24.4.09

8 pohárů NETEČNOST


Patří přesně mezi ty negativně působící karty, které když tazatel vytáhne, zalije jej studený pot. Předně chci říci, že karty samy o sobě nejsou negativní ani pozitivní, jenom popisují situace z reálu, tak není důvod je přehlížet spíše naopak. Speciálně Netečnost v CT je oproti jiným sadám ještě více temná s důrazem na Saturnský vliv, kde dlouho pšenka nepokvete, takže cokoli vyřešit je na dlouhé lokty. Antares k této kartě píše: "Namísto snahy po nápravě situace přichází touha ospravedlnit sebe své chyby, jak kdyby se člověk domníval, že není důležité chybu napravit, ale skrýt ji, omluvit. Tím dochází ještě k většímu nalhávání. Stav jájské lži se stabilizuje v řetězu příčin a následků.“ Ve vztahu k vnitřku tazatele, ten i když chce, není schopen nic konstruktivně řešit. Ještě marnější je snaha řešit cokoli s jinou osobou, ani sebeupřímnější záměr nevede k ničemu, nežli nastolení pouhé „iluze rozumu“, jak praví Crowley. Zdůrazňuje, že je to o noci předtím, k níž nedošlo.

Ryby zde představují stojatou vodu a rozklad je Saturnem ještě umocněn, tady není přáno živému. Pohár jsou staré a rozbité... jako trosky něčeho, co kdysi fungovalo. Crowley k této kartě přiřazuje německou spálu křesťanského mysticismu.  

Tazatel obvykle končí s pocitem marné snahy a vnitřní prázdnoty, někdy kombinovaný i pocitem absolutní vyčerpanosti. V podstatě neví, jak dál, jakoby nejenže nemohl nic nabídnout druhé straně, ale ani sám sobě. Opravdu úžasné je, když je tato karta ve výsledku. Jak tuto situaci ustát? Především si uvědomit, že jakákoli snaha nevede nikam a přijmout tuto skutečnost. Také je na místě přehodnotit dosavadní hodnotový systém k dané věci, třeba ji nepřikládat až tak velkou důležitost. Zejména to chce vzdát se zdánlivé stability, která rozhodně stabilní není, a v podstatě nikam nevede. Osobně dávám oné citaci z Antares (Učebnice výkladu Crowleyho tarotu) za pravdu.
Podle Crowleyho tato karta představuje to, k čemu se schylovalo, ale nedošlo. Mohu říci z vlastní praxe, že jde o velice přesnou charakteristiku.

Jediným řešením je přijmout, že situace se vyvinula jinak, než-li člověk předpokládal, že vliv, který nebyl plodným odešel ... Příliš mnoho energie bylo vyplýtváno na jiné (Ziegler). Potom pomine sevření... nastoupí stav svobody, jakou člověk ještě nepoznal, neb se vzdal zdánlivě stabilní situace. Vždyť k tomu to celé od počátku směřovalo, jen si to člověk nebyl ochoten připustit. Z té vody, která zde protéká se čirá  dvojka pohárů skutečně udělat nedá... Ambice zde jsou zabahněné... Nevracet se ... jít dál  a pryč... A vidět důvody, proč se to nepovedlo jen v jiných sice uspokojí ego, ale nic neřeší... kdo skutečně velikým je, nebude se opájet vlastní bezchybnosti a dokonalosti, ale pojmenuje vlastní chyby... Ono odejití nemusí být the End... v určité fázi sebepoznání je spíše ponořením se do hlubiny, neb na povrchu to nestojí za to...

Žádné komentáře: