Poznávání karet

Tento příspěvek je určen pro ty, kteří se chtějí seznámit se svojí (novou) sadou a také pro ty, kteří s tarotem začínají. Považuji fázi, kdy si tarotista pořídí svojí první nebo i několikátou novou sadu za stěžejní, protože si ji na základě vlastních kritérii vybral a teď dochází k jejímu poznávání, aby s ní vůbec mohl pracovat.

Jaksi někteří si vytvářejí vlastní rituály jako např. očištění sady (nejčastěji nad plamenem svíčky, nebo i pomocí vykuřovadla....), mají-li podezření, že sadu již držel v ruce někdo jiný, případně pro jistotu tak činí vždy. V podstatě je to o jejich pocitu, že karty potřebují očistit a jelikož mají dál s tarotem pracovat, je potřeba, aby z něho nebyli na rozpacích, takže v tomto směru jsem zastáncem toho, ať si každý kdo tuto potřebu cítí očistí svojí sadu od jakékoli cizí energie. Jak jinak by měl svým kartám důvěřovat?

Posléze obvykle dochází k nabíjení karet vlastní energii, což se děje plynule při jejím poznávání. Tedy zřejmě málokdo bude tak odvážný, aby s novou sadou okamžitě vykládal jiným osobám, ačkoli opětovně proti křtu ohněm nemám námitek, snad jenom konstatuji, že mně takový přístup nevyhovuje. Pokud jde o nabíjení karet energií, jsou známy způsoby nechat karty na slunečním nebo měsíčním světle, obklopení karet těmi správnými kameny a pod. Opětovně jedná se o záležitost individuální a je na každém, jak se v toto směru zařídí, protože je to o vytvoření vztahu mezi vykladačem a jeho kartami, aby svým kartám věřil a bral je vážně. (Jinak ani nebude schopen efektivně karty vykládat.)

Osobně sázím na postupné poznávání karet, tedy nejdříve si je zamíchám a vnímám jejich energii, jiskření. Potom se podívám na jednotlivé karty v sadě a snažím se zachytit autorův styl, společné rysy karet, atmosféru sady, emoce, které ve mně sada jako celek vyvolá. Posléze přistupuji k jejich individuálnímu studiu, tedy podívám se na karty velké arkány, dvorní i malé arkány (podle živlů) jako celek a následně je podle svého času zkoumám po jedné. Podle své chuti postupuji buď po pořadí nebo si náhodně vyberu jednu. Jelikož již několik sad mám, tak při individuálním studiu srovnám kartu z nové sady se stejnými kartami svých ostatních sad, což považuji za velmi inspirativní. Tak si uvědomím nejenom obsah nové karty, ale mnohdy vidím svojí známou sadu jinými očima.

V podstatě mám celkem dobrou zkušenost s realizaci následujících praktických nápadů:

1. Rozdělit si karty podle toho, zda nás oslovily do tří skupin: a) karty, které v nás nějaké emoce vyvolávají, b) karty, které v nás vyvolávají zcela konkrétní emoce, tedy emoce, které umíme pojmenovat, c) karty, které nás nechávají chladnými.
2. Zkusit pojmenovat karty malé arkány jedním slovem, buď podle symbolu, který na kartě dominuje nebo podle pocitu, který v nás karta vyvolala. Je možné kombinovat oba přístupy.
3. Rozdělit si karty na velkou arkánu, karty malé arkány do čtyř skupin podle živlů, a dvorní karty do skupin podle postavy, kterou představují. Následně si uvědomit společné znaky v každé skupině.
4. Rozdělit si karty malé arkány tentokrát podle číselné hodnoty do 10 skupin a uvědomit si společné znaky.
5. Vytvoření si vlastního "rituálu" před výkladem karet. Důležité je, aby měl pro vykladače význam, jinak půjde o pouhé efektivní divadlo pro tazatele coby publikum.
6. Promyšlení si, jak se budou karty uchovávat.
7. Srovnání více sad tarotu podle konkrétních karet.
8. Snaha o navázání kontaktu se strážcem jednotlivých karet.
9. Vytažení tzv. denní karty.

Jiné pohledy na zacházení s katami a jejich poznávání, najdete třeba tady:
http://anres-tarot.webzdarma.cz/stranky/ritual.html
http://www.panna.cz/panna/clanek/107--zakaz-pri-praci-s-tarotem.html
http://caroorchydee.webgarden.cz/magie-ritualy/magie-ritualy-ocista-karet.html
http://www.wicca.cz/old/magie/Bel04Mag02.htm
Snad lze v příspěvku najít dostatek inspirace pro vytvoření si vlastního vztahu ke svým kartám. Je pravděpodobné, že tarotista bude mít trochu jiný vztah ke každé ze svých sad, že každou bude používat za jiné situace nebo podle svého momentálního rozpoložení. Domnívám se, že by byla škoda, nechat se pevně svázat praxi někoho jiného a nezkusit experimentovat a najít ten správný přístup pro sebe.