20.9.20

Mezi úsvitem...















Mírně na úsvitu a někde mezi poslední hodinou patřící noci nastává snění mnohdy zamlžené a mající velmi nejasný charakter. A přesně v tomto modelu nepatřična pohybují se stíny navýsost povolané, které připomínají ne rutinu všedního dne... nýbrž stojí na prahu poznání a možná i probuzení jiné reality.   

Noc složila zbraně a kočky napínají vznikající realitu právě rodícího se dne ve mžiku sekundy, zdá se. Dračí úsvit složil helmu a nasazuje plášť ještě se stopami hvězd a noční tmy, opředen světlem rudé, tančícím mezi mraky. V květině popuzené brzkou povinnosti otevřít kalich a vystavit dni na odiv sebe dosnívá elf svůj sen o doupěti vlčím.

Probral se do šera zanikajícího v rudé, protože je čas. Vstat a postavit se údělu lidí majících schopnost pronikat do různě tvarované bezčasé přítomnosti. Vzlétli ptáci nabírající kurz vzdalující se stínům na obloze, které proniknuvší z oblak nabývají podoby okřídlených plazů. Rohatá vědma hledící do vody plné napadaného listí.

Ve vodě jsou ukryty odpovědi na všechny strasti světa, jeho odrazy rozvětvené mezi listi, mezi napadané květy... Svět miniaturní nabízející odpovědi na všechny formy přívětivé i méně všední reality, i ty, které s realitou příliš souznět nechtějí. Věštba z listů pokřížených a postavených ve velké hře světa....
 

Žádné komentáře: