23.1.18

Řád maat


Ono staré může  pořád oslovovat, dnešní příspěvek se bude zabývat filosofii, která se zrodila dávno před tím, než Aleister Crowley v Káhiře objevil Aiwasse. Konkrétně v tomto textu vycházím z období Staré a Střední říše (2686-1552 př. n. l.). Pokud se člověk zabývá magii Khem, nemůže tradici zcela ignorovat, neb Thelema je pouze posledním obdobím, které tuto magii oživuje. A právě v tradičním pojetí se snažím nalézt odpovědi na tolik aktuální otázku, nakolik má být mág součásti společenství a společnosti, anebo má stát mimo a zajímat se pouze o mystické aspekty života.


Maat není jenom personifikovaná bohyně, ale je to světový řád. Řád, jehož hranice je dána klenbou Nut, protože právě ona odděluje řád, stvořený svět od chaosu. Jenomže jak to již bývá, chaos má své prostředky, jak proniknout do světa a řád zase, jak jeho působení využít k pokroku. Řád maat svým významem přesahuje právní poctivost a faktickou přesnost (viz níže první kniha). Zručit trvání maat bylo právě úkolem panovníka. Když tento řád přestane fungovat, či je oslaben, společnost se dostává do anarchie, neklidu, nejistoty vůči zásahům zvenčí, období přírodních katastrof, lidé odvrací se od bohů a přírody (viz stejně).  Titul "kněz Maat" byl vázán na některé úředníky říše, kteří dohlíželi nad dodržováním zákona.

Je potřeba si uvědomit, že řád maat představoval samotnou podstatu života. Ve zhoubném bujení lze nalézt prvky chaosu, neb ten život potlačuje. Nejde pouze o systém vlády vyjádřený dualitou sjednoceného Horního a Dolního Egypta (o tom, zda skutečně tato království, zejména Dolní Egypt jako sjednocená země existovalo, anebo šlo pouze politicko-teologické dogma o veškerenstvu sestaveném z protikladů ve vzájemné rovnováze se vedou mezi egyptology polemiky), ale i o jeho přesah do osobního života každého člověka. Za tento řád v rovině říše odpovídal sice panovník, coby ztělesnění božského vtělení, ale v rovině osobního a každodenního života i obyčejný člověk. Právě na tuto odpovědnost navazoval posmrtný rituál vážení srdce každého zemřelého, neb pouze ten, kdo svým životem o řád maat usiloval, mohl obstát na váhách ve zkoušce s pírkem Maat a nepozřela jeho duši hrozivá Amemait. Neb ten, kdo vytvářel chaos, nemohl ani nic jiného, než-li démona očekávat. V souvislosti s Amemait mám dobrý důvod se domnívat, že mág, který chce předstoupit před Maat a neobstojí, bude Amemait zahnán a do této části roviny mimo Bytí se nedostane dříve, než převezme svojí odpovědnost nejenom za to, co se mu hodí, ale i za to, k čemu je povinován, ať již chce nebo ne.    

Pro toho, kdo se hlásí k Maat a má svojí praxi založenou na práci s ní, ať již šamanskými technikami, nalézáním technik Starého Egypta nebo přístupem ovlivněným thelemou, není možné nepřijmout zodpovědnost. Ovšem netvrdím, že ona zodpovědnost se musí u každého projevovat stejně, přeci jenom každý z nás má jiné vlohy a maat zahrnuje život v celé své šíři. Ať děláme magii jakkoli, máme snahu být nad věcí, neumíme se docela zbavit lidského pohledu. Nicméně pokud jsme vstoupili za ono pomyslné zrcadlo, je naše odpovědnost větší, nežli jenom odpovědnost obyčejného člověka, který nemá na to, aby tyto záležitostí pojal. Nejde o to, považovat se za něčím výjimečného, ale uvědomit si, že s tím výjimečným je svázaná i další odpovědnost. To platí tak nějak ve všech oblastech, čím se jenom člověk může zabývat. Kdo nepochopí, oč jde v jeho oblasti, nemůže se považovat za profesionála.

Ať se nám to líbí nebo ne, řád maat zahrnuje v sobě i společnost. A nevyvlečeme se z toho, ani když na rozdíl od Starého Egypta došlo ke změně společenské struktury a pokroku zejména v komunikačních technologiích. Nemluvím za všechny odvětví magie, pouze upozorňuji, že Maat nelze oddělit od řádu maat, a ten je se společností svázán. Práce s ní vyžaduje i jistou odpovědnost nejenom v osobním životě, ale i v té jeho části, která má vazbu na společnost. Je to trochu jiná práce, kdy vodítkem, jež nelze ignorovat, je 42 božských zákonů Maat. Vycházejí z Aniho papyrusu.

Člověk, který se rozhodne doopravdy praktikovat s Maat se vystavuje nebezpečí, že bude nucen brát do úvahy nejenom pravdy, o nichž je přesvědčen, ale bude konfrontován s jiným pohledem na věc a bude nucen z mnoha vybírat to podstatné. Naučí se rozumět radosti, touhám i strachu lidí, protože jakékoli jejich konání je tímto motivováno. Postupně uvidí jak jejich silné stránky, tak i slabosti a naučí se umění brát je takové, jací jsou. Nebude mu jedno, co se děje kolem, ve společnosti, ačkoli osobně nálady společnosti prožívat tolik nebude. Zejména pochopí, že jedno bývá po čase vyváženo druhým a má hledat něco víc, než jenom konkrétní lidi, kteří ten či onen proud reprezentují. A co je nejhorší, ať zažije cokoli s kýmkoli, moc dobře si uvědomí, proč to a jaký podíl své viny na tom nese.   
Magie Maat není o manipulaci a zasahování do jiných. Resp. pokud jde o jiné lidi, není možné nerespektovat jejich volbu, ať by se vzhledem k situaci zdála být jakkoli nevhodnou, i kdyby ono zdání byla pravda. Protože opravdovým čin je pouze čine bez nátlaku. 




Literatura: B. G. Trigger, B. J. Kemp, D. O´Connor, A. B. Lloyd, Starověký Egypt, dějiny společnosti, Volvox Globator 2005 a J. Jandák, Brána nebes (Bohové a démoni Starého Egypta), Libri 2005  

Žádné komentáře: