29.1.20

Nahlédnutí za oponu (Ke tvorům méně hmotným 8)


Každý z nás dělá magii z nějakého osobního důvodu, který obvykle těžko definuje, protože čím déle ji člověk praktikuje, tím více si uvědomuje, jak široké pole působnosti magie poskytuje. Chceme pohlédnout za závoj a vidět to, co lidem obvykle viditelné není. Je to vášeň pro jiné vidění světa.

Můžeme vidět různě posplétané energie, v nichž umíme rozeznat svůj vlastní obraz, ono něco nehmotného, co jsme my, jen tam za oponou. Chceme se dostat do kontaktu se svojí části méně hmotnou, ať již ve snech, vizích anebo jejím postupným pouštěním na vědomí. Můžeme vnímat skrze svět jemných energií kameny, rostliny, zvířata, jiné lidi, místa, atmosféru....

Někteří z nás, ne všichni, vnímají v těch energiích i bytosti jiné, mající vlastní inteligenci, tolik odlišnou od všeho lidského. Mluvím o vnímání natolik ostrém, že jde prakticky o ryzí kontakt, nikoli pouze metaforu. Channelling představuje pouze jednu z možných technik kontaktu a komunikaci s těmito bytostmi.

Mluvit v magii o objektivní realitě je poněkud troufalé, ale vše maje zpočátku subjektivní povahu se později objektivizuje. U lidí, kteří jiné bytosti vnímají, lze vypozorovat,  že některé věci mají společného jmenovatele či probíhají velmi podobně.  Společným jmenovatelem takového kontaktu je jistota a absence haluzí. Mimo vši pochybnost víme, že jde o kontakt. Pominuli pozdější dopad do běžného života, v ten okamžik máme naprosto jasno. Nenapadlo by nás spekulovat, zda se nejedná o něco jiného,  o něco, co je v nás samých. Kdo toto zažívá, přesně ví, co popisuji.

Jací jsme my, kteří takto vnímáme? Nepovažujeme se za bohy, či polobohy, ani za vyvolené, kteří mají něco předat lidstvu. Nejsme manipulátoři. Nenapadlo by nás vnucovat své vnímání či kázat ostatním, jak oni to dělají špatně. Nemáme pocit, že jsme něco víc, než kolegové, kteří tyto bytosti nevnímají či snad jenom letmo. Jen jsme jiní, protože jinak vnímáme. Jistě, pokud si nedáme pozor, může se nám snadno stát, že začneme sami sebe povyšovat nad jiné. Také se nám může stát, že budeme flákat práci sami na sobě, na zdokonalování těch vlastností, které vyžadují magickou práci jen samých na sobě, protože budeme natolik okouzlení kontaktem s entitami přinášejícím praktické dopady, až toto opomineme.  Lidé, kteří toto vnímaní nemají, jsou mnohem více nuceni magickou práci sami se sebou rozvíjet.

Často narážíme na nepochopení. Jestli kolega od magie toto vnímaní nemá, ačkoli má sám velké zkušenosti, nepochopí, že my takto vnímáme, že pro nás je toto přirozeností, kterou si pouze praxi rozvíjíme. Jistě, máme rozdílný potom i přístup a věci, které jsou důležité pro něj, pro nás zase tak velkou roli nehrají. Máme jinak nastavený i systém hodnot, což je logické. Sama razím přístup, nikoho nepřesvědčovat. Zkušenost přenositelná není. Však jsou zase věci, které nedělám, nebaví mně a ani je neumím. Ovšem to, že mi něco nejde neznamená, že to někomu jinému jít nemusí.

Pokud tyto řádky čte někdo, kdo sám vnímá jiné bytosti, snad pochopí, že ačkoli takových lidí není hodně, přesto se nějací najdou. Toto vnímání je dané, jako zvláštní druh citlivost provází člověka celý život, nejde o dovednost, které se dá naučit. 

Žádné komentáře: