že bíle nic je protkáno temnějšími prostupujícími vazbami.
Stojí, dýchá a to, co působí jako skořepina,
je proměna živé tkáně nutná v tomto prostoru,
jinak by jen trochu větší víření zanechalo na pokožce stopy,
jakoby se člověk válel v rozdrceném skle.
Šlépěje neproměněného by zanechávaly za sebou krvavou stopu,
jíž by nehmota vytvářejícího prostoru pohltila do sebe a vyvrhla
v gejzír energie prolínající se do jiného časoprostoru.
-----
Je tam, ukryt v hlubinách dimenzí vedoucích do Jinam ... .
Jako by čekal ..., jak absurdní slovo na místě, kde není čas.
Takže je, že čeká se jeví jen otrokům času.
Kdy pro něj neznamená nic, pouze jak -
existuje Zde i Jinde, téměř zároveň...,
otroci prostoru nerozliší to.
Přesto rozdíl je měřitelný v tónech,
jen zachytit vlnu, na níž serfuje
z hlubiny po hladině reality ... .
Komentáře