ADJUSTMENT (o magii s Maat)

  Magie je především praktická disciplína, mnozí lidé si říkají, že tou je zejména čarodějnictví a magie si visí někde na bázi teorie. Možná jsme ovlivnění Pratchettem, protože podle něj mágové byli nemotorní, příliš teoretičtí a vykonat pořádně něco praktického se zdráhali. Jejich kouzla sloužila spíše vědeckému výzkumu. Šikovný prvek představovaly čarodějky, ty si nějak vždy poradily. Nepřidala tomu ani u nás až ne tolik populární Susanna Clarke. V jejím světě si mágové nevidí na špičku nosu a hlavní hrdina vůbec nepozná, ani když mu Oberon unáší manželku do své říše. Jednoduše fantasy literatura vytvořila obraz poměrně bezradného mága a silné praktické čarodějky, čaroděje. Především, každý, kdo praktikuje magii by si měl umět vyzkoušet i nějaké to obecné čarování. Je úplně jedno, jaký směr, lidová magie, wicca, chaosmagie... Jednoduše praktický problém a jeho odstranění typicky čarodějnickou technikou.   Pozn. myslím pořádné čarování, ne tam nějaký seznam kouzel j...

  Magie pohlíží na svět jednoduše úplně jinak nežli věda. Je to věc, s níž se je potřeba smířit, jinak budeme v magii spíše nespokojení. Můžeme se utěšovat tím, že jednou věda porozumí, protože již dnes umíme lítat, máme zbraně sršící oheň a skrze různé elektromagnetické zákony se nakonec i domluvíme na dálku mobilem, takže jsme zvládli telepatii. Jistě, jenomže v tomto podstata magie nespočívá.  Magie je dáma poněkud přelétavá a občas něčím připomene vědu a někdy zase spíše umění, naučila se hezky plavat i v psychologii. A vůbec pronikla do moderních vymožeností jako fantasy literatura, filmy a hry. Jen aby lépe upoutala pozornost pošetilců na pozlátko svého povrchu a nebylo potřeba jít dovnitř.  Jestliže se někdo věnuje nějaké vědě, zcela jistě zde nalezne paralelu s magií, protože magie jednoduše odráží hodně věcí z praxe, a tak nějak se dotýká všeho. Jestliže máme magii v krvi, děláme s ní i ty nejvíce profánní věci. Má tato zvláštně nastavená energie (resp. někteří z...

  Magie a žena jsou obě stejného rodu v našem jazyce, v němž každé podstatné jméno má pečlivě zvažovaný rod. Nesporně výhoda, neb magie je hodně o citu a vnímaní. Čtení knih o magii je v magii pouze přidanou hodnotou, nikoli její podstatou, což si mnozí adepti neuvědomují. Kniha nemůže býti dogmatem, jinak napáchá více škody, nežli užitku. Fotografie představuje Sunnu, germánské Slunce, tento koncept je jiný, nežli v západní magii. Mání je on a Sunna je ona. Možná se mně zeptáte, jak je to možné, když dělám astrologii a minimálně zde musím dávat kvality k planetám opačně. V Khem je Slunce Re a Měsíc je Chonsu, tedy oba mužské polarity.... Když praktikujeme magii podle nějaké tradice, je potřeba vnímat konkrétní kulturní kontext. Hodně věcí to usnadní, jestliže chceme magii provázat s vlastním životem. Nemám nic proti univerzalismu, ale sama dávám přednost konkrétnímu kulturnímu konceptu. Přemýšlení v konkrétních reáliích mi jednoduše vyhovuje a umím se na tyto věci v poklidu nacíti...

Typickou otázkou nečara, který, jakmile zjistí, že nepředvádíme eskamaterstí, ale tím magie se rozumí okulní záležitost je otázka: Co ti ta magie dává. A přesně toto je důvod, pro který se nikterak s praktikováním magie nikomu nesvěřujeme. Někdy se něco proflákne v blízkém kruhu, ale pravda, takovou otázku jsem již několik let neslyšela, protože tito lidé mně znají, vidí a mají tucha jak vypadá můj život navenek. Přesto se najdou i v tomto úzkém okruhu jedinci očekávající, že má životní dráha se bude pohybovat po obvyklé trajektorii,  což nám ušetří mnohé, když po čase zjistí, že tedy nikoli.  Objasnit přínos magie někomu, bývá nesmírně těžké a skutečně není jiné odpovědi, nežli vlastní život. Nejde o to být spokojení s tím, co máme, ale mít odvahu vědět, co chceme a nezaleknout se, jakmile to začne nastupovat. Nejde jenom o to, co od magie čekáme, ale i o to, co magie očekává od nás. Zařídit si rychle nějaký krátkodobý výsledek rozplynuvší se jako mýdlová bublina opravdu není...

Především chci říci, že krev není k magii nezbytně nutná dokonce ani potřebná. Krev v magii představuje nástavbu. Jednoduše něco navíc, jestliže sdílíte filozofii, že v určitých okamžicích a u určitých rituálů je více než vhodná. Naprosto není na místě se do této praktiky z jakéhokoli důvodu nutit. Magie to přežije a je hodně jiných způsobů a směrů, jimiž se můžete v magii seberealizovat. Pokusím se upozornit i na věci, jimiž lze krev nahradit. Tam půjde spíše o symboliku krve.  Krev spojujeme se životem a právě červená barva je jejím symbolem. Mnohdy jen tato barva postačí, neb je zde spojení se symbolikou krve. Je barvou run, různých pečetí, které oživujeme. Často místo krve se symbolicky používá červené víno (čím více železité, tím lépe).  Pro praktické efekty je potřeba míti na paměti, že samotná krev nezůstane dlouho červená, ale její barva se mění na hnědou. Na cokoli dlouhodobého použitá krev bude připomínat později spíše čokoládu, nežli aby byla připomínkou hrdinské ob...

  Magie láká hodně lidí, takové to kouzlo něčeho více, naděje změnit svět,  pro někoho únik od světa... potom ty pocity chce mně to, ale já nechci... a různé rozporuplné stavy. Snaha přijít na to, co je to ta magie, vede mnohdy ke stavům šílenství či apatie. 1. Mám začít?  Jestliže se mně někdo ptá, zda má začít s magií nebo něčím okultním, vždy říkám, není to nutné. Protože tyto věci nefungují tak, řeknu si, že s tím začnu, nýbrž jednoduše přijdou samy. Prostě tomu člověku řeknu, ať to nechá být, jestliže má něco takového dělat, přijde to samo.  Ono není to o tom přešlapovat a v rozpacích dumat... Kdo na to má, jednoduše začne. Někdy se jen začátek odloží, ale zase není potřeba si dělat starosti, přijde to samo.  2. Vážný zájemce o magii Kolem magie se pohybuje hodně lidí, kteří se zabývají i nějakou esoterickou disciplínou, a mají pocit, že přečtením si knih kdysi v křesťanských kruzích zakázaných a mnohdy vyvolávajících v ezobabách stavy na omdlení z přemíry ...

  Láska je téma, k němuž má každý nějaký ten pohled lemovaný vlastní zkušenosti a zpravidla, dokud ji nenalezne v plné palbě, mnohdy raději o ní ani nemluví. Někdo ji  touží  prožít, někdo ji prožívá a někdo bude dělat vše proto, aby se neobjevila, protože se jí obává či bojí.... a právem. VAROVÁNÍ: Na slabší povahy může můj příspěvek působit jako duševní BDSM.  Říká se, že jsou různé formy lásky. A já říkám, že jsou různé způsoby, přes které se láska nedostane. Každý z nás je kromě úžasných vlastností složen i z tuny předsudků a omezení a fixovaných věcí, na kterých si zakládá, protože nalezl sám sebe, má osobnost, touží po nespoutané svobodě. Máme to naskládáno různě, někdo fádně, jako sterilní účetní, jiný zajímavým způsobem hozeným do nadhledu, a všichni si asi myslíme, jak v tomto nejsme výjimeční. Je hloupost výjimečná? Pokud ano, jsme výjimeční.  Jenomže ono je to jedno, v podstatě všechno to funguje na principu: poznej bolest, strádání, zažij, jaké to je...

  "Nedělej si velké naděje, abys potom nelitoval." "Je lepší nepočítat s tím, že... " Ještě mi nikdy nikdo nevysvětlil, jak se dá prorazit bez Vůle, nahození entusiasmu a jisté vnitřní víře ve výsledek. V opačném případě dospějeme k závěru, že jsme pouze loutkami vedenými na provázcích Univerza, které se budou radovat ze všeho, co se jím přihraje a budou statečně snášet všechny rány osudu.  Koncept, který může být velice užitečný, jestliže se někdy rozhodnete udělat díru v nějaké křesťanské církvi, ovšem pro magii, absolutně nepoužitelný. Ledaže by jste chtěli zažít karmu boxovacího pytle, plechovky do niž si každý s chutí kopne či dokonce střelí.  Pokud čtenář inklinuje ke světlé magii, projde mu takové to přesvědčení, že je potřeba počkat si, co mu osud nadělí, aby jakože nedělal věci ve svůj prospěch, co kdyby nějaký andílek nabyl podezření, že dělá sám na sebe a šel by to nabonzovat Nejvyššímu? To by hned bylo neštěstí...  S přístupem více budhistickým se dá oče...

Aleister Crowley ve své Magii, která nedávno vyšla i v češtině, rozebírá  hodně praktikum jógy z pohledu opanování vlastní mysli a koncentraci na jednu jedinou myšlenku. Pokud má někdo ambice skutečně praktikovat magii, měl by toto umění nerozptylovat se vedlejšími záležitostmi jednoduše zvládnout. Snaží se objasnit principy fungování mysli i v návaznosti na tělesnou pozici, kterou zaujímáme, protože se jedná o velmi důležitou záležitost v magii. Cílem je dostat se do stavu, kdy mizí podmíněnosti času, prostoru a vlastního myšlení. Protože toto přináší intenzivní přesvědčení a autoritu.  Moje osobní zkušenost dává těmto statím za pravdu, a já se pokusím popsat, proč je toto tolik důležité.  Magie jzednodušeně řečeno má měnit různé podmínky našeho života natolik, abychom se stali sami sebou, aby skutečně mohlo dojít k aktu obětování self pro Self. Magie nám umí zajistit, že k tomuto dochází, ač pravda nejedná se o proces jednoduchý a není zárukou, že jej adept vůbec dotáhn...

  Mnohdy se setkáváme v magii s věcmi, které neumíme tak docela pojmenovat, respektivě je neumíme pojmenovat prozatímně. Pro tento účel hodí se pojem Neznámo. Je lepší nežli abstraktní nic, když samo dobře víme, že buď se někam dostáváme nebo něco takového přichází k nám a možná v danou chvíli ani příliš nevíme, zda se jedná o skutečnost nebo pouze tak trochu haluzíme.  Neznámo poměrně vystihuje situace, v nichž se prozatím neumíme zorientovat, a je lepší být ve stádiu neznámo, nežli se tvářit, že se nic neděje, neb je velmi podstatné si těchto věci všímat, nějaký postoj třeba jen prozatímní zaujmout, nežli ignorovat a tvářit se, že se nic neděje. Ono  nám to docela pomůže vypořádat se s věcmi nastupujícími v budoucnu. Nemyslím si, že vůči Neznámu jsme v jakékoli fázi našeho života s magií imunní. Nové věci, ty, které opravdu stojí za to,  často přicházejí jako velké neznámo. Můžeme je zavrhnout nebo naopak jím dát šanci, aby se rozvinuly. Ono je to v podstatě jen a ...

Magie umožňuje skvělé intelektuální povyražení. Porozumět systému, naučit se to vše používat, vyslovovat, nastudovat původní jazyk a vyzkoušet v něm něco magicky pronést, naučit se hodně rituálních formulí, různá jména, objevovat, co, kde, kdo a jak o nich napsal, hledat jejich stopy  v jiných obdobných systémech. Matriálů ke studiu je tolik, že obsáhnout vše by znamenalo prosedět několik životů v různých knihovnách, záleží jen na tom, kolik toho jedinec potřebuje vědět.  Intelekt nabízí v magii i výzvu něco sám vytvořit, ať již 11. extrakt z 10 knih více či méně jím podobný, anebo nastavit něco, čemu se ostatní tolik nevěnovali, nahodit si vlastní teorii, pokusit se porozumět základním zákonitostem magie, vytvořit si postaveno na intelektu osobní proud. Jde toho hodně, bude jen na nás záležet, co zvolíme. Díky intelektu jsme schopni promyslet magickou operaci na míru.  Přesto intelekt nás může nesmírně potopit. Jakmile na nás vymrští tíhu pochybností. V ten moment nevíme...

Temná noc duše bývá obvykle popisován hodně mysticky. Však ano, kdoby se chtěl hrabat v přízemnostech typu Nigreda, kdy máme pocit, že náš systém hodnot  na nás ukazuje vztýčený prostředník a my sotva lapaje po dechu neumíme nalézt klidu.  Je to stav střídajících se pocitů, emocí a dá to opravdu hodně práce neuvíznout v sebelítosti. Každá myšlenka zraňuje.      Kouzlo této noci spočívá v jejím překvapivém nástupu, neb naprosto nečekaně nastane něco, co zlomí naše představy, sebenazírání. Patří mezi okamžiky zlomu, jakoby vše doposud udělané se ustálí, překoná samo sebe.  A my padáme.... obvykle rychly pád a nejeden si povšimne teprve až dopadne na ostré kameny někde v Abyssu, či si tam prohloubí svojí osobní díru.  Temná noc duše je období, které může trvat neurčitou dobu. Vyznačuje se velmi nepohodlným stavem, neb něco nám nevyhovuje a je potřeba přijít na to, jak problém řešit.  Do toho se přimíchají zajímavé otázky. Například: Proč jsem o ...

Mé trochu lehkovážné léto bylo ve znamení hranic v magii a o magickém záměru (odkazy na konci textu), podzim je nesen v tónech mírného údivu, že věci, které nějak mají fungovat, tak skutečně fungují... Každý máme v magii své sny... a ty mé se krásně naplňují... Jenomže ne samy, tady v hmotné realitě je potřeba si vše odmakat... Mít magii propletenou se životem znamená, že cokoli dělám, je s magií spojeno. Ritualizace mnohého. Je to o tom, že si běžně uvědomuji věci neviděné běžným okem a kromě běžné reality vnímám i vlivy, které jsou kolem, jen běžně vnímané nejsou.  Rozhodně to nevypadá takto "nestalo se to, protože osud tomu nechtěl".  Ani to není ona obehraná deska, kterou slyšelo již tolik vykladačů karet: "Miluje mně jen o tom neví." Naprosto ne ve stylu: "Bohové si nepřáli, aby...  Bohové po mně chtěli, abych .... " Či snad: "Cítila jsem ty energie, musela jsem to udělat, protože v mém minulém životě jsem udělala tuto chybu... a má to velký význ...

Bývalo zvykem, zejména v naších končinách býti individualistou, nikam nezačleněným, který roste si sám podle sebe, dělá operace a rituály podle sebe, realizuje se jak sám chce. Úžasně dobrodružná cesta, na které člověk sám se sebou na jiného ohledu nebere. Ovšem začínají prosakovat i do našeho prostředí trochu jiné trendy. A právě ony mně vedly k přepsání původního článku z podzimu 2018. Tedy přepsání se mi zvrhlo do něčeho nového, neb mám zase více zkušeností a z původního mi zůstaly jen 2 odstavce.      Je potřeba si uvědomit, že to zásadní a ničím nenahraditelné v magii spočívá na vlastním individuálním rozhodnutí a vlastní individuální vůli nějakým způsobem konkrétní věci praktikovat, co vůbec praktikovat. Každý sám za sebe se musí rozhodnout a rozhodovat, na tomto účast v jakékoli skupinové práci ničeho nemění. Magie, ač jedná se o ryze individualistickou záležitost,  přirozeně vede i ke skupinové práci. Pohybovat se jako individualista mezi individua...