Mnozí stojí před otázkou, jak si zvolit vhodný směr v magii pro sebe. Je jich tolik, že na začátku to vše může působit opravdu matoucím dojmem. A právě v tomto je potřeba nalézt trochu více sebe a nějak si praktikovat po svém. Jenomže jak po svém...., a právě tímto příspěvkem mám snahu napovědět.
Odpoveď na otázku, jak začít, zní:
Jakkoli.
Jednoduše dělat něco, co jde. Ne vždy máme v ruce přesný manuál.
Před otázkou, jak začít, stojíme vždy, kdykoli začínáme cokoli nového. Třeba čteme o něčem v knize, popisovaná praxe se nám líbí a pohráváme si s myšlenkou, že bychom ji mohli také začít praktikovat. Jenomže často nevíme jak, anebo i když máme v ruce manuál, máme k němu spoustu doplňujících otázek.
Hodně pomůže odpovědět si na tyto otázky:
1. Čím mně kniha motivovala?
2. Jde mi o tento směr anebo se chci pouze naučit nějaké v knize popisované techniky?
3. Jak by měla praxe podle této knihy vypadat?
Jestliže Vás tento směr láká, mělo by být jasno i v tom, nakolik se s ním cítite osobně spříznění.
Někdy nás to láká k něčemu, co není právě zvládnutelné či uchopitelné. V takovém případě je potřeba smířit se s tím, že děláme to, co právě jde. Až se něčemu v magii naučíme, budeme se schopni vrátit a tentokrát to po létech i zvládat.
Toto je možné a toto již ne
Jestliže chceme praktikovat magii, musíme změnit pohled na realitu. Je fajn si uvědomovat, toto je hmota, toto je energické tělo, toto je astrál, tady již jde o sféru nad ním. A přitom zároveň je toto vše součástí Kabalistického stromu, Yggdrasilu, Aethyrů .... nebo čehokoli, co praktikujete a slouží vám to jako určitá mapa.
A zároveň si být vědomý toho, že se jedná pouze o mapu.
I naše fyzické tělo je součástí toho všeho. Je nositelem reakcí na pochody vnitřního i vnějšího světa, myšlenek... Dokonce přenáší mentální aktivitu. Způsob jakým přemýšlíme a nahlížíme na realitu hodně ovlivní průběh čehokoli, co děláte. Obvykle přenos negativního jde sám o sobě. Podceňujte sami sebe a dáte tak všem kolemjdoucím signál, že si mohou do vás kopnout.
Jakmile se naučíme vnímat realitu celistvě, nic nebude již pro nás problém. Právě proto nejsem zastáncem pouze astrálů, snů a vizí....bez manifestace na hmotě, bez toho, aby cokoli, ač je to již sebevíce roztodivné, co praktikujete tam, nemělo vliv na to, co je zde. Jesltiže žijete v bludu, vaše tělo bude chátrat, nabírat drsnou vrstvu tuku, budete ztrácet své fyzické schopnosti.
Jenomže lze to i naopak. Praktikovat tak, aby imaginální řez probíhal všemi vrstvami reality, a potom jste někde úplně jinde.
Rozhodující je, co vše bude součástí vaší reality. Třeba součástí mojí reality se staly různé bytostí. Nebylo to ihned, na některé jsem "čekala" dlouho, a dokud samy nepřišly, nenapadlo mě spekulovat o tom, zda není něco špatně. Jednoduše jsem praktikovala bez nich. Posléze jsem se učila odbourávat balast ze slov, jež mi sdělovaly, protože máme přirozené sklony do všeho dávat svojí fantazii. A ego má přirozenou tendenci rochnit se v jejich přízní.
Častým jevem v tomto směru je i žárlivost a jisté přivlastňování si bytostí.
Například osoba A řekne osobě B, že pracuje s Kálí a svěří ji nějaké detaily. Nepotrvá to dlouho a osoba B také začne mít stejné vjemy a automaticky začíná pracovat s Kálí také. Jistě, přirozenou lidskou reakcí A je žárlivost. Má v podstatě dvě možností.
První, rozpoutat spor na téma "přivlastnění si" Kálí.
Druhá spočívá v tom, že přestane B poskytova o Kálí jakékoli informace. Obvykle to časem osoba B vzdá, protože se s Kálí již nemá jak opičit.
Přesto si A bude muset zvyknout na to, že Kálí bude vnímat tak nějak více lidí.
Pro nás, kteří bytosti vnímáme, je pekelný rozhovor s někým, kdo je vnímá archetypálně. A musíme se naučit, že i tento přístup je v magii regulérní. Není to pouze utrpení takového archetypálně pracujícího kolegy, který si o někom jako já myslí "má haluze", je to i peklo pro takové, jako jsem já, pouze si myslíme "ten by démona nepoznal, ani kdyby s ním přímo mluvil v lidském obalu". K archetypální práci se nebudu vyjadřovat, protože v této disciplíně nevynikám, pokud nesedím nad horoskopem konkrétního jedince. Můj rozklad snů je spíše typu, necháme to pracovat, anebo "aha, toto si ve snové odžíváme a do běžného života si z toho vezmeme toto".
Pouze jednu věc sdělím, ať již pracujeme archetypálně jakkoli, toto z nás nedělá psychology. Ne každý může působit jako psycholog bez ohledu na to, co a kolik toho má načteno. Naučit se být psychologem vyžaduje několik let studia na Univerzitě (nikoli na Vysoké škole života).
U vnímání energií dochází ke zkreslením právě kvůli esoterickým pověrám a snaze být za každou cenu mistr. Vnímání energií je hodně individuální záležitostí, která by se postupně měla vyvinout v systém, jež dává smysl. Ne každý vnímá tímto způsobem.
Někdo má kombinaci různého přístupu, někdo zase jenom jeden. A to vše si o sobě budeme muset umět zjistit bez ohledu na to, co si kdo myslí.
Příliš mnoho otázek
Je v magii ke škodě. Nekrocená zvědavost vede k ševelivým myšlenkám odsouzeným k tomu, aby neuměly porozumět podstatě a smyslu.
Především je potřeba se smířit s tím, že v magii neexistuje jistota.
Strach představuje největší brzdu magického seberozvoje, ovšem lze s ním pracovat.
Zvědavost nesmí bránit samostatné praxi. Ony otázky postupně začnou odcházet, neb tak 89% otázek začátečníka jsou formulované naprosto nesmyslně. Psychicky není schopen pojmout magickou realitu.
Mé články na téma práce s tělem v magii, prakticky průběžně pořád, naleznete na
Komentáře