ADJUSTMENT (o magii s Maat)

  Magie a politika, prolínají se tyto světy nějak anebo jde o něco naprosto odloučeného?  Rozebírala jsem se tuto problematiku  ve svých příspěvcích věnovaných Ukrajině, které na rozdíl od tohoto příspěvku nejsou pro prorusky laděné čtenáře až tolik bezpečné.  Jednoduše, jsme vtělení a žijeme ve světě ovlivněném politikou do vysoké míry. Jestliže nejsme poustevníci, ovlivňuje to podmínky, v nichž žijeme. Magie je působení na realitu natolik, aby se nám realita přizpůsobila. Jestliže jsme v souladu s Univerzem, tzn. Univerzum naš záměr ještě dá, máme vyhráno, měníme si zde přímo kokrétní podmínky.  Mít nějaký vzor, dávat naděje do rukou jiného člověka nejsou vlastnosti slučitelné s magií. Může nás inspirovat někdo, kdo magií praktikuje, ale co nám k tomu asi tak dá jakýkoli politik? Jistě, nastavuje podmínky, které mají vliv na náš život, pokud jej prožíváme v mainstreamu. Mainstream  (v našich podmínkách jedno zda liberální nebo proruský) je energický tok, ...

Když si čtenář dá do vyhledáváče tohoto blogu slovo Univerzum, najde několik příspěvků, protože můj vztah k němu se postupně formoval. Úplně na konci lze najít, jak to s námi (tedy mým vnímáním Univerza) vypadalo.  Nechci kopírovat doposud napsané, spíše to rozvíjet a posunout dál, protože můj vztah k Univerzu jako takovému hodně věci pozměnil. V magii, alespoň té, která vychází ze Západní tradice podrobněji objasněné Aleistrem Crowleym, strávíme hodně času hledáním Pravé Vůle. Až ji nalezneme, jsme mile překvapení, oč to vlastně jde. Poté nás čeká nelehký úkol Pravou Vůli konat, jinak hrozí, že ztratíme s ní kontakt, což je potom život velmi těžký. Nejde jen tak se vrátit zpět a zaplnit tu prázdnotu.  Je to jakoby nás něco nechalo nahlédout do světa, kde můžeme naplňovat své sny a najednou nás něco popadlo za límec a vyhodilo ven.  Můžeme parafrázovat nebo dokonce recitovat Knihu zákona, nebo jakoukoli knihu, kterou napsal. Ovšem je nesmírně těžké porozumět tomu, proč je...

  Nacházení ve snech se v realitě, kde nebylo jasné, nakolik je dnes,  vše tolik cizí a přeci blízké, prostředí kolem všehochutí světa ani tady, ani tam ... jakoby všude.  Často jsem si kladla otázku, nakolik je má Fylgja stejná jako já. Patří ke mně, ačkoli její fyzický odraz spatřuji v muži po svém boku, stejně jako povahové vlastnosti.  Přijde mi to jako onen ideální poměr stejného a odlišného popsaného v alchymických spisech. Možná ji každý má trochu v jiné formě, možná váže se na předurčení, protože princip Fylgja-Hamningja by tomu i odpovídal.  Snaha o přesnou definici selhává, ovšem vždy mně fascinuje nakolik motivační pro mně má Fylgja je, abych se stávala lepší. Od té doby, co vstoupila mi do mého vědomého života, tedy pominul pouze snový obraz ve stylu "nevím která tady bije", začaly se mi stávat věci, o nichž jsem pouze nesměle snila. A protože zde má být rovnováha, máme to tak oba. Jestli něco podepírá pilíř našeho subjektivního světa, je to právě Fy...