Opětovně příspěvek týkající se speciálního druhu magie, kontaktů s entitami. Nemyslí se tím uctívání entit ani práce s nimi jako s určitými vzorci, imagy či vlivy, ale doslova kontakt s entitou v rovině jako třeba kontakt s kolegou.
Magie kontaktů s entitami nemusí býti nutně vázána na jednu entitu, ani na entity ze stejné skupiny, dokonce nemusí souviset ani s magií prováděnou systematicky jedním či dvěmi směry. Naopak se očekává, že kontaktní mág ve své praxi narazí na toho povícero. Samozřejmě, není potřeba pracovat se vším, co člověk potká, je to vždy záležitostí osobní preference. Dokonce to nemusí být ani bytost všeobecně známá.
Jsou kolegové, kteří jedou zásadně po vysokých entitách, tedy těch, co jsou na vrcholu a potom naopak zase nejedna čarodějka má něco vázáno na neznámou lokalitu, že se dá mluvit o entitě typu polní bůžek. Jenomže vtip nespočívá v tom pracovat s vysokými šaržemi za každou cenu, nýbrž s tím, s čím máme pevnou vazbu, a jsme schopni komunikovat a spolupracovat. Z tohoto důvodu čarodějka s "polním bůžkem" může mít mnohem hmatatelnější výsledky, nežli mág pracující s vůdcem pantheonu a ševelící něco o neuvěřitelném poznání, jehož se mu dostává a téměř žádných výsledcích v praktickém životě. Pozn. nějaké výsledky má snad každý, magie se nějak projeví, ač třeba někdy i rozporuplně. V magii mně zajímá výsledek, který se neoddiskutovatelně projevuje v praktickém životě, kdy třeba lidé kolem mají pocit "nevím, jak to děláš, ale evidentně to funguje".
Obvykle člověk začíná s nějakou entitou a časem, je docela možné, že se mu spolupráce poněkud rozroste. Nicméně je velmi praktické trochu si to uspořádat a vědět, jaké jsou v tomto směru osobní priority. Jistě dá se hodně času strávit obcházením a zkoumáním různých entit, v podstatě se může jednat i o jistý druh aplikované etnografie. Anebo jednoduše si vychytávat, co jde, poznávat, co se hodí a čemu se raději vyhnout, netlačit na pilu... a udělat si zajímavé vazby, které lze přirovnat ke kontaktům mezi lidmi.
Je to zvláštní společenství, vtělený tvor a jemněhmotné entity. Vždy mně fascinuje pozorovat tvora, který má kolem sebe toho více, uvědomuje si to a pracuje s tím. Protože v časovém snímku je krásně vidět posun kupředu v různých záležitostech běžné reality. Vypadá to jako postupné naplňování snů.
Občas slyším argument, ale já nechci, aby to za mně dělala entita, já sám chci na sobě pracovat a směrem, který sám chci. Jenomže takový argument je lichý. Protože to, co v člověku samotném není, mu žádná entita nedodá. Také to nefunguje tak, že sestoupí archanděl Michael a provádí v osobnosti postupné změny. Tady si to musí vybojovat se sebou každý, neb bez toho posun dál nebude. Entity se nemají čeho chytit bez materiálního základu.... a jen přát si a nic pro to nedělat, opravdu nestačí.
Entita není ten, kdo vymyslí co a jak udělat, jestliže mluvíme o tom, že se z bodu A chceme dostat do bodu Z. Entita může posunout nějaké ty mezibody, ale tu cestu jednoduše neujde za člověka, nevymyslí, jak ji ujít. Může poradit, ale jestliže nedojde ke shodě a člověk to neumí vnitřně přijmout, nic se neuděje.
Navíc práce s entitou bývá komplikovaná, je potřeba vyřešit otázky jako smysluplná komunikace, zvyk na rozdílné energie, způsob spolupráce, obsah spolupráce, kde jsou nějaké limity, co je v rozporu se zájmem entity, co konkrétně potřebuje entita od nás.
Komentáře