Spolupracovat s jeho výsostí Stolasem (nebo Stolosem) znamená vidět nějaký druh velké sovy v prostředí, které je pro její výskyt téměř nepravděpodobné, či se tam v posledních létech nevyskytovala. Děje se tak v prostředí neznámém, kde jste poprvé, ale i dobře známém a vy si uvědomujete, že sova a tady.... vážně ne.
Sny se sovou jemně se mihnoucí... obrysy křídel nacházející se ve stínech, v různě poskládaných logách v danou chvíli unikátním způsobem....
Nástup Stolase. Jemný, tichý jako let sovy, povšimnout si jej již vyžaduje trochu zkušenosti.
Jeho klidný pohled neuvěřitelné hloubky přitáhne ke spolupráci snad každého, na koho se tato bytost jen podívá. Velmi záhy jsme porozuměli tomu, proč v pozemské rovině jej připodobujeme k sově a co on na té sově má...
Hlasem umí vyjádřit emoce a stejně tak očekává, že naše emoční hladina nezůstane bez odezvy. Jeho test spočívá v umění telepatie a přenosu právě emotivních stavů, takže u něj jsme se naučili mnohé jeden o druhém. Sen, ve kterém si povídáme s autorem pečetě a je nám přinesena písemná pozvánka od Stolase, vydáváme se ve snu za ním a hra začíná. Odbourá balast, navozuje situace a nepřestane, dokud nedojde k porozumění. Již jste s někým měli ve stejný okamžik stejný sen, jen každý jste jej viděli ze svého úhlu pohledu? Zkušenost nesmírně zajímavá.
Nejde jen o to, vědět o sobě ve snu, to bývá při spolupráci v magii poměrně běžné. Jde o obsah a dějovou linii, jde o to, co bytost tvrdila, že ten sen má pozměnit, proč to vše a co je smyslem. Je to ráno, kdy svět zase oproti včerejšku vypadá trochu jinak. Vnímat emoce toho druhého ani ne ve smyslu momentální nálady, ale ve smyslu, jak s nimi pracuje, jak vnímá, s jakými pocity bývá to či ono spojeno. Protože od té doby již víme, co hlas toho druhého sděluje za emoci. Myšlenky mohou motivovat anebo odplynout. Emoce je klíčem k motivaci a způsobu náhledu na svět, jeho prožívání. Také v sobě obsahuje magický náboj schopný přizpůsobit si realitu svojí potřebě. Tu objektivní.
S ním se věci trochu mění. Třeba u sebe jsem vypozorovala zájem o minerály opětovně hodně aktuální. Podle Goetie má učit znalosti drahých kamenů. Ty jsou o geometrických tvarech a budování pevných struktur... trvalost, setrvačnost, krystalická jasnost. Ideální pro uvědomění si magických záměrů a odlišení toho podstatného od vedlejšího. Je hodně věcí, nimiž se necháváme omezovat pouze ze zvyku... tak toto se mění. Není kámen jako kámen. Ten drahý je obklopen spoustou balastu... nejen v říši hornin a minerálů, ale prakticky i v běžném životě. S touto bytostí je proces odbourávání docela přirozený a podstatnou roli hrají emoce. Bez nich nebude krystal osvětlen a možná ani rozeznán. Zapadne mezi těmi ostatními běžnými šutry. Emoce dávají další rozměr magii i životu samotnému. Bytost schopná jemné práce s nimi nám nahazuje něco jako bludiště plné zrcadel a my se musíme naučit rozeznat iluzi od reality. Emoce nejsou prchavé ani ošálivé, ani matoucí, jestliže jdou přímo ze srdce, sídla našeho Self.
Znalostí bylin provázejí lidi od dávných věků. Není potřeba znát všechny, postačí jen vědět, kdy a kde kterou právě nalézt v oblasti, kde se nacházíme a promyslet si, kterou a jak bychom chtěli zpracovat. Nejde ani tolik o chodíci encyklopedii, jako spíše vědět, jak je sbírat a co s nimi dál. Znalost nemá být pouze akademická, ale je potřeba ji uplatnit i v praktikém životě. Míváme různá období, někdy máme chuť a sbíráme a zpracováváme toho více, jindy to je slabší, jsou různé okolností. Nicméně neměli bychom být od světa rostlin odtržení. A nejde jen o sběr, zpracování a konzumaci, ale je také vhodné zapojit něco z této říše do magie... nejen ve formě přísady hmotné, ale i přísady duchovní. Zástupci této říše jsou ideálními spojenci k propojení fyzického a metafyzického. Možná každý z nás v tomto směru potřebuje tak trochu speciální inspiraci a speciální motivaci... a při společných operacích se právě toto dá krásně sjednotit. Tinktura vyrobená jedním může překvapivě posunout více toho druhého.
Inspirace rostlinnou říši, je něco, co umí tato bytost velmi citlivá na emoce jakéhokoli jednotlivce, navodit tzv. na míru.
Neumíme říci, zda známe více kamenů nebo více bylin a jak jsou na tom znalosti oproti předtím, neb toto je právě oblast, již se nějak zabýváme trochu déle. Každopádně kontakt s touto bytostí, aniž by do nás cokoli nalívala či pořádala přednášky, doručovala nám staré zaprášené tisky (to by se mi líbilo) vede k uvědomění si náhledu na svět kamenů a rostlin trochu jinak. Stejně tak astronomie, pozorování hvězdného nebe nad sebou (včetně Muskových družic) snad patří k běžné výbavě okultistu. Snad dá se jenom říci, že umíme pohlédnout do výšin a vidět v tom vlastní perspektivu.
Stolas je o perspektivě růstu, je to jako let dravce, který má dvě křídla.
Komentáře