ADJUSTMENT (o magii s Maat)

A zde zrodila se voda, element povstal z ducha nad nimi, který je ženským protipólem prvotního ohně, není Lunou, je něčím nad ní.  Karta nemá ani Planetu ani Znamení... Je nad nimi.  Na kartě bývá obvykle jeden pohár, z něhož přetéká voda, energie, případně jej drží nějaká postava.  Při ponoření do karty u  Crowleyho tarotu  člověk prožije energii tekoucí, odtékající, protékající, vše cirkuluje naprosto bez zábran. Stav, kdy právě tvořící se emoce kolem dovádějí člověka do postavení nad vším tím a on v poklidu přijímá samotnou podstatu Bytí. Právě pocit naprosté důvěry umí tento stav vyvolat. Vždyť pohár je jakoby ponořen v hladině vody, ale ani ta nebrání protékání proudů od shora navrch, či zdola nahoru, obrátíme-li kartu. To vše má odraz v jasu barev vytvářejících se na hladině, nad ní i pod ní. Hledat zde něco konkrétní ho, jest pouhou iluzí ... Vše musí vyjít samo. Inspirace přichází sama. Projití touto kartou znamená vstoupit v úctu k sobě samotném...

Strážce mezi profánním světem a svatyní. Bytost, jež dá zabrat adeptovi o cokoli okultní projektováním jeho nejhorších obav a strachů do vědomí jen proto, že se odvážil a má ambice věnovat se věcem skrytým za závojem. V tarotu mu odpovídá  Atu Luna. Pes střežící bránu, za kterou se má adept dostat, překoná-li svůj vlastní práh ... strach, obavu zhmotněnou do příšery (lonza, panthera). Příšera mívá různé tvary, podoby, vyznačuje se vlastní individualitou, spolehlivě nabude tvaru vytvořeného na míru konkrétního jedince. Toto se obvykle odehrává ve snové rovině. Kdo neprojde bránou, neposune se dál. V Thoth tarotu je strážcem Anubis, jeho sochy stojí u každé ze strážních věží, každá z nich drží v ruce klíč mající podobu znaku Merkura. Je na adeptovi, aby ve tmě našel tu správnou cestu skrze bránu. Hybný prvek zde představují šakali hlídající, aby nemohl projít ten, kdo z cesty sešel. Pochopitelně toto není jediným významem Atu Luna ... . Chaos magie na rozdíl od pojetí středově...

V mutaci Rider-White žena se zavázanými očima drží v každé ruce pevně jeden meč tak, aby oba držela ve stejné poloze.  Pochopitelně, mohla by dělat něco jiného, jenomže ona ví, že ve stávající situaci potřebuje nadhled. Toto řešení přijala dobrovolně, navzdory dotírání ledajakých myšlenek, nic ji nevyhodí z rovnováhy. Dobrovolně přijala ticho a klid. Ponor do svého nitra ničím nerušený ji umožňují zavázané oči (nestačí, že je tma, ona potřebuje ponor do temnoty vlastního nitra). To chce být beze strachu, napětí, snahy mít vše kolem pod kontrolou. Sílu a energii v pasivní rezistenci dává do rovného držení mečů... . Zavázané oči zastupují aspekt spravedlnosti, nedat na to, co oči vidí, je potřeba jít do jádra problému, vystihnout jeho podstatu. Atmosféru dodává Luna v první čtvrti, naznačující nový cyklus, nový začátek, ačkoli postava sedí na ruinách mající svoji historii u věčně pohyblivého, nikoli zde rozbouřeného moře. V této situaci karta radí zanechat aktivity a být pouze tic...

Jsou lidé, kteří by přísahali, že se nelze ptát karet na konkrétní otázky, přeci k tomuto slouží kyvadlo. S druhou části věty souhlasím …, ovšem pokud jde o tarot, neznám slovo „nelze“. Lze cokoli, pokud člověk ví, jak na to. I klást kartám konkrétní otázky. Na rozdíl od kyvadla, jsou vidět i okolnosti situace  (neutopí-li se v nich vykladač) , jen to chce vrstvit otázky tím správným způsobem. Tarot je obrazem chodu Universa. Zásadní to informace pro každého, kdo má ambice s ním pracovat. Nepočítám příliš s tím, že typickým čtenářem mých článků je člověk jdoucí mimo Universum, ovšem najde-li se takový, jistě i toho bude zajímat, jak projeví se něco v běžné realitě, a ta již součástí Universa je. Z tohoto důvodu nemám ráda otázky, jak by to bylo, kdyby … . Odpovědí může být leda tak iluze. Mé sady tarotu nemají takové konstrukce v lásce a pozoruji u nich tendence jinde toto tazateli oplatit. Nepovažuji karty za samostatné živé bytosti ( ovš...

Disky, pentakly, kameny nebo balvany, podle toho, jak je která sada pojme. Každopádně představují spojení malého arkána tarotu se živlem země. Ve velmi zjednodušujícím pohledu představují peníze (tradice kovové ražby), ovšem není-li otázka kladena přímo na ně, brala bych je obecně jako dary země, hmoty, možnosti realizovatelné, nikoli pouhý potenciál. Zatímco meče jsou pouze myšlenkou a poháry emocí, disky se stávají realitou v tom nejvíce materiálním pojetí. Různé sady, pohlížejí na disky různou symbolikou, některé např. Witchtarot využívá kameny i pentakly. Lze se s nimi potkat jako s  kameny , balvany, kusy skály, což je typické pro Haindl tarot. Jelikož se jedná o sadu, kde malá arkána je navázaná na systém I-Ching, nejčastěji půjde o horu ve formě skály, jejíž kusy jsou v pohybu (tedy padají, zasypávají) či v nehybnosti (jen tak si leží). Pentakly , představují nástroj, s nímž lze žonglovat, či jej mít v nehybnosti, obvykle bývají spojo...

Naslouchám šepotu vln, tajemná hladina v neustálém pohybu se otvírá ... . Poznávám ji teprve teď a jsem plná fascinovaného obdivu k bytosti od Jinud. Poznamenaná krásou temnoty ... . Stopy lidskosti zůstaly, leč při pohledu blíže, i toto jen iluzí jest. U znovuzrozené Luny pěje píseň z hlubin, o spočívajících schovaných nánosy prachu ... . Vnímá myšlenky člověka, i ty, které si zastírá sám před sebou samotným, a umí vyjevit mu to tak, že potom zahalen do ticha přemítá ... . Pojmenuje nejhorší obavy lapené do sítě zapomnění. Postavit se před ní a člověk stojí sám před sebou bez zakřivení zrcadla.    

Vzdálen a přitom blízký ... postačí jen vzdát se kontroly ... nad děním ..., myšlenkami ... ponořit se do nitra vlastní vize ... stabilita ...  vrstvení jeho "těla" utkaného z jemné hmoty v temnotě naslouchání tónům, ty pískáním se zdají být ... racionálně ... odhození myšlenky ...  pohled na svět zblízka ... 

Teď nechci psát o nočních můrách plných krve, zabíjení, zničujících masakrů, ztvárněných traumat. Naopak, píši o snech, které si člověk vytvoří sám. O alter egu prožívajícím úplně jiný život, ať je již o čemkoli. Ve snech, můžeme vše, zažijeme cokoli, záleží jen na nás a fantazii, kam pustí. Bez ohledu na kulisy, se ve snu lze srovnat s tím, co by mohlo být, ale není ... . Jsou takoví, kteří neškodně sní celá léta o něčem ... . Někdo začne snít při bdění a přehrává si, či tvoří svojí snovou story před spaním. Zajímavé je, kam se jeho sen posune, až ztratí vědomí kontrolu a známé prostředí, tváře, situace ... vystřídá něco nepoznaného. Pravda, zůstanou-li v paměti použitelné útržky ... . Jiný zase vyjde z toho, co si zapamatoval ve stavu bez přímé kontroly a na tom postaví základ své snové reality. Jak říkám, lze snít beztrestně dlouhá léta, jenomže, a co je poměrně pravděpodobné, jednou dojde ke zlomu. Právě kvůli tomuto bodu zlomu mají lidé chtějící mít vše pod kontrolou ze snů st...

Plastika na bílém pozadí, prozářeným světlem natolik šedým,  že bíle nic je protkáno temnějšími prostupujícími vazbami.  Stojí, dýchá a to, co působí jako skořepina,  je proměna živé tkáně nutná v tomto prostoru,  jinak by jen trochu větší víření zanechalo na pokožce stopy,  jakoby se člověk válel v rozdrceném skle.  Šlépěje neproměněného by zanechávaly za sebou krvavou stopu,  jíž by nehmota vytvářejícího prostoru pohltila do sebe a vyvrhla  v gejzír energie prolínající se do jiného časoprostoru. ----- Je tam, ukryt v hlubinách dimenzí vedoucích do Jinam ... . Jako by čekal ..., jak absurdní slovo na místě, kde není čas. Takže je, že čeká se jeví jen otrokům času. Kdy pro něj neznamená nic, pouze jak -  existuje Zde i Jinde, téměř zároveň...,  otroci prostoru nerozliší to. Přesto rozdíl je měřitelný v tónech, jen zachytit vlnu, na níž serfuje  z hlubiny po hladině reality ... .

Pokud někdo trvá na standardních významech  jednotlivých ATU, udělá svojí psychice lépe, nebude-li dál číst. Jedná se o experiment meditativní, trvající 21 dnů, a zde zapsány výsledky z něho. Čtenář by měl k tomuto přistupovat jako k inspiraci, nikoli jako k dogmatu.  Nebylo ambicí experimentu popsat ATU dokonale, spíše vyzvednout tu její složku, která se po meditaci projevila v osobním životě.    I. Všem živlům vládnout a nechat je v sebe promítnout. Malkuth ...  možnost vyjít z něho ven. II. Tajemno, cesta zahalená závojem, jenž poodhalí až na konci.  Tak co? Opravdu si přeješ vstoupit do sféry Neznáma? III. Cesta trnitá,  vede k lásce skrze poznání temnoty. Jen málokdo si uvědomuje, že je korunována bolestí. IV. Opanování vlastní vůle, jež byla vyjevená. Své slovo majestátem zaštítí a promění jej v čin. V. Ten, který spojuje a učí..., nejen autorita, zejména trpělivost a laskavost. VI. ... ač linky osudu vytyčeny jsou, je pot...

Stalo se snad všeobecnou módou nadávat na lidi jako na celek. Mám jisté pochopení pro příslušníky žehrající na vlastní druh. Ovšem je to tak trochu jako když zloděj křičí, chyťte zloděje. Lidé jsou, jací jsou. Většina ovládaná primitivními pudy se sklony k nadměrnému projevu emocí, kdykoli k tomu dostanou příležitost, což si vytrvale odmítají sami sobě přiznat. Vždyť odrazy duší v Makuth nabývají vskutku groteskní podoby! Mívám skony spíše brát lidí takové, jací jsou, a fascinuje mne, že u každého jsou trochu jinak namíchané vlastnosti. Nejde mi o to, zda špatné nebo dobré, jako spíše o míru schopnosti toho kterého jedince využít je v pravou chvíli ke svému prospěchu. Rozumím i tomu, že hodně, možná většina z nich si zaslouží pojmenování lůza. Jenomže i v této kategorii lze najít někdy výjimečný čin, při němž se pozorovateli zastaví dech, na chvíli tak uvěří v existenci lidství a přijde mu, že lidstvo jako takové má budoucnost. Zde pozo...

Také jsem snad ještě před rokem někdy sklouzávala k závěrům, že magie jest něčím, co pořádně umí zkomplikovat život a člověk s tím moc nenadělá. Snad nejlépe toto vystihuje přímo geniální citát Noiry: ‎"Magie - věda a umění o tom, kterak si zkomplikovat život běžně nedostupnými prostředky."   Dá se řící přímo typická vlastnost pro magii.   Ovšem, přesně takto by to být nemělo. Komplikace života v důsledku magie, magické operace, práce s jistými energiemi, inteligencemi, archetypy...  je typickým ukazatelem skutečnosti, že něco není v pořádku. Varování, takto rozhodně ne.  Byla jsem svědkem i přímým účastníkem několikati kolizí. Nahlíženo na ně s odstupem, mají jednoho společného jmenovatele - Kompromis mezi pravou vůli a okolnostmi zpravidla pravé vůli bránicí. Ovšem pouze zdánlivě, jelikož pravou vůli, nelze zastavit, lze jen jednat v rozporu s ní. Je jedno zda pod vlivem jiné osoby (např. klient, jemuž se magik snaží pomoc) nebo nedostatku odvahy vlastní ...

Ačkoli se v textu zmiňuji o tom, že něco obdobného zažívají i někteří mí přátelé, v konkrétnostech se jedná o popis mých vlastních „zážitků“ a pocitů během nich. Je potřeba pamatovat, že každý člověk bude určité věci vnímat trochu jinak, po svém, v jazyce, který on sám umí nejlépe dekódovat. Jednou se mi možná povede napsat se souhlasem určitých osob, jak vnímají různí lidé tu stejnou věc, ale zde toto nepopisuji.     Podivný čas, kdy se lámou sféry, noc ustupuje ránu… Nelze říci přesnou minutu, natož vteřinu, někdy kolem 4 hodiny ranní. Také by bylo zavádějící tvrdit, že se jedná o hodinu ve smyslu 60 minut. V této době je poměrně pravděpodobné, že se člověk dostane mentálně někam jinam, zachytí informace od Jinud. Nejsem první, kdo s tímto přichází. Zaslechla jsem o Hodině Vlků poprvé u lidí zabývajících se esoterikou, podávající ji jako vypozorovanou pravdu. Někteří kvůli této hodině hodně brzo vstávají, jen aby nepropásli důleži...

Barbaru Moore znám coby spoluautorku k Marchettiho Gilded tarotu, což bezesporu poznamenalo i tuto sadu, která je mutací Rider Waita. Z mého pohledu podobný Gilded tarotu, jakoby někdo postavám strhl karnevalové masky a zasadil je do romantického Gothic ladění. Nic příliš vampýrského, ponechávající na fantazii vykladače, aby si "evokoval" konkrétní či nekonkrétní bytosti.  Můj pocit: tajemno  zavánějící jistou laciností, lákavé pochmurno. Po estetické stránce jemný kýč, ale to je u většiny moderních sad. Jinak poměrně vydařená záležitost. Technické zpracování není špatné, karty jsou vytištěny na tvrdém papíře, jehož obrysy lemuje zlatý potisk. Možná proto držely hodně pohromadě a byl trochu problém je oddělit.  Závěr: sběratelsky se může jednat o zajímavou věc, jinak pocitová záležitost, pro každého, kdo má rád pochmurno a temnotu. Pokud jde o symboliku je značně ošizená a má blíže ke Gided tarotu, než-li klasice.  Omlouvám se, že nejdu více do hloubky. O...

"......ryzí vůle, nezkalená úmyslem, osvobozená od chtivosti výsledku, je každým způsobem dokonalá" Hodně se o ní mluví a jen málokdo si umí představit, co tento pojem znamená.  Vůle je pojmem na první pohled poměrně jasným, představuje určitý subjektivní pocit člověka, jakýsi ukazatel toho, co člověk chce učinit.  K vůli neodmyslitelně patří její projev.  Bez projevu se jedná o pouhou snovou fantazii, k jejíž realizaci nebývá přikročeno, a jako takovou ji ani nelze brát vážně.  Bez alespoň pokusu o realizaci, nelze ani o vůli jako takové objektivně mluvit, její existence je na projev vázáná.  Vůle a její projev bývá často zaměňován za přání, obvykle vyjádřeno v podmiňovacím způsobu, což se ostatně považuje za zdvořilé.  Osobně nemám tendenci brát přání samo o sobě přespříliš vážně.  Věty typu přála bych si……, byla bych ráda kdyby……, kéž by …. apod., spíše nasvědčují tomu, že jejich autor očekává, že někdo (možná Prozřetelnost, Šťastný o...

I. Seděla u břehu moře, pozoruje Lunu, naslouchaje šepotu vln narážejících na pobřeží, ponechávaje svým myšlenkám volnosti, ať poletují bez konkrétního cíle. Najednou zpozorněla, nevnímala nic kromě tíživého ticha, do něhož se vkradl pocit, jakoby ji někdo do krku zabodnul drobné jehličky. Chtěla rukou zkontrolovat ono místo, jenomže nebyla schopna žádného pohybu, jakoby ji někdo svíral v náručí.   Uvědomila si, že má zakloněnou hlavu, že cítí na krku jemné štípání, a že proti své vůli se podvoluje malátné rozkoši.   Neschopná jakéhokoli odporu naslouchala podmanivému hlasu: „Neboj, nic se ti nestane, potřebuji jenom metafyzickou složku tvojí krve, abych přežil. Líbí se ti to, že ano? Nejsem hrubý, nezanechám po sobě žádnou stopu.“ Štípání ustalo a ona beze slova pohleděla do očí, v jejichž hloubce utonula. Světlo Luny na jeho rtech odhalilo temně se lesknoucí pramínek, snad krve. II. Přišel znovu. Jemně ji držel jednou rukou v náručí, druhou zaklonil její hlav...

Míváte pocity, že váš všichni ti chlapíci kolem rozčilují, a že jakmile je do něčeho zakomponovaný chlap, tak se věci zbytečně zkomplikují jenom proto, aby se po zbytečné oklice pod jeho vedením vrátili zpět tam, kam jste je nasměrovaly?  Nemyslím tím stavy, kdy žena něco podobného vnímá pouze ve vztahu ke svému partnerovi (zde postačí výměna partnera), ale stav, kdy toto vnímá tak nějak obecně. Jednoduše má pocit, že je obklopená samými tupci, idioty, kretény, bez vlastního názoru, charisma, natož aby přednesli kreativní myšlenku, ať už se týká čehokoli. Jakoby nikde v dosahu několikati tisíci mil nebyl nikdo, z něhož by se po jisté době nevyvinul slaboch skrývající se za dobře udělanou masku dravé šelmy. Naopak, to co hledá, je charismatická osobnost, která jakmile za sebou zaklapne dveře vlastního příbytku se nezmění v bolestínka snažícího si dodat sebevědomí vystupováním na veřejnosti. Tvrdý muž, jehož ruce nejsou rozřezané od žiletek poté, co se v n...