ADJUSTMENT (o magii s Maat)

Název vychází z pohledu jednoho mého kamaráda na konflikt mystiky a magie. nepovedlo se mi objasnit některé věci, tak tedy pokusím se v tomto příspěvku. Jelikož o magii ze strany mystiků bylo toho napsáno hodně, a nikoli pro magii lichotivě, není potřeba toto popisovat více. Základní premisou pro mystika, ale i jogína, je situace, kdy magie není žádoucí. Je pouhým jedním stupněm ve vývoji a člověk ji nesmí používat, má se povznést a potom teprve nakročí cestu k osvícení. Na netu najdete spoustu zpovědí polepšených lidí, kteří se dají na cestu magie, ale naštěstí si uvědomí a odvrhnou ji, protože mystika. Já chci svůj pohled psát z pozice magie a člověka, který magii žije. Nechci mystice vracet úder a popisovat v podobně nelichotivém duchu mystiky, ale naopak uvést pohled, který magii některé věci vytýká, na pravou míru. S mystiky se shodneme na tom, že není bílá magie, jde pouze o alibi, kdy si někdo myslí, že je lepší, protože má svět natřený do bledých či pastelových barev. Jesodická...

Tento článek je určen také klientům, kteří se obracejí na různé kartáře, astrology a pod. V této oblasti funguje hodně šikovných a talentovaných lidí, potom hodně lidí, kteří do jisté míry zvládnou službu a své udělají, ale také i lidé, kteří služby poskytují pro uspokojení svého ega, což může působit problémy.  Okamžiky, kdy se na nás obracejí lidé se žádostí o výklad, protože očekávají od člověka označujícího sebe jako kartáře či astrologa profesionalitu (a oprávněně), jsou stěžejní, aby se profesionál poskytující službu (ať již úplatu či jinou protihodnotu) tázal sám sebe, zda v daném případě zakázku vezme či nikoli. Není pravdou, že lidé poskytující takové služby za úplatu musí vzít každého, kdo se na ně obrátí. Nemusí. Jen místo mamonu to chce přemýšlet intuicí. Profesionál si takto ušetří  mnohé problémy do boudoucna. Zkušený profesionál musí mít během čtení/slyšení objednávky jasno. Jistě, může se zmýlit, pokud připouští, že není neomylný, zůstává bdělým. Při seze...

Dějiny magie jsou úzce spojeny se Starověkým Egyptem. Již od renesance se setkáváme s nějakými tajemnými narážkami na tuto magii. " Egypt byl tradičně spojován s nejtemnější a nejmocnější magií a nyní spatřily světlo světa spisy egyptského kněze svědčící o neobyčejné zbožnosti." píše Frances Yatesová ve své knize Giordano Bruno a hermetická tradice o objevu Corpus Hermeticum. Do té doby zapovězená temná egyptská magie byla rehabilitována div ne křesťanskými prvky v díle Herma Trimesgistose, který byl ztotožňován se samotným Thothem. Považuji za menší zázrak, že v encyklopedii andělů nenalezneme Thothiela nebo Hermetiela.  Středověcí teologové vytýkali starým egypťanům, že do svých soch vtahovali duchy bohů, které potom oživovali.  Tyto představy se později trochu více modifikovaly, kdy magie provozována skrytě nahlížela na Corpus Hermeticum velice vstřícně a k magii Starověkého Egypta si magie vytvořila velmi vřelý vztah. S rozvojem egyptologie a různými nález...

Při psaní tohoto příspěvku jsem vycházela z poznatků, jak je interpretoval skvělý religionista egyptolog Jiří Janák, poznatků luciferiánů, konkrétně The Black Order of the Dragon,  popsaných Michaelem W. Fordem, luceferiánská magie ve velké míře adoptovala řecký přístup k magii Khem, některých postřehů Davida Rankina, které mohou být označeny za základy khemetiánství a svých skromných magických zkušeností. Pokud mám psát o Khem, musím nechat stranou renesanční představy o tom, co byla magie Starověkého Egyptu a i ty moderní, které jsou různě transformovány v moderních magických řádech. Pokusím se jít dál do minulosti a nenašla jsem lepší zdroje, nežli ty, které se vyskytují v egyptologii. Praktikovat Magii Khem znamená převzít představy, které mají vývoj několika tisíci let. V magických kruzích ale v poslední době jsou snahy začlenit do své praxe právě i poznatky z egyptologie. Právě pro bližší pochopení fenoménu, jakým je magie Khem, protože některým z nás, tedy včetně mé malič...

Jakožto typický adept magie volné ruky jsem nastoupila na rituály po nějaké době. Ne proto, že by magie volné ruky neměla výsledky, k rituálům mně vedly jiné důvody. Pár let jsem necítila potřebu, z volné ruky jsem řešila prakticky vše. Proto ani dnes se nedivím kolegům, kteří rituály považují za něco přežitého, nepotřebné staré haraburdí.  Pro praktikování magie není nezbytně nutné provádět rituály, vytvořit si svůj vlastní energický prostor lze i bez nich.  Postupně jsem prošla k praktikování rituálu astrální formou. Popravdě dodnes každý rituál praktikuji i touto formou. Na kolegy, kteří se pitvořili s hmotnými rituály jsem pohlížela s nevolí, protože astrálně mi ritualizace přišla jednodušší, přímější. Přišlo to samo, když jsem narazila na směry, které mi sedly. Pokud se člověk chce poznat, jak daný směr funguje, rituálům se neubrání. Najednou jsem cítila potřebu provádět i rituály na hmotě. Protože jsem uměla praktikovat magii volné ruky, neměla jsem takovou tu d...

Dokončování práce o lidové magii mne dostalo k úvahám nakolik lze tradici určité oblasti vnímat jako tradici, která se nemá předávat nezasvěceným a má se pěstovat tam, kde vznikla, případně, kde se členové komunity přestěhovali, přirozeně šířit. Dnes běžne provozujeme cool severskou tradici, předtím bylo cool voodoo a možná se díky antirasovým nepokojům v USA opětovně stane záležitostí, ke které se hodně liberálních lidí dostane, aby tak dali najevo jisou universalitu a světovou propojenost v rámci magie, kdy nezáleží na rase, ani národnosti.  Předcházející generace si svojí lokální tradici pěstovaly, zvelebovaly, neb magie byla mnohdy otázkou přežití. Také se staraly o kulty vlastních božstev či božstev více pokřesťančených. Neměly zájem na tom, aby se do jejich tradice naváželi lidé zvenčí, natož cizinci z jiných krajů. Když se stěhovaly, stěhovaly sebou i tradici, která se mnohdy následně vyvíjela jinak, nežli tam, odkud vzešly.  S dobou vědeckou se zkoumaly váce p...

K noci svatojánské skládám hold těm z naších předků, kteří navzdory odsudku společnosti vytrvale provozovali čarodějnictví a magii.  Toto vědění a praxe sebou nesla nemalé riziko ještě i ve 20. století.  Především se tito lidé museli vypořádat s odsudkem církve, což na vesnicích, kde církev udávala ton společenského dění, vůbec nebylo jednoduché. Zde se člověk neschoval v anonymitě města, a pokud praktikoval, věděli to všichni.  Sice, když je lidé potřebovali, chodili za nimi, ač mnohdy ve strachu. Jakmile hrozilo, že se církev na čarodějnou osobu či klientelu zaměří, mnohdy nebylo nikoho, kdo by si vzpomenul na to, co se povedlo zažehnat. Naopak případný neúspěch byl silně ostrakizovaným.  Tato ostrakizace pokračovala i za komunismu. Jen počet nepřejícných, co by si přáli takové praktiky v době pokroku vymýtit, narostl. Nebyla to již jenom církev, ale i vytrvalí marxisté a leninisté, jejichž ideologie chtěla takové tmářství vymýtit.  A církev, ta na svý...

Někdy věci naberou spád, tak nějak samy od sebe. A to i přesto, že ráno den vypadá stejně nevinně jako jiné dny, kdy žijeme si ve své perspektivě, děláme své a jsme přesvedčeni, že takto je to správně. Musíme ale vyjít z toho, že ono správně platí po nějakou dobu, která má nějaký začátek a konec, ačkoli se může zdát, že ohraničená není.  Náhlý zvrat v perspektivě vidění nastupuje překvapivě, ale není doprovázen jevem, že je člověk zaskočen. Tento zvrat nastává, jakmile máme odžito v dané situaci, vztahu, místě, .... své  a již není potřeba se dál odžitým zabývat. Prostě to odezní, skončí, najednou samo. Ve filmu bývají podobné situace lemovány patosem a značným zmatkem, aby se člověk vyrovnal se situací.  V magické realitě nikoli. Najednou člověk ví, ... co bylo doposud, jednoduše  skončilo, přirozeně a naprosto samo. Je to úžasný pocit, velmi zajímavý. Má vůni moře, chuť svobody a mozek vnímá, že nic se neděje, jak nemá.        ...

Velmi podstatná je myšlenka na to, co chceme. Opatrně v magii se nám spíše zhmotní nápady, jak se může něco podělat. Proto u každé překážky je potřeba si myslet na to, že se nás netýká, či jak ji překonat, jeli konfrontace nutná.  (31. 5. 2020) Kdykoli začínáme něco nového, bez sebedisciplíny jsme nahraní. I když změníte prostředí, vždy po návratu do běžného místa hrozí, že staré návyky nás zaskočí. Jediným řešením je důslednost, důslednost a ještě jednou důslednost.    (29. 5. 2020) Každý máme své špatné dny, i mágové mají špatné dny, když narazíte na špatný den mága, nečekejte, že projeví se jako nadčlověk... I mágové někdy potřebují vstřebat běžnou realitu.  (27. 5. 2020)

J edná se o dvorní kartu, která představuje osobu, charakteristiku jednání v jakékoli situaci a může představovat i jednu složku osobnosti, která převládá. S dvorními kartami je trochu problém, stojí hierarchicky mezi životními situacemi, do kterých se dostáváme (Malé arkánum) a vlivy Universa (Velké arkánům).  Není potřeba se nechat zmást tím, že se jedná o mužskou kartu (tedy vyjma Tarot Kelstských draků). Do pozice rebela s pohotovým jazykem a brilanstním úsudkem jinak egoisticky zaměřeného s vysokými nároky na lidi kolem sebe, se může dostat i žena.  Jaký je? Postava na koni, spřežení, je zde vidět rychlost až trysk, docela se umí ohánět mečem, působí rozhodně a sebejistě, na některých sadách jako mladík.  Jeho vůz je v Thotově tarotu tažen dětmi a ty chaoticky nabírají každý jiný směr. Zde je kladen důraz na oseknutí tradičních představ a omezení (na straně druhé, on má pocit, že jej omezuje téměř vše, co není jeho nápadem). Rozhodně se umí ohánět ...

My, lidské bytosti jsme postižení řádnou dávkou nedůvěřivosti a nevěřícnosti. Máme k tomu dobré důvody, neb umíme nejenom naletět na iluze vytvořené jinými, my si umíme dobře iluzivní svět vybudovat sami a zabydlet se v prostoru, kam protichůdné informace neproniknou. A také jsme zejména v magii viděli někoho, kdo v takovém světě žije a přistihli i sebe, že máme sklony k tomuto. Co si budeme povídat, konfrontaci nikdo nemá rád a také vyrušení ze svého vnímání světa.  Osobně nemám nic proti iluzím, které si lidé vytvářejí jako mosty tam, kde si neumí pomoci, pokud jím tento most funguje a oni se nezabetonují, ale vyvíjejí se dál. Někdy dojem iluzorního způsobuje nedostatek po hříchu vhodné slovní zásoby. Slova docházejí.  Komunikace s tvory méně hmotnými je jiná, zpočátku plná iluzi, protože naše vlastní fantazie si umí dodat to, co není, jen aby vše bylo líbivé. Jistota, že to, co člověk slyší, skutečně slyší, přichází až se zkušeností, po nějakém čase. Proto je lepší ...

Další fázi při používaní sigilické magie, je nabíjení sigilia. Máme pečeť vytvořenou, při troše citlivosti poznáme, že má nějaký magický náboj, a teď je potřeba ten utvořený obrazec nabít.  Nabíjet lze pomocí prostředků jako jsou různé kameny, zde bude vhodné seznámit se jejich účinky a případně i kombinovat jejich sílu. Doporučuji použít nabité kameny skrze křišťál.  Svit úplňku, také může nabít pečeť. Pobyt ve vodě posvěcené (ve společnosti kamenů, krystalické soli a pod), pobyt na vzduchu (nejlépe pověsit, aby se třepotala). Sluneční energie. Pobyt v magickém girmoire (cizím anebo i vlastním).  Meditace nad pečeti. Astrální práce s ní v astrálním chámu.  Vpletení emocí do ní, snů a záměrů o které usilujeme.  Zapálení vonné tyčinky a nechat pečeť v ní pobývat. Počkat si na sen, kde bude práce s pečetí. Použití tělních tekutin. Požádání entity o nabití pečetě, v takovém případě je potřeba řídit se ryze instrukcemi dané entity. Pochopiteln...

Záměr magický je ryze vnitřní záležitosti každého z nás. Dá to práci vymyslet jej, nastavit si cestu, promyslet, jakými prostředky jej zrealizujeme, a ještě větší práci dá věřit mu a nemít pochybnosti o realizaci a výsledku. Toto je nejtěžší. Nejde jenom o sebedůvěru, ale i o to uvěřit, že vůbec je objektivně realizovatelný. Protože v magii používáme i prostředky mající vazbu na jemnou hmotu. Základem je vědět, že je vůbec něco takového možné, mít osobní zkušenost s jemnohmotnou realitou a uvěřit, že není nemožné převést ji na hrubou hmotu. Ta se mnohdy vzpírá, zejména reaguje dobře na jakékoli pochybnosti. Ona, jakmile zmerčí, že máme sebemenší pochybnost, vyloží si to jako stopku, stáhne se a neprorazí na ni nic. Magický záměr dává smysl až tehdy, když víme, že není důvod, aby se nerealizoval, protože možné je vše. Jen se umět pro to rozhodnout. Moudrým proto není ten, kdo svůj záměr vytrubuje do světa, ale ten, kdo ponechá si jej pro sebe. I ke kolegům v...