Proč věci jdou, o povaze kazítek v magii
"Musíš o tom napsat knihu." navrhnul mi jeden můj velmi pragmatický známy, "lidé by jí kupovali."
Já podobné pocity mívala, zejména ten s černou dírou byl táhly a naprosto úchvatný. Vždy mě zajímalo, kam ta energie jde, co se s ní děje. ...
Až jsem na svoji otázku nalezla odpověď.
Posléze, časem, když povedlo se mi mnohé. Jenomže jsem bezpečně věděla, že to může být ještě mnohem lepší. Ale někde se něco motalo. Co to bylo?
Pro mě je rituál a vůbec jakákoli magická operace od jisté doby nejenom něčím, co si v danou chvíli atmosféricky prožiju, mám niterní prožitek, objevím něco nového zase jinak... především je to magický čin, který má dopad do mojí běžné reality.
Časy, kdy jsem si říkala: Samotná cesta je cíl nebo Podstatné je, že jsem si to užila, pominuly, jakmile jsem si některé věci uvědomila. Samozřejmě, záleží jen na tom, nakolik lpíme na těchto utěšujících myšlenkách. Mají výhodu, že vždy budeme hrdinové, neb ať provedeme sebevětší hloupost, vždy bude ono poučení.
Kazítka v magii jsou naše vniřní dráhy, které nám bráni v tom, abychom provedli trvalou změnu. Naopak, udělají vše pro to, abychom se vrátili do vyjetých kolejí. Dietáři znají tzv. jojo efekt. Principy jsou nesmírně podobné.
Kazítka v magii jsou dalším tématem, jemuž se věnuji na herohero
Na konkrétních příákladech modeluji vliv různých kazítek. Právě tím, že si je uvědomíme, jsme udělali první krok. Ale jak si je máme uvědomit, když o nich nikde nic nečteme? Potom záleží na nás, zda si je u sebe nalezneme. A jakmile ano, je na nás, co s nimi provedeme.
Kazítka mám tendenci pojmenovat a popsat jejich působení. Někteří jsou obecně se více vyskytující, jiní jsou naopak hodně individuální. Přemýšlet o nich pomáhá. I když se jich zbavíme, musíme dávat pozor na vyježděné dráhy. Protože mozek je na ně zvyklý.
Komentáře