 |
| Týr, autor sochy: DK |
Psát o bytosti lze z pohledu historie, mytologie, archeologie, etnologie nebo lingvistiky. Jistě, tomuto se docela vyhnout nelze, ani při psaní o vlastní zkušenosti, stejně jako faktu, že o Týrovi toho mnoho nevíme, dokonce ani nevíme, jakou partnerku k němu přiřadit, ač ledacos naznačuje, že ji měl. Udělat ideální článek, který by spojoval všechny tyto aspekty nelze, byla by to pouze abstraktní koncepce, která by se velmi těžce oživovala. Znalosti z těchto věd představují pouze odrazový můstek pro vlastní praxi, nikoli její podstatu.
Naše práce s Týrem stojí na principech nesmírné loajality, zachovávání důstojnosti a cti, jakož i na nezdolné vůli, tolik typické pro sever. Podstatu představuje především uvědomění si toho, co chceme, proč to chceme a vytrvale si jít za tím. Jistá přímá otevřenost tolik nepohodlná pro civilní život, je zde na místě. Tato praxe promítá jistý vliv i do profesního zaměření.
Obecně pracovat s bytostí, která sebou nese jisté principy spravedlnosti, znamená usilovat o pravdu. Nějaké výmluvy na abstraktní kategorie a filosofické postuláty zde místo nemají. Jde o to, usilovat o pravdu ve vlastním životě. Nebývá to mnohdy příjemné. Na místě není expanze ega, ale ani sebepodceňování. Jestliže někde žijeme, působíme, nemůžeme si hrát na to, že tyto zákony nejsou naše, my jsme je nevymysleli. Zjednodušeně řečeno, jestliže všichni přecházejí na červenou, je při práci s bytostí takto zaměřenou potřeba tento profánní zvyk odbourat.
Týr zmůže mnohé, přesvědčili jsme se o tom nejednou. Ale protože naše práce není o úctivání, tento prvek je pro magii druhořadý, je potřeba narovnávat ve svém životě různé prvky, vztahy s jinými a vůbec pracovat na sobě, abychom se stali lepšími. Na rozdíl od jiných bytostí, u Týra hraje podstatnou roli i fyzická stránka, i tu je potřeba aktivně vylepšovat. Nejde pouze o věci typu kondice, ale je potřeba ruku v ruce přirozeně řešit i estetickou stránku.
Charakter představuje tu nejvíce podstatnou devízu pro práci s ním. Nepovšimla jsem si, že by pomáhal slabým. Nejde o spasitele, jde o bytost, která vyžaduje, abychom objevovali své silné stránky a ty slabé kultivovali a dávali do nich sílu. Až při práci s ním jsem si já osobně uvědomila, že dávat někomu slovo (ve smyslu slibovat), je potřeba velmi uvážlivě a předem poměrně kvalifikovaně odhadovat, nakolik jej umíme skutečně provést. Zabráníme tak manipulaci se sebou a také docílíme umění reálného odhadu. Přílišné podcenění, také není žádoucí.
Nevzdávat to, co rozhodli jsme se vykonat, navzdory okolnostem. Jakmile začínáme polevovat, podmínky pro konání se ještě zhorší. A účelem je vzpamatovat se a přesto jít za svým.
Tolik úvodem, pár myšlenek důležitých pro praxi, jestliže k ní přistupujeme jako ke vztahu k bytosti oplývající možností tento vztah měnit či vlastní invenci rozvíjet.
Komentáře