Ke kontaktní magii s entitami je potřeba zejména kontaktu. Jinak jednoduše nefunguje. Bez toho žádná bytost mnoho nezmůže. Zní to jako samozřejmost, jenomže v praxi naráží při realizaci, která často spíše není. O tom bude třetí mé povídání k tématu.
Lidská představivost tíhne k tendenci vnímat entity jako zlaté rybky, které reagují na přání člověka, jenž je pro ně výjimečným. Oni vždy pomohou, vždy mají otevřenou náruč, trpělivě čekají, až si vzpomeneme.... toliko rozšířená velmi naivní představa k sefirotickým entitám, tedy andělům. Jistě, tyto entity jsou zoufalci natolik toužící po lidském škemrání, že trpělivě čekají, kdy je kdo osloví...
Dobrá je i verze mága, kterak v jím vytýčeném prostoru dostává jím zvolenou entitu na kolená. Přitom je sám rád, když svým žmouravým zrakem vnímá nějakou manifestaci třeba v kouři. Tyto pasáže z různých líčení mágů mi přijdou velmi vtipné, neb mám smysl pro jistou absurditu v humoru.
Entity rády zkoumají lidi. Je další obvyklé tvrzení. Určitě mohou existovat bytostí, které v tom nalézají potěšení, zejména, když sami připraví dráhu, po které zkoumaný objekt má lézt, jak tomu často bývá u entit démonických. Pravda, neznám natolik dobře všechny druhy entit, abych něco takového vyloučila i u jiných druhů. Ovšem naprosto vylučuji, že se jedná o běžnou záležitost. Nicméně v určité fázi praktikování kontaktní magie, opravdu toto takovým dojmem působí. Jakoby člověk byl oslíčkem, před kterým je věchýtek sena a on to táhne. Jenomže v určité části se to musí rychle zlomit, jinak kontakt nikam příliš nevede.
Entity představuji inteligenci jemnohmotného světa, který je nám méně či více přístupný (jak komu) a projevují se v různých kvalitách. Jednoduše proto, že chtějí, a také proto, že je to pro ně výhodné. Je bláhové domnívát se, že tak zcela porozumíme tomu, proč. Nicméně různé sféry světa mívají tenndence ke vzájemným interakcím.
Pokud jde o to, mít nějaký zážitek z kontaktu s entitami, jde více čí méně o atmosférickou náladu a vyzkoušení si toho, že to funguje. Ovšem ohledně navázání vztahu s entitou je potřeba kontaktu stabilního. Taktéž očekáváme-li, že entita něco pro nás vykoná či nám s něčím pomůže. V tomto směru je lidskou přirozeností obracet se na entity v případě, kdy je člověk potřebuje k překlenutí krizové situace. A posléze kontakt zase odpadá.
Jestliže chceme zůstat pouze ve stádiu modlitby, evokace či invokace, není potřeba nikterak kontakt s entitami rozvíjet. Kontaktní magie vylučuje i archetypální rovinu. Arechetypální rovina je spíše o nějakém egregoru, což není entita samotná.
Komentáře