití hnisu, jak se říká, ale nic strašného. Protože sen mně varoval a já jsem byla připravena. Bez toho, by to bylo mnohem horší, bolestivé. 
To druhé byl projekt, který jsem natolik moc chtěla, až mi uniklo, že jde tak trochu již o zombie, co jenom podivně se bránila. Podvědomě jsem věděla, ale vědomí odmítalo si přiznat, že zde opravdu nic není. Sen pomohl mi přiznat si pravdu a postupně se přeorientovat a vše překlenout. Někdy je člověk něčím natolik zaujatý, až nevidí...

Život šel dál a Universum mi ještě do cesty postavilo podobné situace, jestli se tedy nechytím... nu, poučená z prožitého, jsem pokušení odolala ♥.    
 



Vánoční příspěvek



Jak již to tak bývá, vánoční čas je časem zamyšlení se a vánočních setkávání. Při tomto je potřeba zachovat klid, pohodu a zdravý rozum... náročné. Rodina jsou lidé, které si člověk vědomě, na rozdíl od přátel či partnera nevybral. Jednoduše mu byli naděleni. Stejně tak si člověk nevybíral partnera podle rodiny, ale zde šlo o jiná kritéria. Alespoň obvyklé to v dnešní době nebývá. Nu a v čase vánočním, se nám tito lidé obvykle nakumulují do pár dnů.

Nevím proč, neb logické to není, jsou lidé náročnější na své blízké a to, co jindy tolerují, u svých blízkých mají tendenci měnit, komentovat, doporučovat, radit a vůbec mít výhrady a připomínky.  Jistě, nikdo není dokonalý a mít nedokonalého příbuzného je doslova za trest.

Pro mně bylo a je velkou výzvou to změnit. Brát ty nafasované lidi jako osobnosti, kde každá je jinak, ačkoli každá má svůj specifický způsob, jak lézt na nervy.  Nakonec nejvíce si na lidech všímáme, jaké zrcadlo oni nám nastavují. Respektovat je, do ničeho nenutit a zůstat příjemným, i když jiní ztrácejí nervy. V tomto držím pěsti.   

10.12.18

Jediná správná cesta...



Hodně lidí, kterým se něco povedlo, nabývá přesvědčení, že jediná jejich správná cesta. Jenomže toto tvrzení platí jenom pro jednoho člověka, toho, který se touto cestou vydal. Je docela možné, jelikož podobné přitahuje podobné, že časem narazí na osoby, které mají také jedinou cestu, hodně podobnou. 

Mluvíme-li o magii, je potřeba říci, že ji lze provozovat různými způsoby a na různých úrovních. V našich končinách narazíme nejdříve na západní tradici, která je postavena na kabalistickém stromu života, propletená pohanskými božstvy Starého Egypta, ale více Řecka či Římu. Možná, pokud někdo vyrůstal v zajímavé oblasti, narazil i na nějaké lidové čarodějnictví. Půjdeme-li dál, zjistíme, že na různých místech světa se vyvíjely lokální systémy, které se od oné synkreze dosti odlišují. Tyto různé tradice bývají pěstovány nejenom v nějakém tom volném společenství čtenářů a uživatelů, ale i v západních řádech. Jde jenom o to, co člověku sedne, s čím vším se seznámí a čemu všemu se nakonec bude věnovat. 

Magii dnes může provozovat každý. Nu, s tímto tvrzením lze souhlasit. Někdo jí bere jako koníček pro vyplnění volného času a zájem, jiný jako náhražku náboženského systému, protože jej církve zklamaly anebo mu žádná nevyhovuje.Dá se mluvit o tzv. hobby magii.
anebo si ji pořádně propojit se životem, udělat z ní svojí součást, získat správné návyky. Ne kvůli image, či podobným afektovaným efektům, ale kvůli tomu, že to tak člověk cítí. 

I propojení si magie se životem může vypadat různě. Může jít jen o vylepšení si životních podmínek, exprimentování, adoraci, práci s entitami, energiemi v každodenním životě, kdy člověk si vylepšuje sebe, své okolí. Anebo o cestu studia a praxe, která je nějakým způsobem přínosná pro společenství... záleží jen na nás. 

Ať je to jak chce, je jen na každém z nás v jaké rovině, jak moc dalece, nakolik niterně...      

4.12.18

O nepředvídatelnosti...

























Lidé mají rádi uspořádanost a jakákoli nepředvídatelnost jím dělá potíže, bůhví proč.
Přitom v životě je více neznáma, nežli toho, co lze spolehlivě předem odhadnout.
Otázkou je, zda bychom se neměli děsit toho, co je více předvídatelné. Právě předvídatelné má snahu necitlivě plánovat budoucnost, aniž by bralo do úvahy faktor změny. Tajemno u předvídatelnosti nehraje žádnou roli a bývá často ignorováno.

Ani v divinaci nikdy nevidíme vše, ale dost na to, abychom se učili s realitou pracovat. Realita se neohýbá, ta je v části v chaosu a odtud někdy její proud vychází.
   
Lidé mají obavy z chaosu a neumí si nic jako chaos představit, přitom právě v jeho strukturách tvoří se překvapivé. Obavy z destrukce nejsou na místě, mnozí lidé by vše jenom shromažďovali a vůbec nic ani to zničené, neopravitelné za žádnou cenu nevyhodí. Potom to u nich v mentální rovině vypadá  jako v bytě člověka, který nechává doma odpad. Síly univerza ovšem fungují destrukčně tam, kde se člověk bojí a pořád drží se toho, co již nepotřebuje, jakoby nechtěl ani umět chodit bez opory. Z hlubin nad nebesy vynoří se dráp chaosu, který sebere to zbytečné a překonané... . Lidé často ani po varováních nechtějí se modelu rozbitého a neopravitelného pustit. Naopak, vzdávají to tam, kde se jím objevuje signalizace, že za čas, zde k narovnání dojde, jen probíhá proces transformace.

Možná je to vše způsobeno nechuti něčeho se vzdát, něčeho, co jsme si vysnili a rozbitý model se tomu nejvíce blíží.   

28.11.18

Astrologické domy

S astrologickými domy se pojí jedna jediná úvaha, brát je, či nikoli. Jistě, pokud se člověk věnuje astrologii, neobejde se bez nich. Jiné to je u lidí, kteří berou astrologii jako doplňující studium k magii. A právě těmto lidem je určen můj příspěvek.


Pro magii je typické, že chce dosáhnout propojení světa subjektivního s objektivním a změnit tak každodenní realitu, je to práce na kultivaci osobnosti a cokoli má jít v magii na ruku, potřebuje kontext. Tak jak souhvězdí představují sektory nebeské, tak domy rozdělují sektory pozemské. Je chybou zaměňovat znamení a domy, protože domy jsou o něčem jiném. Domy představují oblast, ve které se sektory nebeské odrážejí, promítají a jsou v nich planety nějakým způsobem projevují.

Na počátku narazíme na problém systémů domifikace. Pokud nevíme, co a jak, tak lze vyjít z předpokladu, jedno znamení je stejné jako jeden dům, nicméně se tím člověk v astrologii o mnohé ochudí. A magie je přeci o působení na hmotu. Dávám zde tedy odkaz na systém domů a objasnění, kdy v které situaci je použití toho kterého systému vhodné. Petr Rastokin, SYSTÉMY ASTROLOGICKÝCH DOMŮ - ZRCADLO STVOŘENÍ

Z vlastní zkušenosti, nejčastěji používám systém Placida, ale na některé věci týkající se pevně vytýčené cesty nahlížím skrze systém Campana.

Ať zvolíte kterýkoli systém, tak je potřeba pamatovat  na některé obecné záležitosti, které jsou praktické i pro rozbory vážoucí se k magii:

  1. Planeta v domě či stélium, tedy obsazené domy, jsou významné pro člověka a měl by jím věnovat pozornost, je nucen tyto oblasti řešit v souladu se zkušeností, která se k domu vztahuje.
  2. Prázdné domy, zde planetu nenajdete, tedy tyto domy nejsou v centru pozornosti. Při magii v určitém stupni již nemáme pochybnosti o reinkarnaci, takže si dovolím konstatovat, že tyto oblasti života byly již v některém z minulých životů vyřešeny. V těchto oblastech člověk obvykle sám si velmi dobře počíná.
  3. Hraniční planeta, orbis 3° až 5° od hrotu domu ovlivní i následující dům, nejenom ten, ve kterém leží. 
  4. Vládce domu, tedy vládce znamení, ve kterém leží hrot domu, má velký význam pro interpretaci domů. U neobsazených domů to jde tak nějak samo. 
  5. Osy domů ležících proti sobě se protínají a nějak jsou i ve vzájemném vlivu. Je potřeba si uvědomit, že prvních 6 domů jsou domy vnitřní, intimní, zatímco ty další jsou o tom, jak se člověk projevuje navenek.        
Význam jednotlivých domů naleznete v jakékoli učebnici astrologie. Určitě postačí pro obyčejnou interpretaci. Mi se ale osvědčil přístup Rudhyara, který významy jednotlivých domů staví více do psychologické roviny. Když si uvědomíme, čemu se magie věnuje, co je podstatné pro vaší magickou praxi, je tato interpretace více než užitečná. Seznámit se s ní můžete na stránkách Pavla Turnovského

Osobně při interpretaci nativu používám pojetí domů podle Rudhyara. Podstatou toho přístupu je, že tyto sektory se vztahují ke konkrétním zkušenostem a každý dům představuje sektor pro určité zkušenosti. Témata, kterými si člověk musí projít, odžit a nějak je zpracovat.

Jestli rádi experimentujete, podívejte se na své domy v různých systémech a uvědomte si, zda hroty domů leží ve stejných znameních, zda planety leží ve stejných domech. Někde dojdete ke shodě, jinde k odlišnostem. Přemýšlejte komplexně, co, kdy a za jakých okolností vám sedí?

Chcete-li nějakou klasiku, doporučuji Encyklopedii astrologie (Catherine Aubierová), jsou zde zajímavé významy poloh vládců. Na tomto si můžete uvědomit, nakolik takový zhuštěný výklad na vás sedí či nikoli. a jak by jste jej sami rozvinuli. Jinak tato encyklopedie Vám bude užitečná i  k jiným astrologickým pojmům.      

11.11.18

Konec projektu X


Projekt X neproběhl úspěšně, neb přes všechno, kam jsem se dostala, samotný výsledek projektu X nevedl k cíli. Nemyslím, že je magie vždy postupuje přímočaře a mnohé věci trpělivosti vyžadují. Nicméně  navzdory všemu, co projekt X přinesl jako vedlejší účinek, on samotný s úspěchem spojený není. Výsledek se jednoduše nedostavil.

Projekt X začal před 10 lety, kdy měla jsem jednu ze svých prvních vizi, kterou rozvíjela jsem dál. V té době jsem již nějaké vize měla hezky zrealizované, sice tato byla šílená, ale odhodlání a chuť mi nechyběly. Vize tehdy nastínila konkrétní podmínky, jak by její realizace měla v praxi vypadat. Také jsem se po práci s ní dověděla i konkrétní okolnosti a co vše budu mít jako výchozí podmínky, až to začne.

Brala jsem vizi jako součást svého osudu a o tom, že bych do její realizace nešla, jsem ani nepřemýšlela. Přišla mi přirozená a zapadající do života. První rok se nic podstatného na hmotné rovině nestalo. Část vize v mentální  rovině a její manifestace se dařily výborně. Zapsala jsem si i konkrétní okolností, které se měly projevit na hmotě, a čekala. Mezitím čas plynul a zhruba po 3/4 roce se začalo něco dít.

Nástup byl naprosto nenápadný, vůbec jsem si nepovšimla, že již něco začíná. Do 3 měsíců se tato fáze natolik zintenzivnila, až ji nešlo ignorovat. Co jsem zjišťovala, bylo neuvěřitelně úžasné. Ony konkrétní drobnosti, které byly ve snech, ale zejména v mentální rovině denního snění, se ukázaly být pravdou. V tomto období jsem zejména žasla, jak vše krásně do sebe zapadá.

Musím ale přiznat, že jsem byla navzdory dobrému průběhu velmi nervózní, protože ona story na realitě se vlekla. Příběh měl části, kdy se nic nedělo, potom se něco málo událo a jen mi to potvrdilo věci vnímané odjinud. Dosti jsem měla obavy, zda se projekt rozjede, zda nejde pouze o nějaké napojení se na něco, co se  ale má stát někomu jinému, ne mi.

Projekt se rozjel. Nečekaně, až mně akce zaskočila a velmi hezky probíhala úvodní fáze. Jelikož byly pauzy a sem-tam i kroky vzad, trvala tato fáze přes rok. Pokud se mnou čtenář počítá, již jsme téměř na 3 rocích teprve na začátku.

Další 2 roky se projekt rozvíjel, pravda nikoli bleskově, ale posun zde byl a výhled do budoucnosti také. Pochopitelně se mezitím děly i jiné věci, do mého běžného života projekt zasahoval jen částečně, zato mně posunoval ve studiu a přístupu k magii. Nabyla jsem dojmu, že bez vědomosti se mi nedostane  vědění a já nebudu moci postupovat dál. Byla jsem na tento projekt natolik fixovaná, že mi nepřišlo náročné naučit se čemukoli, co mi přišlo do cesty.

Jakýkoli projekt se časem buď posune do další fáze, anebo se zajistí jeho udržitelnost na několik let. Ale bez posunu dál nic netrvá věčně, takže automaticky nastává fáze destrukce. Postupná a plíživá, takže nezbude nic, než to rozbít, vyčistit a začít znovu. Přesně toto jsem provedla 2 krát, jenomže nic. Ve fázi, kdy již mi přišlo, že John Dee byl svojí posedlosti nalezení královny proti mně žabař, jsem si řekla, že je čas chvíli projekt pustit.

S odstupem 3 let, kdy projekt dospěl do stádia jeden krok vzad, dva před, dva vzad, jeden vpřed... a nějak se zacyklil, jsem dospěla k závěru, že je potřeba se smířit s neúspěchem. To, co vypadá ve sférách jiných neskutečně úžasně a nějak se i manifestuje, nejde dát do hmoty. Jakkoli jsem pracovala s tím, že vize je chybná a je potřeba ji poupravit, vždy mne to seklo v něčem jiném. Pouze návrat ke koncepci pravdivé, ačkoli nezrealizovatelné vize mne posunul dál a vše kolem začalo fungovat. Jistě, bylo by to krásné, skvělé, jenomže někdy se hrubá hmota sekne. Nevadí. Je potřeba posunout se dál, a přiznat neúspěch projektu.             

20.10.18

o příležitosti z pohledu mystického

























Někdy k nám příležitosti přicházejí samy. Alespoň pokud má mystika ve vašem životě místo a vy ji praktikujete. Najednou postě se něco semele a přijde příležitost, na kterou jste předtím ani nepomysleli. Pokud jste mysticky založení a mysticky k životu přistupujete, bude to načasováno právě  do období, kdy již ste připraveni po příležitosti sáhnout, chopit se jí.

Mystický pohled na život skýtá další rozměr, který pouze racionálně založeným lidem přijde jako něco naprosto výstředního (někdy použijí i slovo, on/a je střelený/á). Lidé často mystický pohled odsuzují, protože věří pouze holým faktům. Někdy až natolik horlivě, že si opomenou prostý fakt, že vždy všechna fakta neznáme, či spíše naopak, všechna fakta neznáme nikdy. Takže bez trochy intuice to nedáme. Mystický přístup k životu bere do úvahy i záležitosti, které jsou za hranici běžné intuici.

Život má i další rozměr. Nejde jenom o meditaci a inspiraci, ale i o praktické záležitostí. Život má tendenci se skládat postupně nějakým způsobem. Obvykle vychází vstříc lidem vnímavým, kteří jsou na změny připraveni. Jednoduše nastanou, až si člověk v sobě něco vyřeší. Potom se dá i citlivě vysledovat, jakým směrem se změny budou ubírat, jakož i jejich tempo. Stačí se jen zapojit a vše bude krásně plynout, jak má.

1.10.18

RUNA - Fehu, Uruz, Thurizas

Pracuji s nimi delší dobu, a pořád pocit mám, že málo o nich znám...
Přesto porozumění zde obrazem jsem dosáhla... 

Tak tedy Runa jako tok energie:


Fehu - prvotní oheň 
jeho energie rozpaluje se, je potřeba jí pro vše, co má člověku být bohatstvím a zdravím... její horko zahřívá, ale pozor oheň špatným pánem bývá, je potřeba jej zvládnout...


Uruz - je potřeba transformovat energii do pevného podkladu v zemi, mít svoje jasné. Proměnit ji, jako zlato za dobytek a mít z ní v běžném žití užitek.







Thurisaz  - ochrana před nepřítelem zlobrem, ale pozor, ten může být i v nás. Neb  brutalita k drsnému je odpovědi dobrou, ale může zbytečně zabíjet. Ne vše, čemu nerozumíme nepřítelem je.
Přebývat ve skalách... také první příbytek...















26.9.18

Prastaří aneb stará láska nerezaví


Každý někdy nějak začínal a pokračoval a pracoval s různými entitami. Já měla jedno velmi aktivní období práce s Prastarými, ale tak nějak po svém, mysticky. Protože mně začaly lákat nové a jiné věci, zkoušet si něco jinak a více pracovat i sama se sebou, na tuto větev mi nezbýval čas. Jenomže, jak se říká, všeho do času.

Adorace, což je asi nejvíce rozšířená praxe ohledně Prastarých, mi nikdy příliš nešly, ani mi nesedělo pověsit je na strom. Považuji tyto entity (Azathoth, Yog-Sothoth, Cuthulu...) za příliš odlišné od jiných entit majících hodně humanoidních prvků. Jsou naprosto jiní, nepoznatelní a děsiví právě v tom, jak nezapadají do obrazce dobrých či zlých entit. Nesrovnatelní s anděly ani démony. Něco natolik jiného, připomínající kooperující mnohobuněčný organismus, že lidé jejich energie vyjádřili jako chapadla chobotnice. Nikoli, nejde o mořského netvora. Jaksi by se do moře celý nevešel.
Jsou natolik velcí, že jen stěží je lze popsat v nějaké celistvosti. A dávají prostor pro kreativitu
a fantazii. Odrážejí tvary, které člověk očekává, takže nejlepší je neočekávat nic.

Cílem tohoto příspěvku není popisovat tyto entity či je nějak zařazovat, protože to, co je charakterizuje, nelze popsat slovy řeči lidské. Také nechci bránit čtenáři v jeho vlastním poznávání, i kdyby měl dospět k závěru, že se bojí a raději provede banishing povolávaje na obranu šiky sefirotických légií ve snaze najít azyl uprostřed Metatronovy kostky. (Toto cvičení doporučuji, skvěle rozvíjí imaginaci.)  Spíše chci navodit atmosféru aplikované mystiky. To je pro změnu něco, co mi s těmito entitami docela jde.

Každý z nás musí zvládat spoustu věcí denně, možná navečer je unaven, neschopen čehokoli dalšího, natož ponoření se do slov Mr. Lovecrafta. Těch povinností, různých emocí ubírajících energií, potíží a dobrých předsevzetí věnovat se magii, jen nezbývá čas... To vše den za dnem člověka ubíjí, vtahuje jej do různých vleků mezilidských emocí, nedejbože do osobního prožívání politiky. Jestli někdo očekává, že povolá některou z těchto entit, a ona přijde, pochopí jeho příkaz a vyřeší jeho konkrétní potíže, obvykle "diagnostikované" v emočním rozpoložení vylučujícím jakýkoli náhled natož nadhled, bude zklamaný. Dá s říci jenom tolik. Oni přijdou a jsou schopní spustit řetězec natolik chaotických události, že člověk drhne čelem v Abyssu jedna radost. To aby pochopil, že tento poněkud mocenský a zaujatý přístup zde není na místě. Azathoth není čokl, by poslušně aportoval. Jestli čtenář touto zkušeností prošel či prochází, zřejmě je nutná pro jeho další osobní vývoj.

Aplikovaná mystika zde přichází právě v tom, že meditace s nimi (nemyslím všemi najednou) umí člověka oprostit od lidských strastí, emocí, potíží a až se člověk vzpamatuje a nebude na této energii jen tak nazdařbůh ujíždět, dostane se mu pohledu nad vším tím balastem, emocemi, energiemi namotanými odjinud či kanály, které energii z člověka spolehlivě odčerpávají. Pozná něco, co možná bude působit dojmem místa, ale jde o živou hmotu, kde najednou uvidí sebe jinak. Bez iluzí, sebelítosti či opojení z rausche. Po návratu do běžné  reality pochopí, že není jenom běžná realita a také, že není nutné nechat se vtáhnout zpět do všeho toho. Nemyslím tím stav, když člověk vším praští a odejde do hor hledat své ztracené já, ale kdy bez problémů zvládá to, co je potřeba vykonat, protože jeho přístup je jiný. Vše to, co mu bránilo vidět nezaujatě zmrzlo a je minulostí. Jistě, ono časem se toho změní více, ale jde o pozvolný proces, kdy jedno přirozeně navazuje na druhé... nakonec jako Jejich struktury. 

Bylo by velkou škodou pracovat s těmito entitami a nenechat se vtáhnout do jejich nelidského  klidu. Nebrouzdat strukturami pohlcující všechny ty naše podivné emoce, nechat se oprostit od lpění a najít místo pro inspiraci. V poklidné meditaci obklopit se strukturou entity tak velkou, že pouze její část lze mít v zorném poli a ponořit se do energie, která nese sebou odlišný pohled. Nechť pocit vkrádajícího se náznaku strachu je pouze mírou určující, kdy je dobré přestat, neb člověk není zvyklý.  Je možné nic nedělat a nechat vše samo plynout, také je možné třeba pro pocit sebekontroly navázat postupně nějaká energická cvičení s vnímáním entity, pokud jóga, ideální pro nácvik Jin-Jógy. Ale ani dynamické pohyby nejsou vyloučeny, když již člověk ten stav umí udržet. 

Každému z nás sedí něco jiného a mnozí z nás se věnují více směrům. Tento pro mně představuje rychlé zklidnění situace,  vnuknutí či inspirace a rozvíjení imaginace a citlivosti vůči energiím obecně. S čistou hlavou lze vždy udělat něco. Praxe naučí člověka vystihnout i ten správný okamžik.

16.9.18

Společenství a praktikování magie


Bývá zvykem, zejména v naších končinách býti individualistou, nikam nezačleněným, který roste si sám podle sebe, dělá operace a rituály podle sebe, realizuje se jak sám chce. Úžasně dobrodružná cesta, na které člověk sám se sebou na jiného ohledu nebere.

Jsou rozhodnutí, která by si měl člověk dělat sám, protože na tomto světě jsme každý sám za sebe. Neměl by se nechat manipulovat ani sebou vláčet. Pokud se bije, tak sám za sebe, ne za nějaké podivné bratrstvo kočičí pracky. Magie pro něj nemá být pouze koníčkem, kde frustrovaný životními podmínkami či okolnostmi si začne hrát na velkého mocného čaroděje. Takto to nefunguje.

Životní stezky každého z nás jsou rozdílné, nakonec rozdílně mnohdy i stejné věci vnímáme. Nedá se říci, jak kdo dospěje k poznání, neb máme tendence vlastní způsob a vlastní cestu považovat za tu nejlepší i pro ostatní.

Individualita je úžasná věc, protože kreativní člověk umí do všeho vložit vlastní prvek a vlastní vjem. Kdo umí něco, nemusí mít obavy z jiných lidí, kteří dělají něco podobného. Spolupráce individualit vede ke skvělým výsledkům a má větší potenciál, než jenom dělání si věci na vlastním písečku. Platí to i pro magii. Pravda, ne každé společenství vyhovuje každému. Je potřeba být velmi obezřetným, by se člověk nestal pouze členem něčeho, co očekává bezvýhradnou podporu spojenou s manipulací
a ohrožením čehokoli individuálního, protože vše takové je bráno jako konkurence.

Každému z nás vyhovuje něco jiného. Správné společenství se umí sejít již jen pro inspiraci, kterou mohou jeho členové načerpat. Protože souznění duší umí lidi povzbudit. Ti silnější, mohou ukázat kus mistrovství v atmosféře, již umí navodit. Jednotlivec si nepřijde bezvýznamným, ale součásti celku právě pro svojí individualitu, k jejímuž rozvíjení je povzbuzován. A slabší najdou způsob tak svůj způsob, jak posílit.   

2.9.18

Pochybnosti zabíjí kouzlo i operaci...


Magie vůbec není jednoduchá a provádět kouzlo je jako zahrávat si s ohněm, protože mnohdy člověk dosáhne opaku. Prostě holka najde knižečky s rituály na x situací, něco provede a ono se to podělá ještě více. Právě proto není každý mágem či čarodějem.

Člověk ví, co chce, nebo si to alespoň myslí a rozhodne se, že na to provede rituál a ono to bude zaručeně fungovat. Jistě, je to jednoduché, jen nepochybovat. Jediná fáze, kde si toto člověk může dovolit, je fáze, než se rozhodnu.

Vážně mně baví otázky, když provedu kouzlo bude to fungovat? Odpovědí je jediné, záleží na Tobě.

Pro rituál i operaci je podstatná i část přípravy. Člověk si promyslí, jak to provede, obvykle, protože je rozumný, tak nechce škodit, tuto část jaksi ponechá na tom, jak se to semele, jinak mu hrozí zpětný odraz, a prostě činí praktické kroky.

Již zde musí být jasné, že to funguje a bude fungovat, pouze se vybírá, jak to provést a co pro provedení rituálu či operace u   dělat. Zajímavé je, že pokud člověk má vlohy k magii, tedy ani nemá ty idiotské pochybnosti, okolnosti se již začnou měnit a problém začíná řešit. Mnoho lidi si v této fázi řekne,  proč se namáhat, nemusím nic dělat, ono to jde samo. To je ale chyba, operace má být řádně provedena a dokončena. Jinak by se situace zase mohla zvrátit.

O rituálech a operacích se mimo ty, co se na něm podílejí nemluví. Jde o ryze praktické opatření. Okolí problému sice nerozumí, ale o to více umí svými pochybnostmi rozvířit energie takovým směrem, že máte po operaci. Navíc v horším případě ještě adept ty pochybnosti převezme třeba jen podvědomě.

VOLBA RITUÁLU

Je jich opravdu mnoho. Praktikuje-li člověk nějaký směr, tak použije to, z čehož energií je svázán. 
Rozumným kritériem je také promyslet si příčinnou souvislost mezi zvolenými prostředky a následkem. To chce ale dobře vědět, co člověk chce, a že do toho jde. 
Pochybnosti typu: a neudělám tím něco špatně, jsou známkou toho, že by člověk raději nic ani provádět neměl. Takové myšlenkové vzorce vedou k tomu, že si neskutečně zaškvaří a třeba jeho série potíží teprve začne, či mu dosavadní potíže přijdou proti těm novým jako nic.
Hodně lidí dělá tu chybu, že nejde po základní linii příčina - následek, ale řeší různé doprovodné kraviny, které sice vyřeší, ale jen na chvíli, ono fungování příčiny a následku je časem zase spustí.

VOLBA PARŤÁKŮ

Nejlepší akce je sólovka. Jinak vše to, o čem píšu výše, se týká všech účastníků akce. Kdo má odpraktikováno, nemá problém provést něco s dalším v magií zdatným člověkem. Bez praxe se nelze do ničeho většího, než společná meditace pouštět.
Všichni zúčastnění by měli mít jasno, co se dělá a jak se to provádí. Neměli by mít problém s improvizací a nepanikařit, když se operace nevyvíjí tak, jak jsme si ji vysnili. Některé operace jdou samospádem.


PO AKCI

Nepochybovat ani za nic. Operace byla provedena, energie se nastavily a nic jiného, než síla mysli operatéra je shodit nemůže.  Jistě, toto se nevztahuje na hlouposti, projekci emocí a  pod. Na operaci lze zapomenout, nemyslet, zaměstnat se čímkoli jiným nebo klidně chladnokrevně sledovat, co se děje. Jen nemít pochybností. Jde buď zaujmout sílu přesvědčení, anebo si holt prožít nějaký magický výcvik. Také jsou pochybnosti, které má člověk díky přístupu rodiny, výchově a pod... těch se zbavuje hůře. Ale pokud si člověk přizná, že tady je to horší, lze i těchto pochybností se zbavit.

17.8.18

O nás, o člověku II

























první část

Ač se to zdá být příliš jednoduché, ona magie je zde pro nás lidi a o lidech. Představa, že magie je je zde proto, aby člověk udržel různé stvůry na uzdě či naopak zajistil si přízeň bohů, je poněkud neúplná. Jde o to, aby člověk především pracoval se sebou a pro sebe.

Pokud si položíme otázku, co odděluje člověka od jiných tvorů, je to vysoká schopnost abstraktních konstrukcí a schopnost žít ve světě imaginárním a imaginace. Mnozí považuji magii za něco vymyšleného, něco postaveného na pověrách a přitom si neuvědomují, že stejné základy mají všechny humanitní vědecké disciplíny a také ekonomika. Pokud sledujeme, co vše je za tím, tak mýtus. 
Mýtus způsobil, že lidé věří po generace v Bohy a praktikují náboženství. Proto první právní řády jsou na náboženství postavené. Nejde jenom o kanonické právo jako dodnes fungující archaický systém, ale odvolávání se na Bohy najdeme již v Chammurapiho zákoníku. Najdeme toto v jakýchkoliv právních systémech a také i egyptský řád Maa´t je ve své podstatě řádem práva. Zákon, na kterém je postavená ale i magie. V tomto směru si dovolím poznamenat, že nic jako zákoník Maa´t neexistuje. Egyptská kniha mrtvých popisuje pouze proces vážení srdcí a zaklínadla, které musí v zásvětí člověk přednášet. Hmotné právo Maa´t není kodifikováno, také proč, jsou to jisté morální zásady vycházející ze srdce každého žijícího v Khem.  
Stejně tak nikdo se nepodivuje nad konstrukci právnických osob, které existují v důsledku společenského úzusu. Obdobně fungují i jiné věci, které jsou běžné v ekonomice.
Člověk z mytologie přechází do filosofie a taktéž i do psychologie, což má vliv na jakékoli lidské konání, které lze materiálně manifestovat, je sdělitelné a možno jej tedy sdílet s více lidmi a taktéž nějakým způsobem odráží naše touhy.

Magie je způsob, jak se postavit k věcem, které člověk obvykle neovlivní. Jde o sílu přesvědčení natolik silnou, až člověk kolem sebe mění objektivní realitu. Aby byl této změny schopen, nějakou dobu si k objektivní realitě utváří svůj vlastní vztah. Když se nad tím zamyslíme, magie vychází z mytologie. Je jedno, zda ji bereme doslovně, interpretujeme, vážeme na psychologii, ona jednoduše funguje, pokud jejímu fungování člověk na straně druhé nebrání. Vůbec to, aby člověk jejímu fungování nebránil, je to nejtěžší. Neb uvěřit je strašně těžké a skepse  mívá tendence narůstat do rozměrů, které jakoukoli materializaci hatí. Jde o systém, který lze částečně sdělit jiným lidem, ovšem pouze někteří, inklinující ke specifickému myšlení, umí sdělení pochopit a i mezi řádky získat pro sebe onu podstatu. Je to stejné jako s právem Maa´t. Musí oslovit duši člověka a najít místo v jeho srdci.

Nedávno mi byla položena otázka, jak to vše vlastně funguje. Odpověď  zasahuje více struktur, jde o to, jak ji sdělit tomu, kdo s magií začíná tak, aby pro něj magie měla smysl, aby vůbec začal. Zdá se, že tato otázka představuje výzvu hodnou nového projektu.  

29.7.18

Já a politika

Já o politika nejsme přítelkyně, natož důvěrné. Spíše známe, protože se někdy něčím dostaneme do kontaktu a nějak se to vždy uděje.  

V původním významu slova jde o proces a metoda rozhodování o věcech společenských postavené na tom principu, že rozhodují zájmy většiny. V podstatě jde i o způsob řízení věcí společenských.  Jenomže toto slovo postupně degradovalo, neb ani zde člověk neoprostí se od zájmů především svých a zájmů těch, kteří  jej zneužívají.

Z pohledu společenského rozlišujeme aktivní a pasivní politické právo. Aktivní, znamená být volen, pasivní, volit. I zde, na obou stranách dochází k systému zneužívání. Především, aby člověk měl šanci aktivně se podílet na rozhodování o věcech společenských, musí se stát členem nějakého uskupení, politického hnutí či strany. Zde je nucen ke mnoha kompromisům, podrazům a napojení se na ty mocné, aby vůbec měl šanci někam se dostat. Zavazuje si lidi kolem sebe a oni si zavazují jeho. Není v ničem dalším svobodný, neb se bude muset vypořádat se závazky, které přijal, jen aby se  dostal tam, kam se dostat chtěl. V tomto směru mu nezbývá nic jiného, nežli závazky, jak to jenom půjde plnit, anebo držet druhou stranu v kleštích. Jelikož volené veřejné funkce bývají i dobře honorovány (i včetně různých náhrad), zájem zde převyšuje poptávku a tak se stává, že jedinec se zavazuje k závazkům protichůdným, které moc dobře všechny  naplnit ani objektivně nemůže. Nicméně zde je počátek vysávajících vztahů, které se prolínají celou strukturou. Služby a protislužby jsou principem nutícím se vzájemně k naplňování. Jen málokdo toto umí bravurně zvládat. Mnohdy člověku stojícímu mimo systém přijde chování politiků nelogické a nerozumějí tomu, proč se nerozhodne tak či onak. Je tomu tak právě v důsledku služeb a protislužeb, které se svobodnou vůli nemají nic společného. V tomto směru jsou překonány tzv. pakty s ďáblem, neb tento systém zaprodává duše a pohlcuje je v mnohem obsáhlejším měřítku, aniž by byl nucen plnit přání zaprodaného, neb ta mnohdy rozplynou se při jeho závazcích. Dělat veřejnou funkci s takto svázanými rukami je nesmírně těžké.  Jenomže svázané je mají tak nějak všichni. 
Dostat se mezi tuto skupinu lidí je nesmírně těžké, neb systém služeb a protislužeb je podstatnou překážkou pro každého jedince. Bude muset do této struktury zapadnout a hezky ní proplout. Jinak se nedostane dál. Anebo stávající strukturu svrhnout, aby si vytvořil tu další, která se časem stane stejnou. Uzavřený kruh požírající každého, kdo snaží se jej protnout. Chapadla touhy po moci spojené s chtivosti vykazují nesmírný pud sebezáchovy a přežití, jako by ego mělo být kolektivní veličinou, která nechce zaniknout.

Otázkou je, nakolik lze dělat v politickém systému věci jinak. Jakmile vejdou do hry noví hráči kritizující nastavené poměry, stane se časem, že do svých řad nevyhnutně přijmou individua, které tuto hru rozehrají znovu. Protože pocit moci je lapí do své pasti.              

17.7.18

Atum - - - Re


































Atum aneb Pán absolutna, právě on jako první vznikl z pravodstava Nun. Šlo vůbec o první vodu, oceán chaosu, z něhož sám sebe stvořil Atum. A svět, jak jej známe, skončí, bude to právě on, kdo zůstane. Jeden z hadů, který není chaosem, ovšem z chaosu vznikl. Možná právě toto bylo důvodem jeho synkretické spojení s Reem.
Je hadem či člověkem hadem na svých zobrazeních. Jako Cheper dělí se s Reem o tuto podobu. Re představuje Chepera jako polední slunce, Atum jako večerní. Právě on schází do zásvětí, resp. tato složka spojení Atum-Re se aktivuje, a on zabíjí démony. Za zmínku stojí, že hadi, kteří v podsvětí démony porážejí, vydrží i po konci světa. Právě toto se využívá i v tyfónské magii.  
Stojí na vrcholu pantheonu? Hierarchicky nelze k této mytologii přistupovat. Stát pod jeho ochranou bylo praktické, neb on skutečně uměl porazit démony a jeho amulety před všemi běsy a strachy noci se užívaly. Zobrazovali jej i jako muže s hlavou Berana, ovšem pozor, toto je daleké koncepci Beránka božího, který se nechá jako oběť umučit. Zde by mučitel skončil rozsápán na tisíce kousků či spálen na uhel a jeho duše by uvízla v moři chaosu navěky, dokud toto by z ní neučinilo svojí součást.
S večerním Sluncem a amuletem Chepera lze nad ním meditovat. Jeho cesta je o koloběhu, od počátku světa až za jeho konec. Ten, který umí vyjít s chaosu, přitom chaos sebou nenese. Právě ono destruktivní využil pro stvoření sebe a následně již činil vše konstruktivní – tvoření a zanechání něčeho po sobě.

Re Sluneční kotouč, pluje po obloze. Přes den, ale i v noci, kdy v podsvětí svádí svůj boj s démony. Vždy vyhraje, a jeho pomocníky postupně si rozebereme. Pro člověka neuvyklého egyptské mytologii je zatěžko si představit, že tento Bůh v sobě zahrnuje i Atuma. Pro Egypt poměrně běžná záležitost. Ra také bylo jeho jménem. Lidé zobrazovali jej jako Lva, sokola, jestřába. S Reem spojuje jej podoba Chepera a kočky.
Re představuje velmi tvořivou sílu, již jenom tím, kolik bohyň je s ním spojeno, Někdy vedou se spory o roli bohyně. Třeba Maat byla považována v jedné oblasti a době za jeho dceru, v jiné, za jeho manželku. Jeho magické jméno znala pouze Eseth, té povinován byl a učinil z ní mocnou kouzelnici (ve smyslu mága).
Pro život Egypťana představoval to nejvíce důležité božstvo.  Provázel jej od rána – svého zrození, kdy vítězně vylézal po boji v podsvětí až do večera, kdy odcházel do podsvětí bojovat, takže ani v noci neuléhal ke spánku, nýbrž sváděl lítý boj. Na své bárce křižoval jak oblohou (právě ona dělila od chaosu svět) tak i zásvětím.
Horou zlata nazývali jej pro nemožnost pohlédnout mu do očí, když procházel se po obloze. Byl spojen se slunečním kotoučem a také synkreticky na sebe navázal Atuma. Ráno vylézal jako skarabeus, potom se v poledne měnil na sokola a nakonec byl ten s hlavou berana večer.  
Byl ochráncem faraona.
Oko Rea je spojené s více Bohy. Bylo dáváno Bohyním, které jej používaly k ničení v oparu pomsty. Právě ono nalezlo ztraceného Tefnuta a Šu. Aby oko upokojil, udělal z něj Urea na svém čele.
Pro navázání kontaktu jsou možné meditace, využití pozic z jógy pro pozdrav slunci. lze prožívat pouť slunce po obloze i v zásvětí. Zároveň je to i cesta, jak si navázat vztah k dalším božstvům.