Ať již se jedná o více evokační pravidla nebo freestyle, nevyhneme se zde pocitové složce, která představuje snad ještě podstatnější část, nežli formální pravidla. Má jít o operaci, kterou si operatér má především prožít, netlačit na nic a nechat věcem volný průběh, někdy se něco viditelně uděje, jindy třeba ne. Nevadí, je potřeba rituál dokončit.
Ačkoli jsem drsný individualista operace tohoto typu se dělají lépe ve společnosti nějakého pozemšťana majícího alespoň snahu s bytostmi, o něž jde, svojí vazbu upevnit. Ideální majícího k těm bytostem již nějakou vazbu vybudovanou. Ovšem než mít u toho někoho nekompaktibilního, je individuální akce mnohem lepší.
Pro dobrou atmosféru je potřebné zvolit dobu a prostředí, kde se operatér bude cítit příjemně, zejména nebude vystresovaný z možného vyrušení. Pokud má být operace zaměřená na něco domácího, je vhodné volit domácí prostředí. Osobně preferuji tmu, ve které vynikne hra stínů, ale je to věcí každého.
Oltářem by mělo být důstojné místo, osobně přímo u formální části preferuji stát, takže vyvýšené místo bude ideální. Skladba předmětů na něm bude záviset zejména od bytosti, které je rituál určen. Ale asi se shodneme na svíčce či vykuřovadlu, nebo něčem jiném kouřícím, předmětů, které mají bytost představovat, obětiny, je fajn zde mít nápoj, který by mohla ona bytost posvětit.
Obětina v mém pojetí nemusí být nutně nějaké jídlo. Je to zejména o nějakém osobním vztahu. Velmi hezkou obětinou je něco vlastnoručně vyrobeného. Myšlenka převedená na hmotu. Podstatné je jistá potřeba něco ze sebe dát. Vdechnout tomu duši.
Když již s nějakou bytosti/bytostmi pracujeme, bylo by fajn si o ni něco zjistit a třeba ji i dovolit, aby sama seznámila se svojími preferencemi. Při tom je absolutně nepodstatné, jak tuto bytost pojímá zbytek světa, neb několik staletí trvající egregory mnohdy sebou nesou i jistá zkreslení. Pokud tohoto nadhledu operatér není schopen, bude se muset smířit s tím, že jeho rituál bude vždy knižečkový a síla, kterou by mu taková bytost byla schopná dát, značně oslabená.
Také nemá cenu vrhat se vždy na ty nejvyšší "šarže", není-li tam vazba. Již několik let s oblibou říkám, že čarodějka mající funkční vazbu na obyčejného polního lokálního bůžka v tomto svede více, nežli mág evokující archanděly v naději, že si jejich sílu spoutá.
Vše začíná přípravou prostředí. Již tehdy máte promyšlený svůj záměr a víte, co budete dělat a proč to budete dělat. Skladbu předmětů volte zejména citem... ony bytosti někdy umí dát signál.
Před zahájením je dobré nechat chvilku síly a energie, aby se samy nastavily a případně i manifestovaly. Praxi získáte ten správný pocit, že teď lze začít. A potom, ač máte připraveny formální věci, je fajn ponechat prostor i spontánním záležitostem. Když budete pod stresem, možná ani bytost nezaznamenáte, i kdyby vám po zádech skákala.
Podstatné jsou pocity, vnímání. Myšlenky, které jakoby samy spadnou odněkud. Proč si je nezaznamenat... Jestli tedy nemáte na toto vycvičenou pamět a sepsaný "scénář", který paměť aktivuje. Již jenom samotná inspirace je neuvěřitelným darem. Prožitek něčeho známého a přesto nového....
Jestliže máte magii v krvi, tak proběhne i manifestace bytosti, neb s magií v krvi poměrně klesá šance, že si bytost energicky bloknete a nic nebude.
Jestli u toho zvládnete i runovou divinaci, bude taková trochu netradiční.... doporučuji si hody run vyfotit, abyste později měli šanci se k nim vrátit. Mnohdy takovéto akce vedou k jemnému transu.
Podstatný je prožitek. Něco, co navodí správná atmosféra, správná společnost jiných pozemšťanů, to vše vede ke správné spoečnosti bytostí éterických. Osobně nepoužívám drogy a v posledním roce jsem nějak rezignovala i na medovinu. Mám totiž podezření, že by s každým kouskem látky omamné vymizela jistá opravdovost.
Komentáře