ADJUSTMENT (o magii s Maat)

Eveline měla za sebou nesmírně těžký den. Doléhaly na ni vzpomínky ze dnů předchozích, a nejhorší na tom všem byl jejich ničím možným nezastavitelný tok svírající její hrdlo, až téměř ani neuměla promluvit. Z jejích očí stékala nenápadně slza, druhá, třetí... jemné zastavení, než se vyplavila čtvrtá, pátá, šestá... na její tváři vytvářely nenápadné koryto, neb Eveline si nepotrpěla na všechny ty vrstvy make-upu, v nichž by se mohly vytvářet hluboké rýhy. Její bledá pleť vypadala velmi dobře i bez podobných věcí.   Opatrně dosedla na kamenný náhrobek a otočila tvář k srpku měsíce pomalu proplouvajícímu mezi hřbitovními tújemi. Eveline nebyla tak docela člověk. Její domov představovala velmi stará krypta kopírující neogotický styl na hřbitově středně velkého města. Přemýšlela, že by i učinila pokus nalézt si něco jako lidský příbytek, aby lépe zapadala, nicméně nenalezla nic vhodného, co by mělo pevné stěny a jemně bylo zapuštěno v podzemí, aby dostatečně chránilo svět před její...

  Nehledejte zde děj, ani typickou knihu s citáty. Výhodou je, že můžete číst v jakémkoli tempu, jestliže jste zvyklí nad knihou i popřemýšlet. Pravda, vše zahaluje jistý náboženský opar, který je ale kulisou připomínající nám, že nikdy nevíme vše.  Takže několik málo zajímavých myšlenek, jistě číst knihu v jiné době, stanou se zajímavými zase myšlenky trochu jiné.    Nejde o to, přijmout jiné vidění světa, ale právě porozumět tomu, co předkládá sám autor.  "Poražení jsou ti, kdo neprohrávají." Zní to tak fádně, ale kolikkrát jsme se nejvíce poučili z prohry? A kolikkrát nám prohra na menším poli umožnila získat něco mnohem většího? Jde o to unést prohru v daný okamžik, nezpanikařit a nějak se umět dostat do stavu, kdy si řekneme, že není všem dnům konec. "Nesnaž se býti užitečný. Snaž se být sám sebou. Nechoď ani rychleji, ani pomaleji, než tvoje duše." Být sám sebou chce docela solidně poznat svojí duši a naplňovat ji svými činy. Ne činy pro druhé. Jen tak neb...

  Zjevně přijde mnohým divné, proč bibli kapitalismu, jak bývá tato kniha mnohdy nazývána, řadím mezi knihy, které jsou užitečné k magii.   Kniha je tak trochu kombinace románu a filosofie, kde se řeší otázka hodnot. Nikoli těch levicových, neb prioritou je soběstačnost.  Ono je pro naše účely jedno, že jde o knihu mající opravdu hodně strán a zhltnout ji za 3 týdny je něco jako rekord. Nicméně její velmi subjektivní recenzi píši teprve po roce. Ono takovou věc, když již je přečtena, chce nechat uležet.  Obecně je kniha v dneším světe ne příliš oblíbená, neb o nekomerční sféře mluví jako o sféře, která hodnoty netvoří, naopak je snahou o falešné rovnostářství devalvuje. Naopak je potřeba podporovat schopné a nemyslí se tím finanční podpora, spíše vytváření podmínek, neb schopný si dá vždy rady.  Knihu prý nelze dočít... lze... včetně záverečného projevu Johna Galta, který je hustý a zbytečně zdlouhavý.  Kniha jako jednu z hodnot řeší i lásku. Nikoli ja...

 Jedno z těžkých témat v magii je porozumění projevu osobnosti, anebo tzv. struktura duše v magii. Obecně známé je schéma duše podle Junga, od kterého se dá odrazit a nějakým způsobem si s ním i vystačit, neb Jung studoval různé systémy a vytvořil si ten svůj. Jestliže ale pracujete s jistým magickým systémem, je fajn podívat se na schéma osobnosti (či duše) v systému, který právě používáte.  Do tématu jsem se pustila, ale chci jej pojmout nějak trochu jinak, nežli bývá obvyklé, tedy biflování pojmů. Spíše se zaměřím na vazby mezi různými projevy, ale dám odkaz i na to, kde je lze najít hezky teoreticky pohromadě. Pokusím se to objasnit na projevech osobnosti podle Severu a Khem, protože tyto 2 systémy souběžně praktikuji a mám přímou zkušenost, jak se osobnost v různých sférách projevuje. Ono, jestliže se jedinec tímto druhem magie přímo nezabývá, není podstatné, aby znal ty cizojazyčné pojmy, ale aby si spíše z toho odnesl, jak toto může pohromadě fungovat. Ty pojmy se v pří...

Pokusím se pokud možno co nejvíce srozumitelně popsat posvěcující rituál, kterým dochází k upevňování vazby mezi člověkem a jinými bytostmi. Pomocí formálních pravidel určité tradice, která se budou odvíjet i od toho, jakým bytostem či bytosti je určen, jsou tyto bytosti pozdraveny, volány,  je k nim promlouváno, nechává se prostor, aby ony promluvily, něco je ním dáváno, zasvěcuje se jím, naopak něco zase ony poskytnou nám a závěrem se očekává, že někdy, po nějaké době se zase bude vazba upevňovat. Jelikož se jedná o rituál, dá se říci, že jde o oficiální intervenci, která by měla být provedena se  vší vážnosti, špetkou pokory a snahou naslouchat tomu, co nám bude sděleno či ukázáno.  Ať již se jedná o více evokační pravidla nebo freestyle, nevyhneme se zde pocitové složce, která představuje snad ještě podstatnější část, nežli formální pravidla. Má jít o operaci, kterou si operatér má především prožít, netlačit na nic a nechat věcem volný průběh, někdy se něco viditelně ...

  je možné, že někdy o něm již jste slyšeli.... neb občas runami v kovovém poháru zatřese...  leč v tom není jeho hlavní síla...  Tiše a kradmě, zejména nenápadně, opatrně se zjevuje za závojem tajemna, někdy oponu nadzvedne... však vidí vše, sám ovšem neviděn. za jeho zády vyrojí se temno jako živé hejno   a ohnivým znamením označí vše nehodné cti a důstojna... Nelze na něj zavolat, nelze jej vyvolat a vůli vnutit mu? je ohrožení holého bytí... i anděl smrti raději se stáhne, neb není to polibek, co pošetilce skolí... Tiše a kradmě, zejména nenápadně vyhodí jezdce ze sedla jeho koně a sám  na něj nesedá ponechá běžet jej v pláň nekonečna... neumě popadnout dech, zastavit krev ni slovo vzdoru...  jezdec v prachu se válí a není to prach hvězd co lepí se na jeho zničenou tvář.     Tiše a kradmě, zejména nenápadně slovy mocnými v dobách dávných věků dodával silu rekům když do svého domu je nakonec povolal... v řeči plamenů, v jazyku kapek vody, ...

Mé trochu lehkovážné léto bylo ve znamení hranic v magii a o magickém záměru (odkazy na konci textu), podzim je nesen v tónech mírného údivu, že věci, které nějak mají fungovat, tak skutečně fungují... Každý máme v magii své sny... a ty mé se krásně naplňují... Jenomže ne samy, tady v hmotné realitě je potřeba si vše odmakat... Mít magii propletenou se životem znamená, že cokoli dělám, je s magií spojeno. Ritualizace mnohého. Je to o tom, že si běžně uvědomuji věci neviděné běžným okem a kromě běžné reality vnímám i vlivy, které jsou kolem, jen běžně vnímané nejsou.  Rozhodně to nevypadá takto "nestalo se to, protože osud tomu nechtěl".  Ani to není ona obehraná deska, kterou slyšelo již tolik vykladačů karet: "Miluje mně jen o tom neví." Naprosto ne ve stylu: "Bohové si nepřáli, aby...  Bohové po mně chtěli, abych .... " Či snad: "Cítila jsem ty energie, musela jsem to udělat, protože v mém minulém životě jsem udělala tuto chybu... a má to velký význ...

Bývalo zvykem, zejména v naších končinách býti individualistou, nikam nezačleněným, který roste si sám podle sebe, dělá operace a rituály podle sebe, realizuje se jak sám chce. Úžasně dobrodružná cesta, na které člověk sám se sebou na jiného ohledu nebere. Ovšem začínají prosakovat i do našeho prostředí trochu jiné trendy. A právě ony mně vedly k přepsání původního článku z podzimu 2018. Tedy přepsání se mi zvrhlo do něčeho nového, neb mám zase více zkušeností a z původního mi zůstaly jen 2 odstavce.      Je potřeba si uvědomit, že to zásadní a ničím nenahraditelné v magii spočívá na vlastním individuálním rozhodnutí a vlastní individuální vůli nějakým způsobem konkrétní věci praktikovat, co vůbec praktikovat. Každý sám za sebe se musí rozhodnout a rozhodovat, na tomto účast v jakékoli skupinové práci ničeho nemění. Magie, ač jedná se o ryze individualistickou záležitost,  přirozeně vede i ke skupinové práci. Pohybovat se jako individualista mezi individua...

Jak všichni víme, opakem lásky je lhostejnost a opakem zájmu nezájem.  Proto když mi pořád, i několik let, někdo opakuje, jak toho druhého nesnáší, a jak mu ten druhý pořád ubližuje, nejde o konec... je to jenom jiná forma lásky... k závislosti, byť prezentována jako nepřátelství.  Někdy ve svém životě narazíme na lidi, kteří nás nějak zaujmou a mnozí mají pocit, že takový zájem není vhodný (anebo časem z jakéhokoli důvodu vhodný být přestane), a tak fascinaci jinou osobou ventilují jako nepřátelství a jsou strašně rádi, když mají jakoukoli záminku se tou nenáviděnou osobou zabývat. V horoskopech to vidíme jako zajímavá pouta mezi osobními planetami, dračími uzly, rohovými domy, jinými planetami....  Je zde potenciál vycházet spolu dobře, anebo naopak v nesouladu, který vzbuzuje až emoční závislost.  Pokud není možné operovat společně, kooperovat, tak často se u takových propojení zvedá silná vlna antipatie. Je velmi náročné pro zrozence oprostit se od takového spoje...

Tento příspěvek nebude o tom, jak najít ty nejsprávnější konstelace pro praktikování magie, pro nabíjení pečetí, pro výrobu magických nástrojů, pro evokaci či invokaci. Protože já takto astrologii pro magii nepraktikuji. Mám to postaveno trochu jinak. Nakonec proč bych měla popisovat tradiční využití astrologie (ať již té tradiční či modernější), když k tomu je mnohem více povolanějších autorů. Já to mám hozeno trochu jinak... Pohled  na astrologii astrologa bude jiný, nežli toho, kdo dělá primárně magii. Protože jejich zaměření a cíl je pochopitelně odlišný. Nejde o to, že astrolog by neuměl číst. To někdo, kdo několik desítek let jede astorologii, přirozeně umí. Ač pořád se učí. Jde o to, že v magii jde o něco trochu jiného a některé detaily podstatné pro astrologa či jeho klienta pro magii jsou druhořadé. Magie totižto je o transformaci především, takže v horoskopech zkoumáme zejména tento potenciál a způsob, jak se k tomu přirozeně dostat. Bez zkušeností s magickou praxi zaměře...

  Jestliže se zabýváme okultismem, máme s některými projevy ve společnosti tak trochu specifické potíže. Jednak to, co umíme, nám velí, abychom se nějakým způsobem vypořádali s jevy nám ne příliš přátelskými. Na straně druhé je potřeba nemít potřebu vyzabíjet vše kolem, neb jestliže opravdu něco umíme, nějak je v nás zakódovaná úcta k životu. Osobně upřednostňuji metodu nechat být, pokud vleze do mých kruhu, tak drtička odpadu. Nechat být také znamená, že nebudeme zavdávat příčinu, aby se nám takový jednotlivec nějak přehnaně věnoval.  Také bych ráda nadšeně konstatovala, že okultním kruhům se kreténi vyhýbají, nevyhýbají a není vždy pravidlem, že je to v procesu odkreténizuje. Ale řekněme, že k jistému posunu může dojít u každého, přeci jen životní zkušenost háže na věci trochu jiný pohled. Taková karma kreténa vůbec není jednoduchá. Být tuze neoblíben, iritovat lidi kolem takovým tím rýpavým způsobem, to je dosti těžké pro žití. Navíc, když pořád nic nedochází... nemožnost p...

  Za dobu, co se pohybuji v okultismu, jsem viděla x reklam na téma, jak zbavit kleteb, neboť  přesně to dá život do pořádku. Jelikož jsem na takovém kursu nikdy nebyla, považuji to za ztrátu času, energie i prostředků, nemohu říci, zda fungují jako v pohádce o zakleté žábě, kdy princezna políbí žábu a je z toho princ, či jako v krásce a zvířeti, kdy je věc komplikovanější. Zde kráska nemůže zavřít oči, aby tu šerednost nekoukala, ona jí musí přijmout a najít v ní hodnotu... Především připomenu své dlouhodobě neměnné stanovisko, že kletba, prokletí a podobné věci jsou hlouposti. Ono se sice na chvilku uleví, ale dočasnost tohoto aktu a možné nechtěné účinky naprosto přebíjejí jeho výhody. Tvrdím tak s vědomím, že jsem pár kleteb v akci viděla a také jsem v rozpacích, zda mně jedna kletbička, njn, naštvala jsem někoho zjevně, uškodila vůbec, anebo naopak připravila skvělou půdu pro to, abych prorazila nemožné? Jak říkám, vše jednou praskne, jen protože jsem neuvěřitelný ignoran...

  Emoce jsou velmi důležitou složkou nejenom projevu naší osobnosti, ale mají smysl i při magické práci. Jen se toto mé tvrzení poněkud rozchází s dojmem, že magie by měla být emocí prostá, prostě chlaďák. Všichni známe Love under Will, a přesto máme tendence představit si mrazničku někde v devátém okruhu pekla, kde je vše, co zavání citem zmraženo, abychom se mohli soustředit na to podstatné.  Možná jsou lidé, kterým model ledové království funguje. Je to fajn, když je potřeba nasněžit, ale jestliže ten sníh má být hebký, nebo naopak ostrý, o tom právě rozhoduje emoce, kterou do toho aktu vložíme. Vítr je myšlenka, ale zda to bude nehybný vzduch, nebo naopak pěkný fičák, o tom rozhoduje emoce. Právě emoce nás navede na to, co je potřeba udělat, jakoby bylo ukazatelem jistého stavu energií.  Být led je ohromná výhoda, ale nikoli nastálo. A rozhodně ne, jestliže chceme v ledu udržet krásu. Jestliže nám záleží na estetice. Protože právě emoce odlišuje mrtvé od živého. ...

Často se u magie zapomínáme v jiných sférách. Je naprosto jedno, zda brouzdáme po různých světech či vrstvách, anebo jsme zasedli u 50. knihy. Ovšem stane se potom, že jako velkou kouli dlouze před sebou valíme záměr, o němž tušíme, jak magicky by měl být naplněn, ovšem dosavadní zkušenosti nás vedou k obávám. A tak vracíme se k pouze neškodnému brouzdání o magii.  Můžeme psát slova a udělovat moudré rady. Pokud nejsme exhibicionisty, nikdo nepozná, co na tom všem může být pravda. Mnohdy za obrazovkou zapomínáme, že především naše schopnosti projevené v běžné každodenní rutině hodně napoví, jak jsme na tom s magií. Jenomže pojmeme-li to jen zážitkově či jen studijně nebo zážitkovo-studijně, jsme jako papíroví čerti... o magii toho víme hodně, ale nevíme, jaké to je mít magii v sobě a přímo se přes ni realizovat.   Mnohdy máme pocit, že toho musíme strašně moc zažít nebo přečíst nebo vědět, abychom něčeho dosáhli. Omyl. Poznala jsem lidí, u nichž si troufám říci, že magií ...

  Každý z nás, kdo divinujeme a máme snahu dívat se na horizont události, umíme poznat, že jistá událost je stěžejní, že tato událost nastane a s odchylkou několikati týdnů přecházejících místy do měsíců i poznat, kdy asi nastane. Umíme se na tu událost napojit a umíme si asi představit její efekt. Zjišťujeme opatrně, co samo vyjeví se nám, a po jistých zkušenostech víme, že je lepší se nevrtat v podrobnostech.  Příspěvek píši poté, co událost, již jsem několik měsíců očekávala a byla jsem připravena na ni ještě několik dalších měsíců čekat, zcela spontánně mým velmi spontánním aktem naběhla. A po pár sekundách jsem věděla, ano je to tady, ač jsem se chvilku ujišťovala, že nejsem ve snové, ale v reálu.  Ačkoli jsem přesně věděla, co čekat, jaký výsledek, pár týdnů před tím nastala fáze jakoby jisté slepoty. Bylo zde několik zajímavých ukazatelů nasvědčujících tomu, že již to je zde. Kdyby se nejednalo o něco, co sama spustím, nebo by to bylo menšího významu, zcela jistě b...

Již nějakou dobu mám rozepsaný tento článek v různých stadiích, neb o magii run bylo toho napsáno docela hodně. A nemá smysl psát již něco, co bylo napsáno jinde, ani vtipně kompilovat více věcí napsaných jinde. A právě proto, že literatury je docela dosti, mohu skočit přímo na podstatu. Možná někomu něco objasním, naopak někoho jiného znechutím, ale popisuji část toho, jak funguji. Jestli mi něco  významně napomohlo k plnění si 2 velkých snů v magii, tak tedy runová magie. Před pár lety, když jsem s ní začínala, bych to nebyla bývala řekla...     V runové magii se řídím 2 zásadami: 1. méně je více, než se může na první pohled zdát, 2. dokud nejsou zvládnuté runy a jejich skupiny, nemá cenu dělat runové vazby.  Je to docela otrava sjíždět runu za runou, začít je postupně používat. Je jich opravdu hodně. I když máte futhark jen o 16 či 18 runách. Já u magické aplikace vycházím ze standartního 24 runového staroseverského futharku, protože mi skvěle funguje. Ostatn...

Osy světa se protínají v bodě,  kde vše vzniká. Hlubina nebe, tam záměr našich životů se provádí do struktury duše. Matice vzniku světa. Skrze ni rovnováha zachována bývá. Kdy oheň a led jsou dvěma fazetami stejného křišťálu.   Runa krize a katastrofy, neb na první pohled je transformace velmi těžce ustojitelná. Jde o koncentraci síly do semene, které má vzklíčit a nikdo neví, zda bude dobré nebo špatné. Jenomže my víme, že dobro a zlo jsou kategorie velice klamné. Jedno je jisté: s hagalaz se vždy něco děje. A buď se v souladu s runou transformujeme, anebo v opačném případě si to runa přes energii vybere jinak, což nebývá příjemné, neb má tendence přesvědčit, že je vhodné dokončit transformaci. Nedokončení transformace vede ke krizím. Z dlouhodobého hlediska se sice nic strašného nestane, pouze dary dosavadní, které s transformací nastoupily, jednoduše zmizí.  Samotná transformace vyžaduje něco jako oběť. Obvykle to, na čem jsme si zakládali, co zdálo se býti pevné, jak...