K projevům osobnosti aneb o mapách Severské duše (II)

Pokusím se v dalším díle o mapách duše (díl I) popsat některé další věci pokud možno s důrazem na praktické zkušenosti, neb různé popisy jsou dostupné a lze je najít i v češtině. Důležité je, aby poznávání Severské duše vedlo k zamyšlení se, jak asi fungujeme, třeba i pro ty, kteří přímo Severskou magii nepraktikují, ale mohou zde nalézt paralely. 

Když mluvíme o složkách duše, ať již z pohledu jungiánského,  jedná se spíše o modely. Kromě pozůstatků mrtvé schránky se nedá říci, že by byla běžně vidět jenom jedna složka. Je to jako mozek, také na jeho modelu lze vidět jeho části, ale samostatně jedna bez druhé nefunguje. Je tedy logické, že každý má všechny tyto části, jen ne všechny se projevují v rovině, která je pro toho či onoho jedince zachytitelná.

Když se podíváte na to, jak o duši píši religionisté, dovíte se, že ono kouskování duše, jak známe třeba v jungiánském modelu, kdysi takto nefungovalo. Spíše nežli model či složky duše (která se až tak přímo mnohdy neřešila), vnímali matérii kdysi jako projevy osobnosti. Je to logické. Hmotné složky se projevují přímo na hmotě, složky mentálního charakteru v mentální rovině, a ty více éterické v rovině astrální, která je velice členitá. Vtip spočívá v tom, umět si to vše nějakým způsobem aktivovat a přiblížit i do hmotného života. 

Předem varuji, že téma nabízí mnohem více otázek, nežli odpovědi, nicméně, při cílené práci si lze dovodit, proč máte právě ty dovednosti, které máte, a v čem spočívají handicapy, a jak na ně.      

Teď to trochu bude vypadat jako kouskování, nebo porcování. Jenomže provádíme to proto, abychom si uvědomili, jak se nám jednoltivé kousky projevují a jak vytvářejí funkční celek. Potom vezmeme do úvahy osobní záležitostí a máme recept, jak se lépe propojit a tím i lépe fungovat.   

Začneme tím jednoduchým. Triádou TĖLO-MYSL-PAMĖŤ.

Podle toho, jak kdo vypadá, zda má charisma, nebo představuje jen něco fádního, poznáme, nakolik má jedinec funkční magický systém. Na těle se totiž síla magie odráží. To nelze napodobit, nelze to dohnat ničím jiným.  Lidé s funkčně nastaveným systémem jsou tak nějak mimo čas. Protože jsem lemplík, jehož ještšě před rokem a půl často užívané slovní spojení představovalo  "fucking Malkuth" hřešíci na to, že dosti toho mi šlo samo, rovnám si vztah k hmotné schránce způsobem sobě vlastním.

Nicméně hmota, její handicapy,  jsou  projevem nesouladu s energickým tělem. Což je nepříjemné, neb si takto zaděláme i na chronická onemocnění. Často důsledek různých kompromisů, šrámů na duši, snaha být někým ideálním tak, jak nás vidí lidé, na nichž nám záleží. Místo toho, abychom si uvědomili, že nám záleží na špatných lidech, pácháme na sobě to, co alibisticky nazýváme, to běh času a působení gravitace. 

Mysl je základem praktikování magie. Vědění, tedy to, co vysoukáme z podvědomí, vědomosti, to, co se naučíme, a psychická odolnost na velmi vysoké úrovni, jsou zakladem pro magii. 

Paměť je vázána na vzpomínky, identifikaci věcí, které se učíme a učení se. Bez paměti není zkušenosti. Bez paměti nevíme, kdo jsme. Nevíme, co svedeme.

Jedná se o běžné složky důležité pro magii. Tělo je lik, v němž stadhy energii rozproudí. Kromě nich mi zkušenosti mé i jiných ukazují potřebu dynamického pohybu. Bez toho nebude lik v pořádku.  Znalost a provádění stadhy či prstové stadhy sice mohou změnit něco málo v energickém obalu, ale na hmotu nestačí. Chce to propojovat se více.

Munnin a Huginn, máte li sympatie pro Ódhinna, ideální s nimi pracovat. Dostaňte je při Hammaru na ramena... a dosti si toho posunete. Dá se s myslí a paměti pochopitelně pracovat i jinak, ale havrani jsou profláknutí. 

Z této části si pamatujte, že jak nelze oddělit mysl a paměť od těla, aniž by šlo o Alzheimera či psychoporuchy, jsou tak nějak více či méně k dispozici ostatní složky. Máme je nějak všichni, jen dokud si je neuvědomíme, nenalezneme je. A dokud je nenalezneme, nemáme je k dispozici. Což je už ale část mimo studium. 

Právě mysl a paměť, podle toho, jakým způsobem se projevují určují, zda jsme schopni se učit, zda si umíme věci představit, či dokonce i vizualizovat. Jaký druh paměti vlastně máme... Jejich propojení je klíčem k tomu, čemu říkáme mentální magie. Protože právě mysl je projevem osobnosti, který to vše krásně a běžně propojuje.  

pokračování Hamr-Fylgja-Hamingja