Historický exkurs do pojetí egregoru

 

Placená verze článku obsahuje navíc moje poznámky a úvahy, čtenář ji nalezne 
Úplný článek o egregoru

Egregor anebo ono slovo, které mi ve wordu automatický korektor měnil vždy na "gregor".Popravdě,každý, kdo se v magii chvíli pohybuje, si umí tak nějak představit, co to slovo znamená. Jenomže i egregor má svůj egregor. Jak jsme se dostali od původního významu "Strážce" až ke kolektivní pověsti typu PR?    

A přesně toto je ono. Poznat egregor egregoru. 

Moderní myšlenka by zněla asi takto: „Egregor je bytost vytvořená kolektivními myšlenkami.“ 

Ovšem kdybychom měli vytvořit definici, která bere do úvahy historicky možné významy tohoto slova, mohlo by to vypadat nějak takto:

"Egregor je termín řeckého původu označující „Bdící/Strážce“ v židovské apokalyptické tradici; v novověkém a zejména moderním západním esoterismu byl následně reinterpretován jako kolektivní psychická, subtilní či magická entita spojená se skupinou, jejími myšlenkami, emocemi, symboly, rituály a vůlí. V některých školách je chápán pouze jako kolektivní psychická struktura, v jiných jako skutečně autonomní nehmotná bytost.

Tato definice v sobě zahrnuje antický a biblický původ slova egregoroi / ἐγρήγοροι, „bdící“; dále křesťanské a apokryfní tradice – Strážci (Watchers) z Knihy Henochovy; renesanční a okultní tradice; Éliphase Léviho a představu francouzského okultismu; Papuse a martinismus; theosofie a její používání pojmu; Dion Fortune a britský okultismus; Golden Dawn a západní ceremoniální magie;Pierra Mabille a jeho surrealistické a esoterické pojetí; G. I. Gurdjieff a tradice kolem „skupinových entit“; Chaos magii, zejména Peter J. Carroll, Phil Hine a pozdější autory; moderní hermetismus a magie skupin; psychologickou interpretaci egregoru jako personifikace skupinové psychické energie; sociologickou interpretaci egregoru jako reifikovaný kolektivní konstrukt; magický realistický model egregoru jako skutečně existující autonomní entita vznikající lidskou interakcí; informační / memetické pojetí egregoru jako struktury informace, která se udržuje prostřednictvím lidských myslí; okultní pojetí egregoru jako „energetické bytosti“.

Článek v plné verzi obsahuje ještě další  jména s letopočty.

 

Mapa pojetí významů slova "egregor"

A) ἐγρήγοροι = „Bdící“, „Strážci“

Řecké slovo ἐγρήγοροι (egrēgoroi) je plurálem od egrēgoros, „bdící, probuzený, ostražitý“. V židovské apokalyptické literatuře se tímto označením překládá označení Strážců (Watchers). Základ je řecké ἐγρήγοροι (egrēgoroi), „bdící“, „strážící“, od slovesa souvisejícího s bděním/probuzením.

Myslí se tím nebeská bytost, která bdí. Ale nejedná se o daimona.

V placeném článku je objasněn význam v kontrastu s moderním pojetím a moje osobní domněnka. 

B) Kniha Henochova

V Henochově tradici jsou Watchers, Strážci, nadpřirozené bytosti spojené s pádem, lidskými ženami a vznikem Nephilim. Jedná se o zrádce Boha, který se jím pomstil a uvrhnul je do hlubších vrstev. 

Pozdější západní esoterismus z nich udělal jednu z hlavních genealogických základen pojmu.

Guénon později výslovně upozorňuje, že Henochovi egregoroi a moderní „kolektivní entity“ mají společné především jméno, nikoli nutně podstatu.

V placeném článku jsou odkazy na autory, kteří takto Strážce používali. 

C) Éliphas Lévi, Le Grand Arcane, 1868

Především poukazuji na jistou nepřesnost, na kterou můžeme narazit, Lévi není tím, kdo nahlížel na egregory jako na kolektivní formu.

Léviho vlastní použití v Le Grand Arcane se podle dochovaných interpretací stále vztahuje především k Henochovým Strážcům / otcům Nephilim. Égrégors jsou spojováni s gigantickými či kosmickými silami a s bytostmi tradice Strážců. Lévi například hovoří o „kolosálních silách“, které mohou nabýt podoby obrů. Tato gigantická, kosmická nebo přírodní síla může získat formu inteligentní bytosti. 

Mark Stavish upozorňuje, že Lévi zde egregory popisuje jako „strašné bytosti“ spojené s touto tradicí.

René Guénon později tvrdí, že Lévi byl první, kdo začal slovo používat pro kolektivní entity a že mu přisoudil chybnou latinskou etymologii od grex („stádo, houf“).

Placený článek poukazuje na záležitosti, které by se mohly zdát rozporuplné, ale ono tomu tak není.  

D) Pierre Mabille — Égrégores ou la vie des civilisations, 1938

Mabille definuje egregor jako lidskou skupinu, která má osobnost odlišnou od osobností jednotlivců, kteří ji tvoří. A přichází s velmi zajímavou myšlenkou: celek je více než součet částí. Vznik egregoru podmiňuje silný emocionální otřes. Dokonce uvádí, že nejjednodušší egregor může vzniknout mezi mužem a ženou.

Dostáváme se tak do roviny, která není moderní magii cizí. Egregor tak představuje  novou osobnost vznikající z lidského vztahu.

Mabille dokonce považuje za egregory také civilizace — tedy největší a nejtrvalejší formy těchto kolektivních organismů.

V placené verzi je k tomuto můj pohled a také svoji tézi poukazuji na egregoru magického řádu Golden Dawn. 

E) René Guénon

Guénon výslovně říká, že pro to, co nazývá entité collective — kolektivní entitou, nikdy jsme nepoužívali slovo egregor. Použití slova egregor v tomto smyslu považuje za produkt moderního okultního jazyka.

Každé společenství podle něj může mít subtilní sílu složenou z příspěvků všech jeho členů, minulých i současných. Čím je skupina starší a početnější, tím může být tato síla větší.Toto ovšem nepovažuje za duchovní princip,  nýbrž za psychické působení. 

Kolektiv může být velmi silný, ale stále se pohybuje v oblasti psychické. V Initiation et réalisation spirituelle dokonce výslovně říká, že kolektivní psychická entita, které někteří nevhodně říkají „egregore“, nemůže sama překročit individuální/psychickou oblast.

V placené verzi je drobný poukaz k tomuto. 

F) Robert Ambelain, La Kabbale pratique, 1951

Ambelain definuje egregor jako: sílu vytvořenou silným duchovním proudem a pravidelně napájenou nebo jako: soubor entit spojených společnou vlastností. Poukazuje na skutečnost, že v neviditelném světě existují umělé bytosti vytvořené oddaností, nadšením a fanatismem. Za egregory uvádí například katolicismus, svobodné zednářství, protestantismus, islám, buddhismus a politické ideologie.

Ambelain používá biologickou metaforu, člen je buňka egregora. Člověk vstupující do určitého proudu se stává jeho „buněčnou“ součástí a následně probíhá mezi nimi obousměrná výměna. 

Člověk do tohoto vztahu přináší své vlastnosti,energii,víru, chyby a schopnosti. Egregor člověku naopak poskytuje kolektivní sílu, ochranu, podporu a izolaci od některých vnějších vlivů. Ambelain přirovnává tuto cirkulaci k oběhu v kruhu.

I k tomuto v placené verzi dávám několik příkladů.

G) Valetin Tomberg, Meditations on the Tarot

Tombergův text vznikal v 60. letech a byl publikován až posmrtně roku 1980. Je zajímavý tím, že nebere všechny kolektivní útvary jako totéž. Tomberg přebírá Ambelainovo pojetí, ale zároveň kritizuje jeho přílišné směšování různých kategorií. Například upozorňuje na problém tvrzení, že egregorem je katolická církev, budhismus, politická ideologie, mystické tělo Kristovo, aniž by rozlišoval mezi psychickou kolektivní formou, duchovní skutečností a naboženskou tradicí.

Ne každá kolektivní duchovní skutečnost je automaticky egregor.

Zavádí ontologickou hranici mezi tím, co vzniká zdola, a tím, co přichází shora. Tomberg výslovně říká, že existují nadlidské duchovní bytosti, které nebyly uměle vytvořeny, ale zjevují se a manifestují. Například to, co je v katolicismu skutečně duchovní, nemůže být redukováno na egregor; ale lidská kolektivní konstrukce kolem duchovního proudu může vytvořit egregor.

Své stanovisko sdílím v placené verzi.

H) Walter Ernest Butler, Skupinová mysl 

Walter Ernest Butler v textu The Egregore of a School definuje egregora velmi přímo jako kolektivní skupinovou mysl, která vzniká společným myšlením a cítěním lidí podobného zaměření.

Je důležité, že Butler připouští vědomou složku, podvědomou složku, společné emoce a vzájemnou podobnost členů.

Nejde o úplný pohled, ale dál se dočkáme.

I) Gaetan Delaforge, Gnosis 

Egregor představuje určitý druh skupinové mysli, který vzniká, když se lidé vědomě spojí za společným účelem.

Vzniká spojením lidí, bez udržování rychle slábne, naopak vědomým udržováním roste, může přežít staletí, má větší účinnost než pouhý součet členů,ovlivňuje své členy a současně je členy ovlivňován, může získat vlastní „život“. Může přežít i smrt původních členů a nová skupina se na něj může napojit.

J) FRATERNITAS SATURNI — GOTOS

GOTOS je egregor spojený s Fraternitas Saturni.

Stephen Flowers jej popisuje jako část esoterické struktury řádu; GOTOS představuje egregor samotné Fraternitas Saturni.

Phil Hine shrnuje jeho funkci jako magickou entitu vytvořenou řádem jako ztělesnění jeho kolektivních aspirací a ideálů.

GOTOS není pouze „energie řádu“. Má jméno, symboliku, charakter, konkrétní podobu, soubor vlastností a vztah k zasvěcencům.

Někteří členové jej podle popisů vnímali i v astrálních vizích jako humanoidní bytost.

Je postavený na koncepci "ideálního člena", který má vlastnosti žádoucí pro rozvíjení saturnského mága. Patří mezi ně vůle, rozhodnost, disciplína, určitá tvrdost,specificky chápaná láska a sebeovládání.

K) Chaos magie a egregor

V chaos magii se egregor postupně stává velmi praktickým konceptem.

Není už tak důležité, nakolik je objektivně skutečný, ale co s ním mág dokáže dělat. Egregor může být vytvořen, programován, posilován,využíván,transformován a také  zrušen.

Někdy je velmi těžké odlišit v tomto pojetí egregor od servitora.

Praktická, nikoli dehonestující či zavrhující poznámka v placené verzi. 

L) Paco Xander Nathan, Corporate Metabolism, 2000/2001

Nathan používá koncept egregora při analýze korporací. Zajímá jej otázka, co když organizace funguje jako organismus?

Korporace disponuje atributy, jako jsou jméno, symbol, pravidla, právní existence, paměť, strategie, kontinuita, kultura, členstvo a schopnost přežít smrt jednotlivých členů.

Nathan používá pojem egregor jako sebeudržující strukturu víry.

Opětovně, poznámka k tomuto je v placené verzi.

 

M) Mark Stavish, Egregores, 2018

Přínos tohoto autora spočívá v tom, že upozornil na existenci dvou druhu egregorů. Prvním je autonomní psychická entita vytvořená kolektivní myslí. Takto vnímáme egregor obecně. 

Stavish upozorňuje ještě na druhý, starší typ:

egregor může být místem / prostředníkem / nositelem ne-lidské inteligence, která propojuje neviditelnou oblast s fyzickým světem.

Pokud jsme doposud nahlíželi na egregor jenom jako na lidský výtvor, tak ona druhá definice vysvětluje, proč některé útvary přetrvaly několik tisíců let. 

V placené verzi vysvětluji alespoň něco více ze svého pohledu.