14.4.17

Solve et coagula...




...na Polnici zatroubil anděl posledního soudu a spojil je, by posléze oddělil matérii od sebe a  posílil ducha, náhradou vytvářeje pocity zdánlivé sounáležitosti... jinde.






...neoddělitelné zůstává jako sen ...našlapující tiše ve bdění, zaposlouchaje se vlastní nehybnosti, klidného dechu, prodírající se vrstvami nevědomého, přesto jemně se dotýkaje všedního dne běžného Bytí...   






Až do chvíle, kdy vzpamatováno 
oživne to,  co zdálo se již zničeným,
pošlapaným v prachu beznaděje...    

Žádné komentáře: