Magie umožňuje skvělé intelektuální povyražení. Porozumět systému, naučit se to vše používat, vyslovovat, nastudovat původní jazyk a vyzkoušet v něm něco magicky pronést, naučit se hodně rituálních formulí, různá jména, objevovat, co, kde, kdo a jak o nich napsal, hledat jejich stopy v jiných obdobných systémech. Matriálů ke studiu je tolik, že obsáhnout vše by znamenalo prosedět několik životů v různých knihovnách, záleží jen na tom, kolik toho jedinec potřebuje vědět.
Intelekt nabízí v magii i výzvu něco sám vytvořit, ať již 11. extrakt z 10 knih více či méně jím podobný, anebo nastavit něco, čemu se ostatní tolik nevěnovali, nahodit si vlastní teorii, pokusit se porozumět základním zákonitostem magie, vytvořit si postaveno na intelektu osobní proud. Jde toho hodně, bude jen na nás záležet, co zvolíme. Díky intelektu jsme schopni promyslet magickou operaci na míru.
Přesto intelekt nás může nesmírně potopit. Jakmile na nás vymrští tíhu pochybností. V ten moment nevíme.... a jestliže to nepomine, neumíme se posunout, vše dosavadní si zbortíme a nepůjde nám ani začít, ani znovu začít.
A právě pochybnosti o nás samotných, o správnosti toho, co děláme, snižují naši laťku v magii a naše cíle se stávají nižšími a nižšími. Až z magie zůstane pouze jisté nezbytné minimum a hodně intelektuálích znalostí.
Pro magii je podstatné vnímání, které intelekt potlačuje a má snahu jej znevěrohodnit. Všude se říká, že je potřeba neujíždět a nepodléhat představám. Ty mohou být mylnou haluzí. Ano toto je pravda, jenomže když se budeme celou dobu krotit, abychom nic takového neměli, a jeli pouze racionálně, nikdy se nenaučíme, jak překonat stav haluzení a otočit jej do stavu, kdy jasně odlišujeme haluze od přestav, které proběhnou v realitě. Protože přesně toto vyžaduje zkušenost.
Je potřeba si narovinu říci, že jsou lidé, kteří tyto představy nemají a nehodlají je ani mít, neb jejich pozornost je trochu jinak nastavená. A jestliže máme tu schopnost v sobě, vnímat něco, je na nás se rozhodnout, zda ji potačíme a vydáme se více cestou intelektuálna, anebo si ji budeme pěstovat. Je docela možné, že jak budeme hodně věcí číst, zabředneme jen do knih a nebudeme se umět z toho vymotat.
Před rokem jsem psala příspěvek Knihy o magii , v nemž jsem se zamýšlela nad tím, že knihy o magii jsou opravdu nádherné, užitečné, nicméně nedodají nám to, co v nás není. Pokud neumíme věci vnímat skrze magii, pohlížet na ně trochu jinak, nebudeme chtít vidět zároveň více dimenzí, nebudeme praktikovat magii, pouze budeme praktikovat cvičení, které snad, možná a někdy nás k magii přivedou.
Magie vyžaduje intelekt, jinak skončíme v bludáriu, vyžaduje i velkou míru pragmatismu, jinak se budeme bezbřeze pohybovat od ničeho k ničemu. A vyžaduje i ohromnou odvahu jít v souladu se svým osudem, jemuž se sveřepě bráníme, neb je zde několik xxxxxx argumentů, proč jít proti. Skepse je namístě tam, kde nám chybí zkušenost, ale není zde od toho, abychom shazovali zkušenost jiného.
Pro mně není mág ten, kdo argumentuje znalostmi, znalosti jsou pouze základním předpokladem. Ani ten, kdo umí kde co zpaměti, kdo vykoná stovky rituálů... Pro mně je mág ten, kdo nastaví si život v souladu s proudem osudu a jeho záměry se mu daří, ač jsou sebevíce šílené. Kdo, když udělá rituál, tak se něco doopravdy děje. Mágem zde nemyslím kouzelníka, nýbrž stav mysli, což je koneckonců také věc jisté práce s intelektem.
Znalosti jsou základ, potom je potřebná zkušenost. Jenomže zkušenost autentickou s magií jako takovou. To se jednoduše pozná. Stačí se jen umět dívat.
Vyjadřit vnímání slovy je nesmírně těžké. Začala jsem o těchto věcech pomalu psát někdy před rokem na blog, do té doby jsem se pokoušela pouze v soukromé kosrespondenci se zajímavými jedinci pěstujicími magii.
Tím ale nechci říci, že opovrhuji kolegy racionálně zaměřenými. Magie je úžasná a dá se o ní mluvit z různých úhlů. Na straně druhé kolegové jedoucí jen na intelektu s občasným zážitkem, do něhož se ještě vnitřně donutí, mívají často problém se mnou. Právě proto, že vnímání se strašně těžko vyjadřuje slovy a velmi komplikovaně se podává něco jako důkaz. Nechce se mi podávat důkaz focením třeba listin nasvědčujících změnám, za nimiž si magií jdu. Myslím, že raději risknu z jejich strany pochybnost, která mně netrápí, protože toto není mistrovství světa.
Závěrem odpověď na jednu otázku, s níž se často potkávám. Lze dělat magii bez knih?
Má odpověď bude trochu kontrovetrzní z obou stran. Magii nelze dělat bez intelektu, táto složka je nesmírně podstatná . Ale teoreticky ji lze dělat bez knih, pokud si jedinec nalezne někoho, kdo jej povede, nebude čtení knih vyžadovat a bude ochoten vše vyjasnit, vysvětlit, pamatovat si, co vše říkal a cíleně povede praktikování magie jasným směrem. Otázkou ovšem zůstává, kde někoho takového sehnat. Možná nejednoho napadne, že toto je úkol pro entitu. Souhlasím, neb to vyžaduje trpělivost překonávající vše. Ovšem sehnat entitu, která to nepovede jen občas a chvilku... to je poněkud také již problém.
Komentáře