Doléhlo na mně léto a jsem na vlně spíše ležérní nežli krutopřísně vážné, takže žádný trestající meč archanděla za nevhodnou myšlenku či nesmiřitelný hněv, že něco selhalo. Jednoduše Malkuth s jeho chybami, omezeními a tak nějak nedokonalostmi. Jistě čtenáři něco říká ono profláklé budhistické, chceš-li vyprázdnit mysl, nemysli zejména na motýle. A v ten okamžik i tomu nejvíce antimotýlovému adeptovi, který nikdy na motýle nepomyslel, úspěšně je ignoroval, nabíhají motýle do jeho těžce vážných meditací.
Mnohdy něco hodně chceme a jak již to tak bývá, Universum zařídí, že se nám dostane vhodného nástroje, pomocné ruky a i vědění, jak toho dosáhnout. Tak v čem je problém. Ten je prosím pěkně v povaze vnímání magie v lidském vědomí.
Lidé nemívají rádi změny a ledacos svědčí i o tom, že transformace je zobrazována tou děs nejvíce nahánějící ATU XIII. s velmi povzbudivým názvem SMRT. Kupodivu skutečná katastrofa, tedy ATU XVI. s názvem VĚŽ nepůsobí tolik hrozivě, neb se nám zdá, že se to děje kolem nás a třeba vyvázneme. Z transformace nějak vyváznout nelze, když již naběhne. Přesto má lidské vědomí obranné mechanismy neboli jistý pud sebezáchovy pro přežití starého, dosavadního a skvěle oponujícího změně.
Podobný efekt znají dietáři. Nežli na nějakou dietu naběhnou, často se dorasují předtím přesně tím, co dieta nepovoluje a často si dají free days, aby přesně toto na sobě páchali a změna přeci jen až tolik zřetelná nebyla. Jsou lidé, kteří raději onemocní, nežli by začali měnit životní styl. Prostě oni strašně chtějí, ale pořád to nejde.
Transformace je horší nežli dieata. Nutí osobnost komplet do situací velice nepohodlných. Vědomí je mrcha největší, u hodně věcí spolupracuje, tváří se, že mu to vlastně vyhovuje, že transformace bude super, umí výhody velice rychle ze sebe vychrlit a dělá jen takové nevinné překážky... ty vlastně nic neznamenají....ony sice naruší tok energie, takže to začne transformačně skřípat, ale vědomí si přebírá spokojeně vládu a je takzvaně na koni, neb má otěže plně v rukou a vše je pod kontrolou.
Cíle, které si klademe v magii, jsou trochu atypické a mnohdy vyžadují zásahy do hlubších struktur osobnosti. Takže se používají z pohledu obyčejného člověka až absurdní či obskurdní metody... ne, to přeci nikdo nechce. Někdy jsou to metody ryze přirozené, jenomže pro magii, no ne.... a sbírají se výhrady.
Jakmile se transformace stane naším cílem, je to naše pravá Vůle, bývá to spojeno s věděním, jak na to, a také se nám do rukou dostanou patřičné nástroje, výbava.
Jako příklad uvedu ono profláklé, Chci být Tygrem. Zkusme si představit jedince rozhodnutého podstoupit tuto transformaci a skutečnost, že k této transformaci potřebuje kadidlo a myrthu (naprosto smyšlenka, pokud se ale čtenář přesto stane Tygrem, prosím o zpětnou vazbu :) ). Je nadšen, to bude cool, boží, skvělé zážitky. Sežene kadidlo, není problém, myrtha vůbec ne, vše je dostupné. Sice něco pro to musel udělat, ale již konečně je vše pohromadě. Jenomže vědomí si spočítá, že být Tygrem pro něj znamená, že třeba již nebude, co vlastně bude... a začne akci postupně a nenápadně sabotovat. Po sérií otázek, zda je myrtha skutečně myrtha, či zda není potřeba nějaký speciální druh, však ono to je až proflákle jednoduché... Někde bude zakopaný pes... Nenápadně nastaví organismus tak, že třeba začne myrthu nesnášet, jen co na ní pomyslí. Představa, že to má zapálit.... brrrrr.
A to, co zdálo se býti jednoduchým, stane se naopak nepřekonatelnou překážkou. Jak jsem již zmínila, vědomí je mrcha. Ono neřekne, kašleme na to, takto to u rozhodnutého jedince transformaci podstoupit nefunguje. Ono svého člověka ukecá na to, že vlastně myrtha je jen nějaká rostlina, co nám nesedí, co by nás trápila, tak proč si dělat násilí. Přece na něčem tolik triviálním nemůže proces havarovat. Nemyslitelné, jsme přeci rozhodnutí, že do toho jdeme, tak co.
Domnívám se, ale je to můj ryze soukromý a velice ležérní pohled, že lidé nejsou konstruovaní na přímé cesty. Uznávám hodně jednoduché vysvětlení a možná čtenář nalezne něco více důstojně komplikovaného.
Můžeme dokonce využít onu esoterickou hlášku, že někdy zacházka prodlouží začátek (nebo prostředek nebo konec), ale nakonec pomůže něčemu jinému, něčemu vyššímu, něčemu karmickému.... Prostě zdůvodnit si lze cokoli.
Ale vrátíme se zpět k našemu Chci být Tygrem... Vědomě je človek v levelu, že podstupuje transformaci, vlastně kromě myrthy je schopen pro ni dělat cokoli ostatního. A očekává posun dál, dokonce je ochoten přistoupit k trpělivosti a snášení všech možných protivenství, které jsou čím dál tím více profánnější. Protože dochází k nenápadnému a postupnému narušování toku energie, která je hnacím motorem transformace. Je to zákeřné právě v tom, že ono jedinci nedojde, zejména jedná-li se o první transformace, že jede již jen na zbytkovou energii, která ale není nekonečná. Anebo se mu dostává energie z vedlejších zdrojů, která umí udržet stávající stav, jenomže sama o sobě nemá a ani svojí povahou nemůže mít na to, aby transformaci nakopla kupředu.
Magický záměr je spojován s transformací. Jinak nelze měnit běžnou realitu. Je potřeba k tomu energie na pořádnou sérií nakopnutí. Smrt je přechod z jednoho stavu do druhého a i když se může vléci, rozhodným okamžikům, ve kterých musí dojít k ohromnému energickému výboji, se jednoduše vyhnout nelze.
Dříve nebo později jedinci dojde, že myrthu potřebuje. Nicméně vědomí je mrcha. Takže si ji pořídí, zasadí do květináče, dá do skleníku, s respirátorem opečovává, aby prosperovala, dařilo se jí.... . Jistě, ono to energicky povzbudí, něco se obnoví, ale ta podstata, která způsobí výboj, zde pořád není...
Komentáře