Dějiny magie jsou úzce spojeny se Starověkým Egyptem. Již od renesance se setkáváme s nějakými tajemnými narážkami na tuto magii. "Egypt byl tradičně spojován s nejtemnější a nejmocnější magií a nyní spatřily světlo světa spisy egyptského kněze svědčící o neobyčejné zbožnosti." píše Frances Yatesová ve své knize Giordano Bruno a hermetická tradice o objevu Corpus Hermeticum.
Do té doby zapovězená temná egyptská magie byla rehabilitována div ne křesťanskými prvky v díle Herma Trimesgistose, který byl ztotožňován se samotným Thothem. Považuji za menší zázrak, že v encyklopedii andělů nenalezneme Thothiela nebo Hermetiela.
Středověcí teologové vytýkali starým egypťanům, že do svých soch vtahovali duchy bohů, které potom oživovali.
Tyto představy se později trochu více modifikovaly, kdy magie provozována skrytě nahlížela na Corpus Hermeticum velice vstřícně a k magii Starověkého Egypta si magie vytvořila velmi vřelý vztah. S rozvojem egyptologie a různými nálezy se rozvíjely i představy západní magie o tom, jak mohla egyptská magie vypadat. Jelikož nálezy archeologů a jejich překlady textů těmto představám málokdy odpovídaly, vypořádala se s tím magie po svém, svojí vlastní invencí, místy prokládanou metodami channellingu či používáním média. Vlastně takto byla napsána i Kniha zákona, která obrátila pohled na moderní magii. Když si vezmete praxi řádu Golden Dawn, naleznete zde silnou vizualizaci vycházející
z řeckých představ o magii Starověkého Egypta. Jako ilustraci k tomuto příspěvku jsem zvolila právě obraz namalovaný Moinou Mathers.
 |
| Mathersovi |
Vliv Starověkého Egypta se odrazil i v tarotových kartách, jak Rider-Waite sadě, tak i v Thotově tarotu. Je znatelné, že mág rovnal se faraónovi, kterýžto byl přímým potomkem bohů.
Mezi novými směry lze nalézt Maatmagick, která navazuje na odkaz A. Crowleyho a zabývá se výhradně Maat a řádem maat, je vázána na Strom života. Máme zde Temple of Seth, kde Seth je reálná bytost, kromě které nic jiného pro adepta není. K některým, temněji laděným božstvům pro současného člověka se obracejí i luciferiánské směry, kam patří i vampýrské řády.
Určitě nevytýkám těmto směrům úzké zaměření, to bylo i ve Starověkém Egyptě, v každé oblasti a městě to bylo trochu jinak, také v různých dobách různé. Výslovnou inovací je otázka Aeonů, kde jsou pouze použitá jména bohů. Za 5 000 let existence se dá aplikovat mytologie i k využívání časoprostoru, jen mágové Khemet, takto nejspíše nepraktikovali.
Tak toto všechno magie Khem není. Nejblíže snad má k magii Khem enochiána Johna Dee, když se podíváte na hieroglyfy a na přepis těchto hieroglyfyckých textů do latinky, lze zde najít zajímavé paralely.
Představy o tom, jak vypadala magie Starověkého Egypta, tedy magie Khem, formovaly hermetismus, západní magii, západní alchymii a západní astrologii, dá se říci, že západní kulturu vůbec. Lidé vycházeli z tehdy známých informací a zpracovávali je podle modelu myšlení své doby. Určitě se chci věnovat ve svých dalších příspěvcích různým stopám a představám o této magii, protože je to nesmírně zajímavé a pro dnešního člověka, který by měl zájem, ať již si jenom přečíst o magii Khem nebo si ji uvědomit, může být naopak studium od dneška až do Strarověkého Řecka velmi zajímavým srovnáním a uvědomováním si, jak se formovalo myšlení v naší kultuře.
Tehdy byla magie všudepřítomná a nějaké její formy užíval jednoduše každý. Pěstovala se mezi lidmi, pěstovala se v chrámech a pěstovala se v palácích. Byla součástí života každého. Nakonec vhodná zaklínadla se člověk učil, a očekávalo se od něj, že než najde cestu zásvětím jeho Ka k jeho Ba, použije hodně z těchto zaklínadel. Nemyslím si, že jde dnes praktikovat magii Khem stejně jako tehdy. Žijeme v jiných podmínkách, řešíme sice hodně obdobné záležitosti, ale jsme zase o nějakých 2 000 let dál. Pokud chrámy, chce to použit techniku Golden Dawn, pokud rozmlouvat s Bohy, musíme se stát médiem naslouchajícím srdcem, protože oni jinam ani nemluví. Bude to náročnější i na vztah ke svému obydlí, k řekám, stromům, rostlinám a kočkám. Kočky, ty jsou totiž neutrální.
Naučit se přemýšlet, jak co jde, ne naopak. Zrevidovat vztah k různým lidským bytostem v myšlenkách i projevu, v tomto je magie Khem nesmírně náročná.
Pokud se rozhodnete touto cestou vydat či ji alespoň prozkoumat, je potřeba vyhodit různé knihy o Egyptě a mimozemšťanech, spekulace o Atlatidě a její hledání ponechat Herodotovi a podpořit skvělou českou egyptologii pořízením si nějakých prací, abyste se dostali do reálií. Bude to chtít odložit alespoň pro práci s touto magií návyky, které jste získali praktikováním a studiem magick (např. Sephirot, Qliphot, na to se tady vůbec nehraje, kabalu vůbec, aeony, lamen), protože tato cesta není o tom, aby jste předvedli Eseth či Thothovi bez aspektů přisouzených mu hermetismem, jak jste skvělí, ale naučili se něco nového. I Maat v tomto pohledu bude vypadat zase trochu jinak, než jste uvykli. Když to sedne, časem zjistíte, že budete přepínat v pohodě mezi svými přístupy, jak jen budete sami potřebovat, a magick bude obohacená o něco dalšího.
Nikdy jsem nenarazila na překážku typu, že se nesmím zabývat jakýmkoli jiným magickým směrem, protože vše doposud poskládané se hroutí. Určité princípy magie fungují ve všech systémech, lépe je poznáte.
Překážkou plného rozvinutí praxe je skutečnost, že člověk nepřijme Neteru, se kterým či kterými pracuje jako s opravdovou Bytostí. Samozřejmě akademickému zájmu toto vůbec nebrání a do určité roviny se bude dařit i praktikování. Také pro psychomága může být zajímavé poznání alespoň některých aspektů těchto jiných archetypů. Ovšem nedoporučuji je roubovat na řecký pantheon. Důvod je prostý. Nic jako pantheon khemetiánských božstev neexistovalo.
Komentáře