Magie a žena jsou obě stejného rodu v našem jazyce, v němž každé podstatné jméno má pečlivě zvažovaný rod. Nesporně výhoda, neb magie je hodně o citu a vnímaní. Čtení knih o magii je v magii pouze přidanou hodnotou, nikoli její podstatou, což si mnozí adepti neuvědomují. Kniha nemůže býti dogmatem, jinak napáchá více škody, nežli užitku.
Fotografie představuje Sunnu, germánské Slunce, tento koncept je jiný, nežli v západní magii. Mání je on a Sunna je ona. Možná se mně zeptáte, jak je to možné, když dělám astrologii a minimálně zde musím dávat kvality k planetám opačně. V Khem je Slunce Re a Měsíc je Chonsu, tedy oba mužské polarity.... Když praktikujeme magii podle nějaké tradice, je potřeba vnímat konkrétní kulturní kontext. Hodně věcí to usnadní, jestliže chceme magii provázat s vlastním životem. Nemám nic proti univerzalismu, ale sama dávám přednost konkrétnímu kulturnímu konceptu. Přemýšlení v konkrétních reáliích mi jednoduše vyhovuje a umím se na tyto věci v poklidu nacítit. Jsem žena, takže mým cílem není tvrdit, že jedině toto je pravda. Pro mně je podstatné, co mi osobně funguje, na co se umím především nacítit. Je krásné potom číst něco, co jsem si nacítila.
Magie je založená na sílach mimo běžné vnímání pěti smyslů, a aby se do roviny, kde ji lze alespoň některými z těchto smyslů vnímat, dostala, chce to již praxi a musí tzv. téct v žilách, což je kategorie, jíž skutečně nelze získat z knih. Jestliže má být magie vědou, tak jejím obsahem bude přesně to, co nelze běžnými pojmy pojmenovat.
Hodně mužů majících nějaké ambice v magii, vyskakuje jako čertík z krabičky, při sebemenším náznaku, že ke vnímaní a citlivosti mají ženy lepší dispozice. Jedná se o obecné tvrzení, jež jsem si v praxi nesčetně krát ověřila. Ovšem nalezla jsem i výjimky. Obvykle ženy mající za cíl vyrovnat se v něčem mužům, nabíhají i na jejich vnímání světa. Jsou i muži, kteří své vnímání si magií otevřeli natolik, že v tomto směru nemají omezení. Jenomže tito muži obvykle necitují vědecké poučky, nepoužívají cizí slova, protože umí cítit a vnímat a naučí se i používat slova tak, aby byli srozumitelní.
Pro ego je nesmírně těžké si přiznat nějaké vlastní omezení, obzvláště, je-li pán přesvědčen o tom, jak je sakra dobrý. Možná si znovu přečíst Granta, protože v magii si žena bez muže poradí mnohem lépe než-li muž bez ženy. Jednoduchá pravda.
Jsem přesně ten typ, který se v knihách setkává s tím, co si vychytal jinak. Pracuji s entitami různými způsoby a jejich tvrzení stran toho, co u mně bude konkrétně na hmotě, se vždy ukázala býti pravdou. Je úžasné, nakolik detailní. Ve snech mívám běžně věci, které se stejně jako ve snu odehrávají i v denním životě. Až jsem objevila svojí Fylgju, všechno toto se stalo hlubším, pravdivějším, magie mi otevřela neuvěřitelné možnosti. Jistěže Fylgja v mém případě je něco naprosto určitého, konkrétního a musela jsem s ní pracovat, aby mohla se projevit ve hmotné rovině.
Pochopitelně, když se zabývám tradicemi jako je Khem a Sever, neobejde se toto bez studia právě onoho kulturního kontextu. Je zajímavé studovat reálie, písemnosti, písmo, různé artefakty. Ovšem magická praxe se nedá dělat podle učebnic dějepisu, protože z nich se o magii Khem i Severu dovíme pouze něco málo. Ale můžeme umět vnímat, nějak nás osloví a jakmile této výzvě porozumíme, začneme objevovat v magii hodně zajímavé věci. Pouze nemohu zaručit, že kdysi dávno to přesně takto probíhalo. To je právě rozdíl mezi nacítěním a haluzemi. Za haluz se lidé strašně bijí... přesvědčují a trvají na tom, chtějí své pravdy každému nasoukat do hlavy. Jenomže o tom, že jednáme pravdivě nemusíme nikoho přesvědčovat.
Je nesmírně těžké přijmout, že někdo jiný praktikuje či dokonce vnímá magii jinak. Za tím je schovaná touha míti za každou cenu důkaz. Jenomže důkazy potřebujeme, abychom přebili vnitřní pochybnosti a obavy. Nemá cenu nikomu nutit své pojetí, má cenu jej popsat právě kvůli těm, kteří to mají podobně. Neb mít to podobně jako já znamená vystavit se posměchu od těch, kteří mají v magii zejména nabito knižními informacemi. Procházela jsem si tím také. Různým poučováním, rozmlouváním, že to, co vnímám, vnímat nemohu. Protože oni to mají jinak a také četli, že...
Měla jsem období, kdy jsem se vůči těmto tendencím velmi ostře vymezila. Bylo toho potřeba. jednak již mně nebavilo psát pořád korektně, aby se někdo neurazil. Nepotřebuji, aby se mnou souhlasil celý svět, pouze se nenechám shazovat a poučovat lidmi, kteří jsou takové divné poučovadla.
Magie je poměrně jednoznačná disciplína, pokud jde o výsledek. Ať již ji každý dělá jakkoli, buď má výsledky anebo nemá. To je naprosto neoddiskutovatelné. Odmyslíme-li si hmotné výsledky, tak by měla alespoň něco jako zajímavé pocity přinášet... Nemělo by to být pouze o pocitu důležitosti, protože potom se z magie stane pouhá maska.
Komentáře