Někdo příslušnou kartu volí z balíčku s tím, že si řekne, tato karta nejlépe vystihuje situaci, dává mi příležitost se na ni naladit mnohem lépe. Nejde o tah, nýbrž o vědomou volbu.
Osobně preferuji přístup, že při zamíchání je spodní karta signitifikátor (mohla by být i vrchní, záleží, jak si to kdo nastaví, jen je vhodné nastavení zajet a dodržovat).
Jestliže vykládáme někomu jinému, signitifikátor nám pomůže porozumět podstatě otázky a tazateli by tato karta měla znít jako vyjádření jeho myšlenky o něco lépe.
Nemusí být pravidlem jej používat, a také nemusí být pravidlem, když jej používáme, používat jej vždy a všude.
V jakých situacích jej používám?
Zejména, když se jedná o tazatele, jemuž nerozkládám karty stabilně. Využívám jej i jako jistý prvek naladění se na tazatele a tazatele na mně. Protože při interpretaci je potřeba volit slova nejen taktně, ale i srozumitelně, rozeznat hranici, kam ještě zajít, neb jsou věci, jež tazatel nechce ještě rozebírat na prvním sezení určitě ne.
Nejsem příznivcem přístupu zafrajeřit a vysypat vše. Neděláme rozklad proto, abychom si udělali dobře či jméno, děláme jej pro toho, kdo si jej objednal. To je alfou a omegou rozkladu pro někoho jiného. Pravda se má sdělovat s taktem a v únosné míře, nikoli vyblít na někoho, kdo sám nemá vlastní obavy zpracované.
Komentáře