Jak jsem již na mnoha místech tady psala, je nesmírně těžké vůbec zjistit, co člověk skutečně chce. Skutečné chtění často bývá zaměňováno za to, co si člověk myslí, že by chtěl, protože někde něco vidí a je nadšen. Také jinde psala jsem o překážce spočívající v příliš konkrétní představě o výsledku. Více jsem o podobných věcech odkazovala a psala tady.
Dnes chci psát o jiném fenoménu, který jsem velice nesměle popsala v této úvaze. A jak plynul čas, pro mé podezření se postupně formovalo více a více příkladů. Jednak sama za sebe musím říci, že tam, kde jsem si uměla vyhodnotit, v čem je problém, a přestala sama sobě házet klacky pod nohy, situace se v několika krocích velmi rychle obrátila. Zákeřnost spočívá v maličkostech. Lidé často maličkosti přehlížejí, jenomže právě ony v konečném důsledku umí práci na záměru negovat. Musím říci, že i tam, kde lidé začínali s čistým štítem, ale neuvědomili si několik souvislostí, tak jejich záměr vedl k fázím (neříkám koncům, kdo ho ví, třeba se karta obrátí) nepěkným. Stalo se to mně, ale nemohla jsem si nepovšimnout podobných věci i jinde. Naučila jsem se dávat si na tyto věci pozor,
Především, začíná-li člověk s něčím novým, měl by myslet zejména na svůj vlastní postup. Je velkou chybou závidět těm, kteří již úspěchu v dané oblasti dosáhli. Třeba, je-li záměrem naučit se dejme tomu anglicky, je nesmyslné pěstovat si nevraživost vůči těm, co tento jazyk již zvládli a trousit poznámky typu: no ta má ale výslovnost, kráva jedna a prý byla rok v Cambrige.
Naopak, je vhodné podívat se na to, co vše udělali, jak se dostali k lepším příležitostem, nechat se inspirovat tím, co by nám právě na míru sedlo. Místo nevražení raději zvážit, jaký učební materiál, zda s učitelem nebo sami a jak docílit pravidelného kontaktu s jazykem.
Obdobně to platí i pro magické záměry. Sice nerozumím tomu proč, ale když před jistým typem lidí řeknete, že XY je uznávaným odborníkem v nějaké okultní disciplíně, bude se tento typ snažit prokázat, navzdory vlastní nezkušenosti v okultismu a své hrubé neznalosti, že je mnohem lepší, než ten břídil XY. Má na rozdíl od toho břídila talent. Mluvím o typu, který, když se dostane k nějaké příručce, zásadně vynechává první fáze, protože je borec a jde rovnou na věci vyžadující několik let praxe. Protože on to přeci dá. Pokud si čtenář pěstuje někoho takového z jakéhokoli důvodu ve svém blízkém okolí, má dobrá rada zní, držet se od takové osoby nesmírně daleko. Stane se vám totiž, že místo času na vlastní věci budete pořád poslouchat, jak je onen typ geniální a kdo vše je proti němu malinký. A to je přesně to, co nechcete, protože potřebujete čas pro svůj záměr.
Málokdy si člověk uvědomí, že podporuje přesný opak toho, čeho sám by chtěl dosáhnout. Vzato na podobenství s učením angličtiny, jistě nikomu neprospěje, když na straně druhé bude podporovat spolek založený na myšlence, že není potřeba se učit jiným jazykům, postačí jazyk mateřský, či dokonce takový, který všechny cizí jazyky zavrhuje. Jedná se příklad ad absurdum, ale ono v praxi, má-li člověk magickou invenci, dříve nebo později narazí na lidi, kteří provádějí přesný opak. Není potřeba se nějak vůči ním vymezovat, protože každý si sám vytváříme své štěstí a každému vyhovuje trochu něco jiného. Nicméně aktivně podporovat záměr někoho, jímž přesně to, oč sami usilujeme, poplival, pokud o tom ještě navíc víme (nebo známe fakta, bychom si to uvědomili), je hloupé a krátkozraké. Ať chceme nebo ne, každý čin sebou nese nějakou energii. Z pohledu psychologie, to, co děláme, se ve své podstatě odráží v podvědomí. Je tak docela možné, že ono protichůdné, neslučitelné, bude mít mnohem silnější egregor, než-li invence vlastního záměru. Energicky si tak situaci sami sobě nesmírně zkomplikujeme.
A potom, ne najednou, tyto věci se nedějí náhle..., jak vrážíme, byť v menších ale pravidelných dávkách energii do toho neslučitelného, rozhodně nám tato energie nepomůže, naopak, každý náš přešlap ohledně vlastního záměru násobí, ... a tak jednoho krásného dne bude pod našimi nohami příliš mnoho klacků a invence se přesouvá na území Nebylova. Vše, čeho bylo doposud se záměrem dosaženo, jakoby se zázračně rozplyne...
Od doby, kdy jsem si těchto věci povšimla, si nechávám hodně toho tam, kde okolnosti neznám, na intuitivních reakcích. Často mívám některé věci otevřené a nechávám je dovyvinout se samospádem. Jakmile si povšimnu něčeho neslučitelného, nahodím neutrál. Není důvod k odsudku, ale také si nenechám zamotat do svých energií přesně to, co nechci :)
Komentáře