Někdy věci naberou spád, tak nějak samy od sebe. A to i přesto, že ráno den vypadá stejně nevinně jako jiné dny, kdy žijeme si ve své perspektivě, děláme své a jsme přesvedčeni, že takto je to správně.
Musíme ale vyjít z toho, že ono správně platí po nějakou dobu, která má nějaký začátek a konec, ačkoli se může zdát, že ohraničená není.
Náhlý zvrat v perspektivě vidění nastupuje překvapivě, ale není doprovázen jevem, že je člověk zaskočen. Tento zvrat nastává, jakmile máme odžito v dané situaci, vztahu, místě, .... své a již není potřeba se dál odžitým zabývat.
Prostě to odezní, skončí, najednou samo.
Ve filmu bývají podobné situace lemovány patosem a značným zmatkem, aby se člověk vyrovnal se situací.
V magické realitě nikoli. Najednou člověk ví, ... co bylo doposud, jednoduše skončilo, přirozeně a naprosto samo. Je to úžasný pocit, velmi zajímavý. Má vůni moře, chuť svobody a mozek vnímá, že nic se neděje, jak nemá.
Komentáře