K počátku praktikování magie

Malá mořská víla...

Většina esotericky laděných lidí žije v tom, že co má k člověku přijít, to k němu samo přijde. Jistě, pravda, resp. jenom její půlka. S tímto pohodlným tvrzením bude člověk věčně na půl cesty a odůvodní si, proč něco pořádně nenakousne. Mnohdy bude přihlížet, jak skvělé příležitosti se mihly kolem a on ani nenatáhl ruku... Mám podezření, že Štěstěna miluje provokování neschopných, jinak si vznik mnohých situací, které lidé zažívají, snad ani nelze vysvětlit. Pro úplnost doplním, že špatná je i cesta umíněného "já chci a musím to mít"...

Ponechám esotericky laděné lidi stranou. Tento příspěvek je prakticky zaměřen na úzkou skupinku těch, které nějak magie oslovila, třeba i něco začali číst a přemýšlejí o tom, sami začít něco dělat... Je jedno, co a jak, návodů a receptů již je k dispozici dosti z dávné či blízké minulosti, jsou zveřejněny (pravda v English, ale šikovný magik i tuto bariéru rychle překoná) různé přístupy různých řádů, které lze aplikovat. Mnozí autoři počítají i s tím, že jejich systém může začít aplikovat někdo, kdo ještě jinou zkušenost nemá.
Pokud si člověk, jak píšu tady, zvolí pro sebe vhodný přístup, nic mu nebrání postupně začít praktikovat. Pouze číst a vzdělávat se bez praxe nestačí. Stejně tak nejlepší není ani druhý přístup jen praxe, praxe, praxe. Nicméně lepší, než zůstat zavrtaný ve knihách. 

Troufám si konstatovat, na základě zkušenosti více lidí, že jakmile se člověk rozhodne praktikovat magii, tato dáma si zajistí, aby mu do cesty vstoupily překážky. Prostě kdejaká protivenství. Někoho unaví série drobností, jiný je zaměstnán poněkud většími věcmi. Děje se tak proto, aby bázlivější to vzali jako špatné znamení a raději nekonali ničeho. S tímto přístupem je to pro jejich ochranu a pokud se taková povaha nechá svést kamarádem ke skupinové akci, jednak sama si ublíží a jednak nemalou mírou přispěje k neúspěchu skupinové magické operace. Překážky spolehlivě odradí lidi nevědíci, čeho vlastně chtějí. Stoprocentně se takto odfiltrují jedinci napadení lenosti či totálně zasekaní jedinci problémy, které jím konání magické znemožňují. 

Tvrzení, počkám si až... a potom budu v klidu si dělat magii, jaksi je reálné až po několikati létech seriozní magické praxe. Na počátku se magie provádí proto, že člověk jednoduše musí, je to vnitřní záležitost..., protože si musí něco vyřešit, protože je to otázkou již ne žití, ale samotné existence... Nahlédl někam... a jinak nelze. Takže na začátku to vypadá spíše jako na minovém poli, když člověk se vypořádává s jinak postavenou realitou, protože vstup za zrcadlo toto sebou jednoduše přináší. Je to jako napadení snůškou problémů, které je potřeba aktivně řešit. Také člověk si zjišťuje, že může magicky srovnat spoustu praktických věcí a učí to srovnávat si s mírou potřebnou, neb předimenzování mívá také sklony ke katastroficky se řetězícím situacím...

Ano, jednou si bude člověk dělat magii v klidu, protože vše kolem něj bude krásně srovnané a léta praktikování přinesou sebou lepší a lepší podmínky pro magii...ta není již něčím zvláštním, stane se součástí života. Překážky odpadnou a člověk se zaměří úplně jinak a na úplně jiné věci... Nicméně, aby se do tohoto stavu dostal, je holt potřeba začít v situaci, kdy podmínky pro toto nejsou, člověk nemá dostatek energie a cokoli navíc je pro něj nepřekonatelnou překážkou. Praktikování magie dodává člověku energii a na rozdíl od válení se ve snaze dobíjet se tzv. pozitivní energii, magie krásně tok energie srovnává. Je-li tedy praktikována správně. Ono správně bude tak nějak trochu nastaveno na míru.

Je tedy na každém, kdo by chtěl, zda začne a překoná počáteční překážky. Pro mne osobně, než rituály klasické magie je mnohem praktičtější provázat si magii do běžného života. Ono beztak nelze ji odtrhnout od života a naopak ani se "docela" vyhnout ritualizováni. Dělat cokoli, třeba po malých kouscích denně, časem přinese výsledek. Ovšem nejde jen o to něčeho dosáhnout, jde o to, si to praktikování krásně odžít, vnímat... Nejde o hon za ničím, jen o práci na sobě.