Možná existují jedinci, kteří žijí natolik individualisticky, že vůbec nemají ani tušení, co se kolem nich děje, natož, aby vnímali nějakou politiku. Většině lidí, kteří tvrdí, že takovými jedinci jsou, to nevěřím. Protože využívají zdravotní a sociální systém, využívají cesty, železnici, jejich dětí navštěvují státní školy, hodně z nich má zaměstnání. Jednoduše jedná se o papírové čerty. Je nesmírně těžké stát mimo systém, neb se jedná o skutečnost téměř nemožnou. To, že někdo nevěnuje pozornost politice, ještě samo o sobě neznamená, že stojí mimo systém.
Společnost, a je opravdu jedno, zda si toto slovo ošklivíme a chceme jej nahrazovat jiným slovem, např. společenství, se nás vždy nějak dotýká. Protože nežijeme v izolaci. Neumíme její vliv odstřihnout, ale můžeme ovlivnit, jak s ním naložíme. Jistě, nejlepší variantou pro únik představují různé ideály vetkané do různých ideologií, a je zde možnost se k něčemu přidat a vytvořit si tak své společenství (což je nakonec pravým význam tohoto slova). Jestliže žijeme v nějakém prostředí, není úplně od věci všímat si, co všechno se v tomto prostředí děje. Pro magické záměry může být ignorace toho, co se děje kolem, docela nepříjemnou skutečností mající za následek jejich nerealizování.
Politická magie je jedním z kontroverzních témat. Jistě, i v rámci okultních kruhů narážíme na snahy podpořit nějakou politickou záležitost, anebo naopak někomu na politickém poli uškodit, či si zajistit, aby některý z kandidátů vyhrál. Jedná se o téma, jímž lze spolehlivě rozhádat jakoukoli okultní komunitu, postačí nahodit kouzelná slova jako: Ukrajina, Trump, Putin, migranti, dezoláti, greendeal. Tato kouzelná slova se tak nějak mění v rámci toho, co je právě sociologicky aktuální.
Mezi okultisty narazíme na různorodý přístup týkající se politiky, od absolutního odmítání, protože magie je věcí práce na osobnosti, až po snahy ovlivnit konkrétní kandidáty na politické posty, aby tento post získali či nikoli. Máme zde tedy snahu po co největší individualizaci a také snahu nějakým způsobem ovlivňovat své okolí. Všechny tyto snahy mají společného jmenovatele, co nejvíce působit poprask svým vlastním přesvědčením, i kdyby se mělo vtloukat do hlavy pouze jedné osobě.
Především, egregory týkající se větší skupiny lidi mívají často upírský charakter. Mají vzbudit pozornost, odpoutat nás od toho, čím se právě zabýváme a donutit nás vkládat svojí energii právě do nich. Jistě, lidé nevidí egregory, vidí konkrétní lidi a vidí také nějaký konkrétní program, činy, ideje apod. Politika je nesmírně upírský egregor mající tendence pohlcovat a již nevydávat. Musí být údělem mága se od těchto věcí odpoutat?
Jestliže mluvíme o magii, jedná se o záležitosti absolutní sebekontroly. Také opanování situace, ovšem musí být naprosto jasno v tom, s kým máme u těchto společenských záležitostí čest. Pokud správně nevnímáme povahu těchto egregorů, nemáme šanci ani na divinaci, ani na ovlivnění, ale naopak se zamotáme do něčeho, co nás spíše zatíží, a ještě více zatáhne do pastí z těchto věcí plynoucí.
Vidění politických egregorů v jejich nahotě vylučuje podporu konkrétních lidí, politiků, protože především o nich to není. Jedná se z pohledu energického o loutky ovládané egregorem, a i když si uvědomují, že nejednají tak úplně svobodně, dokud chtějí být politicky aktivními osobami, nic jiného jím nezbývá. Přesto jsou lidé, kteří v rámci aktivní politiky nalézají seberealizaci a za mě, budiž jím to přáno. Ovšem není potřeba je litovat, jedná se o jejich vlastní rozhodnutí. Vstoupit do politické strany a divit se, že ono to tam funguje tak nějak jinak, svědčí o bezbřehé naivitě. Ono každý ví, jak by to mělo fungovat, ale jen málokdo umí svoji představu fungování i reálně prosadit.
Není možné cokoli ovlivnit, jestliže jsme v zajetí upírského egregoru. V podstatě není ani možné provádět jakékoli divinace. Vliv takového egregoru nás oslepí a my vlastně posilujeme a doufáme, že vyhraje ten politik, který je tváři egegoru.
A právě toto je velkou pastí. Jestliže se egrogory zabývat nechceme, je lepší stát se individualistou, jehož okolí nezajímá. Vzhledem k tomu, že žít bez vlivu společnosti je dnes nemožné, jedná se o nesmírně komplikovanou metu.
A právě toto je velkou pastí. Jestliže se egrogory zabývat nechceme, je lepší stát se individualistou, jehož okolí nezajímá. Vzhledem k tomu, že žít bez vlivu společnosti je dnes nemožné, jedná se o nesmírně komplikovanou metu.
Politika představuje výstavní skříň vlivu společnosti a její ovlivnění vyžaduje velmi přísné zásady, aby egregor nepohltil operatéra. Vyžaduje naprosté odosobnění se a nahlížení na egregory bez konkrétních lidí. Nejde o to nemít sympatie, nemít pohled, žijeme zde a něco si myslíme. Jde o to, nenechat se tímto pohledem ovládnout. Ne kvůli entitám, ale kvůli sobě. Popravdě entitám je naprosto jedno, jakým způsobem si to zde s Univerzem poděláváme.
Svazující egregory nejsou pouze v rámci politiky, mohou působit, zejména, pokud jsme zaměstnanci nějakého korporátu. Každý korporát vytváří svůj vlastní svět, vytváří svojí vlastní reklamu a oblíká se do obleku firemní kultury. Velmi dobře se bavím, když vidím na Seznamu propagační články jedné velké firmy zabývající se přepravou různých věcí na téma, jak příliš friendly zaměstnavatelem je a jak nebojuje proti diskriminaci. Vtipné je, že nebere lidi jako lidi, ale jako lidské jednotky, které musí podávat výkony, a ve snaze nediskriminovat naopak předvádí zvýhodňování národností původem více z východu a jistě, lidí, kteří ani nevědí, co vlastně jsou, zda ženy nebo muži. Jedná se o poměrně výrazný egregor v rámci korporátní sféry, takže jej nelze úplně přehlížet. Stejný egregor dostal do potíži státy, kde dnes řeší nezvládnutelnou kriminalitu válečných uprchlíků, bude zajímavé sledovat, jak se egregor projeví v rovině korporace zaměřené na zisk.
V ostatních korporacích se můžeme setkat s různě podivnými pravidly, uvolňováním nebo naopak striktním nasazením pravidel, což se nakonec projevuje jako jistý chaos, neb nastavené modely fungování činí v praxi problémy. Zpravidla platí, čím větší kolos, tím silnější egregor, který mívá tendence obživnout natolik, aby chod věci skláněl ke svojí podpoře.
Praktikovat magii samo o sobě neznamená, že se máme vyhýbat kontaktům s čímkoli jiným, nechodit k volbám, nesledovat politiku, nenechat se zaměstnat v korporátu. Pokud víme, kdo jsme, kam směřujeme a nenecháme se ovládnout zájmy jiných, nastavujeme si vlastní záměry, nejsou nám kontakty a společenské závazky ke škodě. Naopak, můžeme je umět využít. Pouze se nám v rámci naše cesty může stát, že budeme nuceni se s vlivem nějakého egregoru rozloučit, protože jeho nevýhody překročily onu tenkou hranici, za kterou to již možné není.
Potom je potřeba nastavení pozměnit a jednat poněkud jinak. Právě pohled na egregor nám dostatečně umožní vidět, kolik energie zde vkládáme, a naopak kolik energie nám egregor dává, protože se vždy jedná o dvoustranný vztah. Pro magii vampýrismu není egregor nepřítelem, naopak, může nabízet i skvělé příležitostí. Jestliže si umíme udržet jistý odstup, staneme se naopak vítězem a můžeme si z egregoru stáhnout jistou sílu, která nám pomůže s manifestací a ukotvení našeho záměru.
Komentáře