5.7.17

Blíže k přízraku


Ozvěna dechu smrti, můj věrný průvodce
chce podívat se dál ... do Co Bude. 

Jako souputník balancuje na ostří nože
mezi Sebou, mnou a sebou.


Mezery zaceluje, až neuvidí žádnou, 
proniká do hlubiny s vírou v Jsoucno.
Jde sám, by opustil i sebe...do jeho krve
míchá se bol ze ztráty a ... naděje.

Však železem zhmotnit do skupenství 
pevného je záměr potřeba.

Rozdat žár tam, kde milo mu, rozdmýchat
jiskru poznání neb vědění,
že

Zatracení se oddaluje
                               sám proměny se nebojí,
neb v hlavě ševelí mu,
                                jsou 2, to požehnání.


Žádné komentáře: