ADJUSTMENT (o magii s Maat)

První věc, na kterou si bude muset adept magie zvyknout je skutečnost, že náhoda neexistuje. Ne pro nás. To, co si lidé mohou dovolit označit za náhodu, pro nás jednoduše možné není. Vše má svůj smysl, jen z pohledu lineárního vnímání času, to žádný logický smysl nedává. Ona logika zde ale je. Pokud bude k sobě čtenář upřímný, zjistí, že k něčemu, co teď dělá, čím se zabývá, byl nějakým způsobem veden již předtím. A pokud nepochopí to včas, zadělá si na nepříjemné vedlejší účinky, protože energie, které by měly být nasměřovány určitým směrem, se marně rozprsknou do okolí. Tedy zadělá si na ně každý, protože zpočátku hodně věcem, zejména těm, které máme přímo před očima, nevěnujeme až takovou pozornost. Podobné přitahuje podobné. Jedna ze zákonitosti, která funguje. Osobně se mi tato zákonitost osvědčila i po létech. Zejména velmi zajímavé bylo, když se mně Universum pokoušelo upozornit na mojí latentní podstatu, která má pro okultismus dost velký význam a kterou jsem si uvědomi

Je lidské toužit po něčem, co nemáme, ale velmi přesně víme, co chceme. Často jde o něco, co nezávisí jenom na nás samotných, ale i na někom jiném. A čím konkrétnější je toto přání, tím hůře se naplňuje. Někdy stává se, že čím déle člověk po něčem touží, tím více se odkládá. Něco, co vypadalo kdysi reálně, stává se nejasným, zamlženým, až se rozplyne do úplně opačné varianty. A ať člověk dělá vše, co jen umí, nikam se neposouvá. Stav, který každý z nás zažije. Chtěla bych konstatovat, že pro adepta magie je toto prožívat jednoduché. Není. Jelikož více vnímá energie jemné hmoty, spíše naopak. Ať již věříme na zázrak, či nikoli, taková touha k naplnění nedojde. Je zde proto, aby se adept zbavil otroctví chtění. Pokud se má posunout zase dál, je taková vyhrocená touha, kterou se naučí překonávat i kvantovým skokem. Překonávání touhy není příjemné, mnohdy člověk přichází o iluzi toho, co neměl. Jinak zůstane na půl cesty, navždy odsouzen k čekání na n