Když jsem začínala magickou práci spočívající v kontaktech s Álfar, ohromilo mě, jak rychle mi předvedli na dvou konkrétních záležitostech (mé tělo a moje zahrada) ukázky naší spolupráce přímo v hmotné realitě. Byl to hodně "waw efekt" v obojím. Jistě, mám na zahradě hodně kamenů... Nerozuměla jsem tomu, proč jsou tyto úžasné bytosti nazývané trpaslíky či skřítky, vždyť to jenom kazí možný kontakt s nimi. Jistě, zastávala jsem radikální pohled, pouze "Álfar" , neb korespondoval s mým úžasem a vděkem. Dnes si svůj radikalismus ponechávám pro svůj osobní přístup, ostatní, ať si zvolí. Takže pojďme na to.
Rovnou úvodem říkám, že pokud někdo očekává od sbírek fragmentů severské mytologie, tedy Edd, přísnou klasifikaci a jednoznačnost, měl by se začít věnovat jiným věcem nežli severské magii, (vlastně i magii). Jednoznačné to není ani z pohledu folkloristiky. Původní severské prameny nemáme dochované v jejich úplnosti, a ani nevíme, kolik z nich nám vlastně chybí. Další věci jsou ony zatracené kenningy, které zvyknou jednu postavu, věc, cokoli... popisovat nikoli jejím vlastním jménem, ale jinými jmény, metaforami, podobenstvími. Navíc Eddy nejsou pouze pramenem historickým a folkloristickým, ale i magickým. Takže bude záležet, i z perspektivy jakého světa na ně nahlížíme.
Takže jak skrze Eddy nahlížet na Ljósálfheim? Nemáme zde seznam jmen, nemáme zde ani popis tohoto světa, pouze odkaz na Álfheim pro jistotu kombinovaný s Freyem. Pouze jedno ženské jméno, které pozornosti běžného čtenáře rádo unikne. Což je naprosto v pořádku a souladu s povahou tohoto světa i těchto bytostí. Jistě, něco lze najít i v Sáze o Hervaře. Nu Ljóstálfheim svá tajemství vydávat nebude. Možná je na místě zpozornět tam, kde se píše o čemkoli týkajícím se Vánů, protože tam může být zahrnuto i toto.
Naproti tomu je snaha dívat se na Svartálfheimu skrze Eddy mnohem jednodušší. Máme zde seznam jmen temných alfů. V obou Eddách. Některá jména se překrývají, ale obě Eddy obsahují i jména, která nejsou v té druhé. Některá z nich se vyskytují i jako heiti Ódinna. Pravda, v Eddách nalezneme odkaz na jejich geniální výrobky. Není vhodné přehlížet, že Eddica Minora není právě k těmto bytostem schopným neuvěřitelným způsobem zaškvařit lidem přívětivá. Dá se o nich něco najít i v Sáze o Hervaře.
Islandský folklór již obsahuje stejně jako pověsti z Faerských ostrovů již výrazné prvky křesťanství. Situaci situaci ještě trochu více zamotávají. Například zde máme trpaslíky žijící pod kameny, kteří mohou lidí obdarovat zázračným předmětem, ovšem nesnášejí hádky, to naštvaně místo opouštějí. Naproti tomu álfové byli na Faerských ostrovech vnímaní jako skrytí lidé, neb žili v pahorcích ve svých skupinách, rybařili, pásli dobytek, přicházeli i do kontaktu s lidmi, ale lidé se takovým kontaktům vyhýbali, neb ničeho dobrého jím nepřinášely. Nesmělo se jím děkovat, aby nezískávali moc nad člověkem a často mluvili v hádankách. Naproti tomu skřítci zde byli popsaní jako drobní, hodní, kteří jakmile se se někde usadili, pomáhali hospodáři a žádná jiná bytost mu nesměla ublížit. Běda tomu, kdo je vyhnal. Pomstili se smrtí i na jeho potomcích.
Islandský folklór obsahuje zajímavé konotace k tanci, což je záležitost, k niž se v následujících příspěvcích vrátím.
Máme zde docela přesně odlišné bytosti jako je trpaslík, alf a skřítek. Ovšem neřeší se otázky temných a světlých alfů. A ještě ona věc se skrytými lidmi (huldufólk) podle islandské tradice. Se skrytým lidem se to má tak, že místy s álfar splývá, místy je zaměnitelný a místy se důsledně odlišuje. Skryté lidi ale mohl vidět pouze ten, komu svěcená voda nevypálila oči a zrak vidění. Jistě v tehdejší společností se stávalo přijetí křtu povinností, ale lití vody na hlavu bylo i zvykem i v dobách pohanských. Podle islandské křesťanské tradice se jednalo o lidi, kteří žili v jeskyních, a Eva je skryla před zrakem Boha, a tak Bůh se rozhodl, že budou navždy skrytí. Mysleli jste si doposud, že skrytým lidem budou zaručeně Světlí? Tak právě tato pověst tuto teorii nahlodala.
Mimo to jsou oba druhy Álfar nazývaní skřítky. A temní jsou nazývaní trpaslíky. Zajímavou je čistě akademická otázka, nakolik je trpaslík synonymem pro temného alfa. Ledacos by tomu mohlo nasvědčovat, ale také někdy je zde důsledné odlišení.
Ke skřítkům konstatuji, že v Eddách máme bytostí různých velikostí. Od skřítků se očekává, že budou nejmenší, ale skutečně si máme představit něco velikosti větší veverky? Edda je plní kenningu a domnívám se, že ona velikost je poměřována nikoli tak úplně s velikostí lidí.
Nicméně, toto jsou otázky, na které si musí každý odpovědět sám. Právě rozhodnutí se, jak přistupovat k označením Álfar, ponechávám na osobním přístupu každého, ať je jakýkoli. Pro všechna tato pojmenování nalezneme oporu v Eddách.
V psychologické rovině jsou temní álfar nositeli emocí a světlí myšlenek, což je pracovní model, který mám odzkoušený jako funkční a můžeme se s ním setkat i např. u M. Kellyho (Aegishjalmur: The Book of Dragon Runes). V magii bývá propojení emoce a myšlenky spojeno s velmi zajímavými výsledky. Také z pohledu jisté funkce těchto bytostí, je na místě propojení se s oběma světy (Ačkoli nejsem si jistá, zda se nejedná o propojení spojeno s ryze mojí vlastní zkušenosti, pro kterou si umím v Eddách nalézt oporu.).
Popravdě, z oslovení skřítek ani trpaslík jsem nikdy nebyla příliš nadšená, jednoduše mému citu pro magii toto nesedělo. Jistě, může se jednat ryze o subjektivní záležitost, což nehodlám nikomu vymlouvat. Jednoduše pracuji s Álfar. Skřítky vnímám jako kenning srovnávající velikost, ovšem nemám důvod se domnívat, že základní srovnávací jednotkou je výška člověka. Trpaslíky jako kenning pro jistou řemeslnou zdatnost a zručnost.
Pokud jde o osobní zkušenost, je nepřenositelná. Také beru do úvahy, že kontaktní magie vyžaduje poněkud jiný přístup, který není vhodný pro každého. Stěží lze při práci s Álfar říci, že někdo, kdo se pokusí si nastavit podmínky co nejvíce podobné těm mým, dosáhne podobných výsledků. Protože tady je potřeba nechat se vést těmito úžasnými bytostmi, které jakoby přirozeně vyplňují mezery k překlenutí vzdálenosti mezi sebou a operatérem. Jistě, musí chtít obě strany. Na straně druhé, jsem vypozorovala, kterak stačí málo a spolupráce končí. Taková spolupráce utrpí lehkovážností nezvratné škody. Mám důvod se domnívat, že již se potom nevracejí. Jistě, po pár létech zkušenosti, kde tedy se rozhodli být a také lehkovážnost a konec, nelze tvrdit, že to tak bude napořád. Jenomže takovou informaci mám přímo od těchto bytostí, a navíc její obsah odpovídá i tomu, co jsem četla v ságách a jiných pověstech týkajících se bytostí podobných.
Proč zahrada a kameny? Kdopak kotví oblohu a představuje světové strany? Lidé si představují, že zahrádka, postačí spolupráce se Světlými, protože to mají být ty dobré bytostí. Naopak, temné nechceme, jsou drsní, zlí, občas nějaké zvířátko či kytička umře. Lidé by rádi jen jednu stranu mince, ale nic jako jedna strana mince neexistuje. Jakmile nastávají potíže začínají hudrat. A přesně v tomto okamžiku se přetrhne vazba od těch zlých a oni hodní nemají kde se jak ukotvit. Ono vůbec dobří - zlí představuje klasifikaci přijatou od křesťanů, která vyhovuje naivnímu pojetí jen jedné strany mince.
Álfarblóty se vyznačují oběťmi. Když chceme kotvit, potřebujeme temné, ovšem Dáinn znamená v překladu Mrtvý. Když po temných něco chceme, nutně nám něco umře. Nefunguje to tak, hele hoši, tady máte flak masa, špeku, trochu krve a buďte happy. Oni si sami si určí, co si do Svártalfheimu odnesou. Chcete pomoci stran financí, tak o nějaké přijdete. Potom si třeba přečtete storku, že vám sice nějaké peníze ukradli, ale po pár dnech se vám vrátily na účet, ačkoli se tam vůbec vracet neměly a banka ani policie neví, proč neodešli na nějaký účet do zahraničí, kam byly nasměrovány, ale vrátili se hezky zpět domů. Po cestě bežně potkáváte mrtvoly zvířat, pokud jste sladění, bývají v hodně hezkých a důstojných pozicích.
Mé zkušenosti jsou výsledkem kontaktní magie. Pro tuto magii bývá typické, že jsou věci, o nichž operatér volně mluvit může. Jsou věci, o nichž lze promluvit až po čase. Jsou věci, o nichž lze mluvit jen s velmi úzkým kruhem. Jsou věci, o nichž lze mluvit jen s partnerem. Jsou věci, o nichž mluvit s nikým nelze. Bez poznání ódhinianského přístupu hodně věcí zůstane viset ve vzduchu, protože není jak si je zvědomit. Je potřeba si také uvědomit, že v rámci severské magie se jedná o systém. Alfí světy mají vztahy k jiným světům i mezi sebou navzájem. Není příliš moudré tuto skutečnost ignorovat.
Pro poznání severské magie není potřebná kontaktní magie s álfskými bytostmi. Dokonce ani kontaktní magie. Postačí uvědomění si jejich role a začlenění jejich atributů v rámci práce s vlivy těchto světů. Stejně tak je na každém, aby se osobně vypořádal s otázkou álfů, skřítků a trpaslíků.
O Álfech také naleznete mé povídání
Komentáře