Jestliže se dá něco určitého říci o této trochu jinak pojaté magii, její podstata spočívá v práci s energií. Ovšem poněkud jinak, nežli jsme zvyklí u esotericky neurčitých tvrzení o tom, že je zde nějaká energie, zda je dobrá nebo špatná, pocity něčeho divného, brnění nějaké části těla, použití právě toho či onoho ve snu. Pokud pracujeme přímo s energií, jsou takové informace poměrně konkrétní až do té míry, že je nám jasná i motivace někoho, kdo je s námi právě v interakci. Ať již se díváme na energii čehokoli, počínaje snem konče důležitým obchodem, vypadá to částečně jako divinace, jenom se k ní dostáváme skrze energie. Popravdě, k povinné výbavě takového adepta patří i jistý poměrně vzácný talent pro vnímaní energie. Bez něj to bude pouhá parodie.
S touto magií rozhodně nejsou spojené záležitosti typu: musím si nahodit filtr, jinak jsem vyčerpaná; vnímáním emocí a myšlenek z okolí, projevuje se to jako různé hlasy v hlavě a podobné záležitostí, které jsou spíše dílem fantazie, případně nějakého psychického problému. Naopak adept této magie se nezvykne pohoršovat nad tím, že jej chce někdo zmanipulovat, zneužít, vytřískat z něj informace, ulehčit si vlastní zkušenost, donutit jej, aby řešil problém. Protože všechny tyto záležitostí jsou lidské. Lidé běžně sklouzávají k „panebože dej lehko“, aby nejlépe nic tvrdšího podstupovat nemuseli dělat.
Z tohoto pohledu mít nastavenou i komerční praxi je nesmírně vtipné. Lidé, kteří jsou zvyklí, že dostávají hodně věcí jen tak, se cítí až pohoršené, když zjistí, že by měli za to, co nebývá až tolik běžné, zaplatit. Mé poučení z tohoto směru zní, pokud nechcete řešit etické problémy v rámci magie a podělanou karmu, či naběhnout Univerzu do rány, vybírejte si pečlivě a nenechejte se utáhnout na soucit. Vytváříte si tak díry ve vlastním systému, kudy energie uniká, a naopak nabaluje se tudy na vás něco ze zoufalství těch lidiček.
Podstatou práce s energií je uvědomění si jejího koloběhu. Jestliže porozumíme koloběhu energie, nenecháme se nikým využívat. Neb jasně vidíme, kam takové tendence vedou. Cokoli pro kohokoli děláte a on nemá upřímnou snahu začít řešit své problémy sám, nekoná podle toho a nesměřuje k tomu, aby si věci řešil, ale naopak si podkopává nohy, aniž by si to uvědomoval, je potřeba přestat. Protože je jedno, zda se jedná o věci placené či neplacené, svoji snahu ukončíte a nedopustíte, abyste se na stejné místo vrátili. Jestliže jste s něčím skončili, berte to tak, že je to napořád. Nejde o hodnocení, ani o to, že někdo je dobrý, špatný, jakýkoli stupeň mezi tím, nehodnotíme, protože morální kritéria zde nemají co dělat. Podstatným je pouze koloběh energie. Často získáváme zkušenosti tak, že děláme chyby a přesně takové, které nás stahují dole. Adept vampýrismu je něco jako protekční spratek, takže v jisté hladině si uvědomí, aha, klesám dole, takže hezky odbouráme toto. Jestliže chce Univerzum svého oblíbence potrápit, zahraje si hru na schovávanou typu „hádej, která z 10 věcí, jež právě děláš, tě poškozuje?“.
Koloběh energie bývá běžně k vidění v oběhu planet kolem Slunce, v oběhu Měsíce kolem Země, v krevním oběhu, v různých chemických procesech poznáváme jeho model fungování. Energie někudy teče, pokud to, kudy teče, nebude v dobrém stavu, nebude v dobrém stavu ani energie, která tím proteče. Zkuste si představit vodu v trubkách, ta pitná se vyčistí a jde do těla, následně prochází dál, až do odpadu, kde tedy vypadá naprosto jinak. S tím rozdílem, že životní energie je jako oběh krve, uzavřená v jednom organismu. Napojení se přímo na tepny a žily je již extrémní řešení, palivo pro to, aby byla energie, je dodáváno z externích, ale i interních zdrojů.
Dlouhodobá práce s touto energií umí vést k něčemu, co bude připomínat perpetum, mobile, jestliže své hrubohmotné tělo zvládneme propojit na další těla poněkud subtilnější povahy. Popravdě, přesnější je model jednoho těla majícího různé vrstvy, které prochází od té nejvíce hmotné roviny, až po ty nejvíce éterické. Pro srozumitelnost jsme v magii přistoupili k označení nás v různých rovinách odlišnými pojmy, až působíme dojmem, jako bychom byli rozkouskováni na různé části, které ne, a ne složit dohromady. To samozřejmě nejsme. Zkuste si představit že by se vaše aura (auru nějak vidí či vnímá ještě poměrně vysoké procento lidí z oboru) jen tak odpojila od vašeho hmotného těla a začala by si žít svůj nezávislý příběh… absurdní, že?
Podle toho, jaké máme zkušenosti a nakolik se nám tyto zkušenosti projeví přímo v realitě, lze usoudit na vědomé propojení s jinými částmi své osobnosti. Laskavý čtenář si představí rozdíl mezi sebou a nějakou mnohem primitivnější osobou neschopnou některých ryze duševních operací. Tak přesně takový je rozdíl mezi člověkem, který má vědomě zapojenou další rovinu a tím, který má jen zapojenou racionální část s běžnými duševními pochody.
Vampírismus je spojen s étosem dárců, černých labutí, které dobrovolně darují vampírovi svoji krev. V gothické subkultuře se můžeme setkat s různorodou praxi v tomto směru, ovšem ony představy o potocích krve, jako v hororu, nebo vykrvení oběti, jsou pouze mainstreamovou představou o vtělených bytostech, které jsou odlišné od člověka, ačkoli na straně druhé poměrně přesně naplňují představu lidi, o jiných lidech, jímž se říká masoví vrazi. Nakonec kanibalismus je také především mezilidskou záležitostí.
Moderní vampýrismus na rozdíl od starého vampírismu je spojen nikoli s odběrem krve, nýbrž s odběrem energie. V obou případech se jedná o externí zdroje energie, které adeptovi velice rádi poskytují jiné osoby, někdy zmanipulované, jindy opravdu o své vlastní vůli. Z pohledu etiky je zde rozdíl, z pohledu energie nikoli. Záleží pouze na onom poměru interní a externích forem energie ve vlastním koloběhu energie. Jestliže jsme závislí na externích zdrojích energie, nelze mluvit o perpetu mobile ani o ničem, co se k tomuto systému přibližuje. Čtenáři, který má zkušenosti s práci s energií, následky velmi rychle dojdou. I zde platí ono „drahoušku, nemůžete jíst všechno, na co narazíte“.
Jistěže, vše má své fáze a hezky jedno po druhém. I sebelepší perpetum mobile potřebuje nějakou interakci s něčím extérním. Přirovnala bych to k dávkám vitamínů a minerálů, jichž nesmí být málo, ale ani přespříliš. Právě v tomto směru nastavení si vlastní praxe je nesmírně zajímavou práci. Experimentování se meze nekladou a hodně věcí, které se jeví býti zpočátku jako ten nejvíce skvělý nápad, se mohou časem vyčerpat, a my musíme postupovat zase jinak. Ono jinak hodně závisí na zkušenosti a také na tom, co je naším záměrem. Jistěže, nevhodnou kumulací zdrojů si toho můžeme podělat mnohem více, nežli bychom měli odvahu si přiznat.
Podíváme-li se na všechny svá pochybení, interakce s jinými osobami, kde jsme to nevyhmátli, různé nebezpečné situace apod z pohledu energií, zbavíme se odsudku. Jednoduše vidíme, do kdy takový vztah fungoval (resp. každý nový vztah nějakou dobu funguje) a kdy je na místě jej transformovat (dokud to ještě jde) anebo raději rovnou ukončit. Nejde o snižování sebe nebo někoho jiného za to jaký je, ale uvědomění si, co nám sedí, a co nikoli. Nebát se sundat starou kůži, aby narostla nová.
Dívání se na svět skrze energie je podobné divinaci. Popravdě, pomocí kombinace různých divinačních prostředků se schopnost takového pohledu aktivuje. Jedná se o již poměrně náročnější část, ačkoli adept této magie má k ní vlohy. Pouze se nesmí nechat ukolébat tím, že vnímá lépe nežli jeho okolí, či jeho kolegové. Vnímat energie do fáze přesně vím, co to je, vyžauje hodně práce na sobě. Něco je pouze o hraní si s vnímáním, ale velmi podstatnou je formální část, tedy formální praxe prováděná denně.
Komentáře