Jestliže se zabýváme okultismem, máme s některými projevy ve společnosti tak trochu specifické potíže. Jednak to, co umíme, nám velí, abychom se nějakým způsobem vypořádali s jevy nám ne příliš přátelskými. Na straně druhé je potřeba nemít potřebu vyzabíjet vše kolem, neb jestliže opravdu něco umíme, nějak je v nás zakódovaná úcta k životu.
Osobně upřednostňuji metodu nechat být, pokud vleze do mých kruhu, tak drtička odpadu. Nechat být také znamená, že nebudeme zavdávat příčinu, aby se nám takový jednotlivec nějak přehnaně věnoval. Také bych ráda nadšeně konstatovala, že okultním kruhům se kreténi vyhýbají, nevyhýbají a není vždy pravidlem, že je to v procesu odkreténizuje. Ale řekněme, že k jistému posunu může dojít u každého, přeci jen životní zkušenost háže na věci trochu jiný pohled.
Taková karma kreténa vůbec není jednoduchá. Být tuze neoblíben, iritovat lidi kolem takovým tím rýpavým způsobem, to je dosti těžké pro žití. Navíc, když pořád nic nedochází... nemožnost podívat se na sebe, žádná empatie a mnohdy představa, že je ten nej... . Když již někam vleze, bývá na obtíž, vlastně odkázán na někoho, komu je trapné, že se chudáček právě nebaví. Prostě objektivně oni to mají vskutku nelehké.
Kretén z nějakého důvodu potřebuje svojí karmu šířit a najít nějaké štastlivce, aby ji s ním prožili. Takže má tendence zarývat a nějak se ochomejtat kolem všeho. Na nás zase je nenechat se do toho zatáhnout. Přeci jen nejvíce každému pomůžeme, když mu dovolíme, aby si svojí karmu odžil sám za sebe.
Jakýkoli pokus o rozdělení kreténů považuji za nemožný v plném postižení, zejména, když razím koncepci nenechat se do toho zatáhnout. S trochou sebedůvěry mít svého kreténa vůbec není nutné. Opravdu je nepotřebujeme, ani jako nástroj na zaškvařování jiným. Prostě nechat být.
Nejhorší je pocítit k takovému člověku lítost a ještě třeba i pocit něco pro něho udělat. V takovém případě výrazně stoupá riziko, že budeme za páchání dobrých skutků (zdá se, že zde se počítá i příprava i pokus jakoby se bylo bývalo stalo) náležitě potrestání. Neb jinak ani křivky univerza nefungují. Obvykle se pomáhající stane tím, kdo za vše může a kretén mu udělá opravdu skvělou reklamu po okolí. Zde je dobré se naučit, umění "je jedno, jak se o mně mluví, i špatná reklama je reklama".
Občas v okouzlení, když si univerzum řekne, že potřebujeme nějakou hodně dobrou lekci, si nepovšimneme kreténství toho, s nímž jaksi trávíme své chvíle, naopak ještě býváme rádi. Nadávát si do idiotů zpětně skutečně nic neřeší, takových lekcí se nám ještě dostane... Progresivní je zamyslet se, proč sakra taková situace nastala. A výsledek jistě bude zajímavý. Jen tak se nebudeme cyklicky točit kolem a dokola.
Je kreténství nakažlivé? Záleží na konzistenci osobnosti, ale jestliže tyto vlohy v sobě jedinec nemá, bude na chvíli pouhým trapným imitátorem. Ono zase stát se kreténem není tak úplně jednoduché.
Setrvat si na svém je velmi důležité, jestliže chceme v okultismu něco dokázat a možná narážíme na lidi, s nimiž máme poznat jaké to je, když se umíme postavit sami za sebe. K tomuto je právě nejlepší narazit na kreténa. Ve vyšším modu již automaticky něco takového necháme být.
Naštěstí oni kreténi po nějaké době začnou sami lézt na nervy a štvát natolik, že i jedinec s nadměrnými sklony k sebedestrukci začne být ze snahy kreténa pořád vše řešit, komentovat, získavat co nejvíce bodů za to, jak jde do protivky... unaven.
Nasaďte si kreténa k sobě a brzo poznáte, že bude potřeba kumulace velkého množství energie a pevného přesvědčení, aby se jej bylo možno zbavit. Ono to totiž tak jednoduché nebývá. Takže nebuďme idioty a kašleme na ně, oni sami se zvládají utopit docela dobře.
Komentáře