ADJUSTMENT (o magii s Maat)

Jestli se na něčem shodne pohled okultistický a mystický, je to právě přístup k uznání. Pokud člověk něco dělá, měl by to dělat, protože musí, neb vychází to z něj, bez ohledu na uznání či naopak nezájem. Bez ohledu na pochvalu anebo nepříznivou kritiku. Protože cokoli člověk tvoří, tvoří to především pro sebe, ale ono, nakolik to je srozumitelné dalším lidem, představuje věc naprosto odlišnou.  Jenomže k tomuto poznání je potřeba dojít, jinak jsou to pouze slova napsaná na papíře někým jiným a člověk sklouzává k: tomu se to říká, když je teď slavný a jeho knihy si kupuje hodně lidí, překládají se do jiných jazyků.... nebo jak tomu bylo i v mém případě, mudrlant, zase něco přečetl a teď exhibuje, přitom sám za slávou si triko honí. Nicméně tehdy kdysi dávno jsem se s podobnými slovy setkala u autorů knih o magii, astrologii a u různých mystických přístupů. Touha chtít něco dokázat někomu jinému je pro člověka přirozená, i když není právě tím, kdo by se chtěl zalíbit všem...

My wishes grew and will be diffused in my reality....

Mstít se je jako odjistit granát a hodit jej po tom druhém... Někdy se v afektu ani nestihne odjistit pojistka a potom člověk vypadá jako debil... V tomto příspěvku se pokusím čtenáři vysvětlit, proč msta jako taková postrádá smyslu. Osobně ji považuji za velice hloupou, ale mi se to povídá, neb v tomto směru nemusím vynakládat přespříliš energie, abych se nemstila. Netrpím pocitem, že teď tam musím hodit granát nebo se pomstít, v podstatě ani není proč.    Úvodem se sluší říci, že msta je velice nízká až zavrženíhodná pohnutka, která navíc problém sám o sobě nevyřeší. Pokud jde o etickou stránku, není o tom pochyb. Jenomže většina lidí na nějaké etické důvody kašle, neb ona primitivní touha v nich ovládá osobnost. Takže se zaměřím spíše na pragmatickou stránku věci. Především člověk vyrovnaný k ní neutíká, naopak, představuje pudovou reakci na stres ve falešné naději, že provedením odvety původci stresu se mu uleví. Dočasně jistě. Je to jako kopnutí do zd...

Potřeba vlastnit je spjatá s člověkem až přímo instinktivně, snad souvisí s pudem sebezáchovy, neb dává člověku jisté garance, jistotu, sebejistotu, společenský status... Tvrdit, že se člověk obejde bez vlastnictví, je tvrzením pokryteckým...neb člověk si tak mimo jiné i vymezuje svojí osobní zónu. Prastaré rituály byly zaměřovány na prosperitu, udržení a získávání majetku, na úrodu a zvelebování. Neznám rituál, který by směřoval ke zbavení se majetku, zničení vybudovaného. Toho lidé docílili zpravidla předimenzováním rituálů plodnosti, či ztrátou původního zápalu a intuice. Vlastnění je potřeba pro přežití v materiálním světě. Pouze je-li člověk ukotven pevně v Malkuth, má cenu zajímat se i o jiné méně hmotné sféry Univerza. Meditace a koncentrace se dají efektivně provádět, když člověk drží pevně v rukou své zdraví a umí své tělo ovládat. Zároveň i techniky meditace a magie vedou k vylepšení tělesných podmínek. Problém nastává, když se člověk stane potřebou vlastnit posedlý. Př...

Život je mnohdy tanec mezi různými "zájmy"... aby z toho nebylo jenom potácení se, je potřeba vynechat kompromisy a nepodporovat záležitosti, které svojí filosofii a podstatou je přesným opakem toho, co sami chceme... Nejde o hateování, jde o zabránění, aby se vytvořil energický chumel nesrozumitelna. Je potřeba si uvědomit, že energie je přímočará neřeší, jak my to myslíme a pod. Mnohdy druhé podporujeme v tom, co sami nechceme, resp. chceme jinak a nestačíme se divit, jak se nám to z ničeho nic podělá doposud dobře fungující vztah, věc, záležitost. Takový triviální příklad z minulosti, pokud člověk podporuje (tj. vkládá energii) do lidí, kteří se práci vyhýbají, berou to na hůl, co to asi udělá s jeho práci?  Po této zkušenosti vím, že pokud se mi něco nedaří, musím se zamyslet, kudy to energicky utíká mimo... či co má větší egregor....

Rozlévač vody a tvůrce deště. Tak jej označuje babylonsko-chaldejská a egyptská mytologie. Podle řecké mytologie, pouze on mohl zachránit svět před potopou. Je spojen i s Ganymedem , mladíkem, jehož dal Zeus unést, aby mu doléval číši.     Není podstatná voda sama o sobě, ale nádoba. Ony dvě čáry v symbolice jsou dva hadi, nikoli voda, jak se mnozí domnívají. Vodnář je ten, který směřuje za poznáním v esoterickém slova smyslu. Nejde o studium, jako u Střelce, ale o poznání ve smyslu vlastní zkušenosti, prožití a propojení se s tím, co člověk poznává. Nikoli rácio, nýbrž intuice je smyslem tohoto znamení.  Probuzení schopností, které v člověku tuze dřímají anebo naopak šarlatánství. Záleží na využití příležitostí tohoto znamení. Jak říkal Jung (Vodnář na ascendent): nevěřím, že Bůh existuje, vím to. Archetyp Blázna představujícího zcela nezkrotnou individualitu. Zachycení inspirace, Múzy, osvícení. Necítí povinnost vůči nikomu, ani těm nejbližším, ani ti nesmí stát ...

...na Polnici zatroubil anděl posledního soudu a spojil je, by posléze oddělil matérii od sebe a  posílil ducha, náhradou vytvářeje pocity zdánlivé sounáležitosti... jinde. ...neoddělitelné zůstává jako sen ...našlapující tiše ve bdění, zaposlouchaje se vlastní nehybnosti, klidného dechu, prodírající se vrstvami nevědomého, přesto jemně se dotýkaje všedního dne běžného Bytí...    Až do chvíle, kdy vzpamatováno  oživne to,   co zdálo se již zničeným, pošlapaným v prachu beznaděje...    

Stává se, a ne zřídka, že lidé stejné různě vnímají... Stává se, že stejné různé pocity vyvolává... Někdo vidí sklenici poloplnou, jiný poloprázdnou, to co v jednom probouzí děs, druhý vítá jako něco milého.   Mnohdy lidé mluví o tom stejném a každý z jiného pohledu a je velice těžké uvědomit si, že jde v podstatě o jediné.  Bez rozmlouvání nelze přijít na kloub tomu, co společné je, ani nepozná se, že nejsme v našich podivných myšlenkách ponořeni... možná chvíli sami, ale ne jediní. Děje, které pozorujeme, probíhají podobně, ač třeba ne stejně, i někde jinde, jsou svolávané jakoby podle jednoho vzorce, matrice, nám všem vlastní přesahující strukturu hmoty a ovlivňující právě rodící se ideu.... Pod hvězdami, vždy pomyslím na to, že tam někde jinde jsou či byli lidé, kteří mysleli podobně a stáli či stojí před podobenstvím stejného...

Cykly času, odžité srovnané do úhledné spirály protahující se prostory... Cykly času prožívané prolínají se skrze vše i nádech neznáma, přitahuje věky, co nestaly se  ... zatím... Tam někde ukrytá je naděje, zklamání i všechny zrady, bolest lemovaná radostí a prožitek lapený do pasti lineárního vnímání... Můžeš vidět jen starost a strasti, překážky zákeřně se tvářící anebo jinak, poznat, že prožitím lze vše zdolat neb jen to, co je v nás dáno pevně, rozpouští utrpení, jež rozplyne se v radosti...

Pro všechny čtenářky,  neb být ženou je  krásné a zejména dnes velice náročné... Takže na nás...

Klasik říká, že génius se poučí z chyb jiných, moudrý z chyb vlastních a hlupák je nepoučitelný... Na druhém vidíme chybu každý, není to až takový problém, ovšem ani to nám nezabrání udělat chybu obdobnou či stejnou... Poučit se, znamená udělat krok směrem kupředu. Nemyslím tím zaříkávadlo "a já již nikdy...", které naprosto spolehlivě přivolá stejnou situaci, nýbrž postavení se k situaci jinak, až nastane. Jak? To nedá se dopředu naplánovat. Situace mají tendence nás zaskočit a právě ono poučení by se mělo projevit  v nějaké duchaplné reakci. V tom nelze nevidět prvek jisté evoluce... Poučit se, znamená vidět obdobné v jiném světle, změnit pod tíhou pochybení pohled na to co bylo, a jen tak máme naději, že příště zachováme se jinak...  

Zvyk je železná košile... říká se, neb svazuje k opakování stejného a neptá se po smyslu... Někdy si na něco natolik zvykneme, že si bez toho neumíme představit, jak fungovalo by to dál. Napadají nás otázky typu a bude se svět ještě točit? Nechceme a ani neumíme si přiznat, že ze železné košile se stala košile zrezivělá a místy i děravá... a necháváme si ji jenom proto, aby svět budil zdání toho, že je pořád takový, na jaký jsme si zvykli. Jenomže ono věcí se dějí a ne vždy tak, jak bychom si přáli. Situace se mění na všech frontách a to, co nám sedělo na míru předpředevčírem, je dnes již nejenom nepoužitelné, ale ještě nás navíc i brzdí. Je spoustu záležitostí, které sehrály úžasnou roli v našem životě, spoustu lidí, které jsme potkali, ale jejich role v našem životě již byla odehrána, došlo k posunu zase někam jinam. Trvat na tom, co bylo, smyslu postrádá. Čas je proměnlivou veličinou, prostor tvoří atomy v neutichajícím pohybu, myšlenky přilé...

Co s vizi, která pravidelně se opakuje, naběhne, probíhá a potom opustím ji, protože okolnosti kolem... (vždy najde se něco zajímavějšího)? Ponechám jí samotnou - nepohodlnou mršku zahalenou do hávy, co bylo by kdyby... Vždy potkáme se v zapadlém baru či podivné kavárně, kde já odmítám cokoli pozřít... zatímco potvůrka přede mnou popíjí tak lidsky... až někdy ptám se, zda tím duchem nejsem spíše já. Duchem ve vlastní vizi... míchajícím lžičkou v šálku kávy před sebou. Zatímco zvědavě si mně prohlíží stvoření budící zdání člověka... Váhavě nabírá slova odhaduje, zda budu mluvit hledaje v mé tváři stopy znechucení spolehlivě vedoucí k mému vymizení... ze situace. Opatrně potom zkouší, hlídá skulinku, kdy byla by příležitost pro to, aby začala znovu... má čas, její diskrétní přítomnost je cítit pouze lehce z zpovzdálí...  a nikdy není dotěrná... Neznám její filosofii, prostě zkouší to znovu a po každém mém odchodu zas... několik let......

část osmá "Běž pryč!" znělo to jako rozkaz, nicméně Sam zůstával nehnutě stát. Přemýšleje, přešlapoval nerozhodně na místě, nevěda, co udělat. "Ještě, že to je jenom sen", pomyslel si. Rozhodl se naprogramovat svůj sen tak, že se přesune za ní, za Chiarou, která jej nevítala. Jeho záměrem bylo přesunout se do roviny, ve které se nachází nejvíce hmotná. Ocitl se tak v nějakém pokoji, jehož nábytek působil dojmem o dvě století nazpět. Nebýt některých moderních atributů jako notebook, tiskárna a elektrické lampy rozmístěné v prostoru, domníval by se, že se nachází v minulém století. Po chundelatém bílém koberci poskakoval černý králík.   "Apage!" zopakovala rozhodně znovu. Chiara neměla v úmyslu evokovat jakéhokoliv ducha, natož Sama, naopak, chtěla strávit večer v poklidném odpočinku od Cesty, na niž se nacházela. Ač si to Sam neuvědomoval, zastihl ji přímo na hmotě. "Zkus Apage Samuel!" poradil ji drak v...

Skřípání štěrku mezi zuby                      rozdrolené srdce z perníku vzývání zatracence v háji                       pošlapaný symbol pohozen čas zasazený mezi tempo                       naděje i strasti v protirozích  s důvěrou vykročit či raději skočit být tu Bláznem  tu Viselcem je fajn...  drobná alegorie na tarotové karty, neb chci ukázat, že nejsou pouze pro vykladače, ale mohou býti i inspirací, která napoví pro jiné... 

V podstatě vše, co ukázalo se býti funkčním, je v obecně známých starých pravdách. Jít přímo, nikoli oklikou, držet se vlastních zásad a nesejít z cesty. Velice hezky se to poslouchá a ještě lehčeji říká, pouze realizace ne vždy zopovídá představám... Jak jsem již na mnoha místech tady psala, je nesmírně těžké vůbec zjistit, co člověk skutečně chce.  Skutečné chtění často bývá zaměňováno za to, co si člověk myslí, že by chtěl, protože někde něco vidí a je nadšen. Také jinde psala jsem o překážce spočívající v příliš konkrétní představě o výsledku. Více jsem o podobných věcech odkazovala a psala tady . Dnes chci psát o jiném fenoménu, který jsem velice nesměle popsala v této úvaze . A jak plynul čas, pro mé podezření se postupně formovalo více a více příkladů. Jednak sama za sebe musím říci, že tam, kde jsem si uměla vyhodnotit, v čem je problém, a přestala sama sobě házet klacky pod nohy, situace se v několika krocích velmi rychle obrátila. Zákeřnost spočívá v maličkostech. L...

Úvodem sluší se říci, že se jedná o postřehy z mého tance či cesty skrze a přes Velkou Arkánu tarotu. Jedná se o postřehy spojené se dvěma sadami, tedy s Thothovým tarotem a Baphomet tarotem R. G. Gigera. Spíše než-li o klasické věci pro výklady půjde více o okultismus a troufám si říci, že v běžných rozkladech se něco takového nezažije. Na rozdíl od rozkladu tarotu, na který Baphomet tarot není vhodný, kde se odpovídá na konkrétní otázky, zde se jedná o prožitek s tarotem, děj se co děj a nalezení něčeho okultního pro sebe sama. Každá z těchto cest, kdy člověk předvádí něco jako Tanec s maskou je originální a jedinečná. Jistě, nejde o můj nápad, o Dance of the Mask píše Nema ve své Maat Magick. Podstata spočívá v tom, že člověk si volí masku dle obrázku Thotohova tarotu pro svůj rituální tanec. Já, ačkoli tanec mám ráda, pojala jsem záměr projít Vlekou arkánou a  ponechat kartu samotnou, by navedla mně na symbol, který je podstatným, který se mi sám ukáže. V tomto příspěvku se ned...

Hodně z toho, co pácháme v dospělosti, je ovlivněno zážitky z dětství. Měla jsem to štěstí, že mé prostředí netvořila pouze rodina, ale šlo o komunitu lidí, kteří se potkávali v kuchyních za dlouhých zimních večerů, při ohních, když padl soumrak v teplých dnech, při potřebě souseda rychle sklidit lan sena a zaříkávat, by bouře minula či počkala..., při brain stormingu jak vyzrát na divočáky, zajíce, jeleny, aby nesnědli ještě nedozrálou úrodu či v zimě nezničili stromky..., při obchodech s tím, co se komu povedlo sehnat bokem či pod rukou, při půjčování LP nebo knih (hodně věcí prošlo více domácnostmi), při zjišťování, kdo má přístup ke kakau (lze zaměnit za jinou těžce dostupnou komoditu té doby), při pokusech vyhrabat dopravní prostředek kohokoli z bahna, bláta nebo brzkého sněhu na podzim (zpravidla od konce listopadu již vyjma sání jiný dopravní prostředek nebylo možno použit), při vytváření pruhů chodníků, když napadl sníh přesahující výšku dětí a při podobných příležitostech. ...

There are the Vanes who give fullness of Earth cattle on a juicy meadow graze. Haminglja is a flame which the man gives luck from its roots to today's times. The dragon would not burn it   to be generous to the treasure  preferred is. The pure energy of the fire can be felt in the inner space and in the outside space, around your own body, in the pulse of your own veins. It warms in the greatest cold, only idea but it will be warmer and warmer. Be careful with bursting into the flames of wrath, impatience, and unease. It is your own Luck... Your mind is connected with Fáfnir... Do not be irritated or furious, this is a snare.  

poznámka první Od napsání mé první poznámky uplynul již nějaký čas. Mé záměry a projekty v tomto směru se nějakým způsobem posunuly, dosti věcí si navíc uvědomuji zpětně. Tato poznámka nemá ambice nahrazovat jakoukoli knihu na trhu, jde pouze o několik praktických zkušeností.  V ostatním platí úvod k první poznámce. Čtenáři, který nečetl poznámku první, s ní doporučuji začít, neb zde popsána filosofie, z které vycházím a která se mi osvědčila.    Ještě něco pro začátek  Jestli jsem něco, co by na začátku mohlo chybět ve své minulé poznámce opomenula, je zdůraznění principu, že vše souvisí se vším. Zejména v této oblasti platí, že stačí málo a člověk si nabourá vlastní provedenou operaci. Může k tomu dojít různě, např. nevhodnými myšlenkovými pochody, jimiž se intenzivně zabývá, ale i nepromyšleným jednáním. Stejně, ne-li ještě více je škodlivé vlastní protichůdné jednání. Často se stává, že člověk za něčím jde, dělá vše pro to, ovšem ač sám něco, co považ...