První věc, na kterou si bude muset adept magie zvyknout je skutečnost, že náhoda neexistuje. Ne pro nás. To, co si lidé mohou dovolit označit za náhodu, pro nás jednoduše možné není. Vše má svůj smysl, jen z pohledu lineárního vnímání času, to žádný logický smysl nedává.
Ona logika zde ale je. Pokud bude k sobě čtenář upřímný, zjistí, že k něčemu, co teď dělá, čím se zabývá, byl nějakým způsobem veden již předtím. A pokud nepochopí to včas, zadělá si na nepříjemné vedlejší účinky, protože energie, které by měly být nasměřovány určitým směrem, se marně rozprsknou do okolí. Tedy zadělá si na ně každý, protože zpočátku hodně věcem, zejména těm, které máme přímo před očima, nevěnujeme až takovou pozornost.
Podobné přitahuje podobné. Jedna ze zákonitosti, která funguje. Osobně se mi tato zákonitost osvědčila i po létech. Zejména velmi zajímavé bylo, když se mně Universum pokoušelo upozornit na mojí latentní podstatu, která má pro okultismus dost velký význam a kterou jsem si uvědomila po hodně dlouhé době. Holt byla dobře ukrytá, než jsem ji vydolovala dobře skrytou za nánosy všeho možného. Nejdříve jsem na své cestě potkala osoby, které se podobným věcem věnovaly poměrně zvláštním způsobem, kdy takové vlastnosti adorovaly a vytvořily jím fanklub. Brala jsem to jako zvláštnost, kterou jsem těm dobrým lidem přála, ale nikterak jsem neměla pocit, že to má něco společného se mnou. Následně jsem potkala osobu, která této podstaty si byla u sebe dobře vědoma a činila aktivní kroky k tomu, aby si jí rozvinula. Klidně jsem ji tu a tam pomohla, aby měla lepší podmínky, vyslechla si od ní na oplátku stran této podstaty spoustu věcí, dnes je hodnotím jako prakticky užitečné, .... a dospěla k závěru, že toto opravdu není můj šálek kávy.
Následně jsem potkala jinou osobu, která měla taktéž tuto podstatu, byla si ji velmi dobře vědoma a její rozvíjení po chvilce váhání začala provádět na velmi profesionální úrovni. Vůbec mi nepřišlo zvláštní, že již druhá osoba, která tuto svojí podstatu aktivně rozvíjí, vnímá mnohé věci velmi podobně jako já, ani mně neudivilo, že rozumím všemu, co říká. Když jsem se podobné věci pokoušela sdílet s okultisty majícími jinou podstatu, kam jsem řadila i sebe, taktéž mi vůbec nepřišlo divné, že oni mi nerozumí, ani když je seznámím byť jen pomyslným vrcholem ledovce, protože něco takového sami nezažili, ani to nepovažují za pravděpodobné. Přesto jsem byla několik dalších let přesvědčena o tom, že mám stejnou podstatu jako oni. Jen některé věci vnímám jinak.
S tímto svým přehlížením toho, co bylo latentním, jsem žila blaze a naučila se spoustě věcí. Až nastalo něco, co jsem vůbec neuměla ovlivnit a měla jsem pocit, že se vezu jako namydlená. Nicméně nebyl důvod k panice, neb poměrně komplikovaným způsobem jsem se dostávala z potíží ven.
Až jednoho krásného dne jsem si opatrně připustila po jednom velmi zajímavém meditačním zážitku, že je potřeba začít pracovat i s tímto latentním, které možná nemám. Započala jsem a nestačila jsem se divit. Ono se to samo začalo hezky a docela rychle vyloupávat.
Konat ve správný okamžik. Tak nějak by se dala definovat další se zákonitostí. Často se k něčemu neumíme rozhoupat a nějak ne a ne si poradit. Adept by měl umět akceptovat, že taková záležitost potřebuje ten správný čas, aby šíp trefil terč přímo doprostřed. Jednoduše okamžik, kdy to jde. Cílem je nenechat se vyprovokovat lidmi kolem, situací, aby člověk něco násilím lámal, ale počkat si, až to půjde samo. Naučit se, že teď a nikdy jindy je potřeba konat, protože najednou to jde. Pozná se toto jako vnuknutí a při jeho realizaci překážky najednou mizí. Vše jde samo.
Podobným způsobem se dá stihnout hodně věcí a nějak nelámat si hlavu ničím, ono to samo začne nabíhat. Člověk je sám najednou nucen konat a nic nezadrhává se. Jakmile se člověk cítí ohrožený, mám pocit, že toto naběhává samo.
Efekt motýlích křídel. Jistě čtenář již slyšel o tom, že i drobná změna může sebou přinést velice zajímavé výsledky. Lidé příliš často bývají zasekáni pocity, že něco nemá smysl, že je to k ničemu. Předem se vzdávají. Přitom nevědí, že stačí jen tak málo. Jednoduše začít a posléze vytrvat a poté po nějaké době je člověk někde jinde. Platí jak na osobní růst, tak na práci, vztahy s jinými lidmi a pod... Nakonec podle některých teorií efekt motýlích křídel dokáže rozpoutat i tornádo. Toto potvrdit neumím, ale dobře vím, že k velkým posunům vede malá změna.
Vše má nějaký smysl. Jak často se čtenář při své okultní praxi ptá "proč?", či "za co?"? Nastávají situace, které nám smysl vůbec nedávají a neumíme pochopit, jak jsme se do nich mohli dostat. Jakoby se Univerzum rozhodlo, že čím větší paradox, tím kvalitnější výcvik. Některé situace jsou takového charakteru, že nejde z nich ven, ani souznít s nimi, ani podlézt, ani vylézt. Jenomže vše jednou končí, neb vše lze transformovat. Pokud transformaci provede člověk dobře a energie se vyrovnají, místo absurdity nastupuje poznání, k čemu to vše vlastně bylo užitečné. Nakonec vše se spojí a my poznáme, že součásti životní cesty bylo i něco, co je nesmírně užitečné.
Komentáře