Proč věci jdou, o povaze kazítek v magii

"Musíš o tom napsat knihu." navrhnul mi jeden můj velmi pragmatický známy, "lidé by jí kupovali." 

Jistě, bylo to z okouzlení v prvních týdnech, kdy se mi pod rukama začalo měnit všechno. Mí současní známi mi začínali říkat dobrý den, než jsi zvykli, a naopak velmi lehce mě identifikovali mí známí, kteří mě znali před 20-30 léty. 

Jistě používám poněkud neobvyklé techniky, které nejde napsat jako knihy o hubnutí, nalezení smyslu života, naplnění si přání apod. Vlastně prvním rokem jsem ani neměla pořádně tušení, proč a jak to u mě fungovalo. Prvním rokem, kdy se mi změnilo doslova všechno, jsem byla ráda, že stíhám lapat po dechu.

Pravda, nedá se nasimulovat zvláštní okamžik, kdy se najednou uděje toho více. Ano všechny ty roky ritualizace, runové magie, která byla hodně mechanická (ale takové již začátky v tomto odvětví bývají). Ale dá se postupně něco budovat, věnovat se tomu, přemýšlet. A umět si pojmenovat kazítka. Protože díky nim bývá výsledek rozpačitý. 

Praktikujete a máte opravdu snahu něco dělat a zároveň máte pocit, jako by to z druhé strany někam unikalo do černé díry? 

Chcete něčeho docílit, ale výsledek je poněkud rozpačitý? 

Míváte tyto pocity často? 

Já podobné pocity mívala, zejména ten s černou dírou byl táhly a naprosto úchvatný. Vždy mě zajímalo, kam ta energie jde, co se s ní děje. ...

Až jsem na svoji otázku nalezla odpověď. 

Posléze, časem, když povedlo se mi mnohé. Jenomže jsem bezpečně věděla, že to může být ještě mnohem lepší. Ale někde se něco motalo. Co to bylo? 

Pro mě je rituál a vůbec jakákoli magická operace od jisté doby nejenom něčím, co si v danou chvíli atmosféricky prožiju, mám niterní prožitek, objevím něco nového zase jinak... především je to magický čin, který má dopad do mojí běžné reality. 

Časy, kdy jsem si říkala: Samotná cesta je cíl nebo Podstatné je, že jsem si to užila, pominuly, jakmile jsem si některé věci uvědomila. Samozřejmě, záleží jen na tom, nakolik lpíme na těchto utěšujících myšlenkách. Mají výhodu, že vždy budeme hrdinové, neb ať provedeme sebevětší hloupost, vždy bude ono poučení. 

Kazítka v magii jsou naše vniřní dráhy, které nám bráni v tom, abychom provedli trvalou změnu. Naopak, udělají vše pro to, abychom se vrátili do vyjetých kolejí. Dietáři znají tzv. jojo efekt. Principy jsou nesmírně podobné.

Kazítka v magii jsou dalším tématem, jemuž se věnuji na herohero 

Na konkrétních příákladech modeluji vliv různých kazítek. Právě tím, že si je uvědomíme, jsme udělali první krok. Ale jak si je máme uvědomit, když o nich nikde nic nečteme? Potom záleží na nás, zda si je u sebe nalezneme. A jakmile ano, je na nás, co s nimi provedeme. 

Kazítka mám tendenci pojmenovat a popsat jejich působení. Někteří jsou obecně se více vyskytující, jiní jsou naopak hodně individuální. Přemýšlet o nich pomáhá. I když se jich zbavíme, musíme dávat pozor na vyježděné dráhy. Protože mozek je na ně zvyklý.