19.4.15

I magie je o zvyku a výsledek není zaručen

Předpokládám, že čtenář již nějak se dostal k tomu pro sebe pravému, překlenul prvotní překážky a začal praktikovat. Právě touto fázi praktikování magie na počátku se chci v tomto příspěvku zabývat.
Člověk vybaven jistými teoretickými poznatky má za sebou první krůčky činnosti, která příliš mnoho s ráciem společného nemá, vyjma dodržování jistého scénáře, o němž se někde dočetl, nebo mu byl doporučen. Každopádně se vrhl na něco, co přesahuje jeho dosavadní zkušenost s čímkoli racionálním. Když tak nad tím přemýšlím, ono nakonec konkrétní scénář je možná to poslední, co ještě zdání racionality vzbuzuje. Ač teoreticky vybaven, neumí si přestavit všechny možné důsledky, které mohou být jeho magickým aktem vyvolané. V tomto směru více komplikací čeká toho, kdo se vydal tradici vyžadující rigidní přístup, aniž by byl pod vedením zkušeného mistra dané tradice a víceméně si vše nějak poskládal jen z toho, co vyčetl. Sebemenší chyba může být nejenom důvodem neúspěchu, ale zároveň může vyvolat i následky nežádoucí, neb psychika postavená na striktním přístupu, jakoukoli odchylku jednoduše nedá. Snad si začátečník uchoval zbytky zdravého rozumu a pustil se doma do toho nejjednoduššího s tím, že postupně by se snad ke komplikovanějším věcem dopracoval. 
Lidé zvyklí improvizace a modifikace si poradí snáze a jejich psychický cenzor lépe zafunguje, by nepustil by je přes hranici, jíž jednoduše nedají. 

Ať tak, či onak, zpočátku pochybnost dostaví se. V době, kdy jsem započala s praktikováním magie, přečetla jsem si rozhovor s Harrisonem Fordem, který popisoval, jak kdysi točili první Stars Wars. Připadal si dosti divně, jako pako, když tam pobíhal po maketě vesmírné lodi a hrál si na to, jakože letí vesmírem. Rozuměla jsem mu, v magii je to podobné jako při točení filmu, jednotlivé scény jsou součástí něčeho většího, co dává jako celek smysl až po delší době. Člověk dělá zdánlivě nesouvisející věci, v nichž nenachází logiku, nicméně ony se krásně časem sliji do něčeho, co člověka (vytrvá-li) posune někam úplně jinam a až zpětně mnohé pochopí... 

Časem to divno, přijme člověk za své. A posun nastává skrze překážky. Pravá, skutečná vůle je zkoušena prvotním zdánlivým neúspěchem. Později si člověk zvykne, že jakmile něco začne dělat, tak vylezou na povrch zejména problematická místa. Situace, kdy pověrčivý laik sklopí uši i ocas a přísahá, že již nikdy s něčím takovým nechce nic mít a vrací se zpět do předchozího stavu. Magik ví, že jen se ukazuje, na čem je potřeba velice zapracovat a místo bědování a strachu, hledá nápad, jak. Osoby mající sklon k panice by nejdříve měly zapracovat na zpevnění nervové soustavy především, jinak hrozí, že místo magie, poznají antidepresiva či jiné léky na zklidnění či potlačení úzkostných stavů. Strach je dílem osobních "démonů", které musí každý sám překonat, by Strážce prahu, pustil jej dál.  

Žádné komentáře: