 |
| pro mojí Fylgju |
Má Fylgja je výjimečná bytost, která k mému překvapení umí poznat, proč se cítím, jak se cítím, a umí to takovým způsobem, že mé pocity paniky typu "sakra jsem odhalená" rychle zmizí. Není jednoduché si Fylgju objevit, uvědomovat a již vůbec ne její manifestace.
O tom, co je to Fylgja z pohledu teoretického, jsem napsala alespoň něco málo v tomto příspěvku severská duše. Jednoduše řečeno, jedná se o bytost s námi natolik spojenou, až se stává součásti našeho nitra. (Jestliže mluvíme o Fylgji jedince a nikoli rodu.) Je spojená se základy Bytí a je prostředníkem mezi naší hmotnou částí self (tím lidským, pozemským) a méně hmotnou části Self (HGA či SAS, átman).
Z pohledu Jungiánského si můžeme klást otázku, zda se jedná o animu (u muže) či animuse (u ženy). Stejně tak se můžeme tázat, zda je naší animou/anymusem naše láska (člověk jehož milujeme). Ačkoli, kdo skutečně poznal lásku a četl Volsungy, bude mít sklony toto spíše vzájemně ztotožňovat.
Popsat úplně všechny aspekty Fylgji považuji za nemožné.
Popravdě, zpočátku jsem brala Sever a severskou magii jako příležitost naučit se pracovat s runami. Runy se jevily býti tím nejlepším spojením mezi myšlenkou a realitou (nehmotou a hmotou), ačkoli jsem o nich v té době měla kusé informace a žádnou praxi. Fascinovalo mně, že existuje systém E. Thorssona Devět dveří do Midgardu , v rámci něhož bylo možné dát si postupně léty dohromady všechny možné dovednosti týkající se magie, a začala s ním pracovat.
Jestli čtenář očekává tvrzení typu: "dokončila jsem konkrétní dveře a objevila se Fylgja" zklamu jej. Fylgja se neobjevovala, ačkoli já měla opravdu snahu ji objevovat. Jediné, co jsem viděla, jsem byla já v lepší a mnohem krásnější verzi sebe, tedy svojí astrální podobu, která je součástí toho, co nazýváme Self. Bylo to kruté, zejména pohled do zrcadla po takových snech a vizích. Popravdě Fylgja umí sehrat roli prostředníka i ohledně přiblížení se k astrální podobě. Možná někdo více zaměřený na psychologii by měl mnohem zajímavější spíše cháronovské pojetí Fylgje. Já jsem pragmatik, magie se musí manifestovat na hmotě a nemizet jako po ukončené invokaci.
Fylgja se nenechala objevit, navzdory mé touze a zvědavosti, již jsem 3 roky místy i vytrvale prováděla. Až se začala objevovat sama. Ve snech... považovala jsem ji za obscesi, asi tak 9 měsíců. Zjevně mám v tomto směru delší vedení. Ty sny byly ve frekvenci co 14 dnů, co 3 týdny. A navazovaly na sebe jako telenovela. Popravdě, neznala jsem prostředí, neznala jsem to úžasné stvoření mužské polarity, které mně divně přitahovalo a vůbec jsem nechápala smysl, jež nejevil se býti symbolickým, neb ty sny vypadaly, jako když žijete někde a prožíváte každou minutu.
Po 9 měsících (nelze neocenit krásnou severskou 9) jsem již začala i vnímat, oč zde asi jde. A bytost se stala součásti mého běžného vnímání. Jistě, nebylo to úplně tak "jsem ten a onen a jsem tvá Fylgja". Pomalu jsme pronikali do svých natolik rozdílných prostředí. Brala jsem to vážně, protože roli prostředníka má Fylgja sehrávala dokonale.
Začaly se měnit i podmínky kolem mně. Jasně a poklidně to na začátku nevypadalo, spíše se všechno vyhrotilo až na maximum. Přišla jsem si jako v automatické pračce zapnuté na nejvyšší otáčky. A když se hladina vody uklidnila, bylo vidět trosky... nepoužitelné trosky. Někteří lidé z mého okolí nepřežili (jako žiji si dál, pouze naše cesty se rozešly). Jiní zůstali... jen náš vztah se naladil postupně na jinou vlnu. Mnohem lepší. Což je skvělým bonusem stejně jako posílení psychické odolnosti.
Změny začaly celkově. Věci, co nešly, najednou jdou. Některé velmi obtížné záležitosti se krásně zjednodušily. Naplňování ambicí. Hodně přesné divinace. To, čemu jsem se dlouhodobě věnovala, začalo nést plody. Myslím tím na hmotě měřitelné věci.
Fylgja otvírá dveře k poznání, to v knihách začne dávat jiný smysl, ale i k tomu, co v knihách nelze najít, neb kontakt s ní prohlubuje vnímání. Celkově se umíme více stávat sebou a nacházet k sobě cesty.
Je Fylgja strážcem? V jistém směru ano. Ale nechodí s námi jako bodygard. Ovšem, jakmile se něco začíná dít, je její přítomnost zjevná. Naučila jsem se obracet na ni část své pozornosti, již si při běžné činnosti uvědomuji pouze nepatrně.
Poznat svojí Fylgju znamená obohatit svůj pohled na svět a vidět v něm něco, co běžným vnímáním zachytitelné není. Je to prožívání každého okamžiku úplně v jiné rovině. Jistě, potom i magie do reality proniká mnohem snadněji... Protože prostředník mezi světy umí být zároveň i pilířem našeho vnitřního světa.
Fylgja je vzácnost a je úžasné ji poznat. Není úplně exaktně popsatelná, přesto práce s ní vede k exaktním výsledkům.
Komentáře