ADJUSTMENT (o magii s Maat)

Během fungování tohoto blogu od roku 2008 jsem několik krát změnila strategii. Dostala jsem se do stádia, kdy jsem byla schopna psát články na tolik různorodých témat, až mi někteří lidé ani nevěřili, že jsem schopná všechno toto skutečně praktikovat. Nejednalo se o příliš pozorné čtenáře, neb jím nedošlo, že v podstatě píši o věcech, které se mi prolínají.  Nejsem tzv. univerzalista, tedy člověk, který je schopen vzít Starý Egypt, doplnit jej severem a proložit k tomuto účelu se přímo nabízejícím budhismem. Z tohoto důvodu jsem neskočila ani na hloupost typu khemetická jóga. Jedná se o moderní nesmysl mající za cíl nalákat naivky na něco, jakože starodávného. Články, které píši mají v podstatě tři hlavní témata: Khem, Sever a středověk. Tarot a astrologie jsou součástí toho středověkého, protože tehdy trojice alchymie, magie a astrologie byly pohromadě. Nešlo o to, aby každý bravurně ovládal všechno, ale aby každý poznal alespoň nějaké minimum a uměl si tyto věci propojit. Astrolo...

  Příspěvky tohoto druhu chci přiblížit čtenáři, jak se může stát, že adeptka typicky moderní astrologie vybavená Jungem, s načtenou karma astrologií, různými psychologickými přístupy, začíná aplikovat středověkou astrologií. Zároveň tím chci ukázat, že kdykoli lze začít dělat něco nového a není potřeba se bát nových výzev, jestliže nás skutečně táhnou. Čtenář se nemusí bát toho, že bude nucen pověsit modernu na hřebík a huš na tradici. Zároveň onen proces nastavení se ke středověké astrologii lze nazvat stručně dvěma slovy: kulturní šok. Nová výzva bývá pro mě neuvěřitelným dobrodružstvím. Navíc v dnešní době, kdy strašákem je alzheimer jde zároveň i o dobrodružství užitečné. Podmínkou pouze je, aby se jednalo o přístupy doposud nepoužíváné, bylo tam dostatek nové terminologie, jednoduše, nový cizí jazyk. A přesně toto pro moderního astrologa představuje tradiční astrologie.   Když jsem kdysi začala s runovou magií, dala jsem bokem to, co jsem doposud o magii věděla, a z...

  O Univerzu jsem chtěla psát mnohem více, ale netušila jsem, jak poskládat slova, aby dávala smysl a také jsem nevěděla, zda mohu. Zároveň si uvědomuji, že v magii je potřeba rovnoměrně klást důraz na dvě věci: Pravou vůli a soulad s Univerzem. U obojího používám velká písmena, což se pokusím osvětlit na metafoře. Pravá vůle představuje živou část, jestliže s ní umíme navázat kontakt a nějak ji v sobě oživit. A Univerzum představuje něco podobného, pouze v mnohem větším rozměru. Zatímco Pravá vůle se do sféry hmotné reality obvykle nedostává, je k tomu potřeba udělat hodně, Univerzum je zdejším vládcem, který za naplnění jistých podmínek může rozhodnout, že ten či onen má kontakt povolený.  Také na rovinu říkám, že jsou různé přístupy k magii, a ne pro každého představuje metu Pravá vůle a soulad s Univerzem.   Univerzum preferuje přístup tady a teď. Čím důležitější je něco z pohledu Pravé vůle, tím je více pravděpodobné, že máme na dosah pouze určitý vymezený časov...

Lze se spoléhat na to, že Pravá Vůle je vždy v souladu s Univerzem? Pravá Vůle, jestliže má být projevená a realizovatelná, nemá jít pouze o nějaký teoretický potenciál, potřebuje být v souladu s Univerzem. Pokud konáme Pravou Vůli, lze ji konat pouze v souladu s Univerzem. Problémem, je že mnohdy konáme kde co, a ačkoli jsme nějak poznali či rozeznali Pravou Vůli, odkláníme se od ní. Žijeme v prostředí hrubé hmoty, zde se na všechno práší, je zde bláto, bahno, různé závoje zastírající cokoli jemnohmotného, takže spoléhat na to, poznal Pravou Vůli a již to jede samo, nelze nazvat jinak nežli pošetilostí.  Pravdou také je, že člověk si odůvodní vše. Tím je myšleno, jakýkoli svůj čin. V tomto směru je lidská schopnost nepřekonatelná. I kdyby se člověk brodil po krk bahnem, nějak se z toho dostal, neřekne si: nedbal jsem na soulad s Univerzem. Naopak, bude hlásat, jak ono brodění bylo nevyhnutelné proto, aby něco překonal, posunul se a stal se někým, kdo již ví, jak se brodit po krk ...

  Nepatřím mezi lidí, kteří si nastavují konkrétní den podle astrologických konstelací a následně spustí, TEĎ. Tak nějak jsem přesvědčená o tom, že každý okamžik obsahuje v sobě nějakou kvalitu, kdy musíme něco překonávat, kdy nám jde něco na ruku a naopak, kdy se dá cokoli přizabít do strnulosti. Možná to není ani otázkou spontánnosti, ale spíše důvěry v koordinaci osudu a osobního štěstí. Některé naše projekty možná selžou, ale jejich selhání nám umožní poznat něco jiného, co nás vyhodí do sedla, ale bez onoho selhání bychom to nikdy nepoznali.  Pro srovnání jsem si vytáhla dva rozdílné horoskopy události, které založily dlouhodobější projekty týkající se spolupráce v uzavřené skupině, každý na jiném poli, s odstupem několika let. Jistě, všude jsou ti, kteří vedou a dělají pro jeho fungování hodně a naopak ti, kteří se jen tak nějak podle sebe vezou. A potom je zde někdo, kdo udělá oporu tomu, kdo vede. Jistě, u takového projektu občas i litujete, že jste si to astrologicky ...

  Když jsem začínala magickou práci spočívající v kontaktech s Álfar, ohromilo mě, jak rychle mi předvedli na dvou konkrétních záležitostech (mé tělo a moje zahrada) ukázky naší spolupráce přímo v hmotné realitě. Byl to hodně "waw efekt" v obojím. Jistě, mám na zahradě hodně kamenů... Nerozuměla jsem tomu, proč jsou tyto úžasné bytosti nazývané trpaslíky či skřítky, vždyť to jenom kazí možný kontakt s nimi. Jistě, zastávala jsem radikální pohled, pouze "Álfar" , neb korespondoval s mým úžasem a vděkem. Dnes si svůj radikalismus ponechávám pro svůj osobní přístup, ostatní, ať si zvolí. Takže pojďme na to. Rovnou úvodem říkám, že pokud někdo očekává od sbírek fragmentů severské mytologie, tedy Edd, přísnou klasifikaci a jednoznačnost, měl by se začít věnovat jiným věcem nežli severské magii, (vlastně i magii). Jednoznačné to není ani z pohledu folkloristiky. Původní severské prameny nemáme dochované v jejich úplnosti, a ani nevíme, kolik z nich nám vlastně chybí. Dalš...

předchozí Vyprávění příběhu, i toho, který se nikdy neodehrál, bývá náročné na rozpoložení.  Pár let je dlouhá doba, příběh se jakoby zastaví, ale fakticky běží nepřerušeně dál. Až jednou nadejde čas a je potřeba příběh dovyprávět.  Sirga se na Keter dostala, nějak se ji povedlo přibrat sebou i Ronalda, považovala to za bezpečnější. Jestliže by něco neklaplo, nemohli jej vtělit někam jinam jen tak.     Ronald již zpět ve své posteli doma přemítal o velmi roztržených až mlhavých vzpomínkách. Jeho receptory nebyly zvyklé na vnímání v pustině. Alespoň jemu připadal Keter jako pustina, velká prozářená pustina. Sám si nebyl jistý, nakolik vnímal, protože tam nebyl, ...nebo možná byl. Vnímal opojení, spánek a násilné vytržení z něj.  Vzpomenul si, jak jej sirga vytáhla do ohromného tunelu, a vůbec si z té cesty mnohé nepamatuje, pouze jak za ní vlál, tunel, procházel do dalších tunelů a zdály se být nekonečně  spletité a rozmazané. Konečně přestali se hýbat,...

  Předchozí příspěvky  Obecná část Tělo-Mysl-Paměť Hamr-Fylgja-Hamingja Dnešní příspěvek pojednává o poslední projevech osobnosti. Ódr - On - Sal Ódr a On jsou navázané na dary bohů a porozumíme jím více ve vztahu runě Gebo. Sal představuje onu část, která je individualizovaná a jako taková zůstává i po smrti.  Ódr představuje schopnost dostat se do extáze. Jedná se mnohem více nežli o zkušenost, stav mysli. jedná se o schopnost propojit emociální stav s fyzickým tělem, která normální stav vědomí dostává do vyššího stavu entusiasmu. Jedná se o stav spojený s Ódhinnem, který umožňuje schopnost práce se sílou magie. Taková mobilizace vůle, pomocí níž můžeme nakládat se světem kolem sebe a měnit realitu. Jedná se o dar Hoenira. Díky němu máme inspiraci. On představuje extatickou schopnost dechu, dar Ódhinna. Jedná se o vitální energii podobnou jako prána či átman. Tato osobnostní síla je základem runové práce.  Sal  přichází do hry po fyzické smrti. Představuje st...

  Je vůbec možné, aby adept magie neudělal žádnou chybu? Aby ze svojí cesty nevykročil někam bokem? Nepodlehl vlastní zaslepenosti? Nevím o nikom, kdo by se uměl chybě vyhnout. Dá se říci, že naběhnutí k úspěchu je v tomto oboru lemováno hodně chybami, které jsou na začátku a uprostřed snad přímo nevyhnutelné. Na rozdíl od jiných činností chyby v magii obvykle bolí, protože pracujeme sami na sobě. Když nebolí, je to snad ještě horší, protože jsme obalení neproniknutelnou vrstvou, přes kterou se magie k nám nedostane.  Povaha chyb bývá různá, protože každý jsme individualitou a jaksi Univerzum nám dává zabrat ohledně našich slabých stránek. Toho, co bychom nikdy neudělali. Vyzkouší naše zásady, předsudky, nastaví nám nekompromisní zrcadlo, pokud jej tedy budeme chtít vidět. To je ještě lepší případ. Přesto některé chyby se dají tak nějak zredukovat do jistých oblastí. Podstatné je připustit si, že se jedná o chybu. Práce s ní je otázkou sebepoznání. Někdo potřebuje být hodně sp...

Jednou z typických lidských vlastností jsou postranní úmysly, kdy lidé maskují svojí  vůli za něco úplně jiného. Může jít o lichocení, neříkání toho, co skutečně chceme, nastavování úplně jiných záměrů. Jednoduše jednat přímo a bez různých manipulací s tím druhým bývá spíše výjimkou. Za tím vším stojí určitá obava z přímé cesty, prozrazení se a obavy z upadnutí do nemilosti, když tomu druhému se nebude podstrojovat. A mnohé jiné motivy, které si ani nechci představovat, neb na mě leze slovo nuda představovaná ideou maloměšťanské paničky, která potřebuje nějak udat svojí ne příliš hezkou a myšlenkově poněkud tupou dceru do dobré rodiny. Proto se problému dotýkám pouze z pohledu podstatného pro magii.  Takže napřímo k věci, pokud chcete dělat podobné věci, bude váš magický výsledek spíše nějakou nahodilou událostí, protože si svým intrikařením a pletichařením sami sobě podkopáváte nohy na lianách ve své džungli zamotaných vztahů, protichůdných energií apod. Na straně druhé budet...

Úvodem Noc Svatojánská (The Midsummer night)  je pro mě zajímavým svátkem nejenom kvůli zvyklostem z kraje mého dětství, ale také kvůli různým úžasným povídaním o skrytém lidu (the hidden folk).  Mezi lidmi se občas vyskytla vyprávění na téma setkání se skrytým lidem a zajímavé bylo, že tato vyprávění měla některé společné rysy. Jistě, můžeme si říci, ti lidé se opili v noci a bylo to. Jenomže vyprávění, které jsem slyšela několikkrát na vlastní uši, nebylo od opilce.  Nemohu zaručit, že všechny ty příběhy, na které jsem narážela, se odehrály o Svatojánské noci. Některé se tehdy odehrály, ten můj určitě. Takže můj svědek se v racel o půlnoci na Sv. Jana přes chotáry domů, potkal veliké ohniště a lidí v historických kostýmech. Pozvali jej k sobě. Bylo tam veselo, tančilo se, zpívalo...celkově bylo dobře. Cítil se tam strašně dobře a po hodině, jakoby to bylo po 10 minutách, se zeptal, zda může přivést i svojí ženu. Jistě, že mohl. Vzbudil ji s tím, že půjdou na úžasno...

  Je velmi těžké naladit se na vlnu Univerza. Nedá se s ním domluvit, uplatit jej ani nalákat na sebe. Je potřeba nejdříve porozumět sobě, nalézt Sebe, a potom rozeznáme ony linky, které v rámci Univerza patří nám. Když chytíme se jich, povede se nám tak nějak vše. Ona až naléhavá schopnost tlačit na to, aby něco bylo, vymizí....nějak přirozeně plyneme a posouváme se.  Univerzum není naším nepřítelem, ani nám nezaškvařuje. Nutí nás stát se Sebou a propojit všechny sféry Sebe. Upozorňuje nás také na to, čím si sami sobě bráníme, abychom byli Sebou. Nalézat Sebe a propojovat různé své vrstvy, znamená si je uvědomovat. Je těžké jít za něčím, co nám nechybí, protože to nemáme zvědomělé. Vlastně ani nevíme, jak to vypadá, čeho tím dosáhneme, co všechno to pro nás bude znamenat.  Dokud se neponoříme do hloubky sebe sama. Najednou to neklapne. Jenomže čím více budeme plavat u břehu, tím více se budeme vzdalovat.  Budeme narážet na pasti, které nás tahají zpět k břehu, do ji...