Když jsem začínala magickou práci spočívající v kontaktech s Álfar, ohromilo mě, jak rychle mi předvedli na dvou konkrétních záležitostech (mé tělo a moje zahrada) ukázky naší spolupráce přímo v hmotné realitě. Byl to hodně "waw efekt" v obojím. Jistě, mám na zahradě hodně kamenů... Nerozuměla jsem tomu, proč jsou tyto úžasné bytosti nazývané trpaslíky či skřítky, vždyť to jenom kazí možný kontakt s nimi. Jistě, zastávala jsem radikální pohled, pouze "Álfar" , neb korespondoval s mým úžasem a vděkem. Dnes si svůj radikalismus ponechávám pro svůj osobní přístup, ostatní, ať si zvolí. Takže pojďme na to.
Rovnou úvodem říkám, že pokud někdo očekává od sbírek fragmentů severské mytologie, tedy Edd, přísnou klasifikaci a jednoznačnost, měl by se začít věnovat jiným věcem nežli severské magii, vlastně i magii. Jednoznačné to není ani z pohledu folkloristiky. Původní severské prameny nemáme dochované v jejich úplnosti, a ani nevíme, kolik z nich nám vlastně chybí. Další věci jsou ony zatracené kenningy, které zvyknou jednu postavu, věc, cokoli... popisovat nikoli jejím vlastním jménem, ale jinými jmény, metaforami, podobenstvími. Navíc Eddy nejsou pouze pramenem historickým a folkloristickým, ale i magickým. Takže bude záležet, i z perspektivy jakého světa na ně nahlížíme.
Nejtěžší způsob, jak na Eddy nahlížet, představuje Ljósálfheim. Nemáme zde seznam jmen, nemáme zde ani popis tohoto světa, pouze odkaz na Álfheim pro jistotu kombinovaný s Freyem. Pouze jedno ženské jméno, které pozornosti běžného čtenáře rádo unikne. Což je naprosto v pořádku a souladu s povahou tohoto světa i těchto bytostí. Jistě, něco lze najít i v Sáze o Hervaře.
Z tohoto pohledu je snaha dívat se na Eddy z pozice Svartálfheimu jednodušší. Máme zde seznam jmen temných alfů. V obou Eddách. Některá jména se překrývají, ale každá z nich obsahuje i jména, která nejsou v té druhé. Některá z nich se vyskytují i jako heiti Ódinna Pravda, nalezneme zde odkaz na jejich geniální výrobky. Eddica Minora není právě k těmto bytostem schopným neuvěřitelným způsobem zaškvařit lidem přívětivá a dá se něco najít i v Sáze o Hervaře.
Pověsti a pohádky z Faerských ostrovů nám situaci ještě trochu více zamotávají. Máme zde trpaslíky žijící pod kameny, kteří mohou lidí obdarovat zázračným předmětem, ovšem nesnášejí hádky, to naštvaně místo opouštějí. Naproti tomu álfové byli vnímaní jako skrytí lidé, neb žili v pahorcích ve svých skupinách, rybařili, pásli dobytek, přicházeli i do kontaktu s lidmi, ale lidé se takovým kontaktům vyhýbali, neb ničeho dobrého jím nepřinášely. Nesmělo se jím děkovat, aby nezískávali moc nad člověkem a často mluvili v hádankách. Naproti tomu skřítci zde byli popsaní jako drobní, hodní, kteří jakmile se se někde usadili, pomáhali hospodáři a žádná jiná bytost mu nesměla ublížit. Běda tomu, kdo je vyhnal. Pomstili se smrtí i na jeho potomcích.
Máme zde docela přesně odlišné bytosti jako je trpaslík, alf a skřítek. Ovšem neřeší se otázky temných a světlých alfů.
Mimo to jsou oba druhy Álfar nazývaní skřítky. A temní jsou nazývaní trpaslíky. Zajímavou je čistě akademická otázka, nakolik je trpaslík synonymem pro temného alfa. Ledacos by tomu mohlo nasvědčovat, ale také někdy je zde důsledné odlišení.
Ke skřítkům konstatuji, že v Eddách máme bytostí různých velikostí. Od skřítků se očekává, že budou nejmenší, ale skutečně si máme představit něco velikosti větší veverky?
Přesně toto jsou otázky, na které si musí každý odpovědět sám. Právě rozhodnutí se, jak přistupovat k označením Álfar, ponechávám na osobním přístupu každého, ať je jakýkoli. Pro všechna tato pojmenování nalezneme oporu v Eddách. Je potřeba, pokud chceme s těmito bytostmi pracovat, nějak si tyto otázky vypořádat.
V psychologické rovině jsou temní álfar nositeli emocí a světlí myšlenek, což je pracovní model, který mám odzkoušený jako funkční a můžeme se s ním setkat i např. u M. Kellyho (Aegishjalmur: The Book of Dragon Runes). V magii bývá propojení emoce a myšlenky spojeno s velmi zajímavými výsledky. Také z pohledu jisté funkce těchto bytostí, je na místě propojení se s oběma světy (Ačkoli nejsem si jistá, zda se nejedná o propojení spojeno s ryze mojí vlastní zkušenosti, pro kterou si umím v Eddách nalézt oporu.).
Popravdě, z oslovení skřítek ani trpaslík jsem nikdy nebyla příliš nadšená, jednoduše mému citu pro magii toto nesedělo. Jistě, může se jednat ryze o subjektivní záležitost, což nehodlám nikomu vymlouvat. Jednoduše pracuji s Álfar. Skřítky vnímám jako kenning srovnávající velikost, ovšem nemám důvod se domnívat, že základní srovnávací jednotkou je výška člověka. Trpaslíky jako kenning pro jistou řemeslnou zdatnost a zručnost.
Pokud jde o osobní zkušenost, je nepřenositelná. Také beru do úvahy, že kontaktní magie vyžaduje poněkud jiný přístup, který není vhodný pro každého. Stěží lze při práci s Álfar říci, že někdo, kdo se pokusí si nastavit podmínky co nejvíce podobné těm mým, dosáhne podobných výsledků. Protože tady je potřeba nechat se vést těmito úžasnými bytostmi, které jakoby přirozeně vyplňují mezery k překlenutí vzdálenosti mezi sebou a operatérem. Jistě, musí chtít obě strany. Na straně druhé, jsem vypozorovala, kterak stačí málo a spolupráce končí. Taková spolupráce utrpí lehkovážností nezvratné škody. Mám důvod se domnívat, že již se potom nevracejí. Jistě, po pár létech zkušenosti, kde tedy se rozhodli být a také lehkovážnost a konec, nelze tvrdit, že to tak bude napořád. Jenomže takovou informaci mám přímo od těchto bytostí, a navíc její obsah odpovídá i tomu, co jsem četla v ságách a jiných pověstech týkajících se bytostí podobných.
Pro poznání severské magie není potřebná kontaktní magie s álfskými bytostmi. Dokonce ani kontaktní magie. Postačí uvědomění si jejich role a začlenění jejich atributů v rámci práce s vlivy těchto světů. Stejně tak je na každém, aby se osobně vypořádal s otázkou álfů, skřítků a trpaslíků.
O Álfech také naleznete mé povídání
Komentáře