Stane se to všem. I ve věcech mimo magii. Po období přemýšlení, studia a zkoušení, jak na to, se dostaví úspěch. A najednou se stane zázrak a člověk má ve všem jasno. Není otázky, na kterou by neznal odpověď, stačí, když se všichni zařídí podle něho. Proto jistí a bez pochybností v jakékoli profesi bývají absolventi během prvního půl roku praxe.
Magie je dáma velice vybíravá a nic nedává levně. Velice ráda nechá člověka v tom, že to má vše zmáknuto a v kapse, jen aby jej ve chvíli, kdy to nejméně čeká, postavila před marnost jeho dosavadního počínání.
Kdysi jsem četla příběh holky, která se naučila dobře vykládat karty. Uměla z nich vyčíst hodně, a tak si i vyčetla, že přijde o někoho, na kom jí záleželo. Udělala vše, aby tomu zabránila, aby přesvědčila osud, a s hrůzou si uvědomila, že její kroky k neblahému konci jen přispěly. V bezmoci dospěla k přesvědčení, že člověk je ničím, jen hračkou v rukou neznámé, nepojmenovatelné síly. Jak dopadla netuším, nicméně již v době, kdy to psala, se léčila.
Podobné věci se stávají i v magii, kdy je člověk postaven před otázky existenční a je nucen nějak se vypořádat se sebou i se světem. Projde se po dně propasti, by našel sám sebe a posílen vyšplhal...pravda, někdo již jen tak vyšplhat nemusí...
Děje se tak, protože člověk zůstal z nějakého důvodu na půl cesty, tedy něco neudělal pořádně nebo přecenil své schopnosti, nedbal varování Strážce prahu, a ten jej do patřičných mezí poslal poněkud drsněji.
Poté co, člověk přijde na to, hurááá, ona ta magie funguje, setkává se sérií úspěšných operací majících viditelný výsledek. Ví, co dělal, jakou filosofii se řídil, co si myslel, co mu prošlo... Má pocit, že objevil žárovku a s jejím objevením chce seznámit celý svět. Myslí si na slávu a uznání. Jenomže jiní lidé nemusí sdílet jeho přístup. Mohli ke svým úspěchům dojít jinak, a tak jím nebude znít příliš dobře, když je někdo přesvědčuje, jak je jeho cesta tou nejlepší.
Aniž si to uvědomí, jak vidí jen svojí barvu a odmítá zbytek spektra, jeho osobnost se naplní jeho egem a on ztrácí právě ono vzácné spojení na její další složky, bez nichž magie příliš nejde... A do života mu vstupuje katastrofa za katastrofou, nezdar za nezdarem, neb odklonil se od své vlastní Pravé vůle.
Něčemu podobnému se nedá vyhnout, ani život s magií není jenom krásný a kouzelný... Ani magie nezabrání chybě. Jen pokud má člověk dostatek sebereflexe a nežije tím, jaký není mistr světa, má velkou šanci, že zachytí drobná upozornění ještě před tím, než nastane kolaps. Osobnost vyplněná egem svá pochybení vidět neumí, takže musí být postavená do řádné šlamastyky, by měla šanci se vzpamatovat.
Komentáře