K modelům magie ...



V předchozím článku z 24. 5. 2021 jsem popsala paradigma v magii a v článku z 19. 5. 2023 základní modely magie, dnes se k tématu vracím z jiného pohledu.
Z pohledu někoho, kdo našel zálibu v tom, jak zkloubit tyto modely dohromady. Jestliže se o to nějak adept nepokusí, příliš mnoho pokroku na své cestě neudělá.   

V magii často míváme pocit, že do doby novověku se nic neměnilo, a vše probíhalo naprosto kontinuálně stejně. Jenomže se jedná o omyl. Málokdo si uvědomuje, jaké velké změny nastávaly v době renesance, která oprášila staré materiály, aby se z ní v době baroka vytvořily nové Grimoires. V renesanci býval poměrně rozšířeným Picatrix, což nám spolehlivě odpovídá na otázku, jak se stalo, že si astrologie nalezla cestu do magie. Agrippa píše své tři knihy Okultní filozofie, Petr z Abana Heptameron (kniha andělské magie), vznikají Klíče Šalamounovi (tedy i počátky souboru, jemuž dnes říkáme Goetia) a nakonec i tzv. Kniha Oberonova.

Pozn. Goetia. To, co dnes považujeme za Goetii bylo zkompletováno do sbírky v Anglii v 17 stl., kdy anonymní okultisté vzali fragmenty různých textů a zkompilovali je do podoby praktického manuálu.  Z obsahu a přístupu této knihy je zjevné, že původní seznam byl obohacen o prvky planetární magie, stejně tak hierachie bytostí, kruhy a sigilia. Seznam démonů vychází z rukopisů Livres des Esperitz (15. stl., francouzština, 72 duchů jména, hodností a někde i pečetě duchů, považuje se za přímého předchůdce Goetie) a Liber Officiorum Spirituum (14. století, latinsky, stovky jmen duchů, text obsáhlý a chaotický). Magie pečetí, palnet a hodin byla sestavená pod vlivem Agrippy. Jak se do Goetie dostal rituál Nezrozeného, popisuji zde.   

V těchto textech můžeme pozorovat dvojí vliv. Ten středověký, kdy grimoires jsou vlastně sbírkou modliteb, které mají zajistit, aby se mág nedostal do vlivu zlých mocností, a renesanční, tzv. přirozená magie, kde se více uplatnil novplatonismus. Právě ony modlitby měly omluvit mága, že se zabývá magií, která je ale jinak plná obratů velebících Boha, Ježíše, Svaté a dovolávající se jejich ochrany. Právě Boží moc měla dát mágovi sílu, kterou by ovládl démonická stvoření. Základem takové magie byla poslušnost Bohu. 

Renesanční Grimoires, sice tyto prvky obsahují, ale také integrují do magie planetární magii, její talismany a astrologii. "Slovo" se stává najednou podstatným samo o sobě, nejenom jako modlitba, ale i jako sigilie, magická abeceda (typické pro planetární magii, kdy každé planetě příslušel soubor jistých znaků). Taktéž se ustupuje od kódovaného jazyka a potřeby utajovat podstatu věci, naopak pomocí filosofie bývá mnohé objasňováno. Člověk již není pouhou hračkou v rukou mocností, ale stává se aktivním činitelem. 

Minimálně v tomto prostředí se vyskytoval model démonický a filosofický, který nevylučuje sám o sobě démonický model, ale naopak jej doplňuje. To, že se jednotlivé modely mají navzájem vylučovat, je myšlenka šířená nepříliš zkušenými adepty magie, dosti možná i začátečníky, neb ti nejvíce trpí představou, kterak musí všechno znát, a mají navíc potřebu žvatlat o magii jako dietář o jídle, stolici a svých nových omezeních. Není tedy divu, když se takový adept magie, ačkoli mívá hodně načteno, ani po 10 létech nikterak výrazně neposune. 


Démonický model magie

Démonický model představuje to nejstarší chápaní bytostí jako tvorů žijících v jiných vrstvách Univerza. Doslovně. Tento model je v praxi použitelný. Jeho technikami jsou evokace a invokace. Jenomže jsou i techniky, které evokace a invokace zdaleka přesahují, jedná se o porozumění bytostí jako takové. Nejde o to bytost vyvolat a klást na ni pod pohrůžkami požadavky. Jde o to bytost poznat a fungovat v souladu s ní, aniž bychom se museli stávat touto bytostí, protože v takovém případě nelze mluvit o ničem jiném, nežli (trapných) pokusech o imitaci. Potkala jsem na netu zájemce o magii, který tvrdil, že invokuje cokoli a stává se tím. Pravdou je, že ten člověk zvádl si tak maximálně nahodit nick name kopírující Bardona a Crowleyho dohromady a nepřekvapivě kopírovat texty jiných, neb sám nebyl schopen produkovat vlastní myšlenky. Prokletí imitací. Nakonec většina evokací a invokací (nejde-li o SAS) bývají pouhým divadlem mnohdy pouze posilujícím ego velkého mága, který vládne tolikati legiím, jenže ve skutečnosti to bývá papírový král neschopný získat moc nad vlastním osudem. 

Tímto ale nechci zaracovat ty, kteří evokují se záměrem poznat projevy a manifestaci bytostí, takový mágové nemají problém popsat rozdíl oproti tomu, co lze podle grimoire očekávat. Mnohdy ale bývají vázaní tajemstvím ponechat si některé věci pouze pro sebe. 
Invokace by měla obohatit, jestliže směřuje pouze ke kopírování, lze pochybovat, zda se vůbec jedná o magii.       


Energický model magie

Energický model vnímání neviditelných sil - energií, vůbec nemusí být v rozporu s jinými modely. Chce to pouze praxi, jistou zkušenost a samozřejmě práci s tělem. Je absolutně jedno, zda je pro operatéra Metatron živou inteligencí anebo pouhým archetypem. Na tom, jak dobře bude vnímat energie, má vliv pouze jeho práce stran vnímaní energií. 

Tady je potřeba odolat New Age lákaní vnímat energie teatrálně přehnaně. Dokud adept nenalezne vlákna energií, z nichž něco konkrétního vyčte, a ono to bude mít oporu v objektivní realitě, jedná se pouze o subjektivní pocity. Takže je potřeba magické práce, aby vnímaní energií nebylo pouze o řečech zpochybňujících příčetnost adepta. 

V rámci magické operace se něco energicky děje, je výhodou umět to zachytit na i skrze působení na tělo. Většina adeptů si vystačí s pojmenováním, ovšem je potřeba jít dál. Zjistit, proč ono praktikované způsobuje právě takovou reakcí. Samozřejmě je potřeba počítat i s nezvykem. Na nové věci reagujeme jako bychom měli strach. Reakce těla, pokud adept udrží myšlenky, svěrače a jako následek nebývají noční můry, zvládl to. Zbytek je o opakování, tedy o zvyku.   


Psychologický model magie

Psychologický model vnímá jako centrum pozornosti člověka, a vše ostatní je pouhou projekcí, archetypem či aplikovanou mytologií. Praktikovat magii podle jungovského konceptu je možné, ovšem vždy varuji, nezaměňovat se studiem psychologie. Jistě, pokud je někdo vystudovaným psychologem, navíc třeba i s klinickou praxí, nalezne mnohem lepší kreativní techniky pro využití toto modelu nežli pouhý čtenář knih o psychologii (to samé platí i o astrologii). Obvykle to mají adepti postaveno tak, že střídají model démonický s psychologickým. Podle situace nebo podle toho na poli jaké magie se vyskytují. Z mého pohledu se tyto modely nevylučují, protože psychologický model vnímám jako způsob, jímž zkoumáme vnitřní svět, své vlastnosti, myšlenky, vazbu pocitů a myšlenek, způsob adaptace nové myšlenky do interního systému.   

Již několikrát se mi potvrdilo, že démonická inteligence nedodá člověku do osobnosti to, co tam není. Ovšem může z něj vytáhnout to, o čem člověk doposud nevěděl. Můj seriál o kazítkách v magii na stránkách herohero je založený na magické a astrologické zkušenosti. Nepřestávají mě fascinovat přímo archetypální modely chování, které zaručeně zajistí, že adept si sám dělá díry do vlastního záměru. Ovšem mnohem jednodušší je toto svádět na magické ovlivňování jinou osobou či dokonce magické útoky. Není nad pocit vlastní sebedůležitosti.  

Z pohledu energického modelu je naopak jakákoli snaha kohokoli věnovat nám svojí energii (byť formou závistí, kletby, apod) velice žádoucí. Jednak, když tento přístup k magii umíme, jde pouze o energii, z jiného zdroje, kterou se dá odkládat, nakumulovat, provázat se svojí a použít ji jako rozbušku k odstartovaní něčeho velkého. 

Struktura projevů osobnosti, aneb různé modely duše patří také do tohoto modelu. Práce na kvalitě kontaktu či vazeb na SAS přeci nevylučuje existenci jiných inteligentních druhů nežli člověka.   

Manipulace a magie bývá také zajímavým tématem snad z pohledu všech směrů magie. To, jak se k ní stavíme, bývá ovšem již otázkou modelu filosofického, který zatím mezi hlavními modely uvedený není. 


Filosofický model magie

Filosofický model je ono, když si ujasníme, proč něco děláme. Někdo je z odpovědi, protože mohu, nadšený. Mi přijde taková hm, křupanská. Právě zde si ujasňujeme, zda bude pro nás magie bílá, černá, barevná, jenom magie (koncepce, kterou preferuji). Zároveň nastavujeme si různá omezení, hranice a vůbec sami sebe limitujeme, co je možné a co nikoli. Lidé si často nastavují i to, co do magie patří,a co již nikoli. 

Ale i takové rozhodnutí je součásti modelu filosofického. Právě způsob práce s myšlenkou odlišuje omezení od rozšíření hranic toho, co jsme schopní si s magií ovlivnit.  

Další věci je etika. Etikou je i rozhodnutí, že etika do magie nepatří, důležitý je pouze účel. Pro jiného naopak bude magie plná omezení právě z etických důvodů. Někdo si potřebuje to, že vůbec praktikuje magii si nějak zdůvodnit. 

Jednoduše právě filosofie si nějak do magie vždy cestu nalezne. Ať již jde o ony středověké motliby nebo omluva, proč přirozená magie v souladu s přírodou je záměrem božím. V moderních směrech se uplatňují i různé koncepce existencionalismu. 

Právě filosofický model je ono něco, čím si zdůvodníme to, co právě děláme. Můžeme jít cestou pragmatismu, idealismu nebo čehokoli, co nám pomůže ledasco překlenout. Pozor, právě zde můžeme najít i věci, kterými sami sebe umíme spolehlivě brzdit či dokonce blokovat.   


Informační model magie

Informační model představuje práce s jistými prvky a dávám tomuto přednost před kybermodelem. Takovým systémem jen i řádná práce s runovými futharky, tarotem, do jisté míry i s astrologií. Nejde pouze o moderní kybersféru. Z mého pohledu práce s informačními systémy rozšiřuje možnosti aplikace magie a přiblížení se k tomu, aby Yesod byl více sférou manifestace než iluzí. 

Informační model nás může velmi lehce dostat pouze do vlastního světa. Kdysi byly největším lákadlem počítačové hry. Někteří lidé si představovali, že takto se zabývají magií. Za mě, je fajn myslet na magii a bytosti, se kterými člověk pracuje, i při relafační činnosti. Jen je potřeba ji nezaměňovat za magii samotnou.

Stejně tak, učení se futharku samo o sobě ještě není magie. Ovšem jedná se o základní věci k tomu, aby se jednou adept runovou magii mohl zabývat. Ne každé rozložení karet představuje magii. Také ne každá divinace je magie. Ani když se zapálí svíčka, udělá se seanse s bubínkem, ještě nejde o magii. Umět si přát je stavební kámen pro magii, ale nikoli magie samotná. Kdysi lidem přišlo, že magie je, když se člověk učí číst a psát.        


Závěr

Domnívám se, že do určité míry, pokud se tedy adept chce dostat do stádia Mág (tím nemyslím titul, ale nastavení mysli na takovou rovinu, že manifestaci magického aktu skutečně nic nebrání), bude muset do určité míry pracovat se všemi modely. Něco půjde lépe, něco hůře. Podstatné je pracovat i na věcech, které pro nás představují handicapy.



*******************

Baví vás mé články a chtěli byste něco vědět o technikách, na které v magii spoléhám, jak se praktikují, případně jak se dostat k praktikování magie, jak začít? Tyto věci popisuji na svém účtu herohero 

Pokud máte zájem o sebepoznání, můžete si u mě sjednat astrologický rozbor, blíže k tomuto naleznete zde 


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

12. dům v horoskopu

Kousek Univerza

Můj přístup k magii