1.4.15

Žena nachází sebe v Luně...



Ke sféře Yesod astrologicky náleží Luna, ovšem teď nechci psát o Luně jako o astrologickém symbolu, pokusím se ji uchopit jinak, jako její archetypální obraz oslovující ženu-královnu v zrcadle běžného života. Nakonec bez ní by neproběhla ani chymická svatba.  Jistě, moje úvaha je psaná z mého pohledu, jiný pohled na Lunu má muž, jenomže neutrální pozice jen stěží lze dosáhnout. Ani nechci vzbuzovat dojem, že mluvím za všechny ženy, protože chápu, mohou být různé důvody postavené na různých formách loajality k jiné bytosti (zde řadím i muže), které brání ženě, by si užila sama sebe v intimitě spojení s vlivy a aspekty Luny.

Přichází doba, kdy žena se dostává znovu do popředí. Ne jako vzpurná feministka vydobývajíce si svojí pozici revolučním borcením všeho, včetně sebe, ale jako partnerka ve všech oblastech života. Ta, která moudře ví, že úplná rovnoprávnost je pouhou utopistickou iluzí, ovšem tam, kde to jde, rovnosti dosáhnout lze. Než-li na patriarchální vyhnání žen jakožto nositelek hříchu a pokušení, osobně věřím teorii vyslovené Demetrou Georgeovou v Mystériích temné Luny, a to že jde o přirozený vývoj, kdy žena stejně jako Luna v temné fázi, stáhla se z oblasti osvětlené. Patriarchát je pouhým důsledkem, který zaplnil uvolněné místo. Tato teorie se mi líbí i z toho důvodu, že nedělá ze ženy bezbrannou oběť v dějinách, kteráž smí jen litovat promarněných šancí. Nicméně je spoustu frustrovaných žen, které vidí příčinu svého soužení v muži. Chtějí-li se věnovat nadávání na opačné pohlaví,  nic proti, je to velice dobrý relax proti frustraci. Snad uvědomí si přitom, že každý syčák si dovolil jen to, co samy připustily.
Ano, jsou i dnes části světa, kdy žena jen málo příležitosti má. Já říkám všeho do času, neb trend partnerství  má tendenci opatrně pronikat i do struktur zakonzervovaných náboženskými dogmaty. Nedávno jsem vedla diskusi s jedním pánem obhajujícím burky  jako kulturní fenomén mající základ v tom, že žena není zboží, aby se vystavovala na odiv, takže burka je pro její dobro. Zeptala jsem se, kdeže se vzala ta úvaha o lidské bytosti jako o zboží, jistě ne z pohledu na ženu jako partnerku.  
Domnívám se, že jakmile nastane vhodná konstelace, ženy i v barbarské části dogmatického světa si uvědomí svojí hodnotu a začnou se dít věci...

Žena je stejně jako Luna proměnlivá (odtud stereotyp náladovosti a hysterie, ač pánové prominou, ale postihne-li tento stín je, překonají i ženu v nejtěžším stádiu premenstruačního syndromu), má více poloh, pokaždé trochu jiná, ač vyznačuje se setrvačností, tajemná v mnohém nepochopitelná...

Dívám-li se na různé ženy, které znám v delší časově perspektivě, nemohu neobdivovat grácii, s níž ustávají rány osudu, víru a entusiasmus, které ženou je dál, variabilitu a flexibilnost. Zatímco muž si zakládá na něčem, co pěstuje dlouhá léta, žena začne nové věci klidně i v 50, 60..., neb je tvorem přizpůsobivým. S výhradou, nepodléhá-li pohodlnému strádání a skuhrání na vlastní osud, syčáka, případně parádní kolekci  syčáků, pod jejichž jarmem tolik trpěla. Potom je její volbou, že místo aktivace vlastních schopností raději sama sebe popírá.

Žena svými fyziologickými projevy, vnímáním ... připomíná fáze Luny. Každý den je trochu jiná, příliš nestála na jednoznačné uchopení, příliš emocionální, by měla chladný odstup, tu vystavující se na odiv v záři Slunce, jindy zase dobře ukrytá. Z pohledu magie mi nepřijde nejšťastnější u ženy Lunu opomíjet. Či její rituální účinek zobecnit pouze na úplněk (kdy je vystavená paprskům Slunce... jak krásně analogické...). Takový přístup svědčí o neschopnosti přijetí více stran archetypu mající odraz v psyché ženy. Žena je mnohem více, než zářící poslušná a milující... Obsahuje v sobě i fáze mužům nahánějící husí kůži. Její vstup do Abyssu je ukryt v temnotě a ze svého zrození ukazuje postupně jen něco.  Přístup vzít, to, co se momentálně hodí, znamená zbytek osobnosti odseparovat... a to se z dlouhodobého hlediska vymstí.

Sledováním fází Luny (případně i jejího pohybu ve vlastním horoskopu) se dá hodně naučit o sobě, svých pocitech, i jak může nastát přechod do nežádoucího nástupu stínu. Lze vypozorovat dobu vhodnou k určité rituální činnosti. Rozumím tomu, že muž nemající ambic pracovat s vlastní animou nepovažuje toto za podstatné. Nicméně pro spiritualitu ženy uvědomující si samu sebe a chtějící sama vyzkoušet si vazbu mezi praktickým-spirituálním-magickým, je Luna velice podstatná.
Poznání úžasného procesu postaveného na proměnlivosti, jehož stabilitu lze nalézt v opakování cyklu, ač každý okamžik je jiný... a jedinečný...       

Žádné komentáře: